Ti z vás, co dávali ve škole fakt dobrý pozor, mohli v jedné větě slyšet (snad) poznámku, že se na okraji Sluneční soustavy nachází obrovská zásobárna různě velkých těles, pro které platí, že jsou tvořené (hlavně) ledem
... nedávno se podařilo zachytit na kameru průlet tělesa skrze zemskou atmosféru, které ve všech možných pozorováních vypadá, že nebylo tvořené ledem, ale pevným šutrem.
Říkáte si a co jako... šutry sem dopadají furt a máte pravdu
... když chytré hlavy začali na základě kamerového záběru počítat jeho dráhu, zjistili něco překvapivého.
Ten šutr sem nepřiletěl z prostoru mezi Marsem a Jupiterem, kde je Hlavní pás planetek a odkud většina šutrů, co sem dopadne, pochází.
Přiletěl odjinud.
Ptáte se odkud?
Všechno ukazuje na Oortův oblak.
Nejvzdálenější sférická oblast, která leží fakt na OKRAJI Sluneční soustavy, kam jsme se ještě nikdy nepodívali.
A kde má být dle našich poznatků jen led.
Jak je tak sakra možný, že vODsuĎ přiLETí šutr!?
Nejsnazší vysvětlení je, že námi preferovaný model vzniku a vývoje Sluneční soustavy má chybku.
No chybku.
Asi spíš CHYBU.
V neskutečných dálavách Sluneční soustavy totiž (nejspíš) není "jen" led, ale i se tam dostaly šutry.
A ty tam teď společně s ledem koexistují.
Pár vědátorů a vědátorek teď tak čeká víc jak pár bezesných nocí, během kterých se budou snažit tenhle problém pořešit a vymyslet model nový, lepší, který tohle vysvětlí.
Pro nás ostatní platí, že bychom si měli upravit zapomenutou znalost...
V Oortově oblaku nejsou tělesa jen z ledu, ale i ze šutrů!
A jsem si jist, že tohle je věc, kterou jste zrovna DNESKA potřebovali vědět ze všeho nejvíce.
A já si tak můžu zavřít (konečně) jednu z asi 40 záložek, co na vás mám otevřených...
Vím, že místní expertízu stran požárů subarktických oblastí nám překryl prach ruské invaze, ale pojďme si vysvětlit, proč v poslední době Sibiř tak strašně moc hoří
V posledních letech neproběhne léto, aby mediální prostor neplnily zprávy o skutečně monstrózních požárech, které zachvacují tajgu - jehličnaté lesy severu.
A je jedno, jestli se bavíme o tajze světlé nebo tmavé.
Hoří obě.
Hodně.
A často.
Mark Baldwin-Smith, CC BY-SA 3.0
Někde ale hoří víc než jinde.
Satelitní data dokládají, že mezi lety 2019 až 2021 se na 90 % požárů tajgy odehrálo v oblasti centrální a východní Sibiře.
Tedy v oblasti, kde k požárům tajgy sice dříve pravidelně docházelo, ale ne tak, jako můžeme vidět dnes.
Jakmile se někde mihne slovo Amazonie, většina z nás si vybaví neproniknutelnou hradbu zeleně, jedovaté žáby, horko, všudypřítomné řeky a hlavně nikdy nekončící déšť.
Kvůli častému dešti přitom tenhle biom dostal své jméno: tropický deštný les.
Nikdy nekončící přísun slunečního světla, celoročně teplé klima a vždy přítomná voda způsobují, že tyto tropické oblasti jsou biologickým rájem
Vegetace tu zvesela bují a jako odpad vyrábí kyslík
Co je Katla zač, co umí a proč bychom se o ní v centrální Evropě zajímat? O tom jsem kdysi psal v podrobném textu pro @Vesmir1871vesmir.cz/cz/on-line-cla…
Kdysi dávno byl ten dlouhatánský text i zdramatizován v pořadu Meteor, stojí za poslech, furt je to skvělá práce, co s tím Petr Sobotka udělal!