Venuše je planeta, která má pevný kamenitý povrch schovaný pod hustou vrstvou mračen.
Co je podstatné, povrch se nedá vidět ve viditelné části spektra. Nikdy.
A Venuše je téměř stejně velká jako Země a i v řadě jiných ohledů je jí podobná
Jelikož je stejně velká a myslíme si, že je tvořená víceméně ze stejných prvků, dlouhodobě spekulujeme o tom, že by měla být také sopečné aktivní.
Proč? Protože sopky máme na Zemi "všude kolem" a jelikož je Venuše podobná, musí mít uvnitř podobné množství tepla jako Země.
Tudíž spousty tepla k tomu, aby uvnitř docházelo k tavení hornin.
Až sem snadný, ne? Takže dáme víc?
Problémem je, že netušíme, jestli Venuše aktivní sopky má nebo nemá.
Proč? Protože na povrch Venuše není přes šíleně hustou atmosféru vidět.
Buď se tam musíte pokusit přistát - což není easy peasy pač teplota na povrchu +460 °C - nebo se kouknete za pomocí radaru.
Jeden takový radar jsme tam v 90. letech 20. století poslali na palubě sondy Magellan.
Chtělo by se říct, vyhráno, není co řešit, víme všechno.
Jenže eeeh... not as fast baby.
Problém je, že ten radar měl dost rozlišení na tužku... ca 150 metrů na jeden zobrazovací bod
Což byl oproti dřívějším snímkům kvalitativní skok jak blázen... jenže vážené a vážení, 150 metrů na jeden zobrazovací bod je 150 metrů na zobrazovací bod...
Tohle je fotbalový hřiště.
Milovníci honění mičudy na první dobrou vypálí jeho velikost.
90 až 120 metrů.
Bildersindtoll, CC BY-SA 4.0
Teď to bude těžký.
Pokud máme radar, který vidí něco s rozlišením 150 metrů na zobrazovací bod, fotbalový hřiště na něm neuvidíte.
I když se budete snažit sebevíc a budete řvát na všechny kolem, že ho tam prostě vidíte
Nevidíte. Není to možný
Abyste něco viděli, potřebujete aspoň 4 (spíš 5) body
Cokoliv menšího než 600 m, ale spíš si řekněme než kilometr, tak prostě na povrchu Venuše se současnými daty neuvidíte
Ať se vám to líbí nebo ne
Prostě ne
A to je přitom jen jeden problém
Tím druhým je, že když Magellan létal kolem Venuše, pořizoval snímky pod různými úhly
Proč jsme to dělali? Protože jsme chtěli vytvořit 3D snímky povrchu Venuše.
Pokud máte snímky z různých úhlů, můžete dopočíst topografii (pokud vám to slovo nic neříká, čtete ho jako nadmořskou výšku, ale pamatujte, že je to blbost, na Venuši není moře).
Proč to píšu? Protože je to pro dnešní příběh podstatné
V některých částech Venuše máte tak k dispozici 2, nebo dokonce 3 (!!!!) snímky stejné oblasti, které byly pořízeny s určitou časovou prodlevou
Třeba pár měsíců
Seznamte se, horní obrázek je 8 měsíců starší než spoadní
Když na ty obrázky začnete dramaticky koukat Vaším okem modravým...
Všimnete si, že na těch snímcích je něco jinak.
Ty voe!!!!!! nemusím mít zrovna vysokou školu života, abych věděl, že to je jasnej a NAPROSTO SAKRA NEZPOCHYBNITELNEJ DŮKAZ aktivního vulKANYZmu na povrchu VJEnušE
Než se tady všichni poplácáme po zádech a řekneme si, že máme vymalováno a nemusíme už utrácet stovky miliónů amerických dolarů na další výzkum naší "sesterské planety", dovolím si jedno prrrrr...
Můžu?
Jako jo, na těch snímcích se očividně něco změnilo.
První co, tak je tam takový tmavý důlek.
To je sopečný kráter. A zdá se, že se zvětšil.
Z 2,2 km2 na 4,0 km2.
Teď konkrétně se bavíme o tomhle
To mi přijde jako dost silnej důkaz.
Očividně se nám díra na vrcholku něčeho, o čem si myslíme, že je sopka, zvětšilo a to docela dramaticky.
Fair enough.
Pak tam máme taky to, co je označeno žlutě a je tam napsáno New Flows?
U toho mi taky srdce tleská radostí.
Zvětšení sopečného kráteru bývá totiž spjato se sopečnou erupcí, rozumějte s výstupem roztavených hornin aka magma aka láva.
Takže dává smysl, aby na snímku se nezměnila jen velikost samotného kráteru, ale abychom tam taky viděli kus přetvořeného povrchu poblíž.
Jenže.
Když si rozkliknete originální vědeckou studii, je tam napsáno i tohle:
Přeloženo do češtiny.
Vidíme něco, co se jeví jako změna povrchu na snímcích s nevalnou kvalitou a je dost možný, že to je i na snímku starším, jen ten je tak hnusnej, že na něm nevidíme vlastně skoro nic...
A pak to pokračuje.
Dává nám smysl, že to je reálný útvar... jenže...
... Prostě si jisti být nemůžeme.
Ten snímek nemá kvalitu na to, aby bylo jasno, vymalováno a všeobecné radování všech, co to čtete v postýlkách nad obrazovkami mobilů.
Bohužel.
Tipnu si, že se stále najde dost lidí, co tohle jako jasný důkaz nepřijmou
Spoiler alert: aby bylo jasno, já o aktivním vulkanismu na Venuši nepochybuji a myslím si, že tohle je fakt prozatím nejlepší důkaz, co máme k dispozici.
Jenže současně chápu, že tohle má do nezpochybnitelné "smoking gun" furt daleko.
Takže pokud můžu poprosit, nepište ještě svým poslancům a poslankyním, ať zrušíme českou účast v evropské misi k Venuši (a ponechme teď stranou, že jsem v konfliktu zájmů... jsem součástí 🇨🇿 konsorcia, co se tam snaží nacpat), furt tam máme práci...
Vypadá to tak nadějně, ale chce to víc.
Lepší snímky.
Víc snímků.
Víc sond.
Víc všeho.
A když už to vypadalo nadějně, že všeho víc dostaneme... tak NASA aktuálně rozhodla, že sebere všechny peníze jedné ze sond k Venuši, konkrétně VERITAS, a narve je do mise Psyche (která bude dělat neuvěřitelně cool výzkum, ale o tom jindy!).
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.
Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.
Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy
Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!
Kdybyste neměli v sobotu co dělat, mám pro vás tip.
Jak asi tušíte, docela mě baví popularizovat geovědy... a nejsem v tom sám. Baví to i mého kolegu Matěje Machka z @GFU_AVCR i @DavidPisa z Ústavu fyziky atmosféry.
A tak jsme si řekli, že společně něco vymyslíme...
🧲🌎🌞🧵
A víte, co jsme udělali?
Jo, fungl novou, unikátní edukační pomůcku pro vysvětlení chování planetárního magnetického pole ve hvězdném větru!
Pecka, co!?
Kdyby neměla Země své silné magnetické pole, život na jejím povrchu by jistě nebyl takový, jak ho známe.
Magnetická pole planet totiž pomáhají odklánět část nebezpečných částic přicházejících z okolního kosmického prostředí. Částice se tak nedostanou až na povrch.