„A vy mu tam hodně ubližujete?“
„Co myslíte tím hodně?“
„No třeba jestli ho znásilňujte.“
A to byl zhruba ten moment, kdy Saša pochopil, že dávat Ukrajincům číslo jeho manželky byla fakt blbost. (viz obrázek🤣)
Protože ta bába je neskutečná neskutečná čarodějnice.
„Nedáváte mu najíst… Bijete ho…“
🇺🇦: 😳
Saša šeptem: Mohl bych si zapálit?
🇺🇦 ho ignoruje a obrací se k čarodějnici: Naopak. Je na tom v zajetí líp, než před tím. Přestal kouřit.
(ve smyslu, že mu nedávají cigarety, protože v průběhu hovoru bude popelníček několikrát😆)
„Jestli chcet s manželem mluvit, musíte mi dát souhlas s publikací.“
„A kde?“
„V americkém youtube.“
„A co tam o mě budete vykládat? V Americe? Že se posmíváte ruským rodinám?“
Saša tam zpoza záběru pokřikuje: nikdo se ti neposmívá, Olo.
„Tak chce s ním mluvit?“
„Chci mluvit nejdřív s vámi.“
Jasný, babo jago, na manžela sere pes. Nejdřív je to potřeba vytmavit Ukrajinci.
„Vidím, že jste ženatý. Vaše žena ví, co děláte?“
„Ano. I moje dítě ví, co dělám.“
Úplně vymytý mozek. Nespíš si myslí, že se má 🇺🇦stydět.
„A proč máte potřebu mi vysvětlovat, jak jste vy Ukrajinci dobří a jak se chováte k zajatcům?“
„Teď mám pocit, že děláte rozhovor vy se mnou. Chcete vůbec mluvit s manželem, nebo vás zajímám já? Mám ženu, dítě, auto, představte si, dva telefony a notebook…“
„A proč to děláte?“
„Už jsme natočili asi 600 rozhovorů…“
„A co?“
„Nic. Chcete mluvit s mužem? Dáte souhlas s publikací?“
„Mně je to u prdele.“ (doufám jsem trefila přiměřenou míru vulgarity v překladu😆)
"A dost. Chcete nebo ne?"
"Ano."
„Myslím, že jeho velitelé nevědí, že je v zajetí.“
„Vědí,“ haleká Saša. „Divné je, že vy nevíte.“
Čarodějnice ječí na Sašu. Pak se uklidní.
„Chce peníze?“
„Zaplatili jsme za něj 400 dolarů. Když nám je pošlete, vyplatíme dalšího takového.“
„Převeďte mi to na rubly!“
„Asi 25 tisíc rublů.“
„Já vám je pošlu. Já vydělávám dost. Když si neumíte vydělat peníze jinak. Na jaký účet?“
Konečně jí Ukrajinec řekne, že peníze ve skutečnosti nechtějí.
„Hodně ti ubližují?“
„Nikdo mi neubližuje.“
Ty vole, po manželství s ní je takovej 🇺🇦kriminál je zlatej
„A co dělají vaši Ukrajinci na Donbase, nevíte?“
„Co dělají na Donbase Ukrajinci?“
„Znásilňuhí, ubližují. V Charkově je tolik násilníků, že tam nejde projít….“
„Zaprvé to není pravda. Zadruhé čí je Donbas?“
„Nejdřív byl ruský…“
„Ok, nechci s vámi diskutovat o historii. Chcete pomoci manželovi? vemte tohle video a jděte…“
„Možná se toho nedožije! Kam mám poslat těch 25 tisíc?“
„Nikam.“
„Vy vyděláváte na válce.“
Saša: Olgo, nikdo tady na válce nevydělává.
Čarodějnice se rozčiluje, že Saša řekl, že se o něj starají dobře a ošetřují ho.
„Co jiného taky můžeš říct, když tam s tebou sedí? Však by tě jinak zbili.“
Olga se neustále otáčí na nějakou osobu mimo záběr.
„Sundej si čepici.“
🇺🇦 se směje: Vlasy mu tady netransplantovali
„Mikinu si sundej!“
Saša si sundavá mikinu, aby ukázal, že nemá modřiny ani není vyhublý. Což teda není.
Ole na něm vůbec nezáleží, jenom se snaží o konfirmační bias, ale nedaří se jí najít nic, co by jí ho poskytlo. Její víra, že 🇺🇦 jsou zrůdy se sráží se Sašovým dobrým stavem
A přichází plot twist, protože čarodějnice natočí mobil a ukáže se, že konverzaci celou dobu naslouchaly dcera a Sašovat matka.
Matka: nikdo ti neubližuje?
(ok, ten půlhodinový hovor na toto téma zjevně nestačil.)
„Ne, mami.Udělejte, co jsem řekl. Vemte to video na velitelství."
Zavěsí.
„Co to sakra bylo?“
„Já se omlouvám. Dáte mi cigaretu?“
„Ano. A co to bylo?“
„No, taková je moje žena.“
„Dobrá žena, nebo špatná?“
„Nooo.“
„Já už asi chápu, proč jste se s ní rozešel.“
„Já jsem introvert a ona extrovert.“
Yep, to bude ten problém.
„Kde v Charkově znásilňují tak, že tam nejde projít?“
„To asi zase něco říkali v televizi.“
Zapalují si cigarety.
„Normálně v době natáčení nekouříme, ale tohle byly nervy.“
Rodina taky ukazuje ty nezkažené tradiční hodnoty. Žili v Bělogradě, mají dvě děti. Dceru (16) a postiženého syna. Čarodějnice se odstěhovala do Petrohradu za prací. Děti nechala Sašovým rodičům.
Saša po roce taky jel do Petrohradu, nejdřív s postiženým synem, ale nepovedlo se najít pro něj zařízení, takže ho vrátil k prarodičům. Ale teď je čarodějnice zjevně zpet.
Čarodějnice je učitelka kreslení. Saša jí nejřív volat nechtěl, protože jsou na hraně rozvodu, páč si v Petrohradě – a to vzhledem k povaze i vizáži fakt nechápu jak, možná vážně ovládá čáry – našla jiného.
A ten nejspíš už provedl exorcismus, takže mají babu Jagu zas doma.
Mimochodem to byl Ukrajinec, kdo Sašu přemluvil, aby zavolali ženě a ne dceři. Údajně proto, že žena mu může líp pomoci, ale ehm spíš to bylo kvůli tomu, že oprávněně čekal, že to bude zábavnější.
Co jsem to ještě... Jo, válka. Sašu vzali do zajetí takovým komickým způsobem. Protože jak jim v Rusku namluvili, že na Ukrajině utlačují ruský jazyk, čmobici naznali, že pokud se k jejich pozici blíží někdo rusky hovořící, musí to být „jejich“. Ale nebyli. 😆
Ukrajinec řekne, že by se podle toho dal natočit film, Saša doplní, že by to bylo komedie. Nebo tragikomedie.
Následně řeší cíle SVO, Saša připustí, že jde zřejmě o snahu získat další území pro Rusko.
A ještě si Sašu zařadíme do zoologické. Je mobilizovaný. #zolkin
"Jak se máte? Vidím, že světlo svítí."
"Mám generátor."
"Díky Bohu."
"Bůh s tím nemá co dělat, koupil jsem si ho v obchodě."
To jsem se silně spletla. Když jsem si myslela, že vyměněný 🇷🇺zajatec Péťa už na 🇺🇦nezavolá. Výsledkem je ještě bizarnější komunikace než minule.
Nemám etický problém sledovat ty rozhovory se zajatci na místě. Ale tohle voyeurství Péťova rozvinutého Stockholmkého syndromu je něco jiného. Informační hodnota nízká, je to poverty porn jako Výměna manželek. Ale pak jsem si řekla, nebuď taková zasraná pravdoláskařka, varanko.😄
Péťa stále usiluje o předání květin ukrajinské lékařce Xenii.
🇺🇦 "Co mám koupit?"
"Hvozdík."
(Přemýšlím, jestli je hvozdík to samé jako karafiát).
🇺🇦 "Jeden hvozdík? To bych se propadnul hanbou."
"Tady v Petrohradě by z toho žena měla radost.Vy v Kyjevě jste takoví rozmáchlí."
Nakoukala jsem už tolik rozhovorů s 🇷🇺 zajatci, že si troufám udělet stručné shrnutí. Prvnímu typu říkám "toxický expřítel"(cca 10%). Rus přesvědčený, že 🇺🇦 k nim patří a připravený je řezat,jak svoji ex,dokud na JIPce neuzná, že ten rozchod byla největší chyba jejího života.
Další typ je "profesionál". Kontraktní voják,uvědomuje si, že přišel okupovat, neřeší, je mu to jedno, pochází často z daleka, člen nějaké etnické menšiny, je to pro něj prostě práce.
Morálka se přeceňuje a jinak si na byt v Ulan Ude nevyděláš, víš jak, bro...
Těch je tak 20%.
Nejvíc je v tuhle chvíli těch čmobiků. Ne proto, že jich tolik bojuje, ale protože neví, co a jak, a snadněji je zajmou.Obvykle jsou takoví rezignovaní lidé,co opakují, že se o politiku nezajímají, chtějí jen pečovat o svou simju a jejich oblíbené slovo je polučajetsja (stalo se)