Pojďme se tak společně podívat na výzkum, který ca 2 týdny zpátky rozčeřil vody (heh, ten se mi povedl ;) ) místní, ale i světové mediální scény.
Takže rychlý 🪐🧵
Začněme tím, že vám úvodním obrázkem od AI lžu.
Vodu se nepovedlo najít na povrchu Marsu, ale pod jeho povrchem.
A to docela hluboko. V hloubce 11 až 20 kilometrů...
No a teď ta druhá podstatná věc. I to "povedlo se" objevit má totiž dost háček.
O tom, že je na Marsu voda, nemáme nejmenší pochyby.
My ji tam za pomoci satelitních pomocníků jasně vidíme.
Jenže ne jako kapalinu, ale jako pevnou látku.
Je tam ve formě ledu.
Ale máme CELOU řadu důkazů, že tam kdysi dávno (pár miliard let nazpět) i (chvilku) tekla.
Mnozí se tak domnívají, že by někde pod povrchem mohla být voda i kapalná.
Proč? Protože čím hlouběji do nitra planety jdete, tím je tam tepleji.
V určité hloubce pod povrchem tak bude dostatečně teplo, aby tam voda byla kapalná.
Jenže otázka je, fakt bychom ji tam našli?
Jak to zjistit?
Máte v základu dvě možnosti.
Buď si sehnat faaaakt dlouhý vrták a provrtat se hluboko a podívat se tam.
Což při pohledu na to, co dokážeme s našimi stroji na povrchu Marsu nyní dělat, je dost usměvavá představa.
Naštěstí existují i nepřímé metody, jak se pod povrch podívat.
Jedna z těch lepších je seismologie.
Když totiž budete pozorně "naslouchat" otřesům nějakého tělesa, můžete se dozvědět dost o tom, jak to v něm vypadá.
Pokud nevěříte, zaskočte si na vyšetření ultrazvukem...
Pokud tak dokážete na povrch Marsu dostat zařízení, které umí seismické vlny "slyšet", tak můžete pod povrch Marsu juknout.
A víte, co se lidstvu v roce 2018 povedlo?
Jo, umístit seismometr na povrch Marsu a po 4 roky pozorně naslouchat tomu, jak se rudá planeta třese.
Ta sonda se jmenovala @NASAInSight a bohužel už RIPla.
Osudným se jí stal marsovský prach, který komplet zasypal její fotovoltaické panely, díky čemuž sonda pak (nejspíš) zmrzla.
Nicméně než odešla do křemíkového nebe, poslala nám zpět spoustu dat.
@NASAInSight Dat, ve kterých se teď můžeme hrabat.
A to přesně udělala trojice amerických vědců podepsaných pod touhle studií (open access, klidně si tak můžete počíst... ale bacha, je to krapet matfyzáckej masakr...).
Tým vedl Vashan Wright a díky němu teď čtete tohle vlákno.
Nic menšího, než že vzaly data získané misí InSight a pokusili se je napasovat do numerického modelu, který se na Zemi používá pro hledání pdozemních ložisek ropy a (vodních) aquiferů.
Jak konkrétně? Jo, tak tohle bude naše hlavy trochu bolet...
InSight dokázal určit, jak +- rychle se pohybují seismické vlny v marsovské kůře.
Platí tady, že rychlost šíření seismických vln není všude stejná, ale záleží na vlastnostech hornin, kterými probíhají.
Navíc existuje několik typů vln... a platí, že jeden typ je rychlejší než jiný.
Ten nejrychlejší, co jako první doběhne z místa vzniku otřesu na měřící stanici, nazýváme jako vlnu p (jakože primary).
Tu o trochu pomalejší označujeme jako vlnu s (=secondary)
Co je podstatný je, že zatímco p vlna proběhne "čímkoliv", když potká vlna s kapalinu, udělá sbohem a šáteček.
Zanikne.
Z podstaty svého vlnění totiž nemůže kapalinou projít. Aby se mohla šířit, potřebuje médium, co má tuhost.
A to voda, ale třeba ani magma, moc nemá.
No dobrý, tak to máte teoretickou průpravu a pojďme zpátky k té studii.
Co totiž trojice udělala je, že vzala rychlost šíření vlny p a vlny s, k tomu přihodila kvalifikovaný odhad (ale furt odhad...) hustoty hornin tvořících kůru Marsu... zatím easy, ne?
No a na základě těchto tří "známých" parametrů si řekla, že zkusí z toho modelu "vymlátit" hodnoty šesti neznámých parametrů, které dohromady dělají ty tři známé parametry ;)
Je to jasný?
V podstatě tak řešili úlohu, ve které hledali nejlepší kombinaci šesti parametrů, které by společně vysvětlily ty tři "známé" hodnoty.
No a když tohle udělali pro nějaké rozumné rozsahy hodnot (jakože třeba nemá smysl předpokládat porozitu horniny 254 %, že...)
Tak jim vyšlo, že jako nejlepší scénář je...
Virbl, prosím...
Ano, že se v hloubce 11,5 až 20 km musí nacházet vrstva hornin, která má v sobě malé množství prasklinek (hodně nižší procento...) a ty prasklinky musí být vyplněné kapalnou vodou.
Napsat článek, udělat tiskovku, hodit nohy na stůl a užít si globální bouři mediálního zájmu.
Jo, takto snadný to je :)
Znamená to bez pochyb, že je pod povrchem kapalná voda?
Nooo, spíš ne...
Znamená to jen, že jeden fakt sofistikovaný model pro hledání kapalin v podzemí hlásí, že by tam něco být mohlo.
Ale bohužel to nevíme (a dlouho ani vědět nebudeme) jistě.
Proč ten zájem mediálního světa?
Tohle je easy... jakákoliv zmínka o existenci kapalné vody na Marsu zvyšuje šance, že by tam někde mohl být schovaný život (pokud tam vůbec někdy byl).
Vypadá to nadějně, ale možnost kapalné vody je jen výsledek jednoho sofistikovaného modelu s celou řadou jiných řešení... (které se nezdají tak pravděpodobné...).
Modelu, který má na vstupu čísla, ve kterých mohou být stále dost chyby
Zvlášť stran hustoty marsovských hornin v závislosti na hloubce... tam to easy vůbec není.
Nemáme vrty, nemáme kvalitní pokrytí vzorky... a autoři to ve studii sami přiznávají, viz text níže.
Takže plavky ještě nevytahujete a ani se moc netěšte na marťany.
Furt máme moc nejistot...
Nicméně jo, tahle studie dokládá, že pro existenci kapalné vody pod povrchem Marsu to vypadá dost nadějně!
Podobně jako u dinosaurů, i tady máte ode mě k dispozici video na Youtube, ze kterého se můžete dozvědět více.
A zase to tak pěkně vyšlo, že tady dopisuji vlákno, které končí otázkou okolo mimozemského života, o kterém... jo, jasně, všichni to tušíte... budeme 18. září s @skodova_lucie vydávat knížku :D
Takže pokud chcete vědět o hledání mimozemského života...
@skodova_lucie ... vědět víc, klikněte, investujte 399 Kč a těšte se na 19. září+, až vám přijde a vy se budete moci s vašimi dětmi (ale klidně i bez nich) začíst...
Jo a pokud nechcete nikdy zmeškat žádný obsah z mých účtů, přihlaste se mi na Whatsapp!
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.
Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.
Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.
Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.
Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken.
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.
Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!
Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...
Obrázek níže je od AI... 🧵
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.
Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.
Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.
Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.
Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!
Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.
Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.
Jenže to jsme našli pozdě...
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.
Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou