Dr. Petr Brož Profile picture
Aug 24, 2024 22 tweets 7 min read Read on X
Pamatujete si, jak v roce 2022 po výbuchu tichomořské sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai se tu vyrojila spousta účtů, které začaly tvrdit, že je nesmysl se snažit o snižování množství lidmi vypouštěných skleníkových plynů?

Pojďme se tak ohlédnout, jak tenhle "fakt" zestárnul... 🧵
Pro připomenutí.

Když 15. ledna 2022 došlo k hlavní explozi sopky, zakrátko se nad ní vzneslo skoro 60 kilometrů vysoké mračno tvořené sopečných prachem, plyny a vodní párou.

Odhaduje se, že bylo do atmosféry vyvrženo až 10 km^3 (!) nadrcených šutrů. Image
Ale není se co divit. Exploze to byla skutečně enormní. Pěkně je to vidět na proměně vzhledu pod mořem potopené části sopky. Image
Nicméně pojďme se vrátit k té původní otázce.

Jak exploze Hunga Tonga–Hunga Haʻapai ovlivnila světové klima!

A jak je to s tím, že nás, lidi, strčila hravě do kapsy a třeba i s tím, jestli za současné (v podstatě globální) vlny veder nemůže ona!
První co, potřebuji, abyste si oprášili znalost ze základní školy (pač tady nám na to selský rozum a škola života...) stačit nebude.

Atmosféru dělíme do několika vrstev, které se od sebe výrazně liší.

My žijeme (a létáme) v troposféře a nad ní je stratosféra. Image
V troposféře vzniká veškeré počasí, kdežto ve stratosféře najdete pár důležitých věcí... třeba ozonovou vrstvu.

Jelikož erupce dokázala vyvrhnout materiál až ~60 km vysoko, dostalo ho se ho spousta do stratosféry.
Například vodní páry do stratosféry erupce dodala mezi 50 000 000 až 146 000 000 tun.

Což je něco mezi 5 až 10 % množství vodní páry, která se tam obvykle nachází.
Image
Image
Když se pak kouknete na Wikipedii, nebo zapátráte v paměti, zjistíte, že vodní pára je úplně nejvíc nejdůležitější skleníkový plyn na téhle planetě.

Při jasné obloze je vodní pára zodpovědná za ca 60 % skleníkového jevu (když je pod mraky, tak jen za ca 41 %).
Image
Image
Takže přeci musí být všem úplně jasné (včetně nás, ekofašistům!), že za současné oteplení Země může tahle zpropadená sopka a my nic, my muzikanti....

Než mi to sem ale začnete psát, pojďme si povědět, ještě jednu drobnost.
Hunga Tonga–Hunga Haʻapai totiž do atmosféry nevystřelila jen obrovské množství vodní páry.

Ona tam šoupla taky docela dost oxidu siřičitého (SO2).

Něco mezi 500 000 až 1 600 000 tun.

A víte, co umí udělat oxid siřičitý v atmosféře Země?
Image
Image
On se tam umí přeměnit při chemické reakci s vodou na kapičky kyseliny sírové.... kterým říkáme aerosol.

A aerosol, pokud je ve stratosféře, se v ní dokáže vznášet dlouho. Klidně roky

No a během toho povrch Země chladit

Proč? Protože nedovolí slunečním paprskům dopadnout Image
Takže správně ta otázka zní: Co u exploze sopky Hunga Tonda převládlo?

Byl silnější efekt ohřívání, pač vodní pára, nebo efekt ochlazování, pač aerosol?

Paráda. Tím jsme se konečně dostali k nové studii od Schoberl a kol. (2024), který hledal odpověď. agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/20…
Využil data, která mapovala změny v koncentraci aerosolů, vodní páry, ozonu i teploty ve stratosféře v čase a šel zjistit, jestli na povrch Země dopadalo více tepla nebo méně. Image
A co zjistil?

Nic menšího než to, že největší erupce, kterou jsme v posledním století zaznamenali, neohřála planetu.

Ale naopak pomohla k jejímu nepatrnému ochlazení.

Leč bohužel pro nás, jen krátkodobému (protože aerosol z atmosféry mizí...)
Image
Image
Takže sice místní "na-všechno-jsme-experti" (případně "jsme-trolové-z-farmy-placené-bůh-ví-kým") účty měly okamžitě jasno a jeli narativ, že klidně pojďme pálit fosilní paliva ve velkém, pač sopky nás vždycky trumfnou...

... tak vědecké poznatky ukazují, že (nepřekvapivě) lhaly
Takže až se budete zase někdy koukat na tenhle graf, který ukazuje, jak nám v poslední době nepěkně rychle roste na téhle planetě teplota, můžete opustit myšlenku, že za to může HungaTonga-Hunga Haʻapa.

Nemůže.

Naopak nám dala trochu víc času - rychlost oteplení zmírnila. Image
A tím jsme na konci.

Nevěřte tak každý blbosti, co se po sítích povaluje.

Zvlášť když ji sdílí lidi, kteří se danému tématu vůbec nevěnují.

Vyplatí se často chvilku počkat, než vědecký svět dokáže prozkoumat, jak se vlastně věci mají... Vím, trvá nám to...
Kdybyste se chtěli o procesech, které na Zemi probíhají, dozvědět víc a baví vás tahle polopatická forma vysvětlování, nebojte se sáhnout po mojí knížce Geostorky.

Máte tam 25 příběhů na podobná témata.

knihydobrovsky.cz/kniha/geostork…
Nebo pokud nechcete knížku, ale máte nutně potřebu se stát mecenášem mých pološílených popularizačních aktivit, máte možnost tak udělat skrze předplatné na @Forendors.

Nic extra za něj nezískáte vyjma pocitu, že si živíte svého "ekofašistu" 8-)

forendors.cz/chmee2
@threadreaderapp unroll please
@ra_lexy Reseni/systemu pardon
Ve verzi pro Youtube

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jul 8
Mohly houby pomoci vyhubit dinosaury?

Zní to jako zápletka z The Last of Us. Přesto existuje skutečná vědecká hypotéza, podle které mohly právě houby přispět k tomu, že po dopadu asteroidu získali savci evoluční výhodu.

Chcete vědět víc? Tak si tohle rozklikněte! 🧵👇 Image
Před 66 miliony let narazil do Země asi 10 kilometrů velký asteroid, který pořádně zatřásl světem.

Vznikly rozsáhlé požáry, tsunami, zemětřesení... ale největší problém přišel až potom.

Do atmosféry se dostalo tolik prachu a sazí, že na roky zastínily Slunce.
Bez slunečního světla přestaly růst rostliny.

Přeživší býložraví dinosauři proto ztratili potravu a začali strádat a masově hynout.

Přeživší masožravci záhy přišli o svou kořist a tak je potkal stejný osud.

Celé ekosystémy se tak začaly hroutit. Image
Read 12 tweets
Jun 29
Dneska si povíme, jak jedno (moje...) čurání posunulo vědu zas o malý kousek kupředu.

Aneb v tomhle vlákně vás vezmu na bahenní sopky do Ázerbájdžánu a ukážu vám něco, co všichni doposud "přehlíželi".

Může vyrazit? 🧵
Ti z vás, co mě sledují už nějaký ten pátek ví, že mě strašně moc baví zkoumat povrch Marsu.

Konkrétně pár kilometrů široké a nižší stovky metrů vysoké kopečky, které na jeho tváři můžete spatřit.

A to tak moc, že si toho všímají i na webu NASA 😆

science.nasa.gov/earth/earth-ob…
Při výzkumu těchhle kopečků máme problém.

Nevíme, jestli vznikly výstupem magmatu nebo bahna.

A tedy, jestli se jedná sopky v pravém slova smyslu nebo o bahenní sopky.

Přitom zjistit to na Zemi je snadný - stačí poslat geologa/žku a kouknout, jestli mu/ji začnou hořet boty... Image
Read 50 tweets
May 27
V roce 1868 narazil skotský geolog Alexander Murray na Newfoundlandu na něco, co vůbec nedávalo smysl.

V kameni byl otisk podivného tvora.

Tvora, který neměl kosti a který neměl ani schránku.

A hlavně byl příliš starý na to, aby tam podle tehdejší vědy vůbec mohl být 😱 🧵 Image
Otisk totiž ležel pod vrstvami hornin, které tehdejší geologové považovali za „úplný začátek života“.

Pod nimi už podle tehdejších představ nemělo být nic složitého.

Jen pustý svět bakterií a jednoduchých organismů.

Přesto tam našel tohle... Image
A tak nastal pro tehdejší vědu obrovský problém.

Pokud Murray opravdu našel fosilii složitého organismu, znamenalo by to, že se vědci v historii života na Zemi dramaticky mýlili.

A znáte to... mýlit se nechce (skoro) nikdo...
Read 15 tweets
Mar 28
Po útoku Ukrajiny hoří další ruská rafinérie. Opět na sever od Moskvy.

Můžete si říkat, že se nic moc neděje, že to Rusové opraví, ale opak je pravdou.

Ukrajinci spustili pád domina. Na jednom konci ropovodů jsou rafinérie, na tom druhém ropná pole, která neustále ropu těží 🧵
Mezi rafinériemi a ropnými poli bývají často zásobníky, které vykrývají změny v produkci ropných polí.

Jenže každý zásobník se dřív nebo později zaplní. Zvlášť když široko daleko není nic, co by surovou ropu dokázalo zpracovat.

Ukrajinci tak zásahy rafinérií způsobí...
... že Rusové budou muset v dohledné době začít utlumovat těžbu v ropných polích na Sibiři.

Jenže tady platí, že se ropné pole nedá jen tak snadno vypnout.

Částečně regulovat jeho výkon, jo, to jde, ale vypnout? To už s sebou nese značné problémy - od zanesení vrtů,
Read 7 tweets
Oct 21, 2025
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.

Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.

Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵 Image
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.

Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.

Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken. Image
Image
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.

Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
Read 10 tweets
Aug 14, 2025
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!

Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...

Obrázek níže je od AI... 🧵 Image
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.

Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.

Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.

Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Read 12 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(