Pokud máte krátkou paměť, a nebo jsme se tehdy ještě virtuálně neznali a váš feed tak nezaplavovaly tweety o aktuálním děním, podstatné věci se můžete dozvědět v tehdejším dobovém vlákně.
Za ten rok jsme se totiž dozvěděli mnohé. V okolí sopky se prohnala flotila výzkumných lodí a pár autonomních dronů se vydalo proplout i přímo nad sopečným kráterem.
Tedy do míst, kam se z bezpečnostních důvodů lidé neopovažují
Víme tak, že sopečný kráter se změnil - zvětšil se
V průběhu sopečné erupce došlo k propadu vrcholku podmořské hory a vznikla tak sopečné kaldera.
Díra na vrcholku hory má hloubku přibližně 1 kilometru a je široká okolo 4 kilometrů.
Tohle naznačuje, že tam došlo ke skutečně masivnímu propadu.
Odhaduje se, že množství materiálu, které chybí a které se tak dostalo do atmosféry bylo okolo 7,1 krychlového kilometru magmatu (!).
Jak je možné, že se tak neskutečné množství magmatu rozhodlo podívat ze sopky ven?
Tohle se povedlo rozklíčovat vulkanologům/žkám, když se začali detailně dívat na drobná zrnka sopečného prachu
Z nich se totiž dá vyčíst, z čeho přesně jsou složená a tedy jaké magma způsobilo jejich vznik
Povedlo se tak odhalit, že během erupce tam bylo několik magmat najednou
Konkrétně se potkala v podzemí magmata tři
Dva starší rezervoáry magmatu byla protnuta krátce před ničivou erupcí třetím, mladším magmatem
To způsobilo, že se sopečné plyny rozpuštěné v magmatech začaly ve velkém uvolňovat. Narůstal tak tlak
Coca Cola a Mentos krásná ilustrace
Nárůst tlaku dokázal tlačit prasklinami magma k povrchu a jelikož to nové magma bylo dobře tekoucí, na povrch se dostalo fofrem.
Z hloubky 5 až 10 km pod sopkou tak rychle mizelo magma... a to vedlo k tomu, že mohlo dojít ke kolapsu části kužele sopky.
Vznikla kaldera!
Tento kolaps způsobil, že se magma, které se stále ukrývalo pod povrchem, dostalo do kontaktu s mořskou vodou.
Ano, Hunga Tonga je podmořská sopka a když tak někde uděláte "díru", okamžitě do ní nateče voda.
Přísun mořské vody způsoboval, že magma mohlo snadno předávat vodě své teplo. Vznikalo tak obrovské množství vodní páry.
Jelikož ke kontaktu došlo nehluboko pod vodní hladinou, vodní pára dokázala tlak vody přetlačit.
Pára tak expandovala a trhala magma na kousíčky.
Došlo tak ke dvěma velice silným erupcím a to přibližně 30 a 45 minut po začátku soptění.
Každá z erupcí způsobila, že byla obnažena nová dávka magmatu, která se dostala do kontaktu s vodou.
Takže se proces zopakoval
Nad sopkou tak mohlo vzniknout obrovské pyroklastické mračno
Přibližně hodinu po erupci tomuto obrovskému stoupajícímu pyroklastickému mračnu ale došla energie, načež ho část zkolabovala.
Pyroklastické proudy se začaly valit do okolí a část z nich zamířila i pod mořskou hladinu v podobě podmořských hustotních proudů.
A byly to právě tyto podmořské proudy, které pak uvrhli ostrovní království Tongy do informační tmy.
Dokázaly totiž přetrhat optické kabely, které propojovaly království se zbytkem světa.
Od té doby jsme přestali vědět, co se v blízkosti erupce bezprostředně děje.
A teď to hlavní, co nám po erupci sopky Hunga Tonga zbylo.
Je to uvědomění si, jak v prekérní situaci jsme.
V okolí Tichomoří se nachází tzv. Ring of Fire (Ohnivý kruh). Tedy oblast, kde se nachází celá řada sopek
Mnoho z nich znáte - Mount St. Helens, Kratoa, Merapi, Fuji ...
Jenže tohle jsou jen sopky suchozemské
Stovky sopek se nachází v rámci tohohle "Kruhu ohně" na oceánském dně
A o těchto sopkách toho víme zatraceně málo
Jejich sledování je totiž nesmírně náročné, ale hlavně obrovsky drahé...
Hunga Tonga ale ukazuje, že i ony se umí rozběsnit
A vlastně "kdykoliv" (nicméně vždycky myslete na statistiku, že k silným erupcím sopek nedochází zas tak často...) tak může dojít k podobné sopečné erupci.
Erupci, která levou zadní dokáže vytvořit smrtící vlnu cunami/tsunami.
Vlnu, která se rozlétne Tichým oceánem a bude ničit
Jak tak končí text @scronin70, bylo by záhodno zlepšit naše monitorovací kapacity v oblasti Tichého oceánu.
Je to právě monitoring, který nás může před možnou erupcí další podmořské sopky varovat.
Ti z vás, co dávali ve škole fakt dobrý pozor, mohli v jedné větě slyšet (snad) poznámku, že se na okraji Sluneční soustavy nachází obrovská zásobárna různě velkých těles, pro které platí, že jsou tvořené (hlavně) ledem
... nedávno se podařilo zachytit na kameru průlet tělesa skrze zemskou atmosféru, které ve všech možných pozorováních vypadá, že nebylo tvořené ledem, ale pevným šutrem.
Říkáte si a co jako... šutry sem dopadají furt a máte pravdu
Vím, že místní expertízu stran požárů subarktických oblastí nám překryl prach ruské invaze, ale pojďme si vysvětlit, proč v poslední době Sibiř tak strašně moc hoří
V posledních letech neproběhne léto, aby mediální prostor neplnily zprávy o skutečně monstrózních požárech, které zachvacují tajgu - jehličnaté lesy severu.
A je jedno, jestli se bavíme o tajze světlé nebo tmavé.
Hoří obě.
Hodně.
A často.
Mark Baldwin-Smith, CC BY-SA 3.0
Někde ale hoří víc než jinde.
Satelitní data dokládají, že mezi lety 2019 až 2021 se na 90 % požárů tajgy odehrálo v oblasti centrální a východní Sibiře.
Tedy v oblasti, kde k požárům tajgy sice dříve pravidelně docházelo, ale ne tak, jako můžeme vidět dnes.
Jakmile se někde mihne slovo Amazonie, většina z nás si vybaví neproniknutelnou hradbu zeleně, jedovaté žáby, horko, všudypřítomné řeky a hlavně nikdy nekončící déšť.
Kvůli častému dešti přitom tenhle biom dostal své jméno: tropický deštný les.
Nikdy nekončící přísun slunečního světla, celoročně teplé klima a vždy přítomná voda způsobují, že tyto tropické oblasti jsou biologickým rájem
Vegetace tu zvesela bují a jako odpad vyrábí kyslík