Jakmile se někde mihne slovo Amazonie, většina z nás si vybaví neproniknutelnou hradbu zeleně, jedovaté žáby, horko, všudypřítomné řeky a hlavně nikdy nekončící déšť.
Kvůli častému dešti přitom tenhle biom dostal své jméno: tropický deštný les.
Nikdy nekončící přísun slunečního světla, celoročně teplé klima a vždy přítomná voda způsobují, že tyto tropické oblasti jsou biologickým rájem
Vegetace tu zvesela bují a jako odpad vyrábí kyslík
I proto se to tomu přezdívá zelené plíce planety
Neil Palmer/CIAT, CC BY-SA 2.0
Jenže tenhle idylický obrázek Amazonie se postupně mění.
Ano, i v téhle části světa žijí lidé a i oni chtějí svůj blahobyt.
Proto v amazonském deštném pralese ve velkém jede legální i nelegální těžba dřeva, které se pak vyváží do celého světa.
Matt Zimmerman, CC BY 2.0
Těžba dřeva přitom není jediný důvod, proč tropický deštný les rukou člověka mizí.
Dalším důvodem je zemědělství.
A je vlastně jedno, jestli se budeme bavit o rostlinné či živočišné výrobě.
Stromy ve velkém z krajiny mizí a je jedno, co přijde po nich...
Ibama, CC BY 2.0
Odlesňování Amazonie tak jede naplno a jak všichni víte, nedaří se ho zastavit.
Obrovské, ale skutečně obrovské plochy lesa nenávratně mizí.
Planet Labs, Inc, CC BY-SA 4.0
Amazonský deštný les se rozkládá/rozkládal na ploše přibližně 6 000 000 km2.
Je tak obrovský, že kdybyste si odskočili na oběžnou dráhu Země, nedá se prostě přehlédnout.
Jenže když v něm každou chvilkou pokácíte pár stromů, začne se zmenšovat...
V současnosti vědecká obec odhaduje, že se lidstvu podařilo vykácet přibližně 18 % rozlohy Amazonského deštného pralesa.
Hádám, že pro spoustu z vás to nebude moc dramatické číslo
Člověk má totiž tendenci si dopočíst, že přeci 82 % pralesa je stále ještě v pohodě
A to je strašně obrovská plocha
Jenže tahle pohoda platí jen do chvíle, než si vysvětlíme, jak je možné, že amazonský prales existuje
Když se zas podíváte na rozlohu amazonského pralesa, všimněte si, že se nenachází jen v blízkosti oceánu, ale i v daleko ve vnitrozemí
Zatímco vysvětlit si srážky u obrovských vodních ploch je easy, uvnitř kontinentu už to chce trochu trápení
CactiStaccingCrane CC-BY-SA4.0
Touhle otázkou, jak vysvětlit bohaté dešťové srážky daleko od oceánu, se netrápíme v historii jako první.
Napadla už spoustu lidí.
A řada lidí věnovala fakt mraky energie na to, aby odpověď našla.
V 70. letech 20. století přišel brazilský vědec Enéas Salati, že četné srážky napříč Amazonií nejsou výsledkem na srážky bohatého klimatu rozprostírající se po velké části jižní Ameriky, ale něčeho jiného.
Na základě studia izotopů kyslíku ve vodě odhalil, že až 50 % veškeré vody, která v Amazonii spadne, je vlastně recyklátem.
Tedy, že dolu na vegetaci padá ve velkém voda, kterou před tím vegetace poslala během vypařování do atmosféry.
A tedy, že v Amazonii jede obrovský kolotoč
Kořeny stromů na východním pobřeží Amazonie vytahují vodu z podzemí. Skrze listy a evaporaci ji posílají do atmosféry, kde se hromadí do doby, než vzniknou drobné kapičky v mračnech
Ty odnáší převládající větrné proudění směr západ a voda se tak dostává hlouběji do vnitrozemí
Tam ve formě deště spadne, načež se dostane ke kořenům stromů, vypaří se a celá proces se neustále opakuje až jednou narazí větry na hradbu vysokých And.
Výzkumy naznačují, že v Amazonii může být jednotlivá kapička vody zrecyklována až šestkrát
Les tak umí předat vláhu na západ
Jenže aby tohle fungovalo, potřebujete mít... hádejte co...
Jenže odlesňování tenhle vymazlený přírodní systém rozbijí.
Stále větší plocha pastvin, polí, ale i kácení vzrostlých stromů způsobuje, že se části tropického deštného lesa stávají stále suššími.
A nemusíme jít moc daleko do historie, abychom si připomněli, co sucho dokáže.
V oblasti tropického deštného lesa se tak začnou šířit požáry a sucho.
Dva jezdci apokalypsy, kteří společně dokáží ničení Amazonie neskutečně urychlit.
Kde dříve býval tropický les s nekonečným deštěm, tam najednou začne být o vodu nouze.
A to nás přivádí k termínu, který budu rád, když si po dnešku všichni zapamatujete.
Bod zvratu klimatického systému.
Věřte mi totiž, že ho za svůj život uslyšíte ještě hodně krát. Popravdě mnohem častěji, než nám všem bude milé. cs.wikipedia.org/wiki/Body_zvra…
Po dlouhé roky vědecká obec varuje, že bod zvratu Amazonského deštného pralesa leží někde v rozmezí 20 až 25 % vykácení jeho původního rozlohy.
Když to uděláme, deštný prales má dle modelů ztratit schopnost přenášet vodu na velkou vzdálenost a většina pralesa následně sama zmizí
A my jsme dle odhadů na 18 %.
Co se dlouhé roky zdálo jen jako abstraktní diskuse, jestli náhodou nejsou tyhle modely cinklé a jestli fakt může něco tak obrovského, jako je amazonský deštný prales začít "před očima" zmizet, se pro milióny lidí v Jižní Americe stává každodenní realitou.
Náš kout světa teď zaměstnává ruská agrese na Ukrajině, energetická krize, covid, pokles ekonomiky, nárůst populismu a nekonečné kulturní války, které tak rádi svými komentáři živíme na sockách.
Jenže když nakouknete do části Jižní Ameriky, zjistíte, že tam je tématem sucho
V některých částech Amazonie totiž přestalo pršet a milióny lidí čekají na "zázrak" v podobě příchodu dešťů.
V kdysi na vodu bohaté Amazonii musí čekat na příjezd cisteren s pitnou vodou.
Odlesňování totiž začalo narušovat koloběh, který dokázal do jejich regionu dostávat vláhu od oceánu.
Ten zázrak v podobě návratů dešťů se tak hned nestane.
Pro častější srážky totiž vymizely vhodné podmínky.
Postižené části amazonského deštného pralesa se tak mění.
Před očima místních se z nich stávají vyprahlé savany.
Tedy biom, ve kterém nekralují stromy, ale trávy.
Jak velká část Amazonie může být touto změnou postižena?
Jak ukazují patřičné modely, ta oblast může být skutečně enormní.
Wunderling et al 2022. CC BY-NC-ND
Skutečně obrovská masa lidí se tak brzy ocitne v naprosto jiném prostředí, než ve kterém byla zvyklá žít.
V prostředí, na které není místní infrastruktura optimalizována. Připraveno není ani zemědělství nebo průmysl.
V kdysi vodou bohatém regionu bude sucho, a to často.
A to s sebou přinese další problémy.
Brazilská část Amazonie patří totiž už dnes k těm chudším regionům.
Mnoho lidí tam tak žije na hraně přežití.
Platí přitom, že pokud nevíte, co budete zítra jíst, moc vás netrápí, že za XY let bude oblast jen těžko obyvatelná.
Je to mimo váš horizont uvažování.
Když tak nedávno proběhly v Brazílii prezidentské volby, v téhle části vyhrál jasně pravicový Jair Bolsonaro.
Ano, ten politik, který ve velkém prosazoval rozvoj téhle části Brazílie a s tím spjaté odlesňování.
Odlesňování, které tenhle šílený problém započalo...
Lidi totiž hlasovali pro politika, který jim sliboval práci a krátkodobé zlepšení jejich situace, jenže za cenu dlouhodobých a mnohem vážnějších problémů, který celý region postihnou (teda spíš začaly už postihovat).
Což je "obrázek", pro který nemusíme chodit daleko.
Podobné typy politiků a političek totiž máme i v naší kotlině (i Evropě).
Když se tak dneska podíváte do některých částí Amazonie, nenajdete tam deštný prales.
Najdete tam vyschlou krajinu, která začíná ve velkém hořet.
Sucho se začíná oblastí šířit jako mor a rozvracet prostředí, na kterém byly závislé životy miliónu lidí.
Můžeme sice doufat, že staronový prezident Brazílie, levicový Lula, trend narůstající rychlosti odlesňování Amazonie zvrátí
Jenže je dost možné, že pro některé regiony už je pozdě.
Dosáhly totiž svého bodu zvratu klimatického systému a začínají tak hledat novou "rovnováhu".
K sepsání vlákna mi byl inspirací naprosto mistrovsky sepsaný text na webu @washingtonpost z klávesnice @terrence_mccoy (big respect, very well written!), který skutečně doporučuji přečíst.
Člověk si u toho uvědomí velikost a sílu toho problému.
No nic, já vás varoval, tohle fakt nebylo optimistické čtení.
Ale myslím si, že je prostě potřeba, aby se o tomhle i za současné situace v našich končinách mluvilo a uvědomovali jsme si, jak velký problém před námi v podobě globální změny klimatu vyrůstá.
The END
PS: Více k tématu v češtině pak můžete najít třeba v tomhle textu od @HumlicekJosef
Co je Katla zač, co umí a proč bychom se o ní v centrální Evropě zajímat? O tom jsem kdysi psal v podrobném textu pro @Vesmir1871vesmir.cz/cz/on-line-cla…
Kdysi dávno byl ten dlouhatánský text i zdramatizován v pořadu Meteor, stojí za poslech, furt je to skvělá práce, co s tím Petr Sobotka udělal!
Tak se ukaž, nová knížko od @janmelvil (a povězte mi, jak to v nakladatelství děláte, že tolik vašich titulů bydlí v mé knihovničce a tak moc mě bavily číst... fakt umíte vydávat zajímavé tituly!)
Vraťme se ještě na skok k Europě. Zaprvé proto, že před pár dny jsem tyhle fotky ve tweetech dost odbyl a také proto, že za mě za chvilku čeká na tohle téma pár slov pro @CzechTV, takže jsem si to musel trochu víc při nedělním ránu načíst.
@CzechTV První co je potřeba zdůraznit je, že ty čtyři nové fotografie povrchu jupiterovo měsíce Europy vznikly během jednoho ze třech nejtěsnějších průletů, které kdy nějaká sonda kolem tohohle tělesa udělala.
To znamená, že fotografie mají docela vysoké rozlišení - až 1 km na pixel.
Současně platí, že je to první průlet kolem Europy po ca 22 letech.
Ano, tolik let už uběhlo od doby, kdy kolem měsíce prolétala sonda Galileo.