Dr. Petr Brož Profile picture
Jan 12, 2023 9 tweets 4 min read Read on X
Budeme (zase) přepisovat učebnice?

Ti z vás, co dávali ve škole fakt dobrý pozor, mohli v jedné větě slyšet (snad) poznámku, že se na okraji Sluneční soustavy nachází obrovská zásobárna různě velkých těles, pro které platí, že jsou tvořené (hlavně) ledem

Jenže...🧵#vesmírníček
... nedávno se podařilo zachytit na kameru průlet tělesa skrze zemskou atmosféru, které ve všech možných pozorováních vypadá, že nebylo tvořené ledem, ale pevným šutrem.

Říkáte si a co jako... šutry sem dopadají furt a máte pravdu

Jenže...

Foto: @UAlberta Image
... když chytré hlavy začali na základě kamerového záběru počítat jeho dráhu, zjistili něco překvapivého.

Ten šutr sem nepřiletěl z prostoru mezi Marsem a Jupiterem, kde je Hlavní pás planetek a odkud většina šutrů, co sem dopadne, pochází. Image
Přiletěl odjinud.
Ptáte se odkud?

Všechno ukazuje na Oortův oblak.

Nejvzdálenější sférická oblast, která leží fakt na OKRAJI Sluneční soustavy, kam jsme se ještě nikdy nepodívali.

A kde má být dle našich poznatků jen led. Image
Jak je tak sakra možný, že vODsuĎ přiLETí šutr!?
Nejsnazší vysvětlení je, že námi preferovaný model vzniku a vývoje Sluneční soustavy má chybku.

No chybku.

Asi spíš CHYBU.

V neskutečných dálavách Sluneční soustavy totiž (nejspíš) není "jen" led, ale i se tam dostaly šutry.

A ty tam teď společně s ledem koexistují. Image
Pár vědátorů a vědátorek teď tak čeká víc jak pár bezesných nocí, během kterých se budou snažit tenhle problém pořešit a vymyslet model nový, lepší, který tohle vysvětlí.

Pro nás ostatní platí, že bychom si měli upravit zapomenutou znalost...
V Oortově oblaku nejsou tělesa jen z ledu, ale i ze šutrů!

A jsem si jist, že tohle je věc, kterou jste zrovna DNESKA potřebovali vědět ze všeho nejvíce.

A já si tak můžu zavřít (konečně) jednu z asi 40 záložek, co na vás mám otevřených...

No a THE END

phys.org/news/2022-12-u…

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jun 1
O tom, že mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán o stovky kilometrů jinde, jste už někdy slyšeli...

... ale slyšeli jste, že potřeba tučňáku si čas od času odskočit na velkou pomáhá ochlazovat Antarktidu?

Ne, tak tohle 🧵je přesně pro vás! Image
Pro nedočkavce, kteří nezvládnou počkat hoďku, než to vlákno dopíšu, mám video, kde to vysvětluji!

Vy ostatní pokračujte ve čtení :)

Antarktida je krajinou ledu.

Jenže přestože je kolem vás všude vody (ve formě ledu...) habakuk, platí, že Antarktida je vlastně aridní oblastí.

V atmosféře okolo vás je tak vodní páry pramálo. Image
Image
Image
Read 23 tweets
May 15
Na otázku, jestli je možné na Marsu najít kapalnou vodu, se snaží najít odpověď spousta lidí.

Voda je totiž základním předpokladem života.

Když se přitom 👇 kouknete na povrch Marsu, je patrné, že se nedíváte na vodní svět.

Mars je totiž chladnou pouštní planetou 🧵 Image
Aby taky ne. Na povrchu panuje průměrná teplota okolo nepříjemných –63 °C, ale hravě může spadnout až k -150 °C!

Jo, občas může být i tepleji. A to tak moc, že by vás to svádělo vytáhnout kraťasy.

Teplota může totiž být v létě v blízkosti rovníku až okolo +20 °C. Image
Přesto byste tam ale kapalnou vodu hledali marně.

Mars nemá totiž hustou atmosféru.

Průměrný atmosférický tlak je jen okolo 6,5 mbar, což je asi 150x méně než je tlak při hladině moře na Zemi.

Moc nízko na to, aby se kapalná voda mohla na povrchu Marsu dlouhodobě vyskytovat. Image
Read 21 tweets
Mar 24
Já na kole, přede mnou se auto snaží zaparkovat do mezery. Zastavím, čekám a najednou skřípot a mačkaní plechů... nevešlo se...

Koukám, co se bude dít dál.

Auto vycouvá a jako by se nechumelilo odjíždí zaparkovat jinam.

Jedu na kole za ním.

Zastavujeo 100 m dál... takže i já
Vystupuje paní, ca 55 let

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste naborila o 100 metrů vedle auto?

Ignorace.

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste před chvilkou nabořila cizí auto?

Ignorace...

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste nabořila cizí auto?

Ona: Ne, nevšimla...
Já: mu nechte za sklem papírek, ať se Vám ozve, vyřeší to pak Vaše pojišťovna.

Ona: hm

A odchází dát do auta parkovací lístek a sedá si do něj.

Já odchazim si před fakulti zamknout koli a koukám po ní, čekám, že ujede.

Po dvou minutách vylézá z auta a jde směrem k nabořený
Read 6 tweets
Jan 4
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?

Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.

Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵 Image
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.

Jenže ani jedno z toho není pravda Image
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...

A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.

Do království věčného ledu! Image
Read 30 tweets
Dec 30, 2024
Pevně přichycená víčka.

Drobná konstrukční změna, hodně emocí a jedna pozitivní ekologická změna.

To jsou kulisy příběhu, který se kolem nás už nějakou dobu odehrává. A my se dnes koukneme na to, proč někoho napadlo tuhle změnu udělat a prosadit. 🧵 Image
Od 1. července 2024 díky nařízení EU nekoupíte na společném trhu PETku, která by měla odnímatelný uzávěr.

To, co mnozí prodávají jako další "bruselskou buzeraci", má ale jasné ekologické opodstatnění.

Plastová víčka jsou totiž problém.

legislation.gov.uk/eudr/2019/904/…
My v Česku pláže nemáme, takže si toho nutně nevšímáme

Jenže tam, kde pláže mají, ví, že s jednorázovými plastovými víčky by to nešlo dlouho.

Tyhle drobné kousky plastu patří mezi jeden z nejčastějších odpadků nacházených na plážích.
Read 19 tweets
Dec 25, 2024
Tohle je zajímavé.

Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!

Pojďme si to tak vysvětlit 🧵

Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE Image
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.

Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.

Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.

Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.

Je tak tady vzácné
Read 12 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(