Thread by @Milosval1

1/11 ⚠️KDE BYCHOM BYLI BEZ VĚDY A EBM?

Asi většina z vás někdy slyšela o běžné praxi pouštění žilou (venepunkci) ještě před "objevem" vědecké metody. Slyšeli jste ale někdy o foukání kouře do zadku? 🧐

2/11 "Foukání kouře do zadku" zní jako bizarní technika ze špatného filmu, ale ve skutečnosti to bylo v minulosti naprosto běžnou praxí! V 18. století lékaři skutečně foukali kouř do řitního otvoru pacientů a tato zvláštní metoda sloužila k oživování, zejména u utonulých osob.

3/11 Věřilo se totiž, že kouř stimuluje srdce a podporuje dýchání.

Tato metoda byla dokonce tak rozšířená, že okolo hlavních plavebních kanálů a řek (např. Temže) bylo rozmístěno vybavení na provádění této procedury. Podobně jako jsou dnes rozšířeny defibrilátory (AED).

4/11 Ve skutečnosti jedna z prvních zdokumentovaných zmínek o použití tabákového "klystýru" k oživení člověka pocházela od muže, který v roce 1746 použil kouřovou dýmku a "zachránil" tak svoji manželku. V tomto případě jeho manželka téměř utonula a byla v bezvědomí.

5/11 Manžel ženy tedy vzal dýmku naplněnou hořícím tabákem, zasunul dýmku do konečníku své manželky a zakryl druhý konec dýmky ústy a foukal. Jak si lze představit, horké a žhavé uhlíky tabáku, které se dostaly do jejího konečníku, měly zamýšlený účinek a byla skutečně "oživena".

6/11 Ve své nejzákladnější formě se kouřové klystýry s tabákovým kouřem opravdu neaplikovaly vždy s pomocí foukacího měchýře. Původně byl totiž kouř foukán do řitního otvoru pacienta pomocí čehokoli, co bylo po ruce, například pomocí zmíněné dýmky.

7/11 Samozřejmě takový blízký kontakt nebyl ideální a pokud zachránce namísto foukání se nechtěně přes dýmku nadechl, řekněme, že by mohl vdechnout věci, které by neměl inhalovat. Při pohybu pacienta, hrozilo také nebezpečí kontaktu konečníku s ústy, což bylo ještě rizikovější.

8/11 Ohledně této metody dokonce vznikla chytlavá báseň:

“Tobacco glyster, breath and bleed.

Keep warm and rub till you succeed.

And spare no pains for what you do;

May one day be repaid to you.”

9/11 Tato praxe foukání kouře do konečníku se rychle rozšířila a dosáhla svého vrcholu na začátku 20. století, než v roce 1811 anglický vědec Ben Brodie objevil prostřednictvím testování na zvířatech, že nikotin může být toxický pro srdeční systém při vyšších dávkách.

10/11 Pokud by tedy někdo chtěl zpochybňovat vědu, vzpomeňte si, že v 18. století, pokud byste se topili, byste se také dost dobře mohli probudit s dýmkou v konečníku, kdy by vám takto tehdejší lékaři dávali první pomoc.

Věda není dokonalá, ale pořád je to to nejlepší, co máme.

11/11 Díky všem za dočtení a pokud se vám příspěvek líbil a chtěli byste zde vidět více edukačních vláken, dejte srdíčko či RT pro podporu algoritmu a nezapomeňte mě sledovat pro další zajímavé tipy ze světa výživy a vědy!

@Milosval1