Thread by @Chmee2

Světlo světa spatřila vědecká studia, která vnáší světlo do toho, co smazalo z povrchu zemského dinosaury.

Jo, jasně, byl to šutr z vesmíru... ale teď už i víme, co byl zač a odkud se vzal.

Takže 🧵

Historicky se vedla debata, jestli za zmizením dinosaurů z povrchu Země může dopad mimozemského tělesa, nebo masivní sopečná činnost, ke které došlo v oblasti dnešní Indie a to přibližně v době, kdy se tito živočichové ze zemského povrchu odporoučeli.

Základ myšlenky, že za zmizení 🦕může šutr z vesmíru, stojí přitom tahle dvojice pánů.

Mr. Luis a Mr. Walter Alvarezovi.

Otec se synem.

Byli to totiž právě oni, kdo si začal všímat, že se po celém světě nachází zvláštní tmavá vrstvička.

Dneska téhle vrstvičce říkáme rozhraní K–Pg, dřívěji se označovala jako K-T a kdybyste ji chtěli najít, potřebujete se dostat do míst, kde jsou obnažené horniny vzniklé v geologickém období křídy a terciéru.

Tahle vrstvička totiž tyhle dvě období od sebe jasně odděluje.

Protože se dá najít celosvětově, jasně nám ukazuje, že se muselo stát něco, co mělo dopad na celý svět.

Protože se pod ní nachází vrstvy, ve kterých najdeme kosti dinosaurů a nad ní vrstvy, kde je nenajdeme, je jasné, že tahle událost dinosaury sejmula.

A protože v ní najdeme mnohem větší množství prvku iridia, než je na Zemi obvyklé, začalo být zřejmé, že bychom měli za zmizením dinosaurů hledat mimozemský původ.

Na povrchu Země je iridium totiž sice vzácné, ale na mimozemských tělesech ho najdete "ve velkém".

A tak vědce napadlo, že se před nějakými 66 milióny lety musela Země srazit s mimozemským tělesem, které udělalo globální katastroru.

Jakmile si to uvědomili, začalo rozsáhlé pátrání po kráteru. Protože jako není kouře bez ohně, nejde mít dopad mimozemského tělesa bez kráteru.

Předpokládám, že vás seznamovat nemusím a že už se znáte.

Kráter Chicxulub, který se nachází z části na mexickém poloostrově Yucatán, je totiž nesmírně provařený.

100 % jste o něm už někdy slyšeli a jo, je to kráter, který tou srážkou vznikl.

en.wikipedia.org/wiki/Chicxulub…

I když není na satelitních datech snadno vidět, je to pěknej macek.

Na šířku má okolo 200 kilometrů a hluboký je okolo 20 kilometrů!

Respektive byl... dneska ho totiž ve velkém vyplňují mořské sedimenty, takže když tam budete stát, vůbec si nevšimnete, že jste v kráteru.

Tak jo, kulisy máme postavené a teď můžeme jít konečně řešit, co se tehdy se Zemí střetlo.

Když se podíváte po Sluneční soustavě, máte v podstatě dvě možnosti, co mohla Země potkat.

Asteroid (vlevo) nebo kometu (vpravo). Zatímco kometa je víc tvořená ledem, než šutry...

... tak asteroidy jsou tvořené převážně šutry.

Jenže současně platí, že to slovo asteroid ukrývá pod sebou docela bohatou rodinu.

Asteroidy se totiž dělí na tři hlavní skupiny.

Uhlíkem bohaté asteroidy
Kovy bohaté asteroidy
Křemíkem bohaté asteroidy

No a tyhle tři skupiny se od sebe docela významně liší ve svých vlastnostech (jako třeba v hustotě...).

Spousta lidí by přitom chtěla vědět, co přesně do Země tehdy nabouralo, pač na tom dost záleží, když se snažíme vymyslet, co se po srážce dělo...

Takže jak to vyřešit?

Jasné, někoho z vás určitě napadne "pojďme navrtat kráter Chicxulub, pač na jeho dně určitě najdeme fragmenty toho šutru, který to do nás narval!"

Super nápad a nejste (samozřejmě) první, koho to napadlo.

Tady máte článek, ve kterém to zkoušeli...

Jenže to má háček...

Potřebujete navrtat ca 20 kilometrů hluboký impaktní kráter.

A víte, co jako lidstvo neumíme?

Jo, provrtat se 20 kilometrů pod povrch.

Takže tudy cesta nevede.

A budeme na to muset jít jinak.

Nápady?

Je mi to líto, ale bez zabroušení do chemie se teď dál nedostaneme.

Potřebujeme totiž na pomoc přivolat izotopy ruthenia!

(pro ty z vás, co už chemii zapomněli, připomenu, že izotopy jsou atomy téhož prvku s různým počtem neutronů).

Na povrchu Země se izotopy ruthenia vyskytují +- ve stejném poměru, takže se vlastně dají používat jako otisk prstu konkrétního pachatele.

A to je přesně to, co udělal vědecký tým, který pátral potom, jaký konkrétní šutr dinosaury smazal.

science.org/doi/10.1126/sc…

Projel se po světě, nasbíral vzorky hornin a ty pak prozkoumal na výskyt izotopů ruthenia.

Jaké vzorky sbíral? Část jich byla z K-Pg rozhraní, část jich pocházela z jiných oblastí poznamenaných staršími impakty, část jich pocházela přímo z meteoritů, které sem nedávno dopadly...

A tady to samé, ale v grafické podobě.

Všimněte si těch modrých kuliček s ocásky... to jsou měření z K-Pg vrstvy. Jsou pěkně u sebe a úplně jinde, než všechny ostatní měření.

Tedy až na jednu vyjímku.

Tu černou tečku s ocásky

Fischer-Göddeet al., 2024

A ta černá tečka není nic jiného, než výsledek měření pro uhlíkem bohatý asteroidy...

Jo, takle snadný to je.

Máme pachatele.

Šutr, který smazal dinosaury, byl výrostek ze skupiny uhlíkem bohatých asteroidů.

Ze skupiny, na kterou připadá 75 % všech asteroidů, co tu poletují.

Platí přitom, že uhlíkem bohaté asteroidy se potulují raději dále od Slunce.

Často až někde za drahou Jupiteru.

A to je oblast, kde si tenhle šutr zabiják hověl do doby, než ho (pravděpodobně) planeta Neptun svou přitažlivostí vychýlila ze stabilní dráhy a poslala ho...

směrem do vnější Sluneční soustavy (je velká šance, že mu v tom pomohl ještě Jupiter, ale ať nezabředneme do nebeské mechaniky moc hluboko).

Výsledkem byla srážka vedoucí k masovému vymírání druhů (zmizelo jich až 75 %).

Zajímavostí je, že uhlíkem bohatý asteroid uvolnil po srážce obrovské množství uhlíku, který se mohl dostat v podobě různých sloučenin do atmosféry a tam zmasakrovat ozonovou vrstvu.

Kdo přežil zásah, cunami, ohnivé peklo, globální zimu, mohla ho pak dostat sluneční radiace!

Mimochodem jsou to právě izotopy, které výrazně zabijí myšlenku, že za vymření dinosaurů mohla sopečná činnost skrze Deccanské trapy.

Když totiž prozkoumáte izotopické složení indických láv, je úplně jiné, než co nacházíme v K-Pg vrstvě.

Prostě to tak nesedí.

A tím jsme na konci dnešního vlákna.

Tady máte verzi pro youtube, pokud se chcete dozvědět krapet víc.

Co si z toho odnést?

Za to, že tu dneska běháme, vděčíme jednomu asteroidu bohatému na uhlík. A konečně to víme s docela vysokou jistotou!

A pokud vás všechno kolem vzniku života zajímá, pořiďte si v předprodeji mojí knížku Vesmírníček, aneb letíme dál.

Čeká tam na vás 70 příběhů v podobném duchu jako příběh tady výše, ze kterých se dozvíte vše podstatné o hledání mimozemského života!

knihydobrovsky.cz/kniha/vesmirni…

@threadreaderapp unroll please