Dr. Petr Brož Profile picture
Oct 2 21 tweets 7 min read
Vraťme se ještě na skok k Europě. Zaprvé proto, že před pár dny jsem tyhle fotky ve tweetech dost odbyl a také proto, že za mě za chvilku čeká na tohle téma pár slov pro @CzechTV, takže jsem si to musel trochu víc při nedělním ránu načíst.

Takže tady to máme 🧵#vesmírníček
@CzechTV První co je potřeba zdůraznit je, že ty čtyři nové fotografie povrchu jupiterovo měsíce Europy vznikly během jednoho ze třech nejtěsnějších průletů, které kdy nějaká sonda kolem tohohle tělesa udělala.

To znamená, že fotografie mají docela vysoké rozlišení - až 1 km na pixel.
Současně platí, že je to první průlet kolem Europy po ca 22 letech.

Ano, tolik let už uběhlo od doby, kdy kolem měsíce prolétala sonda Galileo.

A od té doby jsme měli utrum.
Nové snímky nepostaví na hlavu naše představy o tom, jak povrch Europy vypadá.

Díky předchozím misím jsme věděli, jak v globálu povrch Europy vypadá.

Ale dost pomůžou v lepším pochopení, co se tam děje.

Pro některé oblasti totiž máme najednou snímky v mnohem lepším rozlišení
Což znamená, že můžeme na povrchu vidět více detailů.

A o detail v případě Europy jde především...

Povrch měsíce je totiž rozpraskán a všude můžeme najít série různě se křižujících trhlinek.

Jenže abychom je mohli vidět... ano... potřebujeme dobré rozlišení.
Navíc - a tohle dle mého docela dost zapadlo - fotografie nejsou všechno.

Sonda JUNO totiž během průletu nepořídila jen pár fotografií (fun fact, kamera, co má na palubě, ani není hlavním vědeckým přístrojem...), ale hlavně použila magnetometr a radiometr.

Proč?
Protože jsme se chtěli podívat pod povrch.

Pod tou popraskanou kůrou tvořenou vodním ledem se totiž nachází oceán slané vody.

A snaha je o něm zjistit něco víc.

Jak je hluboko nebo jakou má hloubku.

A k tomu se kamera moc nehodí, ale jiné přístroje ano.
Takže teď na Zemi proudí kvanta dat, které po správné analýze nám odhalí, jak to pod ledem vypadá.

Máme tak možnost dramaticky zlepšit naše představy o vnitřní stavbě tohohle fascinujícího tělesa.

Jenže analýza a interpretace takových dat trvá déle, než vypuštění fotografie
Nicméně samozřejmě to neznamená, že by ty obrázky byly k ničemu.

Opak je pravdou.

Umožňují nám spatřit, jak se některé části Europy za 20 let změnily.

A od toho si slibujeme taky hodně.

Mohlo by nám to ukázat, jak se ledová popraskaná kůra pohybuje (pokud se pohybuje...)!
A taky jsme mohli mít neskutečné štěstí (což zatím nevypadá, ale počkejme si na pořádnou analýzu těch fotografií) a na fotkách zachytit "bájné" plumy nad povrchem Europy, o kterých panuje přesvědčení, že tam kvůli aktivnímu kryovulkanismu občas jsou.

Ale zpět k oceánu.

Dneska si myslíme, že se nachází pod vrstvou ledu 10 až 30 km tlustou a že jeho hloubka může dosahovat až 100 kilometrů.

Což je - přiznejme si to - FAKT SAKRA OBROVSKÁ masa vody.
Jak je možný, že tam kapalná voda je?

Všechno vysvětluje tenhle gif.

Že nic?

Pak pomůžou dvě slova.

Slapové zahřívání.
Furt nic?

Tak polopatě.

Gravitace Jupiteru furt Europy přitahuje k planetě, jenže gravitační interakce ostatních velkých měsíců ji zas trochu vrací zpět.

Pod povrchem měsíce tak může docházet k velkému přesunu hmot, což vede ke tření a to vede ke vzniku tepla.
A jakmile máte pod povrchem kapalnou vrstvu vody, můžou se dít psí kusy na povrchu.

Zaprvé ledová krusta na oceánu plave.

A když popraská na kousky, ty se mohou různě pootočit a posunout.

No a to vysvětluje, proč na povrchu Europy vidíme takovej prasklinovej čurbes.
Oceán kapalné vody ale také vysvětluje, proč na povrchu Europy nevidíme skoro žádné krátery vzniklé srážkou povrchu s okolo letícím šutrem.

Jen se přesvědčte sami.

Povrch je totiž nějak neustále přetvářen.

A to nějak je důležité.
Nevíme zatím 100 %, co to nějak je, ale v základu máme dvě možnosti.

Buď se může někdy nějak celý ledový povrch roztavit a znovu zamrznout, nebo může docházet k postupnému "zaplavování" částí povrchu a tím vzniku nového ledu.

Který scénář je ten správný, to ukáže až čas.
A co se pod slovem čas skrývá?

Dost možná se to dozvíme ve 30. letech tohohle století.

To totiž k Europě zamíří dvojice planetárních sond - americká (Europa Clipper) a evropská (JUICE).

Zatímco evropská bude u Europy jen na skok, pač chce hlavně zkoumat měsíc Ganyméd
Americká tam stráví docela dost času. Měla by kolem Europy totiž udělat 44 přeletů.

A to by nám mohlo dát spousty příležitostí tajemství tohohle fascinujícího světa lépe pochopit.

Dozvíme se tak například...

en.wikipedia.org/wiki/Europa_Cl…
... jak to s oceánem vypadá na globální úrovni.

Sonda totiž bude schopna měřit vyklenování povrchu ledového měsíce.

Pokud je celý zmrzlý, povrch se nevyklene kvůli slapům o více než metr... jenže pokud je tam obrovský oceán, celý se může vyklenovat až o 30 metrů.
Než ale 30. léta 21. století přijdou, vězte, že ty čtyři fotografie povrchu Europy pořízené tento týden, budou těmi nejlepšími snímky, které do té doby vzniknou.

Proto ten průlet byl tak významný, i když to na první pohled nemusí být zřejmé :)
No a já to za chvilku zkusím stejně polopaticky vysvětlit divákům zpravodajství, ale teprve se ukáže, jak mi to půjde :)

Tudíž The END a užijte si snění o ledovém měsíci v dálavách Sluneční soustavy.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Sep 30
A máme tady další díl naší nekonečné vědecké telenovely: Je pod povrchem Marsu kapalná voda?

Nejnovější díl téhle nekonečné ságy pomáhá roztočit Dr. @fegbutcher a kol.

Ale pojďme popořádku. Jako první si dejte vlákno z konce ledna 2022, ať jste v obraze

Když to vlákno přelouskáte, odnesete si z něj, že v oblasti jižního pólu Marsu se nachází jedna oblast, kde si myslíme, že by možná mohlo být podzemní jezero kapalné vody.

Problém ale je, že to nevíme jednoznačně a jeho existence je podpořena jen jedním druhem dat - radarem Image
Teda byla...

Máme na světě totiž novou studii, která tvrdí, že tam podzemní jezero je, ale která k tomu využívá jiná data!

Konkrétně se opírá o laserové měření "nadmořské" výšky a o výpočty deformace povrchu.
Read 5 tweets
Sep 26
Jestli trpíte nespavostí, zpozorněte. V přibližně 1:14 v noci by měla půl tuny těžká americká sonda DART napálit rychlostí 6,6 km/s do přibližně 170 metrů velké planetky Dimorphos.

Proč? Chceme otestovat, jestli jsme schopni změnit dráhu planetky a jak moc🧵#vesmírníček
Jelikož nás zatím od testu dělí pár hodin, máme čas si k tomu něco víc říct a nastudovat.

Začít můžete například textem (odemčeno), který jsem nedávno psal pro @hospodarky

Tohle je první test na cestě získat technologii, která nás ochrání před osudem 🦖

archiv.hn.cz/c7-67117510-rr…
Pokud budete chtít srážku drobné planetky se sondou sledovat v originále, doporučuji na Youtube naladit kanál NASA TV, kde to budou komentovat (a odkud budu - pokud neusnu - krást pro twitter moudra i já).
Read 39 tweets
Sep 19
To je toho, tak bude trochu tepleji...

Aneb dneska si opětovně ukážeme, co se za touhle "krásnou" větou, kterou kde kdo tapetuje diskuse, ve skutečnosti skrývá.

Připravte si nafukovací rukávky, plovací ježky a koupací kačenky, dneska si totiž krapet zaplaveme. 🧵#vesmírníček
Vždycky, když někde začnete diskutovat o globální změně klimatu, objeví se nějaký chytrák, který desetiletí výzkumu spousty fakt chytrých hlav zamázne větou:

"...a co jako, hladina moře se měnila vždycky..." (a to s pocitem, že tím je problém vyřešen)

Jenže je potřeba říct i b)
Ano, hladina moře se v čase mění.

Kdysi dávno, před bajvoko 450 miliony let, byla možná až o 400 metrů (!!!) výše, než je tomu dnes (nebo taky jen 200 m, záleží na modelu, který použijete)

To znamená, že velké části dnešních souší byly dnem moře

Robert A. Rohde, CC BY-SA 3.0
Read 39 tweets
Sep 18
Tohle budete chtít vidět. @Adam_Pycha zrovna na TikToku odhaluje, co je pět neprodávanějších knih v předprodeji u @knihydobrovsky... a chvilka napětí... knižní #vesmírníček tam je na krásném pátém místě!

Jsou dvě možnosti, buď prodávají strašně málo knih a pár výtisků stačí 🧵
@Adam_Pycha @knihydobrovsky ... a nebo, a na to vsázím víc... jste prostě fakt úplně nejvíc úžasní a úžasné 💕🥰

Pač vaše ochota nakoupit knížku, kterou jsme jako naprostí začátečníci s @skodova_lucie rok a kousek dělali, je to jediné, co tyhle čísla vytlačilo tak vysoko.

Takže
až budeme s Lucií sedět na křesílkách v Sama doma (už zase!) a budeme se tam usmívat jako dvě sluníčka, tak vězte, že to je jen kvůli vám.

Vaše přízeň totiž vyžene tuhle knížku do stratosféry :D

A pokud ji ještě nemáte... Image
Read 4 tweets
Sep 17
Mám sedět nad komentářem pro @hospodarky a psát na 120 % (už jsem dost po deadlinu, ale už aspoň vím téma!!!), jenže co, je sobota večer a dlouho jsme neměli hudební vložku

Takže něco z playlistu. Nabízím nesmírně chytlavý a optimistický song z roku 2014
@hospodarky Jak už to tak bývá, i za touhle hitovkou, která v roce 2014 obkroužila svět... hledejte folk :)

A to beze srandy.
Písnička totiž spatřila světlo světa v roce 2010 na albu francouzského folkového dua Lilly Wood a Prick.

Jako jejich verze má sice něco do sebe... ale nikdy bych neřekl, že si ten song pustím více než jednou (a v jejich verzi na konci lehce trpím)

Read 5 tweets
Sep 14
To je toho, tak bude trochu tepleji...

Aneb dneska si ukážeme názorně, co se za touhle větou oblíbenou kdejakým Vaškem skrývá

Seznamte se, tohle je Velké Solné jezero (anglicky Great Salt Lake) v americkém Utahu a pro dnešní příběh to bude hlavní kulisa. #vesmírníček🧵
Utah je druhým nejsušším místem USA a současně oblastí, kde žije přes 3,1 miliónů lidí.

Jak už to tak bývá, lidé ke svému životu potřebují vodu a vodu potřebují také pro pěstování své obživy.

Nemělo by vás tak překvapit, že ty 3 milióny lidí mají velkou spotřebu vody
Populace Utahu navíc dramaticky roste. Víc lidí tak znamená větší spotřebu vody.

A jelikož je trošku tepleji, globální změna klimatu tak způsobuje, že nám v oblasti řádí sucho.

Z nebe prostě spadne méně vody, než bylo historicky obvyklé. nytimes.com/2022/06/07/cli…
Read 20 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(