Thread by @Chmee2

Vraťme se ještě na skok k Europě. Zaprvé proto, že před pár dny jsem tyhle fotky ve tweetech dost odbyl a také proto, že za mě za chvilku čeká na tohle téma pár slov pro @CzechTV, takže jsem si to musel trochu víc při nedělním ránu načíst.

Takže tady to máme 🧵#vesmírníček

https://twitter.com/bjorn_jons/status/1575563691717558273

@CzechTV První co je potřeba zdůraznit je, že ty čtyři nové fotografie povrchu jupiterovo měsíce Europy vznikly během jednoho ze třech nejtěsnějších průletů, které kdy nějaká sonda kolem tohohle tělesa udělala.

To znamená, že fotografie mají docela vysoké rozlišení - až 1 km na pixel.

Současně platí, že je to první průlet kolem Europy po ca 22 letech.

Ano, tolik let už uběhlo od doby, kdy kolem měsíce prolétala sonda Galileo.

A od té doby jsme měli utrum.

Nové snímky nepostaví na hlavu naše představy o tom, jak povrch Europy vypadá.

Díky předchozím misím jsme věděli, jak v globálu povrch Europy vypadá.

Ale dost pomůžou v lepším pochopení, co se tam děje.

Pro některé oblasti totiž máme najednou snímky v mnohem lepším rozlišení

Což znamená, že můžeme na povrchu vidět více detailů.

A o detail v případě Europy jde především...

Povrch měsíce je totiž rozpraskán a všude můžeme najít série různě se křižujících trhlinek.

Jenže abychom je mohli vidět... ano... potřebujeme dobré rozlišení.

Navíc - a tohle dle mého docela dost zapadlo - fotografie nejsou všechno.

Sonda JUNO totiž během průletu nepořídila jen pár fotografií (fun fact, kamera, co má na palubě, ani není hlavním vědeckým přístrojem...), ale hlavně použila magnetometr a radiometr.

Proč?

Protože jsme se chtěli podívat pod povrch.

Pod tou popraskanou kůrou tvořenou vodním ledem se totiž nachází oceán slané vody.

A snaha je o něm zjistit něco víc.

Jak je hluboko nebo jakou má hloubku.

A k tomu se kamera moc nehodí, ale jiné přístroje ano.

Takže teď na Zemi proudí kvanta dat, které po správné analýze nám odhalí, jak to pod ledem vypadá.

Máme tak možnost dramaticky zlepšit naše představy o vnitřní stavbě tohohle fascinujícího tělesa.

Jenže analýza a interpretace takových dat trvá déle, než vypuštění fotografie

Nicméně samozřejmě to neznamená, že by ty obrázky byly k ničemu.

Opak je pravdou.

Umožňují nám spatřit, jak se některé části Europy za 20 let změnily.

A od toho si slibujeme taky hodně.

Mohlo by nám to ukázat, jak se ledová popraskaná kůra pohybuje (pokud se pohybuje...)!

A taky jsme mohli mít neskutečné štěstí (což zatím nevypadá, ale počkejme si na pořádnou analýzu těch fotografií) a na fotkách zachytit "bájné" plumy nad povrchem Europy, o kterých panuje přesvědčení, že tam kvůli aktivnímu kryovulkanismu občas jsou.

https://twitter.com/Chmee2/status/1338563741512855553

Ale zpět k oceánu.

Dneska si myslíme, že se nachází pod vrstvou ledu 10 až 30 km tlustou a že jeho hloubka může dosahovat až 100 kilometrů.

Což je - přiznejme si to - FAKT SAKRA OBROVSKÁ masa vody.

Jak je možný, že tam kapalná voda je?

Všechno vysvětluje tenhle gif.

Že nic?

Pak pomůžou dvě slova.

Slapové zahřívání.

Furt nic?

Tak polopatě.

Gravitace Jupiteru furt Europy přitahuje k planetě, jenže gravitační interakce ostatních velkých měsíců ji zas trochu vrací zpět.

Pod povrchem měsíce tak může docházet k velkému přesunu hmot, což vede ke tření a to vede ke vzniku tepla.

A jakmile máte pod povrchem kapalnou vrstvu vody, můžou se dít psí kusy na povrchu.

Zaprvé ledová krusta na oceánu plave.

A když popraská na kousky, ty se mohou různě pootočit a posunout.

No a to vysvětluje, proč na povrchu Europy vidíme takovej prasklinovej čurbes.

Oceán kapalné vody ale také vysvětluje, proč na povrchu Europy nevidíme skoro žádné krátery vzniklé srážkou povrchu s okolo letícím šutrem.

Jen se přesvědčte sami.

Povrch je totiž nějak neustále přetvářen.

A to nějak je důležité.

Nevíme zatím 100 %, co to nějak je, ale v základu máme dvě možnosti.

Buď se může někdy nějak celý ledový povrch roztavit a znovu zamrznout, nebo může docházet k postupnému "zaplavování" částí povrchu a tím vzniku nového ledu.

Který scénář je ten správný, to ukáže až čas.

A co se pod slovem čas skrývá?

Dost možná se to dozvíme ve 30. letech tohohle století.

To totiž k Europě zamíří dvojice planetárních sond - americká (Europa Clipper) a evropská (JUICE).

Zatímco evropská bude u Europy jen na skok, pač chce hlavně zkoumat měsíc Ganyméd

Americká tam stráví docela dost času. Měla by kolem Europy totiž udělat 44 přeletů.

A to by nám mohlo dát spousty příležitostí tajemství tohohle fascinujícího světa lépe pochopit.

Dozvíme se tak například...

en.wikipedia.org/wiki/Europa_Cl…

... jak to s oceánem vypadá na globální úrovni.

Sonda totiž bude schopna měřit vyklenování povrchu ledového měsíce.

Pokud je celý zmrzlý, povrch se nevyklene kvůli slapům o více než metr... jenže pokud je tam obrovský oceán, celý se může vyklenovat až o 30 metrů.

Než ale 30. léta 21. století přijdou, vězte, že ty čtyři fotografie povrchu Europy pořízené tento týden, budou těmi nejlepšími snímky, které do té doby vzniknou.

Proto ten průlet byl tak významný, i když to na první pohled nemusí být zřejmé :)

No a já to za chvilku zkusím stejně polopaticky vysvětlit divákům zpravodajství, ale teprve se ukáže, jak mi to půjde :)

Tudíž The END a užijte si snění o ledovém měsíci v dálavách Sluneční soustavy.