Sice mám psát komentář pro @hospodarky, ale kvůli tomuhle si dám pauzu
Tohle je objev, o který vás nechci ochudit, takže ať to víte jako první ode mne
Vědci na dně oceánu objevili oblast, ve které se ve velkém produkuje kyslík
A teď to hlavní. Bez fotosyntézy! #vesmírníček 🧵
@hospodarky Vyskakuje to tady na mě ze všech stran.
Je to jeden z těch objevů, které významně mění náš pohled na to, co příroda dokáže.
Kde začít.
Asi tam, kde to objevili.
Tým zkoumal v Tichém oceánu oblast, která se jmenuje Clarion-Clipperton zone (nebudu se snažit to přeložit...)
@hospodarky Oblast, která je větší než Indie a která je vlhkým snem řady těžařských společností specializujících se na těžbu oceánského dna.
Je to totiž právě tahle oblast, ve které se nachází obrovská zásoba polymetalických konkrecí.
Ošklivých tmavých "oblázků" tvořených vzácnými prvky
@hospodarky V roce 2013 se tým do téhle oblasti vydal, aby zjistil, jestli v okolí konkrecí něco žije.
Aby to zjistil, spustil na oceánské dno speciální zvon, který po dosednutí uzavřel přístup nové mořské vody.
Vznikl tak malý uzavřený "ekosystém" umožňující po stopách života pátrat
@hospodarky Úvaha byla snadná
Pokud tam něco žije, bude ve zvonu klesat koncentrace kyslíku s tím, jak ho budou jiné organismy spotřebovávat.
Kyslík se totiž do těchto obrovských hloubek dostává vlivem proudění vody - převážně ze severního Atlantiku, kde klesá společně se studenou vodou
@hospodarky Jenže se tak nestalo.
K překvapení všech koncentrace kyslíku ve zvonu rostla.
Jenže tehdy to tým připsal na vrub poruše senzoru, který koncentraci kyslíku měřil.
Svět se tak o neuvěřitelném objevu nedozvěděl.
@hospodarky Když se tým na místo vrátil v roce 2021, aby provedl další výzkumy oceánské dna, zjistil, že koncentrace kyslíku ve zvonu zase rostly!
A o rok později, když měření zopakovali znova, to samé!
Bylo jednoznačně patrné, že se o poruchu senzoru nejedná.
@hospodarky Nebylo pochyb.
V temných hlubinách, které nikdy nespatřily sluneční paprsky, něco vyrábí značné množství kyslíku.
Jenže co?
Nebavím se tady přitom o nezanedbatelném množství kyslíku, ale o pořádném množství!
Měření totiž ukázala, že ho ve zvonu vzniká více než by vznikalo v povrchových vodách bohatých na řasy.
Něco umí produkovat (lokálně) víc kyslíku, než řasy?!
Jelikož tohle nebyla jediná část oceánského dna, kterou tým po světě zkoumal, záhy si všiml, že jiné oblasti tuhle kyslíkovou anomálii neukazují.
Co tady bylo jiné? Jo, tušíte správně.
Přítomnost polymetalických konkrecí!
Budeme si tak muset vysvětlit, co to vlastně sakra je.
Jedná se o minerální koncentrace tvořené převážně oxidy manganu (ale i dalšími minerály), které vznikají postupným vysrážením těchto látek ve vodním prostředí.
Odhaduje se, že vrstva jednoho centimetru roste několik miliónů let!
Hannes Grobe/AWI, CC BY-SA 4.0
Tým tak samozřejmě napadlo, jestli vznik kyslíku nějak nesouvisí s přítomností konkrecí...
... a aby tuhle hypotézu otestovali, rozhodli se udělat experiment.
V laborce tak napodobili věrně podmínky panující na dně oceánu.
A když to měli hotové, strčili tam konkreci.
A když se dívali na senzor kyslíku, málem jim vypadly oči z důlků
Jo, koncentrace kyslíku vyskočila!
Bylo tak jasné, že polymetalické konkrece dokáží produkovat kyslík!
Plyn, který považujeme za naprosto nezbytný pro boom života
Jenže zůstávalo záhadou, jak to ty šutry dělaj?
Očividně konkrece dokáží spustit proces štěpení vazby mezi vodíkem a kyslík, dvou prvků tvořící molekulu vody.
Jenže kde berou konkrece energii na tohle štěpení?
Kdyby měly zásobu "vnitřní energie" a tedy by fungovaly jako baterie, musely by se vyčerpat už strašně dávno.
Tým se proto rozhodl změřit elektrické napětí na povrchu několika konkrecí.
A všiml si, že se napětí napříč konkrecí mění a rozdíl dosahuje až 0,95 voltu (předem píšu, že nerozumím elektřině, takže pokud to vysvětluji úplně blbě, omlouvám se).
To sice není dost na to, aby se rozštěpila molekula vody.
Na to je potřeba 1,5 voltu, ale tým předpokládá, že velké množství konkrecí vedle sebe může elektrické napětí zvětšit.
Stejně jako to dokáží správně zapojené baterie.
Není zatím známo, jestli se během tohohle štěpení vody uvolňuje i vodík, ale týmu se podařilo objevit proces, který je schopen vyprodukovat velké množství kyslíku.
A to má dalekosáhlé důsledky v oboru, ve kterém by vás to možná na první dobrou nenapadlo.
Jo, v astrobiologii!
Až totiž jednou najdeme exoplanetu (= tedy planetu mimo naší Sluneční soustavu), v jejíž atmosféře bude atypicky velké množství kyslíku...
... NEMUSÍ TO NUTNĚ ZNAMENAT MIMOZEMSKÝ ŽIVOT... bohužel
Na dně oceánu tak existuje nám doposud neznámý ekosystém, který nejenže nepotřebuje sluneční záření ke svému životu, ale on nepotřebuje ani kyslík produkovaný fotosyntézou.
Našli jsme pozemské oázy života komplet nezávislé na Slunci!
To je ta veselejší část.
Jenže tenhle příběh má i mnohem smutnější část.
Hlad lidstva po nerostech totiž způsobuje, že se chystáme podmořské akumulace minerálů začít ve velkém těžit
Hrozí tak, že v dohledné době začne docházet k ničení těchto naprosto unikátních hlubinou těžbou.
Pokud si tak vědecká obec nepospíší, lidstvo přijde o unikátní možnost pochopit naprosto unikátní ekosystém, který nám možná může pomoci pochopit i počátky a rozvoj života na Zemi!
Nebudu totiž bláhový a nebudu se upínat k naději, že by tento unikátní objev vedl k vyhlášení podmořských rezervací, které by těžbu polymetalických konkrecí v některých částech oceánů zakázal...
Zničení stanice ztíží Rusku komunikace se svými satelity. Což znamená, že se jim budou nejenom hůře kontrolovat a ovládat, ale i to, že mohou začít zažívat úzké hrdlo na straně příjmu dat.
Což není optimální v době míru, natož v době války...
Nedávno jsem se na ní ptal v pětiminutovce i jsem vám ji slíbil v předvolební agitce😎
Jo, mluvím o Dysonovo sféře
Megastruktuře tak megastrukturované, že se těžko představuje něco většího, že by někdo někde někdy zvládl postavit
Pojďme si tak tuhle šílenost přestavit 🧵
Tak tohle byl on.
Freeman Dyson (†2020)
Americko-britský teoretický fyzik, po kterém se tahle hypotetická megastruktura jmenuje. A to přes to, že ji vlastně nevymyslel...
... a současně člověk, který na sklonku života litoval, že se jmenuje po něm😕
ioerror, CC BY-SA 2.0
Proč se jmenuje koncept hvězdné sféry zrovna po něm?
Protože v roce 1960 napsal vědecký článek do Science, ve kterém se zamýšlel nad tím, jestli náhodou technicky vyspělé mimozemské rasy nebudou potřebovat strašně moc hodně nejvíc energie k životu science.org/doi/10.1126/sc…
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat