Pamatujete si, jak v roce 2022 po výbuchu tichomořské sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai se tu vyrojila spousta účtů, které začaly tvrdit, že je nesmysl se snažit o snižování množství lidmi vypouštěných skleníkových plynů?
Pojďme se tak ohlédnout, jak tenhle "fakt" zestárnul... 🧵
Pro připomenutí.
Když 15. ledna 2022 došlo k hlavní explozi sopky, zakrátko se nad ní vzneslo skoro 60 kilometrů vysoké mračno tvořené sopečných prachem, plyny a vodní párou.
Odhaduje se, že bylo do atmosféry vyvrženo až 10 km^3 (!) nadrcených šutrů.
Ale není se co divit. Exploze to byla skutečně enormní. Pěkně je to vidět na proměně vzhledu pod mořem potopené části sopky.
Nicméně pojďme se vrátit k té původní otázce.
Jak exploze Hunga Tonga–Hunga Haʻapai ovlivnila světové klima!
A jak je to s tím, že nás, lidi, strčila hravě do kapsy a třeba i s tím, jestli za současné (v podstatě globální) vlny veder nemůže ona!
První co, potřebuji, abyste si oprášili znalost ze základní školy (pač tady nám na to selský rozum a škola života...) stačit nebude.
Atmosféru dělíme do několika vrstev, které se od sebe výrazně liší.
My žijeme (a létáme) v troposféře a nad ní je stratosféra.
V troposféře vzniká veškeré počasí, kdežto ve stratosféře najdete pár důležitých věcí... třeba ozonovou vrstvu.
Jelikož erupce dokázala vyvrhnout materiál až ~60 km vysoko, dostalo ho se ho spousta do stratosféry.
Například vodní páry do stratosféry erupce dodala mezi 50 000 000 až 146 000 000 tun.
Což je něco mezi 5 až 10 % množství vodní páry, která se tam obvykle nachází.
Když se pak kouknete na Wikipedii, nebo zapátráte v paměti, zjistíte, že vodní pára je úplně nejvíc nejdůležitější skleníkový plyn na téhle planetě.
Při jasné obloze je vodní pára zodpovědná za ca 60 % skleníkového jevu (když je pod mraky, tak jen za ca 41 %).
Takže přeci musí být všem úplně jasné (včetně nás, ekofašistům!), že za současné oteplení Země může tahle zpropadená sopka a my nic, my muzikanti....
Než mi to sem ale začnete psát, pojďme si povědět, ještě jednu drobnost.
Hunga Tonga–Hunga Haʻapai totiž do atmosféry nevystřelila jen obrovské množství vodní páry.
Ona tam šoupla taky docela dost oxidu siřičitého (SO2).
Něco mezi 500 000 až 1 600 000 tun.
A víte, co umí udělat oxid siřičitý v atmosféře Země?
On se tam umí přeměnit při chemické reakci s vodou na kapičky kyseliny sírové.... kterým říkáme aerosol.
A aerosol, pokud je ve stratosféře, se v ní dokáže vznášet dlouho. Klidně roky
No a během toho povrch Země chladit
Proč? Protože nedovolí slunečním paprskům dopadnout
Takže správně ta otázka zní: Co u exploze sopky Hunga Tonda převládlo?
Byl silnější efekt ohřívání, pač vodní pára, nebo efekt ochlazování, pač aerosol?
Využil data, která mapovala změny v koncentraci aerosolů, vodní páry, ozonu i teploty ve stratosféře v čase a šel zjistit, jestli na povrch Země dopadalo více tepla nebo méně.
A co zjistil?
Nic menšího než to, že největší erupce, kterou jsme v posledním století zaznamenali, neohřála planetu.
Ale naopak pomohla k jejímu nepatrnému ochlazení.
Leč bohužel pro nás, jen krátkodobému (protože aerosol z atmosféry mizí...)
Takže sice místní "na-všechno-jsme-experti" (případně "jsme-trolové-z-farmy-placené-bůh-ví-kým") účty měly okamžitě jasno a jeli narativ, že klidně pojďme pálit fosilní paliva ve velkém, pač sopky nás vždycky trumfnou...
... tak vědecké poznatky ukazují, že (nepřekvapivě) lhaly
Takže až se budete zase někdy koukat na tenhle graf, který ukazuje, jak nám v poslední době nepěkně rychle roste na téhle planetě teplota, můžete opustit myšlenku, že za to může HungaTonga-Hunga Haʻapa.
Nemůže.
Naopak nám dala trochu víc času - rychlost oteplení zmírnila.
A tím jsme na konci.
Nevěřte tak každý blbosti, co se po sítích povaluje.
Zvlášť když ji sdílí lidi, kteří se danému tématu vůbec nevěnují.
Vyplatí se často chvilku počkat, než vědecký svět dokáže prozkoumat, jak se vlastně věci mají... Vím, trvá nám to...
Kdybyste se chtěli o procesech, které na Zemi probíhají, dozvědět víc a baví vás tahle polopatická forma vysvětlování, nebojte se sáhnout po mojí knížce Geostorky.
Nebo pokud nechcete knížku, ale máte nutně potřebu se stát mecenášem mých pološílených popularizačních aktivit, máte možnost tak udělat skrze předplatné na @Forendors.
Nic extra za něj nezískáte vyjma pocitu, že si živíte svého "ekofašistu" 8-)
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.
Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.
Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.
Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.
Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken.
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.
Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!
Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...
Obrázek níže je od AI... 🧵
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.
Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.
Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.
Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.
Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!
Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.
Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.
Jenže to jsme našli pozdě...
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.
Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou