Vím, že místní expertízu stran požárů subarktických oblastí nám překryl prach ruské invaze, ale pojďme si vysvětlit, proč v poslední době Sibiř tak strašně moc hoří
V posledních letech neproběhne léto, aby mediální prostor neplnily zprávy o skutečně monstrózních požárech, které zachvacují tajgu - jehličnaté lesy severu.
A je jedno, jestli se bavíme o tajze světlé nebo tmavé.
Hoří obě.
Hodně.
A často.
Mark Baldwin-Smith, CC BY-SA 3.0
Někde ale hoří víc než jinde.
Satelitní data dokládají, že mezi lety 2019 až 2021 se na 90 % požárů tajgy odehrálo v oblasti centrální a východní Sibiře.
Tedy v oblasti, kde k požárům tajgy sice dříve pravidelně docházelo, ale ne tak, jako můžeme vidět dnes.
Co je jinak?
Nově publikovaná vědecká studie Scholten a kol. přináší rozuzlení.
Hlavním, nikoliv však jediným, viníkem je tryskové proudění odehrávající se ve vyšších částech troposféry, tedy té části atmosféry, která je k povrchu nejblíže.
Tohle proudění se často označuje jako jet stream a to, které obkružuje polární oblast, je pro nás dnes nejdůležitější.
Za "normálních" (a ponechme stranou, co to na neustále měnící se planetě znamená) okolností polární jet stream odděluje vzduchové masy polární oblasti od vzduchových mas středních zeměpisných šířek.
Tedy částečně zabraňuje míšení studeného vzduchu ze severu s tím teplým z jihu.
V nedávné době ale došlo k tomu, že se tryskové proudění posunulo z prostoru Sibiře více na sever.
To způsobilo takovou drobnost.
Nad Sibiří tolik nefouká, takže vzdušné masy tam mohou zůstávat po delší čas.
A to má obří důsledky.
Nad Sibiří pak totiž dochází k atmosférickému blokování.
Jevu, který dokáže na daném území po dobu dní, či týdnů udržet stejné počasí.
Výsledkem je, že oblast Sibiře se dokáže zahřát více, než bylo "doposud" zvykem.
A to má za následek další drobnost.
Sibiřský sníh taje víc zkraje jara, než bylo obvyklé.
Krajina tak přijde o svou zásobárnu vody dříve.
A vegetace tak začne usychat.
Jenže tím nekončíme.
Teplejší Sibiř totiž taky znamená, že vertikální pohyb vzdušných mas je intenzivnější.
A to podporuje vznik blesků.
A jsou to právě blesky, které pak mají ve velké míře za následek zakládání lesních požárů.
Posun jet streamu tak roztočil spirálu změn, na jejímž konci se tajga přeměňuje na vyprahlé spáleniště.
Ptáte se, proč se jet stream vydal na pochod směr sever?
To je naprosto skvělá otázka, na kterou řada z vás zná odpověď.
Ano, může za to globální změna klimatu, respektive za to můžeme my, lidé.
I když někteří umí pěkně ořezávat data třeba v roce 1950, realita je taková, že množství skleníkových plynů v atmosféře Země kvůli činnosti člověka dramaticky roste.
A to samozřejmě celý proces urychluje. Černé uhly na spáleništi svou barvou pomáhají lépe zahřívat povrh a tím urychlovat tání sněhu, i spáleniště zadržují hůře vodu než les.
Vědeckou obec čeká ještě spousta práce, než naplno pochopí všechny procesy, které se na spálené Sibiři odehrávají.
Jedno je ale jisté.
Naše počínání kdekoliv na planetě proměňuje prostředí, které je kolem nás a které využíváme pro existenci našeho druhu.
A i když výsledek našeho počínání nemusí být vidět hned u nás za humny, když se po planetě pořádně porozhlédneme, ty dopady jsou vidět vlastně docela dobře.
Jakmile se někde mihne slovo Amazonie, většina z nás si vybaví neproniknutelnou hradbu zeleně, jedovaté žáby, horko, všudypřítomné řeky a hlavně nikdy nekončící déšť.
Kvůli častému dešti přitom tenhle biom dostal své jméno: tropický deštný les.
Nikdy nekončící přísun slunečního světla, celoročně teplé klima a vždy přítomná voda způsobují, že tyto tropické oblasti jsou biologickým rájem
Vegetace tu zvesela bují a jako odpad vyrábí kyslík
Co je Katla zač, co umí a proč bychom se o ní v centrální Evropě zajímat? O tom jsem kdysi psal v podrobném textu pro @Vesmir1871vesmir.cz/cz/on-line-cla…
Kdysi dávno byl ten dlouhatánský text i zdramatizován v pořadu Meteor, stojí za poslech, furt je to skvělá práce, co s tím Petr Sobotka udělal!