Pamatujete si, jak v roce 2022 po výbuchu tichomořské sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai se tu vyrojila spousta účtů, které začaly tvrdit, že je nesmysl se snažit o snižování množství lidmi vypouštěných skleníkových plynů?
Pojďme se tak ohlédnout, jak tenhle "fakt" zestárnul... 🧵
Pro připomenutí.
Když 15. ledna 2022 došlo k hlavní explozi sopky, zakrátko se nad ní vzneslo skoro 60 kilometrů vysoké mračno tvořené sopečných prachem, plyny a vodní párou.
Odhaduje se, že bylo do atmosféry vyvrženo až 10 km^3 (!) nadrcených šutrů.
Ale není se co divit. Exploze to byla skutečně enormní. Pěkně je to vidět na proměně vzhledu pod mořem potopené části sopky.
Nicméně pojďme se vrátit k té původní otázce.
Jak exploze Hunga Tonga–Hunga Haʻapai ovlivnila světové klima!
A jak je to s tím, že nás, lidi, strčila hravě do kapsy a třeba i s tím, jestli za současné (v podstatě globální) vlny veder nemůže ona!
První co, potřebuji, abyste si oprášili znalost ze základní školy (pač tady nám na to selský rozum a škola života...) stačit nebude.
Atmosféru dělíme do několika vrstev, které se od sebe výrazně liší.
My žijeme (a létáme) v troposféře a nad ní je stratosféra.
V troposféře vzniká veškeré počasí, kdežto ve stratosféře najdete pár důležitých věcí... třeba ozonovou vrstvu.
Jelikož erupce dokázala vyvrhnout materiál až ~60 km vysoko, dostalo ho se ho spousta do stratosféry.
Například vodní páry do stratosféry erupce dodala mezi 50 000 000 až 146 000 000 tun.
Což je něco mezi 5 až 10 % množství vodní páry, která se tam obvykle nachází.
Když se pak kouknete na Wikipedii, nebo zapátráte v paměti, zjistíte, že vodní pára je úplně nejvíc nejdůležitější skleníkový plyn na téhle planetě.
Při jasné obloze je vodní pára zodpovědná za ca 60 % skleníkového jevu (když je pod mraky, tak jen za ca 41 %).
Takže přeci musí být všem úplně jasné (včetně nás, ekofašistům!), že za současné oteplení Země může tahle zpropadená sopka a my nic, my muzikanti....
Než mi to sem ale začnete psát, pojďme si povědět, ještě jednu drobnost.
Hunga Tonga–Hunga Haʻapai totiž do atmosféry nevystřelila jen obrovské množství vodní páry.
Ona tam šoupla taky docela dost oxidu siřičitého (SO2).
Něco mezi 500 000 až 1 600 000 tun.
A víte, co umí udělat oxid siřičitý v atmosféře Země?
On se tam umí přeměnit při chemické reakci s vodou na kapičky kyseliny sírové.... kterým říkáme aerosol.
A aerosol, pokud je ve stratosféře, se v ní dokáže vznášet dlouho. Klidně roky
No a během toho povrch Země chladit
Proč? Protože nedovolí slunečním paprskům dopadnout
Takže správně ta otázka zní: Co u exploze sopky Hunga Tonda převládlo?
Byl silnější efekt ohřívání, pač vodní pára, nebo efekt ochlazování, pač aerosol?
Využil data, která mapovala změny v koncentraci aerosolů, vodní páry, ozonu i teploty ve stratosféře v čase a šel zjistit, jestli na povrch Země dopadalo více tepla nebo méně.
A co zjistil?
Nic menšího než to, že největší erupce, kterou jsme v posledním století zaznamenali, neohřála planetu.
Ale naopak pomohla k jejímu nepatrnému ochlazení.
Leč bohužel pro nás, jen krátkodobému (protože aerosol z atmosféry mizí...)
Takže sice místní "na-všechno-jsme-experti" (případně "jsme-trolové-z-farmy-placené-bůh-ví-kým") účty měly okamžitě jasno a jeli narativ, že klidně pojďme pálit fosilní paliva ve velkém, pač sopky nás vždycky trumfnou...
... tak vědecké poznatky ukazují, že (nepřekvapivě) lhaly
Takže až se budete zase někdy koukat na tenhle graf, který ukazuje, jak nám v poslední době nepěkně rychle roste na téhle planetě teplota, můžete opustit myšlenku, že za to může HungaTonga-Hunga Haʻapa.
Nemůže.
Naopak nám dala trochu víc času - rychlost oteplení zmírnila.
A tím jsme na konci.
Nevěřte tak každý blbosti, co se po sítích povaluje.
Zvlášť když ji sdílí lidi, kteří se danému tématu vůbec nevěnují.
Vyplatí se často chvilku počkat, než vědecký svět dokáže prozkoumat, jak se vlastně věci mají... Vím, trvá nám to...
Kdybyste se chtěli o procesech, které na Zemi probíhají, dozvědět víc a baví vás tahle polopatická forma vysvětlování, nebojte se sáhnout po mojí knížce Geostorky.
Nebo pokud nechcete knížku, ale máte nutně potřebu se stát mecenášem mých pološílených popularizačních aktivit, máte možnost tak udělat skrze předplatné na @Forendors.
Nic extra za něj nezískáte vyjma pocitu, že si živíte svého "ekofašistu" 8-)
Je pátek a tak je na místě doporučit pár 🇨🇿 vědců a vědkyň, které byste mohli chtít mít ve svých sledovaných.
Někteří nepatří mezi ty nejaktivnější účty, co tady jsou, ale věřte mi, že se za nimi skrývají lidé, o kterých je dobré vědět, pač toho mraky ví!
🧵
Třeba takový @PetrZacharov vám okamžitě vysvětlí, proč nemáte používat při pohledu na oblohu slovo mrak, ale oblak.
Ale taky je to člověk, kterého se pokaždé ptám, když se něco stran počasí děje.
Tornáda, bouřky.... cokoliv vás napadne.
Buď to ví, nebo ví, kde se zeptat
Existuje jistá šance, že o víkendu budeme mít možnost spatřit polární záři...
A když já potřebuji vědět něco o tomhle fascinujícím fenoménu, nebo chápat, jak fungují věci okolo magnetického pole Země/Jupiteru/čehokoliv a interakce se Sluncem... vždycky otravuji @DavidPisa!
Světlo světa spatřila vědecká studia, která vnáší světlo do toho, co smazalo z povrchu zemského dinosaury.
Jo, jasně, byl to šutr z vesmíru... ale teď už i víme, co byl zač a odkud se vzal.
Takže 🧵
Historicky se vedla debata, jestli za zmizením dinosaurů z povrchu Země může dopad mimozemského tělesa, nebo masivní sopečná činnost, ke které došlo v oblasti dnešní Indie a to přibližně v době, kdy se tito živočichové ze zemského povrchu odporoučeli.
Základ myšlenky, že za zmizení 🦕může šutr z vesmíru, stojí přitom tahle dvojice pánů.
Mr. Luis a Mr. Walter Alvarezovi.
Otec se synem.
Byli to totiž právě oni, kdo si začal všímat, že se po celém světě nachází zvláštní tmavá vrstvička.