Thread by @Chmee2

To je toho, tak bude trochu tepleji...

Aneb dneska si ukážeme názorně, co se za touhle větou oblíbenou kdejakým Vaškem skrývá

Seznamte se, tohle je Velké Solné jezero (anglicky Great Salt Lake) v americkém Utahu a pro dnešní příběh to bude hlavní kulisa. #vesmírníček🧵

Utah je druhým nejsušším místem USA a současně oblastí, kde žije přes 3,1 miliónů lidí.

Jak už to tak bývá, lidé ke svému životu potřebují vodu a vodu potřebují také pro pěstování své obživy.

Nemělo by vás tak překvapit, že ty 3 milióny lidí mají velkou spotřebu vody

Populace Utahu navíc dramaticky roste. Víc lidí tak znamená větší spotřebu vody.

A jelikož je trošku tepleji, globální změna klimatu tak způsobuje, že nám v oblasti řádí sucho.

Z nebe prostě spadne méně vody, než bylo historicky obvyklé. nytimes.com/2022/06/07/cli…

Z řek tak lidé v Utahu odčerpávají stále více vody.

Vody, která nedoteče do Velkého Solného jezera.

A není moc těžké si domyslet, co se s jezerem tak děje.

Jo, přesně tak.

Jeho plocha se zmenšuje.

Vlevo máte satelitní snímek z roku 1987, vpravo 2021.

A tady se dostáváme hnedka do několika problémů.

Jak název toho jezera napovídá, vodní plocha je slaná.

A to víc než hodně.

Platí přitom, že čím méně vody v jezeru je, tím slanějším se stává.

V současnosti jeho slanost (salinita) přesáhla 18 %.

Nekulaté číslo, které ale značí příchod pořádného problému.

Oproti Mrtvému moři je totiž tohle slané jezero oázou života.

V jeho vodách se nachází sinice, které si ve slaném nálevu hoví a které ho milují.

Místní sinice jsou přitom základ neuvěřitelného potravinového řetězce.

Sinice jsou požírány vodními korýši z rodu Artemia a mouchami z rodu Ephydridae.

A tuhle havěť pak požírají ptáci...

Milióny ptáků...

Ptáků, které jezero mají na svých migračních trasách.

Pro ty je jezero oáza života v jinak pouštní krajině.

sciencefriday.com/segments/the-g…

A teď se vraťme k tomu číslo 18.

Nárůst slanosti části jezera (proč části? Protože je jezero přeťato železnicí na dvě části, což můžete vidět i z vesmíru...) na 18 % se může jevit jako drobnost, ale není.

Je to pořádný prů... švih

Laboratorní výzkumy života sinic totiž ukazují, že místní sinice milují slanou vodu. Ale jen do doby, než její slanost překročí 17 %.

Pak začnou ve velkém umírat.

A teď to není těžký

Když to zabalí sinice, pinky linky pápa korýši a mouchy, které se sinicemi živí

A když nebudou korýši a mouchy, ptáci nebudou mít co žrát

Ta malá změna v salinitě vody tak dokáže rozvrátit celý ekosystém

A ne jen v okolí jezera, ale i tam, kam létají ptáci

Říkáte si a co jako. Proč by vás měli zajímat nějaký ptáci a ekosystémy.

Já mám gauč, pivko v ruce a ovladač, který se nebojím používat.

Nějaký ptáci mi můžou být tužka.

Jenže jelikož žijeme v komplexním světě, dojde i na "vás".

Vysychající jezero totiž dělá problémy napřímo i lidem.

Jak nám mizí voda, klesá hladina jezera.

Velké části jezerního dna se tak obnažují a stávají se písečnou pustinou.

Pustinou, kde není radno pobývat.

Kvůli naší oblibě vypouštění odpadů do vodních toků...

... jsou jezerní sedimenty plné jedovatých látek.

Výzkum naznačuje, že okolo 9 % dna jezera obsahuje problematické koncentrace arzenu a dalších těžkých kovů, u kterých jsme si (asi) mysleli, že se jich vypuštěním do řeky zbavíme.

Jenže ejhle.

To bychom nesměli měnit klima

Trocha sucha a nadužívání vodních toků a naše milé těžké kovy jsou zas u nás.

Stačí jen, aby se větrná eroze dala do díla.

Odstranila solnou krustu a obnažila jemnozrnné sedimenty jezerního dna.

Vznikne nám drobounký prach, který bude unášen do okolí.

A kontaminovat všechno, co potká.

V blízkosti jezera žije víc jak 1 milión lidí.

A část vědecké obce teď bije na poplach a varuje, že v nejhorším možném scénáři může tato populace zažít dost nepříjemné chvilky. en.wikipedia.org/wiki/Arsenic_p…

Ochránci přírody a ekologové tak už roky volají po opatřeních, které by poklesu hladiny Velkého Solného jezera zabránili.

Jenže dlouho naráželi na zeď nepochopení - proč se starat o jedno slané jezero, které je nám, lidem, vlastně k ničemu?

V letošním roce se situace ale začala měnit. Utažský guvernér podepsal legislativu na záchranu jezera a boj se suchem.

Nově tak mohou ochranáři od farmářů skupovat práva na vodu, kterou farmáři nepotřebují. A tím zvyšovat množství, které do jezera přiteče.

Jenže...

... aby tohle fungovalo, je potřeba, aby v oblasti z nebe padaly srážky (převážně sněhové).

Pokud bude sucho (umocňované globální změnou klimatu) dlouhodobě oblast zasahovat, nebude co kupovat... voda v řekách prostě nebude.

Ve vlákně tak máte volně přelouskaný text ze Science od @elikint (a který stojí za přečtení).

The END science.org/content/articl…