Pojďme se tak společně podívat na výzkum, který ca 2 týdny zpátky rozčeřil vody (heh, ten se mi povedl ;) ) místní, ale i světové mediální scény.
Takže rychlý 🪐🧵
Začněme tím, že vám úvodním obrázkem od AI lžu.
Vodu se nepovedlo najít na povrchu Marsu, ale pod jeho povrchem.
A to docela hluboko. V hloubce 11 až 20 kilometrů...
No a teď ta druhá podstatná věc. I to "povedlo se" objevit má totiž dost háček.
O tom, že je na Marsu voda, nemáme nejmenší pochyby.
My ji tam za pomoci satelitních pomocníků jasně vidíme.
Jenže ne jako kapalinu, ale jako pevnou látku.
Je tam ve formě ledu.
Ale máme CELOU řadu důkazů, že tam kdysi dávno (pár miliard let nazpět) i (chvilku) tekla.
Mnozí se tak domnívají, že by někde pod povrchem mohla být voda i kapalná.
Proč? Protože čím hlouběji do nitra planety jdete, tím je tam tepleji.
V určité hloubce pod povrchem tak bude dostatečně teplo, aby tam voda byla kapalná.
Jenže otázka je, fakt bychom ji tam našli?
Jak to zjistit?
Máte v základu dvě možnosti.
Buď si sehnat faaaakt dlouhý vrták a provrtat se hluboko a podívat se tam.
Což při pohledu na to, co dokážeme s našimi stroji na povrchu Marsu nyní dělat, je dost usměvavá představa.
Naštěstí existují i nepřímé metody, jak se pod povrch podívat.
Jedna z těch lepších je seismologie.
Když totiž budete pozorně "naslouchat" otřesům nějakého tělesa, můžete se dozvědět dost o tom, jak to v něm vypadá.
Pokud nevěříte, zaskočte si na vyšetření ultrazvukem...
Pokud tak dokážete na povrch Marsu dostat zařízení, které umí seismické vlny "slyšet", tak můžete pod povrch Marsu juknout.
A víte, co se lidstvu v roce 2018 povedlo?
Jo, umístit seismometr na povrch Marsu a po 4 roky pozorně naslouchat tomu, jak se rudá planeta třese.
Ta sonda se jmenovala @NASAInSight a bohužel už RIPla.
Osudným se jí stal marsovský prach, který komplet zasypal její fotovoltaické panely, díky čemuž sonda pak (nejspíš) zmrzla.
Nicméně než odešla do křemíkového nebe, poslala nám zpět spoustu dat.
@NASAInSight Dat, ve kterých se teď můžeme hrabat.
A to přesně udělala trojice amerických vědců podepsaných pod touhle studií (open access, klidně si tak můžete počíst... ale bacha, je to krapet matfyzáckej masakr...).
Tým vedl Vashan Wright a díky němu teď čtete tohle vlákno.
Nic menšího, než že vzaly data získané misí InSight a pokusili se je napasovat do numerického modelu, který se na Zemi používá pro hledání pdozemních ložisek ropy a (vodních) aquiferů.
Jak konkrétně? Jo, tak tohle bude naše hlavy trochu bolet...
InSight dokázal určit, jak +- rychle se pohybují seismické vlny v marsovské kůře.
Platí tady, že rychlost šíření seismických vln není všude stejná, ale záleží na vlastnostech hornin, kterými probíhají.
Navíc existuje několik typů vln... a platí, že jeden typ je rychlejší než jiný.
Ten nejrychlejší, co jako první doběhne z místa vzniku otřesu na měřící stanici, nazýváme jako vlnu p (jakože primary).
Tu o trochu pomalejší označujeme jako vlnu s (=secondary)
Co je podstatný je, že zatímco p vlna proběhne "čímkoliv", když potká vlna s kapalinu, udělá sbohem a šáteček.
Zanikne.
Z podstaty svého vlnění totiž nemůže kapalinou projít. Aby se mohla šířit, potřebuje médium, co má tuhost.
A to voda, ale třeba ani magma, moc nemá.
No dobrý, tak to máte teoretickou průpravu a pojďme zpátky k té studii.
Co totiž trojice udělala je, že vzala rychlost šíření vlny p a vlny s, k tomu přihodila kvalifikovaný odhad (ale furt odhad...) hustoty hornin tvořících kůru Marsu... zatím easy, ne?
No a na základě těchto tří "známých" parametrů si řekla, že zkusí z toho modelu "vymlátit" hodnoty šesti neznámých parametrů, které dohromady dělají ty tři známé parametry ;)
Je to jasný?
V podstatě tak řešili úlohu, ve které hledali nejlepší kombinaci šesti parametrů, které by společně vysvětlily ty tři "známé" hodnoty.
No a když tohle udělali pro nějaké rozumné rozsahy hodnot (jakože třeba nemá smysl předpokládat porozitu horniny 254 %, že...)
Tak jim vyšlo, že jako nejlepší scénář je...
Virbl, prosím...
Ano, že se v hloubce 11,5 až 20 km musí nacházet vrstva hornin, která má v sobě malé množství prasklinek (hodně nižší procento...) a ty prasklinky musí být vyplněné kapalnou vodou.
Napsat článek, udělat tiskovku, hodit nohy na stůl a užít si globální bouři mediálního zájmu.
Jo, takto snadný to je :)
Znamená to bez pochyb, že je pod povrchem kapalná voda?
Nooo, spíš ne...
Znamená to jen, že jeden fakt sofistikovaný model pro hledání kapalin v podzemí hlásí, že by tam něco být mohlo.
Ale bohužel to nevíme (a dlouho ani vědět nebudeme) jistě.
Proč ten zájem mediálního světa?
Tohle je easy... jakákoliv zmínka o existenci kapalné vody na Marsu zvyšuje šance, že by tam někde mohl být schovaný život (pokud tam vůbec někdy byl).
Vypadá to nadějně, ale možnost kapalné vody je jen výsledek jednoho sofistikovaného modelu s celou řadou jiných řešení... (které se nezdají tak pravděpodobné...).
Modelu, který má na vstupu čísla, ve kterých mohou být stále dost chyby
Zvlášť stran hustoty marsovských hornin v závislosti na hloubce... tam to easy vůbec není.
Nemáme vrty, nemáme kvalitní pokrytí vzorky... a autoři to ve studii sami přiznávají, viz text níže.
Takže plavky ještě nevytahujete a ani se moc netěšte na marťany.
Furt máme moc nejistot...
Nicméně jo, tahle studie dokládá, že pro existenci kapalné vody pod povrchem Marsu to vypadá dost nadějně!
Podobně jako u dinosaurů, i tady máte ode mě k dispozici video na Youtube, ze kterého se můžete dozvědět více.
A zase to tak pěkně vyšlo, že tady dopisuji vlákno, které končí otázkou okolo mimozemského života, o kterém... jo, jasně, všichni to tušíte... budeme 18. září s @skodova_lucie vydávat knížku :D
Takže pokud chcete vědět o hledání mimozemského života...
@skodova_lucie ... vědět víc, klikněte, investujte 399 Kč a těšte se na 19. září+, až vám přijde a vy se budete moci s vašimi dětmi (ale klidně i bez nich) začíst...
Jo a pokud nechcete nikdy zmeškat žádný obsah z mých účtů, přihlaste se mi na Whatsapp!
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.
Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.
Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy
Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!