Thread by @Jiri_Klimecky

Hadzové - jedna z posledních populací lovců-sběračů žijící původním stylem života.

Prof. Herman Pontzer poslední roky studoval jejich metabolismus a výsledky jeho práce zásadně mění chápání toho, jak funguje výdej vs. příjem energie.

Tohle přesahuje rady na hubnutí.🧵1/19

Proč studovat metabolismus Hadzů?

Z pohledu milionů let evoluce člověka-to oni žijí v přirozeném prostředí.

Díky tomu můžeme porovnat přirozený výdej energie vs. výdej člověka v moderním prostředí.

A odpovědět na otázky týkající se epidemie obezity a civilizačních chorob. 2/19

Hadza má fyzické aktivivity za den asi tolik jako Američan nebo Evropan za týden.

Dobývání hlíz ze země, lov zvěře, nošení všech úlovků dlouhé kilometry, lezení po stromech pro med…

Vyhýbají se jim civilizační choroby také tedy proto, že každý den spálí daleko více kalorií?

Logická otázka. Každý den slyšíme, že čím aktivnější jsme, tím vyšší energetický výdej máme. Což má mít X zdravotních benefitů, včetně toho udržovat nás štíhlé.

Energetický výdej Hadzů byl měřen pomocí tzv. dvojitě značené vody, tu stačí vypít a analyzovat vzorky moči. 4/19

A tady přišlo překvapení. Denní energetický výdej Hadzů je nerozeznatelný od výdeje Evropana nebo Američana (o stejné váze bez započítání tuku).

V knize Metabolický motor Herman Pontzer popisuje, jak tomu nemohl uvěřit a myslel, že se někde musela stát chyba. Ale nestala. 5/19

Všichni máme zažitou představu, že když jsem fyzicky aktivní, tak spálíme za den více kalorií… Ale ono to tak, zdá se, není. 6/19

Stejně tak byl měřen energ. výdej Tsimanů, jedné z původních amazonských populací. V porovnání s Hadzy a lidmi z industrializovaných zemí.

Opět, fyzická aktivita u Hadzů a Tsimanů výrazně vyšší, celkový denní energetický výdej srovnatelný. 7/19

Z toho vyplývají dvě věci:

1) Chce-li někdo zhubnout, cvičení mu asi nepomůže tak moc, jak by doufal.

2) Fyzická aktivita jen omezeně ovlivňuje denní množství spálené energie, zásadně ale mění JAK energii spálíme. 9/19

Ad 1) Denní energ. výdej, zdá se, roste pouze když se jde z nulové aktivity na „nějakou aktivitu“. Při dalším zvyšování fyzické aktivity denní energ. výdej stagnuje. Čím déle zvýšená aktivita trvá (dny-týdny-měsíce), tím lépe tělo kompenzuje fyzický výdej a uspoří energii jinde.

Ad 2) Fyzická aktivita samozřejmě spotřebovává energii. Jestliže má ale fyzicky aktivní člověk srovnatelný výdej jako neaktivní, musí tělo šetřit s energií jinde. Čím více jsme aktivní, tím více se osekávají postradatelné energetické výdaje, aby se tělo vešlo energ. do rozpočtu.

Proto prof. Pontzer navrhuje model limitovaného energetického výdeje. Ten, zdá se, lépe odpovídá získaným datům než donedávna automaticky (a bez důkazů) uplatňovaný aditivní model, který předpokládal, že denní energetický výdej roste lineárně s fyzickou aktivitou. 11/19

Tady je důležité si uvědomit, že každý živočišný druh se evolučně vyvíjel v podmínkách, kde zdroje pro růst, reprodukci a údržbu jsou omezené. U daného druhu by přidělování a upřednostňování zdrojů různým fyziologickým funkcím mělo odrážet jeho evoluční strategii. 12/19

Kde se s energií začne šetřit je u každého živočicha jiné. Z pozorování například víme, že myš, která se během pár let snaží porodit desítky mláďat, více prioritizuje reprodukční systém. Naproti tomu člověk má na rozmnožování mnoho let – dá se odložit. 13/19

Lidské tělo je evolučně vyvinuté k vysoké fyzické aktivitě. Ale pokud neproběhne, výše výdajů v energetickém rozpočtu zůstane velmi podobná, ale změní se struktura výdajů. Tělo začne strkat energii i tam, kde to není v takovém množství potřeba. 14/19

A asi začínáme mít představu, kam tělo “investuje“ energii, pokud není spálena na fyzickou aktivitou.

• Zánět
• Silnější odpovědi organismu na stres (více kortizolu,
adrenalinu a noradrenalinu)
• Reprodukční systém (vyšší produkce pohlavních
hormonů)
15/19

Když se lovcům-sběračům výjimečně podařilo, že mají dostatek a nemusí být extra fyzicky aktivní, je výhoda, když tělo může:

•Zánětem více bojovat s infekcemi a parazity
•Zvýšenou produkcí pohl. hormonů naznačit, že je vhodná doba na rozmnožování
•Posílit bojuj x uteč reakce

Ale v moderním světě je tato příležitost, která měla být výjimečná, naprosto všední. A tak máme chronický zánět a silnější fyziologickou reakci na stres. A dost možná i nepřirozeně vysoké hladiny pohlavních hormonů. 17/19

Adaptace, která byla člověku užitečná miliony let se v novém prostředí stává poškozující. Jsme jako kaktus, který sám sebe přemístil do deštného pralesa. V biologii se tomu říká evoluční nesoulad:
18/19
en.wikipedia.org/wiki/Evolution…

Zpět na začátek,co to říká o epidemii obezity?

Máme-li podobný energ. výdej jako Hadzové,za epidemii obezity pak tedy z větší části může strava a změna potravinového prostředí (průmyslově zprac. potraviny). Ne nedostatek pohybu.

Pohyb nás drží zdravé, ale moc nás nezhubne.19/19

TLDR: Cvičení nemá na denní energ. výdej takový vliv, jak jsme si mysleli.

A právě proto je ještě důležitější.

I když se moc nemění denní množství spálených kalorií, mění se účel, na který jsou spáleny. Jestli to bude na pohyb, nebo na zánět a stresové reakce.

Skvělá kniha!