1/4 Až se příště setkáte s tvrzením dezolátů, jak Sovětský svaz kontrolovali Ukrajinci, případně, jak to byl rovnocenný svazek jednotlivých republik, ukažte jim, co se zpívalo v hymnách těchto svazových republik...
Ázerbájdžánská SSR:
„Statečný ruský bratr nám přináší jednotu,
2/4 triumf přátelství.“
Arménská SSR:
„Veliká Rus nám podala bratrskou ruku.“
Běloruská SSR:
„My, Bělorusové, s bratrským Ruskem.“
Kazašská SSR:
„A dobrodinci svazových bratrských republik,
velkému ruskému lidu říkáme: Velké díky!“
Kyrgyzská SSR:
„Veliký ruský lid nás zahřál
3/4 svým přátelstvím.“
Lotyšská SSR:
„Jedině s Velikou Rusí a ruským lidem.“
Litevská SSR:
„V našem boji nám pomohl velký ruský lid.“
Moldavská SSR:
„Bojovali jsme s pomocí velikého Ruska.“
Tádžická SSR:
„Ruka Rusi po všechny věky.“
4/4 Turkmenská SSR:
„A ruský lid se stal pevností přátelství.“
Uzbecká SSR:
„Pozdravujeme tě, Rusi, náš bratrský národe.“
Ukrajinská SSR:
„Byl přítelem a bratrem ruský lid.“
1/7 Před rokem… Touhle dobou mi skončila směna a pospíchal jsem domů. Měl jsem v plánu udělat několik překladů, především čerstvý Zelenského projev. Tak rychle jsem dosud nikdy nepřekládal. Jakmile byl překlad hotový, začínal projev RB OSN. Postupně jsem na Twitter dával
2/7 drobné střípky a zároveň sledoval Telegram. Jednu chvíli se začaly objevovat zprávy a videa o překročení dělící linie mezi okupovaným Krymem a zbytkem Ukrajiny ruskými vojsky. Po několika minutách některé TG kanály zprávu dementovaly. Pak to začalo… Informace o explozích.
3/7 Útok Ruska na Ukrajinu. Válka…
…Nenávist… Nikdy předtím jsem nezažil tak silný pocit nenávisti. Fyzicky jsem ji cítil. Klepal se. Na Ukrajinu jsem jen kamarádce poslal smutný emotikon. Asi až po hodině jsem se zeptal, jak na tom jsou. Ještě stále mě ochromoval ten fyzický
1/12
Rusky píšící ukrajinská spisovatelka Iryna Hovoruchová (22.09.2022):
…Včera jsem si přečetla příspěvek jedné Moskvanky. Je znepokojená a sklíčená. Ukazuje se, že iluzorní a zcela nevnímaná válka začala drze klepat na dveře, což je dost nepříjemné. Jedna věc je, když bojují
2/12
negramotní Burjati a vybíjejí chocholy, ale když před očima manžela začne mihat povolávací rozkaz, to je jiná. Procházím její profil. Je v něm spousta věcí. Recepty na palačinky, pole květin, úvahy o manželské věrnosti. Jak na rekonstrukci kuchyně, vaginální cvičení,
3/12
tipy pro výletníky. Ušaté kočky, léčivé sedmikrásky... Nakonec začalo docházet, že už půl roku probíhá válka.
Nejdřív jsme jako posedlí apelovali na ruské matky. Používali jsme různá slova a fráze,ale poselství bylo stejné:"Zastavte násilí." Bože, co všechno mi odepisovali.
1/11
Příběh z Buči, který sdílel Oleksij Pšemyskyj:
Dostal 20 minut na to, aby mohl posbírat kousky svého kamaráda a pohřbít jej.
Tohle je Mykola. Je mu 53. Žije v Buči. Mykola hodně koktá. Mluvit začíná teprve, až si zapálí cigaretu.
Už 34 dní bydlí ve sklepě. Mohl odjet,
2/11
ale je správcem čtyřpatrového domu. Říká, že nemohl nezůstat. První den bojů v Buči do jeho okna vlétla střela, prorazila zeď a uvízla v dětské posteli, která začala hořet. Tou dobou děti již byly naštěstí evakuovány. Uhasili oheň a spolu se třemi přáteli odvedli
3/11
všechny staré a ženy do sklepa a sami se tam také přesunuli.
Když Rusové dobyli město, začali se vloupávat do každého domu. Muže vyváděli na ulici, svlékali, hledali tetování. Dvěma jeho přátelům – Leonidovi a Serhijovi – bylo přes 50, třetí, také Leonid, byl mnohem mladší.
1/11 Delší...
Příběh Káti z Mariupolu, jak jej zaznamenala Vira Chvust:
„Znáte ten pocit, když to bolí? Jednou jsem se zamilovala do kluka a on do mě ne a myslela jsem si, že to bolí. Ukázalo se, že bolí, když ti před očima umírá tvoje máma. A můj bráška za ní pořád chodí
2/11
a říká:"Mami, nespi, nebo zmrzneš." A nikdy se nedostaneme k jejímu hrobu. Zůstala ve vlhkém a tmavém sklepě.
Chodili jsme na záchod, spali, jedli zbytky jídla v jednom sklepě.
A jednou strýc Kolja chytil holuba, bylo to asi pátý nebo šestý den,a my jsme ho upekli a snědli.
3/11
A pak jsme všichni zvraceli.
Moje máma se držela do poslední chvíle, tři dny před evakuací zemřela.
Řekla jsem bratrovi, že tvrdě spí a že by ji neměl budit. Ale zdá se, že to všechno pochopil. Pochopil, jakmile zemřela naše sousedka, kterou jsme nemohli vynést