15.1.1919 se v Bostonu rozlilo téměř 9 milionů litrů melasy, které se valily ulicemi 4,5m vlnou rychlostí přes 50 km/h. Incident si vyžádal 21 mrtvých a 150 zraněných, kteří uvízli v tuhnoucím sirupu nebo je zranily padající budovy. Melasa byla cítit ještě roky. #sobotnivlaknoUSA
1. světová si vyžádala zvýšenou výrobu průmysl. alkoholu, vyráběného z karibské melasy, hlavně na výrobu dynamitu a dalších výbušnin. Firma United States Industrial Alcohol si na severu Bostonu v r. 1915 postavila 15m nádrž na melasy, ale s kvalitou nádrže si starosti nedělala.
Ocel, z níž nádrž vyrobili, obsahovala málo manganu a při teplotách pod 15°C se stala křehkou. Nádrž opakovaně skřípala, melasa z ní stále vytékala. Na nýty byl přílišný tlak. Viditelné díry a stížnosti firma ignorovala. Katastrofa přišla poté, co nádrž čerstvě naplnili po okraj.
Nádrž se 15.1.1919 roztrhla a začala se z ní řinout vlna obsahující skoro 9 milionů litrů melasy. Smetla všechno, co jí stálo v cestě, včetně stožárů, budov, zvířat a lidí. Dvě děti hrající si v blízkosti zahynuly – jedno se v melase udusilo, druhé narazilo do vlakového vagónu.
Vlna po dvou blocích, cca 800 m, ustala a po ní zůstala masa poničených budov a uvízlých lidí. Policisté, hasiči a vojáci z nedaleké lodi okamžitě přispěchali na pomoc. Některé osoby záchranáři hledali ještě pár dní po incidentu, protože prudce klesla teplota a melasa ztuhla.
Jednu oběť vylovili z bostonského zálivu až po čtyřech měsících, přičemž voda v zálivu byla hnědá kvůli melase až do letních měsíců. Událost šokovala Boston natolik, že v novinách přebila i uzákonění prohibice ve stejný den (viz foto) a mírovou konferenci ve Versailles.
Na majitele nádrže přišlo 119 žalob, ale ti tvrdili, že šlo o sabotáž italských anarchistických skupin – nádrž se nacházela v italsko-irské čtvrti. Proces trval 5 let, předvedeno bylo tisíc svědků a firma nakonec obětem/pozůstalým vyplatila cca 8 milionů dolarů (dnešní hodnota).
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.
Bitva v Bamber Bridge za 2. sv. války. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Nesvedla totiž proti sobě Spojence a Německo, ale bělochy a černochy v americké armádě. Trvala přes 5 hodin, padlo v ní přes 400 výstřelů a na konci zbyl jeden mrtvý černošský voják. #sobotnivlaknoUSA
Mezi roky 1942 a 45 v Británii působily skoro 2 miliony afroamerických vojáků (10 % amerických jednotek ve VB). I kvůli segregačním zákonům, které bohužel platily i v armádě, sloužili černoši především v nebojových, technických jednotkách. Veleli jim běloši.
Ve vesnici Bamber Bridge, cca 50 km od Manchesteru, sídlila logistická jednotka černošských vojáků. Důstojníci byli běloši a bělošská byla i jednotka vojenské policie kousek od vesnice. Místní černochy přivítali, hostili, chovali se k nim slušně, ženy s nimi tancovaly, pily.
Je libo dům poštou? Firma Sears & Roebuck na začátku 20. století prodávala modulové domy přes katalog. Objednali jste si typ domu, kusy přišly vlakem a poštou domů a dům jste za pár měsíců postavili. Cenově všem dostupné, kvalita vysoká, leckde dodnes stojí. #sobotnivlaknoUSA
Firma vznikla v r.1894, rok poté, co Kongres prosadil zákon o doručování pošty do venkovních oblastí zdarma. Firma tak začala po celé zemi rozesílat svůj 322stránkový katalog zboží. V r.1907 už čítal 1400 stran, 100 tisíc kusů zboží, vážil 2 kg. Každý pátý Američan byl klientem.
Ale některé věci nešly na odbyt, hlavně stavební materiál. Firma však přišla v r.1907 na nápad, jak z problému udělat výhodu: přidala do katalogu balíčky 40 modelů domů s výkresy, stavebním materiálem na míru od střešních tašek po kliky, od šroubů po barvu, od dveří po schodiště.