Nedávno jsem se na ní ptal v pětiminutovce i jsem vám ji slíbil v předvolební agitce😎
Jo, mluvím o Dysonovo sféře
Megastruktuře tak megastrukturované, že se těžko představuje něco většího, že by někdo někde někdy zvládl postavit
Pojďme si tak tuhle šílenost přestavit 🧵
Tak tohle byl on.
Freeman Dyson (†2020)
Americko-britský teoretický fyzik, po kterém se tahle hypotetická megastruktura jmenuje. A to přes to, že ji vlastně nevymyslel...
... a současně člověk, který na sklonku života litoval, že se jmenuje po něm😕
ioerror, CC BY-SA 2.0
Proč se jmenuje koncept hvězdné sféry zrovna po něm?
Protože v roce 1960 napsal vědecký článek do Science, ve kterém se zamýšlel nad tím, jestli náhodou technicky vyspělé mimozemské rasy nebudou potřebovat strašně moc hodně nejvíc energie k životu science.org/doi/10.1126/sc…
Jenže kde tu energii vzít?
Jasně, z mateřské hvězdy!
V České kotlině se sice na energii ze Slunce moc nevěří, ale (skoro všude) jinde ve vesmíru jsou fúzní reakce probíhající uvnitř hvězd zdrojem zásobujícím jejich okolí energií.
A život umí tuhle energii získávat.
Jenže na povrch planet, které kolem hvězdy obíhají, je poměrně malý.
Například na Zemi tak dopadne jen zlomek.
No, zlomek.
Tady v @NASA píšou, že to je 44 000 000 000 000 000 wattů (přepočítávat to po nich nebudu, neumím do tolika)
@NASA Což je přibližně tolik, kolik vyprodukuje 44 miliónů velkých elektráren (pokud vám to číslo vadí, hádejte se s NASA, cituji je).
Den za dnem tohle obrovské množství energie Země dostává.
Jenže co až nám (nebo emzákům) nebude tohle množství energie stačit? Co s tim?
@NASA A tím se do příběhu vrací Dyson.
Ten si jednoho krásného dne přečetl povídku Star Maker od britského filosofa a spisovatele sci-fi Olafa Stapledona, ve které jeden pozemšťan cestuje vesmírem a potkává vyšší bytost schopnou tvořit vesmír.
Jo, té energie, co by na to potřeboval
@NASA Dyson nad tím začal přemýšlet a dobral se k tomu, že každá civilizace, co bude expandovat do vesmíru, bude potřebovat strašně moc hodně energie.
A tak navrhl, že by ji bylo možné získávat z hvězdy.
A tedy že by se vyplatilo kolem ní stavět "biosféru" nebo "skořápku".
Záhy se zrodila představa, že by kolem hvězd mohly technologicky vyspělé rasy stavět obal, díky kterému by bylo možné zachytávat většinu energie, co by hvězda vyzařovala.
Civilizace by tak měla mnohem víc energie, než ji dovoluje plocha Země.
Ten obal by byl totiž MEGAOBŘÍ
Srandy kopice na tom je, že Dyson nikdy v tom článku nenapsal, že by ta biosféra, co navrhoval, měla být sféra.
Moc dobře si uvědomoval, že by konstrukce takové megastavby měla řadu těžko řešitelných problémů.
Proto litoval, že je jeho jméno s ní spojováno.
Dyson si totiž tyto biosféry představoval jinak.
Jako uskupení různě velkých poletujících objektů, které krouží po pravidelných drahách okolo mateřské hvězdy a tím zvětšují plochu, ze které civilizace získává energii.
Vedexent, CC BY-SA 3.0
Jenže přiznejme si, že tohle není tak cool, jako Dysonova sféra!
Uzavřená skořápka, která obklopuje celou hvězdu a zachytávající většinu energie!
Jen si to představte. Hledíte k nebi a tam vidíte do nekonečna se táhnoucí povrch.
Prostě pecka!
Na principu téhle megastavby je zajímavé, že pokud byste ji postavili a Slunce do ní uzavřeli, zachytávali byste sice energii, co vyzařuje, ale sami byste museli něco vyzařovat pryč.
Pokud byste to neudělali, tak byste se na vnitřní straně sféry upekli.
Skrze vnější část sféry totiž budete muset vysílat "odpadní" teplo.
A tohle byl právě nápad, který Dyson měl.
Že pokud by někde ve vesmíru nějaká mimozemská rasa Dysonovu sféru stavěla (nebo měla postavenou...), měli bychom být schopni ji najít.
V infračervené části spektra...
... by totiž svítila do okolí.
A tak se rozjel astronomický lov na Dysonovo sféry, během kterého se pročesávala obloha a hledaly se stopy po zvláštních zdrojích infračerveného záření.
Je dost možné, že jste v roce 2019 výsledky tohohle lovu zaregistrovali.
Tehdy se totiž mediálním prostorem valilo, že jsme dost možná první Dysonovo sféru našli!
Podařilo se totiž objevit hvězdu, která zvláštně zhasínala a zase se rozsvěcela, jako by kolem ní někdo zrovna stavěl nějakou megastavbu!
Časem se sice ukázalo, že (nejspíš) za změnou svítivosti hvězdy nemůžou ufouni s největším stavebním projektem všech dob, ale spíš rozsáhlá oblaka mezihvězdného prachu.
Což je vysvětlení, které se dnes protěžuje... Takže fandové emzáků, máte zatím smůlu
Před pár dny světem proletěla zpráva, že máme dalších 60 potenciálních kandidátů, kolem kterých by se Dysonovo sféra mohla nacházet! earthsky.org/space/dyson-sp…
Až čas ukáže, co z toho bude a jestli nějaká z nich bude hostit megastavitelé!
Než se to ale potvrdí/vyvrátí, pojďme si ještě povědět, proč Dyson litoval, že se tahle sféra jmenuje po něm.
On si totiž uvědomoval, že takto obrovská sféra by měla problémy (a proto preferoval...
... menší poletující bloky).
Předně si nedokázal dobře představit, jak by něco tak obrovského drželo při sobě.
Zvlášť když začnete přemýšlet nad tím, jak to udělat, abyste ze sféry neuletěli pryč.
Sféra by totiž byla zajisté obrovská... ale kvůli spotřebě materiálu dost tenká
Klidně jen pár metrů.
Jo, sféra o tloušťce pár metrů a průměru vzdálenosti Slunce-Země by byla nesmírně hmotná... jenže když se zamyslíte, jak by byla hmota rozprostřena... těžko by vás uvnitř skořápky přitahovala gravitace k její stěně...
Co s tím? Jasně, roztočíme to!
Dokážete si představit to pnutí, kterému by byl vystaven jakýkoliv materiál, ze kterého bychom tu mega obří sféru postavili?
Jak by dokázal dostatečně rychlou rotaci, aby tam byla nějaká významnější gravitaci, vydržet?
Jo, těžko říct... Proto je lepší mít poletující bloky
Jakmile se začnete o Dysonovu sféru zajímat, zjistíte, že těch úskalí je "před" námi krapet víc :)
Nicméně tohle vláko by bylo nekonečné, pokud bychom se do toho zanořili víc.
Takže pár odkazů.
První co, dejte si tohle video! Skvěle to vysvětluje
Potom pokud máte účet na Steamu, pár stovek hodin času a milujete stavitelské strategie, mám tady pro vás tip... Tady můžete totiž zkusit si Dysonovo sféru postavit :) store.steampowered.com/app/1366540/Dy…
Případně pokud máte čtyři stovky navíc a nebojíte se je dneska večer utratit, můžete si objednat pokračování Vesmírníčku, který teď s @skodova_lucie dokončujeme.
Budeme v něm totiž hledat mimozemský život a hádejte co.
Jo, Dysonovo sféru tam máme samozřejmě taky :)
@skodova_lucie Předobjednat se knížka dá případně tady :)
Oficiálně vyjde 18.9. a všechny z předprodeje zase slibujeme podepsat.
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Víte, co má společného Londýn, Jakarta, Dhaka, Bangkok a New Orleans?
Tam všude budou chudinky ovce potřebovat plovací vesty, chůdy, nebo být zkřížený s delfíny na ovce hopkavé
Všechna tato města totiž čelí bezprostřednímu nebezpečí zaplavení mořem
A to i bez změny klimatu🧵
Je mi jasné, že všichni víte, že hladiny světového oceánu stoupá kvůli tání ledovců a tepelné roztažnosti vody, tedy následkům globální změny klimatu (pokud ne, máte tady k tomu starší vlákno).
I kdybychom totiž dokázali mávnutím kouzelného proutku ustálit hladinu světových oceánů na konkrétní hladině, stále bude řada světových aglomerací během pár desetiletí z části vodou zaplavena.
Mnohá velkoměsta, ve kterých žijí desítky miliónů lidí, se totiž propadají.
Země se rozestoupila na východ od vyhaslé sopky #Sundhnúksgígar, přibližně 4 kilometry na sever od města #Grindavík a ca 1,5 na východ od geotermální elektrárny #Svartsengi.
Postupně se otevírala dál směrem na sever a teď má délku ca 4,5 km!
"Thierry, okamžitě volej majora. Tohle se mu nebude líbit!" vykřikl Hervé, když uviděl výsledky rutinního měření izotopů uranové rudy dopravené do francouzského závodu ke zpracování.
Na vytištěném papíru před sebou viděl něco naprosto neuvěřitelného.
U-235: 0,717% #vesmírníček
"Majore, tady Thierry Badeaux z izotopové laboratoře. Testovali jsme nově dovezenou dávku uranové rudy, co nám sem dopravili na zpracování příští týden a máme problém. Někdo s tou rudou už pracoval!"
"Jak pracoval?" zapraskalo ze sluchátka.
"Někdo z ní dostal uran 235! Chybí!"
Netrvalo dlouho a na nohou nebyli jen technici izotopové laboratoře. Brzy totiž začaly telefony řinčet i na stolech důležitých lidí.
Nebylo se čemu divit.
Tohle zavánělo obrovským mezinárodním průšvihem.
Nechybělo jen tak něco. Chyběl materiál na výrobu atomové bomby!