Světlo světa spatřila vědecká studia, která vnáší světlo do toho, co smazalo z povrchu zemského dinosaury.
Jo, jasně, byl to šutr z vesmíru... ale teď už i víme, co byl zač a odkud se vzal.
Takže 🧵
Historicky se vedla debata, jestli za zmizením dinosaurů z povrchu Země může dopad mimozemského tělesa, nebo masivní sopečná činnost, ke které došlo v oblasti dnešní Indie a to přibližně v době, kdy se tito živočichové ze zemského povrchu odporoučeli.
Základ myšlenky, že za zmizení 🦕může šutr z vesmíru, stojí přitom tahle dvojice pánů.
Mr. Luis a Mr. Walter Alvarezovi.
Otec se synem.
Byli to totiž právě oni, kdo si začal všímat, že se po celém světě nachází zvláštní tmavá vrstvička.
Dneska téhle vrstvičce říkáme rozhraní K–Pg, dřívěji se označovala jako K-T a kdybyste ji chtěli najít, potřebujete se dostat do míst, kde jsou obnažené horniny vzniklé v geologickém období křídy a terciéru.
Tahle vrstvička totiž tyhle dvě období od sebe jasně odděluje.
Protože se dá najít celosvětově, jasně nám ukazuje, že se muselo stát něco, co mělo dopad na celý svět.
Protože se pod ní nachází vrstvy, ve kterých najdeme kosti dinosaurů a nad ní vrstvy, kde je nenajdeme, je jasné, že tahle událost dinosaury sejmula.
A protože v ní najdeme mnohem větší množství prvku iridia, než je na Zemi obvyklé, začalo být zřejmé, že bychom měli za zmizením dinosaurů hledat mimozemský původ.
Na povrchu Země je iridium totiž sice vzácné, ale na mimozemských tělesech ho najdete "ve velkém".
A tak vědce napadlo, že se před nějakými 66 milióny lety musela Země srazit s mimozemským tělesem, které udělalo globální katastroru.
Jakmile si to uvědomili, začalo rozsáhlé pátrání po kráteru. Protože jako není kouře bez ohně, nejde mít dopad mimozemského tělesa bez kráteru.
Předpokládám, že vás seznamovat nemusím a že už se znáte.
Kráter Chicxulub, který se nachází z části na mexickém poloostrově Yucatán, je totiž nesmírně provařený.
100 % jste o něm už někdy slyšeli a jo, je to kráter, který tou srážkou vznikl.
Projel se po světě, nasbíral vzorky hornin a ty pak prozkoumal na výskyt izotopů ruthenia.
Jaké vzorky sbíral? Část jich byla z K-Pg rozhraní, část jich pocházela z jiných oblastí poznamenaných staršími impakty, část jich pocházela přímo z meteoritů, které sem nedávno dopadly...
A tady to samé, ale v grafické podobě.
Všimněte si těch modrých kuliček s ocásky... to jsou měření z K-Pg vrstvy. Jsou pěkně u sebe a úplně jinde, než všechny ostatní měření.
Tedy až na jednu vyjímku.
Tu černou tečku s ocásky
Fischer-Göddeet al., 2024
A ta černá tečka není nic jiného, než výsledek měření pro uhlíkem bohatý asteroidy...
Jo, takle snadný to je.
Máme pachatele.
Šutr, který smazal dinosaury, byl výrostek ze skupiny uhlíkem bohatých asteroidů.
Ze skupiny, na kterou připadá 75 % všech asteroidů, co tu poletují.
Platí přitom, že uhlíkem bohaté asteroidy se potulují raději dále od Slunce.
Často až někde za drahou Jupiteru.
A to je oblast, kde si tenhle šutr zabiják hověl do doby, než ho (pravděpodobně) planeta Neptun svou přitažlivostí vychýlila ze stabilní dráhy a poslala ho...
směrem do vnější Sluneční soustavy (je velká šance, že mu v tom pomohl ještě Jupiter, ale ať nezabředneme do nebeské mechaniky moc hluboko).
Výsledkem byla srážka vedoucí k masovému vymírání druhů (zmizelo jich až 75 %).
Zajímavostí je, že uhlíkem bohatý asteroid uvolnil po srážce obrovské množství uhlíku, který se mohl dostat v podobě různých sloučenin do atmosféry a tam zmasakrovat ozonovou vrstvu.
Kdo přežil zásah, cunami, ohnivé peklo, globální zimu, mohla ho pak dostat sluneční radiace!
Mimochodem jsou to právě izotopy, které výrazně zabijí myšlenku, že za vymření dinosaurů mohla sopečná činnost skrze Deccanské trapy.
Když totiž prozkoumáte izotopické složení indických láv, je úplně jiné, než co nacházíme v K-Pg vrstvě.
Prostě to tak nesedí.
A tím jsme na konci dnešního vlákna.
Tady máte verzi pro youtube, pokud se chcete dozvědět krapet víc.
Co si z toho odnést?
Za to, že tu dneska běháme, vděčíme jednomu asteroidu bohatému na uhlík. A konečně to víme s docela vysokou jistotou!
A pokud vás všechno kolem vzniku života zajímá, pořiďte si v předprodeji mojí knížku Vesmírníček, aneb letíme dál.
Čeká tam na vás 70 příběhů v podobném duchu jako příběh tady výše, ze kterých se dozvíte vše podstatné o hledání mimozemského života!
Je pátek a tak je na místě doporučit pár 🇨🇿 vědců a vědkyň, které byste mohli chtít mít ve svých sledovaných.
Někteří nepatří mezi ty nejaktivnější účty, co tady jsou, ale věřte mi, že se za nimi skrývají lidé, o kterých je dobré vědět, pač toho mraky ví!
🧵
Třeba takový @PetrZacharov vám okamžitě vysvětlí, proč nemáte používat při pohledu na oblohu slovo mrak, ale oblak.
Ale taky je to člověk, kterého se pokaždé ptám, když se něco stran počasí děje.
Tornáda, bouřky.... cokoliv vás napadne.
Buď to ví, nebo ví, kde se zeptat
Existuje jistá šance, že o víkendu budeme mít možnost spatřit polární záři...
A když já potřebuji vědět něco o tomhle fascinujícím fenoménu, nebo chápat, jak fungují věci okolo magnetického pole Země/Jupiteru/čehokoliv a interakce se Sluncem... vždycky otravuji @DavidPisa!
Pamatujete si, jak v roce 2022 po výbuchu tichomořské sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai se tu vyrojila spousta účtů, které začaly tvrdit, že je nesmysl se snažit o snižování množství lidmi vypouštěných skleníkových plynů?
Pojďme se tak ohlédnout, jak tenhle "fakt" zestárnul... 🧵
Pro připomenutí.
Když 15. ledna 2022 došlo k hlavní explozi sopky, zakrátko se nad ní vzneslo skoro 60 kilometrů vysoké mračno tvořené sopečných prachem, plyny a vodní párou.
Odhaduje se, že bylo do atmosféry vyvrženo až 10 km^3 (!) nadrcených šutrů.
Ale není se co divit. Exploze to byla skutečně enormní. Pěkně je to vidět na proměně vzhledu pod mořem potopené části sopky.