Thread by @JanLukacevic

Jediný Čech, který viděl výbuch první atomové bomby.

Jménu Oppenheimer se kvůli novému filmu o Otci atomové bomby nedá uniknout. Měl ale jednoho přítele, který se na vývoji atomové bomby významně podílel a jeho jméno překvapivě málokdo zná: Georg Placzek.

Jak je to možné?🧵

Jméno Placzek bylo ve své době v Brně dobře známé: otec vlastnil textilní továrnu a dědeček byl Moravským zemským rabínem. Že je nejstarší syn mimořádně úspěšný fyzik asi věděl jen málokterý z Brňanů. /2

Pro vědu měl ale skvělé předpoklady: dědeček si dopisoval s Darwinem a znal se s Mendelem. Rodina se pohybovala mezi Alexovicemi (dnešní Ivančice) a Brnem, a Georg tak mluvil s kamarády a dalšími dětmi v okolí česky. /3

Georg vystudoval Německé státní gymnázium v Brně, pak zamířil na Německou (nyní Karlovu) univerzitu do Prahy a Vídeňskou univerzitu. V r. 1928 úspěšně dostudoval elektrostatiku v látkovém prostředí a následně vyrazil do světa. /4

Během svého zahraničního působení se seznámil, spolupracoval a často se i přátelil se světově známými fyziky, které si můžete z filmu pamatovat: W. Heisenbergem v Lipsku, E. Fermim, E. Tellerem a H. Bethem v Římě, N. Bohrem a O. Frischem v Kodani. /5

Důležitým pobytem pro jeho kariéru (a jak se později ukázalo i světovou historii) však byly jeho výzkumné pobyty v Charkově v letech 1933 a 1937 s L. Laundauem. /6

Do té doby velmi levicově orientovaný Placzek se seznámil s totalitními praktikami Sovětského svazu a po kritice Stalina a následném udání tajné policii byli spolu s V. Weisskopfem vyhoštěni. Ostatní kolegové tolik štěstí neměli a někteří z nich skončili ve vězení. /7

Tato zkušenost s ním otřese. Po návštěvě na Oppenheimerově farmě v r. 1938, kde mu Placzek barvitě vylíčil své zážitky ze Sovětského svazu, Oppenheimer přichází o iluze o komunismu a začíná sdílet přítelovo přesvědčení, že atomovou bombu nesmí získat ani Hitler, ani Stalin. /8

Na konci 30. let pak nabírá nejen Placzkův život vysoké obrátky. Placzek spolu s O. Frischem a Lisou Meitner spolupracují na ověření experimentu štěpení jádra uranu, který publikoval O. Hahn v lednu 1939. /9

Frisch obratem publikuje vlastní článek, v němž z nepochopitelných důvodů nepřizná Placzkovi spoluautorství, ačkoliv jeho přínos mnohokrát později zmiňuje. Z následného objevu klíčového izotopu uranu U235 Nielsem Bohrem je v textech Placzek opět (až cimrmanovsky) vynechán. /10

V tu chvíli však má Georg Placzek jiné starosti: předjímal společenský vývoj a z důvodu obav z války a pronásledování Židů prchá z Evropy. Pokouší se přesvědčit i svou početnou rodinu, ale bez úspěchu. Na jaře 1939 tak sám odchází do Spojených států. /11

Zde působí na Cornellově univerzitě po boku Hanse Betheho a píšou společně vědecké články o pozorování neutronů. Čile komunikuje s Enricem Fermim a dalšími vědci ve Spojených státech. /12

Na konci roku 1942 se přesouvá do tzv. Montreal Laboratory. Zde vede skupinu teoretické fyziky v rámci britského vývoje atomové bomby a výzkumu jaderné energie. Řada jeho vědeckých výstupů počínaje tímto obdobím je proto z obav ze zneužití utajována. /13

V rámci této tzv. British Mission se později zapojuje do už proslulého projektu Manhattan. Na jaře 1945 je pak povolán přímo do Los Alamos, kde vede jednu z výzkumných skupin v T divizi teoretické fyziky. /14

16.7. 1945 v 5:29 ráno je pak jedním z nemnoha lidí, kteří se účastní vůbec prvního testu atomové bomby: Trinity. Jeho mise v Los Alamos vrcholí, když v roce 1946 přebírá vedení celé T divize teoretické fyziky. /15

Po válce se do Československa nevrátil, všichni členové jeho rodiny byli zavražděni. V roce 1948 získává stálou pozici na proslulém Institute of Advanced Study v Princetonu, který vede jeho přítel Robert Oppenheimer, a kde působí i jiný brněnský rodák Kurt Gödel. /16

Odtud se pak opakovaně vydává na další stáže a přednášková turné po světě. Jeho poslední cesta míří do švýcarského Curychu. Zde ve věku 50 let předčasně umírá za podezřelých okolností. /17

Georg Placzek jak kvůli svým znalostem, tak povahovým vlastnostem ovlivnil zásadním způsobem řadu vědeckých objevů a postoje svých kolegů a přátel. Proč není na prvních stránkách našich učebnic? /18

Možná za tím stojí jeho odmítavý postoj ke komunismu a emigrace do USA, které musely představitelům minulého režimu velmi vadit. Nebo je to fakt, že Placzek své vědecké práce psal s velkou těžkostí a narozdíl od řady svým kolegů nezanechal žádné paměti. /19

To nejmenší co můžeme udělat je připomenout si jeho odkaz a povědomí o tomto výjimečném člověku sdílet. Jeho výzkum chování neutronů byl důležitým přínosem nejen u atomové bomby, ale i ve vývoji jaderných reaktorů, jejichž energii využíváme dodnes. Georg Placzek *1905 - †1955.

Zdroje k textům:

Židovská obec Brno


Encyklopedie města Brna https://t.co/wWiZYEXkVZ

Židovští fyzici v Los Alamos
https://t.co/RtVKZVKU8P

Skvělý a podrobný text o Placzkovi od A. Gottvalda
https://t.co/gvnN740BXBzob.cz/vzdelavani/oso…
encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=…
discover.lanl.gov/news/0127-jews…
dumbell.physics.muni.cz/placzek/papers…

Vlákno o Georgu Placzkovi by mohlo zajímat třeba @DrabovaDana , @vedatweetuje, @Vedact24 , @DanielStach @Vedator5