Světlo světa spatřila vědecká studia, která vnáší světlo do toho, co smazalo z povrchu zemského dinosaury.
Jo, jasně, byl to šutr z vesmíru... ale teď už i víme, co byl zač a odkud se vzal.
Takže 🧵
Historicky se vedla debata, jestli za zmizením dinosaurů z povrchu Země může dopad mimozemského tělesa, nebo masivní sopečná činnost, ke které došlo v oblasti dnešní Indie a to přibližně v době, kdy se tito živočichové ze zemského povrchu odporoučeli.
Základ myšlenky, že za zmizení 🦕může šutr z vesmíru, stojí přitom tahle dvojice pánů.
Mr. Luis a Mr. Walter Alvarezovi.
Otec se synem.
Byli to totiž právě oni, kdo si začal všímat, že se po celém světě nachází zvláštní tmavá vrstvička.
Dneska téhle vrstvičce říkáme rozhraní K–Pg, dřívěji se označovala jako K-T a kdybyste ji chtěli najít, potřebujete se dostat do míst, kde jsou obnažené horniny vzniklé v geologickém období křídy a terciéru.
Tahle vrstvička totiž tyhle dvě období od sebe jasně odděluje.
Protože se dá najít celosvětově, jasně nám ukazuje, že se muselo stát něco, co mělo dopad na celý svět.
Protože se pod ní nachází vrstvy, ve kterých najdeme kosti dinosaurů a nad ní vrstvy, kde je nenajdeme, je jasné, že tahle událost dinosaury sejmula.
A protože v ní najdeme mnohem větší množství prvku iridia, než je na Zemi obvyklé, začalo být zřejmé, že bychom měli za zmizením dinosaurů hledat mimozemský původ.
Na povrchu Země je iridium totiž sice vzácné, ale na mimozemských tělesech ho najdete "ve velkém".
A tak vědce napadlo, že se před nějakými 66 milióny lety musela Země srazit s mimozemským tělesem, které udělalo globální katastroru.
Jakmile si to uvědomili, začalo rozsáhlé pátrání po kráteru. Protože jako není kouře bez ohně, nejde mít dopad mimozemského tělesa bez kráteru.
Předpokládám, že vás seznamovat nemusím a že už se znáte.
Kráter Chicxulub, který se nachází z části na mexickém poloostrově Yucatán, je totiž nesmírně provařený.
100 % jste o něm už někdy slyšeli a jo, je to kráter, který tou srážkou vznikl.
Projel se po světě, nasbíral vzorky hornin a ty pak prozkoumal na výskyt izotopů ruthenia.
Jaké vzorky sbíral? Část jich byla z K-Pg rozhraní, část jich pocházela z jiných oblastí poznamenaných staršími impakty, část jich pocházela přímo z meteoritů, které sem nedávno dopadly...
A tady to samé, ale v grafické podobě.
Všimněte si těch modrých kuliček s ocásky... to jsou měření z K-Pg vrstvy. Jsou pěkně u sebe a úplně jinde, než všechny ostatní měření.
Tedy až na jednu vyjímku.
Tu černou tečku s ocásky
Fischer-Göddeet al., 2024
A ta černá tečka není nic jiného, než výsledek měření pro uhlíkem bohatý asteroidy...
Jo, takle snadný to je.
Máme pachatele.
Šutr, který smazal dinosaury, byl výrostek ze skupiny uhlíkem bohatých asteroidů.
Ze skupiny, na kterou připadá 75 % všech asteroidů, co tu poletují.
Platí přitom, že uhlíkem bohaté asteroidy se potulují raději dále od Slunce.
Často až někde za drahou Jupiteru.
A to je oblast, kde si tenhle šutr zabiják hověl do doby, než ho (pravděpodobně) planeta Neptun svou přitažlivostí vychýlila ze stabilní dráhy a poslala ho...
směrem do vnější Sluneční soustavy (je velká šance, že mu v tom pomohl ještě Jupiter, ale ať nezabředneme do nebeské mechaniky moc hluboko).
Výsledkem byla srážka vedoucí k masovému vymírání druhů (zmizelo jich až 75 %).
Zajímavostí je, že uhlíkem bohatý asteroid uvolnil po srážce obrovské množství uhlíku, který se mohl dostat v podobě různých sloučenin do atmosféry a tam zmasakrovat ozonovou vrstvu.
Kdo přežil zásah, cunami, ohnivé peklo, globální zimu, mohla ho pak dostat sluneční radiace!
Mimochodem jsou to právě izotopy, které výrazně zabijí myšlenku, že za vymření dinosaurů mohla sopečná činnost skrze Deccanské trapy.
Když totiž prozkoumáte izotopické složení indických láv, je úplně jiné, než co nacházíme v K-Pg vrstvě.
Prostě to tak nesedí.
A tím jsme na konci dnešního vlákna.
Tady máte verzi pro youtube, pokud se chcete dozvědět krapet víc.
Co si z toho odnést?
Za to, že tu dneska běháme, vděčíme jednomu asteroidu bohatému na uhlík. A konečně to víme s docela vysokou jistotou!
A pokud vás všechno kolem vzniku života zajímá, pořiďte si v předprodeji mojí knížku Vesmírníček, aneb letíme dál.
Čeká tam na vás 70 příběhů v podobném duchu jako příběh tady výše, ze kterých se dozvíte vše podstatné o hledání mimozemského života!
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?
Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.
Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.
Jenže ani jedno z toho není pravda
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...
A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.