Thread by @Chmee2

To byl teda výlet... vol. 2

Pondělí: dovolená se chýlí ke konci a teď už zbývá jediné.

Ujet ~3000 km a vrátit se bezpečně domů!

Balíme, sedáme do auta a vyrážíme!

Odmazáváme prvních 45 km, když se při jízdě nečekaně tachometr přemění na vánoční stromeček!

No do pr...

Motor zhasne, vypadne posilovač řízení a já si to svišťím 80 km/hod do kopce

Vůbec netuším, co se děje

Mačkám blikačky a rychle hledám, kam to odstavit

Ca 100 metrů před námi je v protisměru odbočka na vedlejší

Mám štěstí, nic nejede.

Přetlačuji volant a střihnu to na vedlejší, dokud ještě samospádem jedeme.

Stavíme na zatravněném plácku před něčím barákem.

S manželkou na sebe koukáme, co se stalo.

Nevíme.

Vylezu z auta, otevřu kapotu a dramaticky se koukám na motor.

Nadávám.

Manželka se ptá, co s tím je.

Hlavou mi běží, že můj titul říká "geolog", ne automechanik a jak to mám sakra vědět.

Dokážu poznat, kde je v autě motor, ale to je tak všechno.

Nikdy jsem nepochopil, proč si má milovaná myslí, že když dokážu točit volantem, že rozumím všemu, co s autem souvisí.

Nerozumím, ale štiplavou poznámku spolku.

Odpovídám, že nevím.

Jediný, co jsem z pohledu pod kapotu zjistil bylo, že tam motor furt je a že nehoří :)

Sedám do auta a zkouším v zoufalém pokusu znova nastartovat.

Věřím totiž v magii skřítků. Když kouknete pod kapotu a dramaticky si to tam prohlédnete, spraví to!

Jenže očividně se jim nechtělo tak daleko s námi cestovat a zůstali doma.

Auto se zázrakem nespravilo a auto KO

Koukáme se na sebe a krapet nám hořknou vtipy, které jsme po cestě dělali o tom, jestli naše auto takovou cestu zvládne...

Děti vzadu jsou nervózní a chtějí vědět, co se stalo...

Nejsou jediné. Já bych to chtěl vědět taky!

No dobrý, hlavní je nezmatkovat a začít to řešit!

Sáhnu do kaslíku a vytáhnu papír s informacemi o pojištění.

Hledám číslo, kam mám zavolat pro pomoc.

Jsem relativně v pohodě. Vím, že mám havarijní pojištění a že to tak někdo pořeší!

Hodiny ukazují 16.28!

Já: Dobrý den, umřelo mi auto uprostřed ničeho. Potřeboval bych odtáhnout.

Ona: Proším jméno a SPZtku. Jasné, není problém. Kde jste?

J: No, ca 3000 km od domova.

O: Kam chcete odtáhnout? Do ČR? To bude FAKT dost drahé a Vaše pojistka má limit krytí 50 tisíc Kč...

Samozřejmě jsem pojistnou smlouvu kdysi četl i si před cestou procházel, na co všechno má člověkv případě potíží nárok... ale víte, co jsem při čtení v té přehledné tabulce přehlédl?

Jo, že tam je limit 50 tisíc Kč...

Dobrý no, nová informace, beru na vědomí...

Ptám se paní, jestli mě tak nemůžu objednat odtah do nejbližšího servisu, kde by nám udělali diagnostiku a řekli nám, jestli to náhodou nejsme schopni opravit na místě...

Ale beze všeho, odpovídá. Kam to bude?

Ha! Překvápko... nevěděl jsem, že ho mám vybírat já :D

Dozvídám se, že mě mohou nechat odtáhnout do autorizovaného servisu, který je... jak manželka rychle googlí, asi 250 km daleko!

To je tak, když člověk miluje cestování do míst, kde nic není :D

S díky prozatím nabídku odmítám a ptám se, jestli si nemůžu vybrat jiný servis.

Třeba nějaký, který je ve městě 50 kilometrů vzdáleném, ze kterého jsme před hodinou vyjeli?

Ona: ale beze všeho!

Děkuju za informace, pokládám hovor a jdu hledat autoservis...

Je 16.35...

Zkuste bez nápovědy uhádnout, v kolik v tom městě zavírají snad všechny autoservisy...

Jj, v 16.30.

Smutně koukáme do mobilů a přemýšlíme, jak moc v pr.... jsme.

Můžeme se sice snadno nechat odtáhnout, jenže vůbec netušíme kam...

Co když necháme naše auto složit před servis, který na nás nebude mít čas?

Jak to pak budeme řešit?!

Napadne mě spásná myšlenka. Zkusit se zeptat tady na Twitteru, jestli někdo nemá zkušenost s podobně rozsvíčeným stromečkem...

Ve spěchu píšu tweet a buum ho, pomoc přijde obratem :D

Jen se ale dozvím, jak psát slovo tip :)

Jako, díky moc, ale to jsem zrovna nepotřeboval vědět :D

Mažu dotaz z X a s manželkou se domlouváme, že než se dneska nechat někam táhnout bez toho, aniž bychom věděli, jestli nám tam pomůžou, že tu prostě počkáme do rána...

Nebojte, byli jsme na to vybavení!

Klepeme na blízký barák a říkáme chlápkovi, že si potřebujeme v blízkém lese postavit na noc stan, že nám umřelo auto.

Je s tím v pohodě, takže stavíme, krmíme děti a míříme spát...

No, spát...

Mě se v hlavě honí samé černé scénáře, jak tu budeme na věky žít, jak budu odtahovat auto do Česka na zádech a že se nám minimálně zadřel celý motor, takže totální výměna...

Nesnáším tyhle okamžiky nejistoty.

Manželka je v ledovém klidu a ze zvědavosti si googlí, kolik nás bude stát odtah do Česka!

Neusíná se mi lehce...

Někdy okolo třetí ranní jsem smířen s tím, že nejlepším řešením bude rozlačit auto z kopce, shodit ho do fjordu a tvářit se, že jsme auto nikdy neměli!

Přichází ráno... poznal jsem to jen dle telefonu.

Světla je tu v podstatě celou noc stejně.

V 7.30 voláme do prvního servisu.

Pecka!

Norsky nám odpoví automat!!!

Žena mačká různá čísla na klávesnici, ale odpovědí je jen víc automatické norštiny

Voláme druhý servis... ten, který nám večer doporučil můj známý, který v tom městě žije... ale který je zrovna na dovolené v Česku...

Žena volá a... jo, zase automat.

Naštěstí se jí podaří proklikat na živého člověka!

Popisuje mu naší situaci a dozvídáme se, že máme smůlu...

Je doba dovolených a půlka všech mechaniků všude má dovolený a oni mají MOC práce...

Manželka to ale nevzdává a popisuje naše útrapy dál... a ejhle, najednou má úsměv na tváři!

Osoba na druhé straně linky se nad námi smyslovala a říká, že se máme stavit po obědě!

Skáču radostí a myšlenku na to, jak se naše auto potápí pod hladinu fjordu zaháním - prozatím - do kouta!

Teď je řada na mě.

Je 7.58 a já jdu žhavit asistenční linku, aby nás odtáhli!

Moje nadšení klidní automatický hlas, který mi říká, že asistenční linka funguje až od 8.00... očividně nevolám to nejvíc emergency číslo, které existuje...

No dobrý, čekáme tam od 16.30... počkám 2 minuty...

Dovolám se, hlásím, že mám autoservis, kde nás vezmou a že tam chci odtáhnout.

Na druhé straně se ozve, jasné, není problém!

Hlásím pozici a dozvídám se, že teď máme jen čekat.

Do dvou hodin přijede kavalérie a zachrání nás!

Uteče to jako voda a nás rudý zachránce je tady!

Nakládá naše auto a povídá, že se mu všichni čtyři do kabiny nevejdeme.

Než nám ale spadnou úsměvy, dodává... vlezte si do svého auta, pojedete na korbě!

Děti, hlavně ten mladší, naprosté nadšení!

Okamžitě hlásí, že tohle bude muset říct kamarádům ve školce!

Že jede na odtahovcr na korbě a že nevěděl, že to jde!

Já to nevěděl taky, ale holt jiná země, jiná pravidla...

Prohlížím si neuvěřitelně krásnou scenérie, o které jsem si myslel, že už ji nikdy znova neuvidím... jen tentokrát z výšky 2 metrů nad vozovkou.

Hodina uběhne jako voda a jsme před servisem.

Auto je složené na parkoviště, děkuji zachránci a já jdu mluvit se servisákem...

Vítá mě usměvavej vysokej blonďák, se kterým ráno mluvila žena.

Povídá nám, že se na to jeho parta okamžitě (! nevěřícně na to čumím) koukne.

A už posílá mechanika, aby udělal diagnostiku auta.

Nervózně chodím po servisu a snažím se z tváře mechanika vyčíst, co s tím je

Když zrovna koukám jinam a přemýšlím, kolik může v Norsku stát výměna motoru... jo, ať žijou černé scénáře... říká mi starší syn, že naše auto zrovna odjelo pryč.

Nechápavě na něj koukám a ptám se, co tím myslí.

Vždyť naše auto je přeci támhle... a ukazuji na prázdné místo

Moje šetřivé já metá radostí kozelce!

Motor funguje a nemusím ani shánět odtahovku na cestu přes (doslova) půl Evropy!

Přichází mechanik, prohodí něco norsky a bez hlubšího zájmu jde na oběd.

Vysoky blonďák pochopí, že naše norština je nulová a povídá.

Dle prvotních testů to vypadá na mrtvé palivové čerpadlo... dejte nám 2 hodiny, můj kolega udělá po obědě další testy a vymyslíme, co dál...

Když zabijeme dost času v blízkém parku, vrátíme se za ním.

Koukne na nás a říká jak děda z pohádky... mám pro vás dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou...

Je to palivové čerpadlo... ale my ho na skladě nemáme...

A nemá ho ani nikdo ve městě.

Koukne do počítače a říká... nejblíž k nám ho má jeden sklad někde ve Švédsku... a když ho dneska objednám, přijede za týden....

Ty voe, týden!

Manželka má v pondělí službu, děti příměstský kemp a mě by asi taky rádi viděli po 3 týdnech v kanclu...

Napůl v žertu se ho ptáme, jestli se to nedá nějak urychlit... a on jasně, můžete si zaplatit expresní dodání...

Ptáme se za kolik a čekáme raketu... a on že za sto norských korun (ca dvě kila CZK).

Okamžitě kýveme hlavou, že určitě a že to rádi doplatíme!

Borec říká, že to tak budou mít na dílně za dva dny... a že se pak do toho hned pustí.

Ptáme se, jak moc reálný je termín dodání... víme totiž, že potřebujeme stihnout trajekt 2500 km daleko...

Borec říká, že to přijde... že nikde kolem nesnaží, takže bývají dodávky spolehlivé a že by musel vykolejit vlak, aby se to zpozdilo... a že šance je fakt malá...

Radujeme se, děkujeme mu a já jdu volat asistenční službu

Ráno jsem se s nimi totiž domluvil, že jim zavolám, až budu vědět co je s autem a dle toho s nimi vymyslím plán, co s námi dál (ps: zapomněl jsem dodat, že mi hned ráno nabízeli náhradní vozidlo, překladatelskou pomoc atd... vše jsem ale odmítl, pač jsem prozatím nepotřeboval).

Žádám je o objednání ubytování na dvě noci, že pak se auto snad spraví a že odjedem po svých!

Do hodiny mám od nich v emailu adresu a potvrzení bydlení v docházkové vzdálenosti!

Pecka! Balíme věci z auta a jdeme tam!

Děti zajímá jediné... jestli tam bude wi-fi!

Že prej musí koukat na Minecraft!

To ještě neví (ani my...), že tam na nás čeká ještě lepší věc... mrazák!

A byla by samozřejmě škoda nechat prázdný... zakrátko je vyplněn 4 litry zmrzliny, která se musi během dvou nocí sníst.

Wifi, zmrzlina... a chipsy... po 2,5 týdnech stanování po kempech
.. děti jsou v ráji...

Zatímco já jsem byl dost nervózní tu noc v lese, všímám si, že manželka začíná být nervózní teď...

Furt řeší, co budeme dělat, když součástka nepřijde v čas...

Ví totiž, že je před námi 24 hodin jízdního času a že čtvrtek je hraniční...

Říkám ji, že to dobře dopadne...

Čtvrtek dopoledne...

Balíme se na ubytování.

Zvoní telefon, norské číslo...

Chlápek ze servisu.

Je mi to moc líto, ale v nějaký prdeli ve Švédsku byla dopravní nehoda... a vaše pumpa tam tak stojí a dneska nepřijde...

Přijde zítra...

Náš svět se hroutí...

Manželce hlavou šrotuje, jak udělá, aby byla v pondělí ve službě v nemocnici...

Po chvilce diskuse je domluveno.

Vezme děti, bookne letenky na druhý den ráno, odletí do ČR, já počkám v Norsku na auto a pak někdy... třeba za rok :D... přijedu domu...

Volám asistenční službu.

A říkám jim o nové situaci a že potřebuji obratem prodloužit ubytování a zabookovat na ráno tři letenky směr Praha, pač manželka musí být v práci...

Asistenční služba bez mrknutí oka říká jasné, zařídíme, na to máte nárok, dává to smysl...

Až jsem překvapen jak snadno to jde

Do hodiny zavoláme zpět, až všechno potáme...

Pokládám telefon, říkám ženě a dětem, ženráno v 6.30 odlétají.

Děti smutné, manželka ráda...

Neuběhne ani minuta, když mi volá norské číslo...

To samé, které mi volalo ráno...

Moc to nechápu, ale pošťák nám právě přivezl vaší pumpu!

Jdeme ji instalovat a odpoledne se můžete vydat na cestu.

Svět máme zase vzhůru nohama, ale ty vago, my odjedeme!

Jdu volat, už zase... asistenční službu... a popravdě mi nevadí, že vypadám jak idiot... který ruší to, o co jsem je před pár minutami prosil...

Nebudu vás dál napínat!

Trajekt na jihu Švédska jsme (překvapivě...) stihli, oprava sice stála asi stejně, jako je třetina ceny naší vojetiny :D, ale všechno dobře dopadlo :)

Manželky služba je zachráněna !

Jo a abych nezapomněl, vyjma peněz mě oprava stála i dva radegasty a flašku portského. Obé jsem v servisu rád nechal, za jejich neuvěřitelnou ochotu nám rychle pomoci!

A mé díky patří i asistenční službě Global Assistance pod Generali pojišťovnou.

Fakt byli napomocní!

A označím tu @generaliceska, ať ví, že maj lidi z asistenční služby pochvalit...

Hele, když to tady tak ve velkém čtete, tak zapřemýšlejte, jestli si nechcete koupit moji knihu. Pobaví vás stejně
knihydobrovsky.cz/kniha/geostork…

Jsem idiot, velice se omlouvám!

Asistenční služba, která mi pomohla, byla Europ Assistance, nikoliv Global Assistance.

Jak jsem poslední tweety psal ve spěchu při odchodu z trajektu, upsal jsem se.

Omlouvám se a děkuji za upozornění na chybu!

https://x.com/Chmee2/status/1825141187218444565

@threadreaderapp unroll please