Ti z vás, co dávali ve škole fakt dobrý pozor, mohli v jedné větě slyšet (snad) poznámku, že se na okraji Sluneční soustavy nachází obrovská zásobárna různě velkých těles, pro které platí, že jsou tvořené (hlavně) ledem
... nedávno se podařilo zachytit na kameru průlet tělesa skrze zemskou atmosféru, které ve všech možných pozorováních vypadá, že nebylo tvořené ledem, ale pevným šutrem.
Říkáte si a co jako... šutry sem dopadají furt a máte pravdu
... když chytré hlavy začali na základě kamerového záběru počítat jeho dráhu, zjistili něco překvapivého.
Ten šutr sem nepřiletěl z prostoru mezi Marsem a Jupiterem, kde je Hlavní pás planetek a odkud většina šutrů, co sem dopadne, pochází.
Přiletěl odjinud.
Ptáte se odkud?
Všechno ukazuje na Oortův oblak.
Nejvzdálenější sférická oblast, která leží fakt na OKRAJI Sluneční soustavy, kam jsme se ještě nikdy nepodívali.
A kde má být dle našich poznatků jen led.
Jak je tak sakra možný, že vODsuĎ přiLETí šutr!?
Nejsnazší vysvětlení je, že námi preferovaný model vzniku a vývoje Sluneční soustavy má chybku.
No chybku.
Asi spíš CHYBU.
V neskutečných dálavách Sluneční soustavy totiž (nejspíš) není "jen" led, ale i se tam dostaly šutry.
A ty tam teď společně s ledem koexistují.
Pár vědátorů a vědátorek teď tak čeká víc jak pár bezesných nocí, během kterých se budou snažit tenhle problém pořešit a vymyslet model nový, lepší, který tohle vysvětlí.
Pro nás ostatní platí, že bychom si měli upravit zapomenutou znalost...
V Oortově oblaku nejsou tělesa jen z ledu, ale i ze šutrů!
A jsem si jist, že tohle je věc, kterou jste zrovna DNESKA potřebovali vědět ze všeho nejvíce.
A já si tak můžu zavřít (konečně) jednu z asi 40 záložek, co na vás mám otevřených...
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?
Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.
Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.
Jenže ani jedno z toho není pravda
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...
A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.