15.1.1919 se v Bostonu rozlilo téměř 9 milionů litrů melasy, které se valily ulicemi 4,5m vlnou rychlostí přes 50 km/h. Incident si vyžádal 21 mrtvých a 150 zraněných, kteří uvízli v tuhnoucím sirupu nebo je zranily padající budovy. Melasa byla cítit ještě roky. #sobotnivlaknoUSA
1. světová si vyžádala zvýšenou výrobu průmysl. alkoholu, vyráběného z karibské melasy, hlavně na výrobu dynamitu a dalších výbušnin. Firma United States Industrial Alcohol si na severu Bostonu v r. 1915 postavila 15m nádrž na melasy, ale s kvalitou nádrže si starosti nedělala.
Ocel, z níž nádrž vyrobili, obsahovala málo manganu a při teplotách pod 15°C se stala křehkou. Nádrž opakovaně skřípala, melasa z ní stále vytékala. Na nýty byl přílišný tlak. Viditelné díry a stížnosti firma ignorovala. Katastrofa přišla poté, co nádrž čerstvě naplnili po okraj.
Nádrž se 15.1.1919 roztrhla a začala se z ní řinout vlna obsahující skoro 9 milionů litrů melasy. Smetla všechno, co jí stálo v cestě, včetně stožárů, budov, zvířat a lidí. Dvě děti hrající si v blízkosti zahynuly – jedno se v melase udusilo, druhé narazilo do vlakového vagónu.
Vlna po dvou blocích, cca 800 m, ustala a po ní zůstala masa poničených budov a uvízlých lidí. Policisté, hasiči a vojáci z nedaleké lodi okamžitě přispěchali na pomoc. Některé osoby záchranáři hledali ještě pár dní po incidentu, protože prudce klesla teplota a melasa ztuhla.
Jednu oběť vylovili z bostonského zálivu až po čtyřech měsících, přičemž voda v zálivu byla hnědá kvůli melase až do letních měsíců. Událost šokovala Boston natolik, že v novinách přebila i uzákonění prohibice ve stejný den (viz foto) a mírovou konferenci ve Versailles.
Na majitele nádrže přišlo 119 žalob, ale ti tvrdili, že šlo o sabotáž italských anarchistických skupin – nádrž se nacházela v italsko-irské čtvrti. Proces trval 5 let, předvedeno bylo tisíc svědků a firma nakonec obětem/pozůstalým vyplatila cca 8 milionů dolarů (dnešní hodnota).
Nevlastní rodina ji využívala jako služku, příbuzný rodiny ji znásilnil, v 17 otěhotněla. Obvinili ji ze slabomyslnosti, zavřeli do ústavu, kde ji sterilizovali a Nejvyšší soud USA tuto sterilizaci posvětil. Dnešní děsivé #sobotnivlaknoUSA je o Carrie Buck a případu Buck v Bell.
Carrie Buck se narodila r.1906, matka ji vychovávala sama. Carrie trávila spoustu času na ulici. Toho si všimla rodina Dobbsových a požádala soud o opatrovnictví čtyřleté holčičky. Carrie začala chodit do školy, známky měla solidní, ale po 6. třídě ji Dobbsovi ze školy stáhli.
Carrie u Dobbsových pracovala, ti ji pronajímali do dalších rodin. Ve 14 letech shledal soud matku Carrie slabomyslnou: kvůli obviněním z prostituce, žádnému zaměstnání a příjmům ji soudce označil za slabomyslnou a svěřil ji do péče Kolonie pro slabomyslné a epileptiky.
Dnešní krátké #sobotnivlaknoUSA vám ukáže, jak a proč v 50. letech v USA ve velkém zakazovali komiksy. Batman a Robin prý byli homosexuálové a Wonder Woman lesbička, jiné komiksy měly být příliš násilné a krvavé, nebo podporovaly mezirasové vztahy. Zkrátka nastala morální panika.
Období 1938 – kdy se objevil Superman a superhrdinové – až 1950 je považováno za zlatou éru komiksů. Komiksy byly všude a psali je lidé, kteří do standardního knižního průmyslu měli omezený přístup. V r. 1948 se prodalo 80-100 milionů komiksů měsíčně se ziskem 72 milionů dolarů.
Ale cenová a fyzická dostupnost komiksů dětskému publiku začala vadit některým církvím a rodinným skupinám (připomíná vám to něco?). Hlavně když se vývoj komiksů vydal směrem k hororu a na oblibě získávaly brutální komiksy jako Tales from the Crypt nebo Grim Fairy Tale.
1/8 Krátké vlákno🧵k politickým a občanským důsledkům zrušení práva na potrat, respektive přesunutí rozhodování o existenci práva na potrat na státní úroveň. Pokusím se zkrátka vysvětlit, co teď ženy a politiku v USA čeká. Typická Američanka podstupující potrat je (z NY Times):
2/8 Precedent Roe v Wade hrál silnou roli v rozložení politických preferencí voličů. Nyní budou muset Republikáni před každými prezidentskými, guvernérskými a kongresovými volbami vysvětlovat, proč podporují zákaz potratů a trestání těch, které jej poruší. seznamzpravy.cz/clanek/audio-p…
3/8 S tím souvisí vymáhání tvrdých zákonů, které teď necelá polovina států USA zavede. Jak budou politici obhajovat zatýkání a trestání žen za nelegální potraty? Jak budou využívány moderní sledovací technologie, včetně aplikací pro sledování menstruačního cyklu a plodných dnů?
Minule jste si mohli přečíst o Bessie Coleman, první černošské držitelce mezinárodní pilotní licence, která ve věku 34 let zemřela v dubnu 1926. Dnešní #sobotnivlaknoUSA představí její pokračovatele a první černošské piloty transkontinentálního letu z roku 1932: Létající tuláky.
Štafetu průkopníka letectví mezi Afroameričany převzal po Bessie Coleman plukovník William J. Powell. Sloužil v 1. světové a chtěl se naučit létat, ale stejně jako Bessie jej většina škol odmítla – výjimkou se stala letecká škola v Los Angeles, kam Powell nastoupil v roce 1928.
Po získání pilotní licence si Powell otevřel aeroklub a leteckou školu Bessie Colemanové, aby uctil památku zesnulé průkopnice. Začal plánoval túru po několika desítkách měst se svými studenty, mezi nimiž bylo i několik žen. Chtěl tak rozšířit povědomí o letectví mezi černochy.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je krátké. V r. 2016 začal v Texasu platit zákon, umožňující osobám 21+ nosit na univerzitních kampusech (včetně učeben) legálně drženou zbraň, pakliže ji nosily schovanou (concealed). Proti zákonu se strhl neobvyklý protest pod názvem Cocks not Glocks.
Na Texaské univerzitě v Austinu se totiž studující rozhodli nošením obřích robertků na kampusu poukázat na paradox v zákonech. Na kampusy mohl nově kdokoli 21+ přijít se zbraní pod kabátem či v kabelce, ale nikdo nesměl na kampusu mít v pokoji, ve skříňce či u sebe…umělý penis.
V Texasu totiž existuje zákon zakazující veřejné vystavování obscénních předmětů, např. sex. hraček.
V r. 2004 zákon týkající se obscénnosti obhajoval u soudu Ted Cruz v případu, kdy pár provozovatelů sex shopů žalovalo Texas kvůli zákazu prodeje a distribuce sexuálních hraček.
Byl vystaven tisícinásobně většímu množství radiace, než je dnes přípustné. 6 měsíců vylučoval radioaktivní moč... Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o epizodě ze života 39.prezidenta USA, Jimmyho Cartera, který v r. 1952 zasahoval u jedné z prvních jaderných nehod v dějinách.
Carter sloužil 7 let v americkém námořnictvu a v r. 1952 začal pracovat na jaderném programu námořnictva. Součástí jeho práce důstojníka zodpovědného za jadernou elektrárnu na palubě USS Seawolf, druhé jaderné ponorky námořnictva, bylo zaučit posádku v otázkách jaderné energie.
Zkušenosti začal Carterův tým získávat rychle, protože v kanadském Chalk River došlo v prosinci r. 1952 k nehodě na experimentálním jaderném reaktoru. Mechanické potíže a chyby operátorů vedly k přehřátí palivových tyčí, poškození reaktoru a zaplavení zařízení radioaktivní vodou.