Jestli trpíte nespavostí, zpozorněte. V přibližně 1:14 v noci by měla půl tuny těžká americká sonda DART napálit rychlostí 6,6 km/s do přibližně 170 metrů velké planetky Dimorphos.
Proč? Chceme otestovat, jestli jsme schopni změnit dráhu planetky a jak moc🧵#vesmírníček
Jelikož nás zatím od testu dělí pár hodin, máme čas si k tomu něco víc říct a nastudovat.
Začít můžete například textem (odemčeno), který jsem nedávno psal pro @hospodarky
Tohle je první test na cestě získat technologii, která nás ochrání před osudem 🦖
Pokud budete chtít srážku drobné planetky se sondou sledovat v originále, doporučuji na Youtube naladit kanál NASA TV, kde to budou komentovat (a odkud budu - pokud neusnu - krást pro twitter moudra i já).
Když se zadíváte na oficiální materiály k misi, na první dobrou si všimnete, že jsou tam vždycky kreslené planetky dvě
Proč? Protože Dimorphos je vlastně malým měsíčkem větší, přibližně 780 metrů velké planetky Didymos
Spolu tak vytváří binární planetku - tedy systém dvou těles
A to, že jsou tělesa dvě, je pro náš dnešní příběh důležité.
My totiž (i díky práci českých vědců) víme docela přesně oběžnou dráhu těchto těles
Víme, že menší Dimorphos oběhne kolem Didymose jednou za 11,9 hodiny a víme sklon oběžné dráhy.
Náraz ale tohle změní.
Jak moc?
To se teprve ukáže.
Půl tunová sonda totiž dopadne na těleso vážící přibližně 5 miliónů tun.
David se tak srazí s Goliášem.
Po srážce budou pozemské 🔭 po několik týdnů bedlivě binární planetku pozorovat a snažit se určit, jak moc se malé těleso ze své oběžné dráhy vychýlilo.
A tady se dostáváme k tomu podstatnému.
Jelikož je menší planetka Dimorphos plně gravitačně připoutána k většímu Didymosu a srážka nebude mít dostatek energie na to, aby tohle změnila...
Nám na Zemi vůbec nic nehrozí.
Dráha většího tělesa nebude změněna.
Proč SAKra KDiž mÁMe všeCHny ty atOMovKY, CHce,me tEN šúTR jEN ODKLoNYT? ProˇC ho neroSTŘÍLÍÍÍME NA cIMPR CAmpr?
Důvodem je, že když rozmetáte planetku v blízkosti Země atomovkou, z jednoho nebezpečného šutru jich uděláte víc... Povrch Země by pak mohl zažít planetární bombardování.
Dopad desítek až stovek různě velkých těles... a věřte mi, to začít nechcete.
A proč by tohle někdo - vyjma Bruce Willise a scénáristů v Hollywoodu, chtěl riskovat?
Stačí přeci, když to planetky trošku "cvrnknete" a díky tomu vychýlíte její dráhu. A čím dříve (nebo silněji) do ní cvrnknete, tím větší vychýlení z dráhy dosáhnete.
Zemi tak prostě šutr mine
A tohle chceme dneska (bezpečně) vyzkoušet a zjistit, na kolik takové cvrnknutí dokážeme
Co nás tak teď čeká?
Mě čeká nařízení budíka na 0.30 a dopřání si alespoň krátkého šlofíka
A pokud se vzbudím, těšte se na pokračování vlákna
Pokud ne, zítra ráno to dopíšu ze záznamu! :)
A než odpadnu, tady máte animaci, co bude v blízké době vidět sonda DART v momentě, kdy se bude do soustavy binární planetky přibližovat.
Očividně furt malé nic, malé nic a boom, obrovský šutr přímo v cestě.
Jak moc se domníváme, že bude nárazem změněna oběžná dráha menšího Dimorphosu?
Těleso v současnosti oběhne většího Didymose jednou za 11 hodin a 55 minun.
Očekáváme, že dojde ke změně oběžné dráhy o pár minut až desítek minut.
Ta malinkatá, špatně viditelná tečka... tak jestli se nepletu, tak to je přesně to místo, kam to za chvilku plnou rychlostí narveme.
24 minut do impaktu! A v NASA TV právě řeší paradox, že mi vlastně nevíme, jak vypadá povrch tělesa, které chceme zasáhnout.
Je tvořeno pevnými horninami, nebo jen nahromaděním jejich úlomků?
Nevíme... ale už brzy budeme mít jasno!
Jak rostou, krasavci dva!
A těšte se na posledních pár minut. To jejich velikost naroste skutečně dramaticky a my snad budeme mít možnost spatřit, jak tahle tělesa v detailu vypadají.
Pomalu začínají být na povrchu větší planetky vidět první detaily. Zatím to není nic extra, ale očividně jsou tam světlejší a tmavší fleky - to svědčí o tom, že povrch není všude stejný a dokonale hladký (což samozřejmě nikdo nečekal...).
Tipnu si, že uvidíme pár velkých kráterů
Méně jak 5 minut.
V NASA TV zrovna řeší, že se tak přešlo přes okno, kdy se dal ještě poslat nějaký příkaz. Teď už se nedá nic dělat a sonda prostě nabourá :)
3 minuty a tvar většího tělesa fakt roste před očima!
2 minuty a působí to na mě, že na povrchu většího tělesa jsou větší jednotlivé větší balvany.
Není mi jasné, co je ta malá světlá tečka vedle menšího tělesa.
je to další malý měsíček kolem malého měsíčku?
Balvany!
A je to tady, velký bada booom
Tohle vypadá, že je jeden z posledních záběrů kamery sondy DART předd dopadem. Můžete si tak v detailu prohlédnout povrch téhle malé planetky.
Je vidět, že povrch tvoří obrovské množství různě velkých kamenitých úlomků.
Teď je otázka, jak moc pevně drží při sobě...
Po vědecké stránce slavíme naprostý úspěch.
Sondě DART se povedlo plnou rychlostí to narvat do malé planetky daleko od Země.
Teď budeme muset čekat.
Pár týdnů
Musíme počkat na to, až odchylka v oběžné dráze tělesa naroste natolik, že si toho s pozemskými dalekohledy všimneme
Pak nastoupí lidi, co dokáží z pozorování spočíst novou oběžnou dráhu tělesa a tím určit, jak moc jsme ho vychýlili.
Z toho se dozvíme, jak moc byl test úspěšný a jak moc se nám povedlo planetkou pohnout.
A z toho se naučíme, jak příště trefit planetku "lépe"
Mimochodem ještě zpozorněte. Chcete vědět, jak planetka po dopadu vypadá?
Jestli ano, tak si bude stačit jen počkat
V říjnu 2024 odstartuje evropská mise HERA, která má za úkol zasaženou planetku detailně prozkoumat a tím nám ukázat, co se přesně stalo heramission.space
Nesmírně zajímavé bude zjistit i to, co se po srážce stalo... Myslete na to, že srážka proběhla u tělesa s velice slabým gravitačním polem.
Srážka určitě vyhodila do okolí mraky úlomků a ty teď rozjíždí neskutečný vesmírný balet kolem tělesa...
Část vyvrženého materiálu určitě dosáhla po srážce únikové rychlosti z gravitačního pole planetky a tak sviští pryč. Část materiálu v poli ale zůstane.
Začne tak kolem planetky obíhat a postupně, velice pomalu padat zpátky na jeho povrch.
Tohle vidět na vlastní oči, musí být...
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.
Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.
Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.
Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.
Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken.
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.
Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!
Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...
Obrázek níže je od AI... 🧵
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.
Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.
Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.
Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.
Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!
Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.
Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.
Jenže to jsme našli pozdě...
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.
Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou