Dr. Petr Brož Profile picture
Jan 13 15 tweets 6 min read
Země je jediným známým tělesem v celém vesmíru, o kterém bezpečně víme, že její povrch je přetvářen deskovou tektonikou.

Respektive to si prozatím myslíme. Ale je tomu skutečně tak?

Někteří z vás totiž ví, že okolo Jupiteru obíhá záhadný měsíc Europa...🧵#vesmírníček
Než se ale k Europě vydáme, pojďme si říct, co to ta desková tektonika vlastně je.

Pro geologii je to nesmírně důležitý koncept, který vám je schopen vysvětlit, proč povrch Země vypadá, tak jak vypadá.

Proč někde vznikají zemětřesení, proč někde soptí sopky a proč máme hory...
Říká totiž, že povrch Země je rozpraskán do velkých litosférických desek, které jsou schopny se vůči sobě pohybovat.

Představte si to jako uvařené vajíčko, které hodíte na zem a seberete. A pak by se jednotlivé kousky skořápky dokázaly na bílku pohybovat...

Tak vypadá Země
Jestli máte tak 20 minut, tady je k tomu případně obsáhlý článek, který jsem kdysi dávno překládal/dával pro českou Wikipedii dohromady.

OK, teď tak tušíte, co to desková tektonika je

Zajímavostí je, že Merkur, Venuše a ani Mars deskovou tektoniku nemají cs.wikipedia.org/wiki/Deskov%C3…
Nemá ji ani náš Měsíc či jiná velká tělesa Sluneční soustavy s pevným povrchem.

Ať se díváme kamkoliv, vidíme vždycky, že ta tělesa mají povrch tvořený jednou globální litosférickou deskou (nebo možná vícero, ale v takovém případě se nepohybují!)

Země je tak divná
Nicméně v planetologické komunitě sílí hlasy, že možná jsou divná tělesa ve Sluneční soustavě nakonec dvě.

A to nás přivádí k Europě.

Když se totiž zadíváte v detailu na její povrch, všimnete si, že je neskutečně rozlámán... a taky to, že tam nejsou skoro žádné impaktní krátery
Nepřítomnost kráteru značí, že povrch je velice mladý. Kdyby ne, vypadala by Europa podobně jako povrch našeho Měsíce. Díra vedle díry.

Něco tak musí povrch neustále přetvářet!
A nekonečné série prasklin nám ukazují, že ledová kůra Europy neustále praská.

Ano, ledová.

Tohle jsme si totiž ještě neřekli.

Povrch Europy tvoří desítky kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se nachází oceán kapalné vody!
Ledová kůra tak plave na oceánu vody podobně jako litosférické desky "plavou" na vrstvičce roztavených/natavených hornin v astenosféře tady na Zemi.

Různé materiály, ale princip je stejný.
A světlo světa spatřila v minulých týdnech nová studie, která ukazuje, že na Europě dost možná něco-jako-desková tektonika fakt je.

Vědecký tým zkoumal malé hřebeny, které se na povrchu Europy nachází a dobral se k tomu, že nejsou náhodně rozmístěné.

lpi.usra.edu/planetary_news…
Výsledky jejich modelování tak ukázalo, že se pevný povrch Europy musí hýbat!

Jenže nikoliv jako na Zemi.

Autoři uvádí, že k vysvětlení pozorování stačí, aby se pohybovaly jen určité části povrchu a jen někdy.

Navrhují tak, že "desková tektonika" na Europě funguje epizodicky
a jen lokálně.

Dle jejich modelu se zdá, že se obrovské ledové desky nedokáží dostat dále než ca 100 km. Na Zemi přitom litosférické desky dokáží urazit fakt štreku - klidně tisíce kilometrů.

Jen se podívejte na mezeru mezi Afrikou a jižní Amerikou

agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/20…
Sečteno, podtrženo.

Europa může být světem, jehož povrch se občas hýbe, podobně jako se hýbe povrch Země

Abychom si byli jisti, bude potřeba ještě spousta práce a šiklo by se tam poslat pár sond...

Což máme štěstí, protože tohle přesně se plánuje udělat
en.wikipedia.org/wiki/Europa_(m…
Těšte se tak, že někdy začátkem 30. let tohohle století začnou další žně ve výzkumu tohohle nesmírně fascinujícího světa.

The END
PS: A o průzkumu Europy jsem nedávno vysílal i u sebe na Youtube kanále :) Tak ať víte, že kolem nedávno prosvištěla sonda Juno!

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jan 12
Budeme (zase) přepisovat učebnice?

Ti z vás, co dávali ve škole fakt dobrý pozor, mohli v jedné větě slyšet (snad) poznámku, že se na okraji Sluneční soustavy nachází obrovská zásobárna různě velkých těles, pro které platí, že jsou tvořené (hlavně) ledem

Jenže...🧵#vesmírníček
... nedávno se podařilo zachytit na kameru průlet tělesa skrze zemskou atmosféru, které ve všech možných pozorováních vypadá, že nebylo tvořené ledem, ale pevným šutrem.

Říkáte si a co jako... šutry sem dopadají furt a máte pravdu

Jenže...

Foto: @UAlberta Image
... když chytré hlavy začali na základě kamerového záběru počítat jeho dráhu, zjistili něco překvapivého.

Ten šutr sem nepřiletěl z prostoru mezi Marsem a Jupiterem, kde je Hlavní pás planetek a odkud většina šutrů, co sem dopadne, pochází. Image
Read 9 tweets
Dec 4, 2022
Na indonéském ostrova Jáva došlo k erupci sopky Semeru a výsledkem tentokrát nebyly lávové proudy, ale pyroklastické proudy.

Nesmírně nebezpečný jev, který dokáže okolí během pár desítek sekund pokrýt žhavou směsí sopečného popela, šutrů a plynů.

Jak a proč to vzniká? 🧵
Sopečná činnost vzniká kvůli výstupu roztavených hornin alias magmatu na povrch.

Magma si většinou představujeme jako kapalinu, jenže magma je směsí fází.

Najdete tam taveninu, ale také krystalky minerálů a spousty sopečných plynů.

A ty tady hrají prim

Pokud by totiž sopečné plyny v magmatu nebyly, došlo by jen k výlevu lávy, jako teď můžete pozorovat na Havaji nebo nedávno na Islandu.

Jenže indonéské sopky jsou jiné.

denikn.cz/1023626/mauna-…
Read 15 tweets
Dec 3, 2022
To je toho, tak bude trochu tepleji...

Aneb tentokrát se pojďme vrátit v čase.

Vím, že místní expertízu stran požárů subarktických oblastí nám překryl prach ruské invaze, ale pojďme si vysvětlit, proč v poslední době Sibiř tak strašně moc hoří

ESA,CC BY-SA 3.0 IGO #vesmírníček
V posledních letech neproběhne léto, aby mediální prostor neplnily zprávy o skutečně monstrózních požárech, které zachvacují tajgu - jehličnaté lesy severu.

A je jedno, jestli se bavíme o tajze světlé nebo tmavé.

Hoří obě.

Hodně.

A často.

Mark Baldwin-Smith, CC BY-SA 3.0
Někde ale hoří víc než jinde.

Satelitní data dokládají, že mezi lety 2019 až 2021 se na 90 % požárů tajgy odehrálo v oblasti centrální a východní Sibiře.

Tedy v oblasti, kde k požárům tajgy sice dříve pravidelně docházelo, ale ne tak, jako můžeme vidět dnes.

Co je jinak?
Read 22 tweets
Dec 2, 2022
Možná jsme na prahu vysvětlení záhady, která svírala marsovskou komunitu po 45 let

Když v roce 1977 přistála americká sonda Viking 1 na Marsu, stalo se to v místech, kudy se kdysi prohnala nepředstavitelná povodeň

Čekali jsme tak, že najdeme naplaveniny. Jenže jsme našli tohle Image
Namísto vrstviček naplavených úlomků hornin jsme našli chaos.

Obrovské množství poházených kamenů různých velikostí.

A co víc, téměř žádný z nich nebyl opracován do tvaru, který byste čekali, že bude mít, pokud ho unášela voda.

Jen si vzpomeňte na šumavské koryto Vydry. ImageImage
Tenhle rozpor v očekávání s realitou všechny zaskočil a dlouho jsme si nevěděli moc rady, jak ho vyřešit.

Jenže to se, zdá se, mění. Image
Read 13 tweets
Nov 22, 2022
To je toho, tak bude trochu tepleji...

Aneb tohle 🧵vlastně ani číst nechcete. Určitě ne před spaním. Nebude se po něm dobře usínat.

Jenže je potřeba o tom mluvit.

Amazonský deštný prales, zdá se, umírá. A to dost fofrem.

Depresivní #vesmírníček

CIAT - Amazon17, CCBYSA 2.0 Image
Jakmile se někde mihne slovo Amazonie, většina z nás si vybaví neproniknutelnou hradbu zeleně, jedovaté žáby, horko, všudypřítomné řeky a hlavně nikdy nekončící déšť.

Kvůli častému dešti přitom tenhle biom dostal své jméno: tropický deštný les.
Nikdy nekončící přísun slunečního světla, celoročně teplé klima a vždy přítomná voda způsobují, že tyto tropické oblasti jsou biologickým rájem

Vegetace tu zvesela bují a jako odpad vyrábí kyslík

I proto se to tomu přezdívá zelené plíce planety

Neil Palmer/CIAT, CC BY-SA 2.0 Image
Read 41 tweets
Nov 20, 2022
Zakládám si vlákno ke Katle a časem uvidíme, co a jak.

Islandská sopka #Katla se začíná trošku třást. Zatím ne tolik, kolik se třásla vetech 2016-17, ale očividně se třese...
Co je Katla zač, co umí a proč bychom se o ní v centrální Evropě zajímat? O tom jsem kdysi psal v podrobném textu pro @Vesmir1871 vesmir.cz/cz/on-line-cla…
Kdysi dávno byl ten dlouhatánský text i zdramatizován v pořadu Meteor, stojí za poslech, furt je to skvělá práce, co s tím Petr Sobotka udělal!

Read 4 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(