simtefamily Profile picture
May 12 24 tweets 7 min read Twitter logo Read on Twitter
Oldřich Pechal, druhá část 🧵⬇️
25/48
Rudolf Berka, který parašutistu ukrýval po válce uvedl: "Jeho žluté těžké boty šněrovací mně Pechal dal s rozkazem, abych je okamžitě spálil, neboť kdyby tyto u mne našly, šlo by o mou hlavu a to by on nechtěl. Tyto boty jsem uschoval Image
26/48
zabalené do dřeva... A po osvobození je vytáhl."
Boty jsou dnes součástí sbírek Armádního muzea v Praze.

Díky obětavosti mnoha odvážných lidí, hlavně z řad Sokola, se Pechal ukrýval až do konce dubna v Kyjově. Zde se opět setkal s Cyrilem Žižlavským, pro kterého si 15.4. Image
27/48
přišlo gestapo, ale podařilo se mu uprchnout, ač byl postřelen do ruky. Nakonec oba nalezli útočiště na faře ve Ždánicích, kde o oba bylo dobře postaráno, jak sám Pechal uvedl během výslechu: "Zcela dobře jsme tam žili, denně jsme obdrželi snídani, presnidavku, oběd, Image
28/48
svačinu a večeři. Často jsme měli k obědu také pivo. Jednou týdně maso. Odkud bral farář potraviny, nevím."
V relativním bezpečí začal hledat napojení na odboj, aby tak mohl splnit alespoň část svého poslání. Kyjovský starosta Urban mu doporučil Antonína Straku, který měl
29/48
kontakty na moravskou část Obrany národa. Bohužel Straka nebyl napojen na odboj, ale na volavčí síť brněnského gestapa v čele s velice výkonným konfidentem Viktorem Ryšánkem. Ten původně opravdu pracoval v Obraně národa, navíc byl bývalým rotmistrem čs. armády a proto byl Image
30/48
tak autentický, že mu nakonec uvěřil i jinak velmi obezřetný Pechal. Ryšánek mu nabídl spojení s odbojem, nové doklady, vysílačku pro spojení s Londýnem a hlavně nový úkryt, který se po atentátu na Heydricha 27.5.,ukázal být velice akutní. Po 2 měsících skrývání mohl
31/48
najednou Pechal začít dělat to, proč tu přišel a tak přikývl.
1.6.1942 byl parašutista převezen na chatu u brněnské přehrady. Ta patřila gestapu a byla obsazena pro větší věrohodnost 2 dalšími odbojáři/konfidenty. Vše bylo naaranžováno tak, aby se Pechal cítil v bezpečí Image
32/48
a rozmluvil se. Snažili se z něj dostat co nejvíce informací a šifrovací klíč pro spojení s Anglií, nebo ho zcela naivně odzbrojit (vyměnit jeho pistole za své s náboji naplněnými pískem). Vše Pechal odmítl, navíc vycítil, že něco není v pořádku.
33/48
Vedoucí gestapa v Brně Wilhelm Nölle proto nařídil druhý den Pechala zatknout. Počítalo se s rychlým průběhem. Již brzy se měli gestapáci přesvědčit o tom, že zatknout Pechala nepůjde ani rychle, ani snadno.
Pechal měl neustále ruce v kapsách a v nich nabité pistole. Image
34/48
Když tedy při kávě konečně vytáhl ruce z kapes, gestapáci nezaháleli. Jeden ho uhodil zezadu obuškem do hlavy a další 2 ho uchopili za ruce a byly mu nasazeny pouta. Pechal však nebyl omráčen a začal bojovat o svůj život a čest. Přetrhl pouta "systému Schwarz a učinil je Image
35/48
nepoužitelnými" a pustil se do bitky, ve které jednomu z nich zlomil nohu a způsobil doživotní zranění zad. "Házel s námi jako se špinavým prádlem", uvedl po válce do protokolu přítomný Ottakar Chalupa. Nakonec musely být přivolány posily (9-12 mužů, info se rozchází), Image
36/48
které čekaly venku. Zkrvavenému zbitému Pechalovi nasadili nová pouta a on je znovu roztrhl. Museli ho zmlátit do bezvědomí, aby ho konečně mohli na nosítkách odvézt do Kounicových kolejí. Zde byla pro něj speciálně připravena v přízemí cela č. 6, aby byl po ruce k výslechu
37/48
Jak ale lakonicky napsal šéf Nölle: "Výslech se poněkud opozdil."
V cele zůstalo jen lůžko, na kterém Pechal ležel ve svěrací kazajce s nohama připoutanýma k posteli. Dveře byly vysazeny, u lůžka stála stálá stráž. O Pechala se měl starat vězeň František Hatoň, který po Image
38/48
válce uvedl: "Mně bylo nařízeno, abych jej živil, on ale jen pil čaj po asi 3 dny. Měl jsem také ihned volat lékaře, kdyby s ním bylo zle. Gestapáci jej chtěli udržet naživu".
Přesně to ale Pechal nechtěl. Proto odmítal jídlo, proto prosil Hatoně, aby mu přinesl špendlík
39/48
nebo žiletku, proto se 2x pokusil o útěk, chtěl, aby ho zastřelili. Jediné o co žádal bylo, aby byl po válce odhalen ten, který ho zradil (V. Ryšánek) a on byl tak pomstěn. To se mu nakonec vyplnilo a konfident byl zatčen, odsouzen a 7.10.1946 popraven.
40/48
Npor. Pechal byl na gestapu denně týrán, prošel několika zostřenými výslechy, včetně tzv. vanového, kdy byl ponořen do napuštěné vany a do úst a očí mu byla stříkána střídavě ledová a horká voda. Ani fyzický teror, který začínal taháním za vlasy, pokračoval tlučením hlavou Image
41/48
o zeď, pícháním špendlíků pod nehty či mlácením přes chodidla Pechalovu vůli nezlomilo.
"Byl často k nepoznání do krve bit a týrán tak, že by něco podobného nevydržel ani jeden z tisíce lidí."
(Josef Mrázek, údržbář z Kounicových kolejí).
Na řadu tak přišlo mučení psychické
42/48
Před jeho celu mu přivedli ukázat celou jeho rodinu. 5 lidí se známkami 2 měsíční vazby, navíc jeho sestra ztýrána porodem a odloučením od svého dítěte.
Ani to ho nepřimělo mluvit. 12.6. byla jeho rodina popravena.
Snad s vědomím toho, že už svým nejbližším nemůže uškodit, Image
43/48
začal Pechal po dlouhých 12 dnech vypovídat. Většina info pro gestapo neměla příliš valnou hodnotu. Buďto uváděl věci gestapu již známé, nebo mluvil vyhýbavě jako:
nepamatuji se,
jeho jméno neznám,
nemohu si momentálně vzpomenout,
byl jsem tam sám,
není mi známo. Image
44/48
Svuj pobyt v Kyjově zamčel a uvedl, že se po tu dobu skrýval v lesích. Jmenoval pouze osoby, které na faře potkal i konfident Ryšánek. O Cyrilu Žižlavském tvrdil, že mu pomoci nechtěl, zamčel, že u něj vůbec pobýval a tím zachránil život jeho manželce. Image
45/48
Protokoly často končí konstatováním, že "výslech byl v důsledku silné únavy přerušen". Lze si domyslet, že únavou bylo pravděpodobně bezvědomí, do kterého byl Pechal zmlácen.
18.6. byl převezen do Prahy k identifikaci mrtvých parašutistů z kostela v Resslově ulici. Image
46/48
"K zjištění mrtvol byli předvedeni 4 muži, jeden z nich ve svěrací kazajce... byl oteklý. Bylo vidět na něm, že prodělal velké duševní útrapy... Když se ho ptali, zda zná mrtvoly, řekl, že nikoho nezná. Byl bit obuškem, po každé ráně klesl a musili ho stavět na nohy ".
47/48
Své padlé kamarády však nezradil.
Nevíme, co se s npor. Pechalem dělo mezi posledními výslechy mezi 30.6. a 16.9. Zřejmě byl stále vyslýchán, ale pro gestapo, které v té době již disponovalo "povolnějšími" čs. parašutisty, ztratil cenu.
Byl odsouzen k trestu smrti.
48/48
22.9.1942 byl v KT Mauthausen pro větší potupu oběšen, ačkoliv gestapákům vmetl, že je britský důstojník, a proto oběšen být nemůže.

"Jen trochu se mu podobat by od každého vyžadovalo velkou odvahu, nesmírnou obětavost a ryzí vlastenectví."
Brig. gen. Mgr. Aleš Knížek Image

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with simtefamily

simtefamily Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @simtefamily

May 12
"Náš človek neselže a nezradí..."

Před 110 lety se narodil Oldřich Pechal. Muž, o kterém s jistotou můžeme říct, že byl opravdový hrdina. Měl odvahu a schopnosti, scházelo mu však štěstí.

Toto je jeho příběh. 🧵⬇️ Image
1/48
12.5.1913 se na statku v Osvětimanské části Hruškovice narodil jako nejstarší ze 3 dětí (dále 1914 Božena a 1920 Klement) OLDŘICH PECHAL. Dětství a mladí prožil v hajence a okolních lesích v nedalekých Vřesovicích, kde byl jeho otec Josef lesníkem.
2/48
Po obecní a měšťanské škole ve Vřesovicích pokračoval na gymnáziu v Kyjově, kde r. 1934 maturoval. Jak vzpomínal jeho spolužák Karel Pecháček: "Byl to takový desetibojař. Přitom morálně bezvadný, nekompromisní. Byl vlastenec a dával to najevo. Při debatách Image
Read 25 tweets
Apr 29
O ANTONII BOHATCOVÉ z Brna se bohužel příliš neví. A přitom postřílet 3 gestapáky bylo v rámci čes. dom. odboje výjimečné. Podobně úspěšný byl snad jen V. Morávek (3 Králové). To byl ale voják, zatímco ona 40 letá žena v domácnosti.
Zní to jako thriller, ale ona to prožila
🧵⬇️ Image
1/13
29.12.1941 byl do Protektorátu vysazen ANTHROPOID, SILVER A a SILVER B. Na rozdíl od prvních 2 úspěšnějších a známějších skupin se SILVER B (Jan Zemek, Vladimír Škacha) nepodařilo napojit na odboj a zprovoznit vysílačku a tak splnit svůj úkol. Uchýlili se tedy do Brna ImageImage
2/13
k rodičům J. Zemka a snažili se improvizovat. Na jaře 1942 se jim na stopu dostalo gestapo a od té doby je čekal život štvanců.
Jednou z jejich spolupracovnic, která je pomáhala ukrývat, šatit a živit se stala i A. Bohatcová s manželem a sestrou Františkou Dvorskou.
Read 14 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(