Pojďme se tak společně podívat na výzkum, který ca 2 týdny zpátky rozčeřil vody (heh, ten se mi povedl ;) ) místní, ale i světové mediální scény.
Takže rychlý 🪐🧵
Začněme tím, že vám úvodním obrázkem od AI lžu.
Vodu se nepovedlo najít na povrchu Marsu, ale pod jeho povrchem.
A to docela hluboko. V hloubce 11 až 20 kilometrů...
No a teď ta druhá podstatná věc. I to "povedlo se" objevit má totiž dost háček.
O tom, že je na Marsu voda, nemáme nejmenší pochyby.
My ji tam za pomoci satelitních pomocníků jasně vidíme.
Jenže ne jako kapalinu, ale jako pevnou látku.
Je tam ve formě ledu.
Ale máme CELOU řadu důkazů, že tam kdysi dávno (pár miliard let nazpět) i (chvilku) tekla.
Mnozí se tak domnívají, že by někde pod povrchem mohla být voda i kapalná.
Proč? Protože čím hlouběji do nitra planety jdete, tím je tam tepleji.
V určité hloubce pod povrchem tak bude dostatečně teplo, aby tam voda byla kapalná.
Jenže otázka je, fakt bychom ji tam našli?
Jak to zjistit?
Máte v základu dvě možnosti.
Buď si sehnat faaaakt dlouhý vrták a provrtat se hluboko a podívat se tam.
Což při pohledu na to, co dokážeme s našimi stroji na povrchu Marsu nyní dělat, je dost usměvavá představa.
Naštěstí existují i nepřímé metody, jak se pod povrch podívat.
Jedna z těch lepších je seismologie.
Když totiž budete pozorně "naslouchat" otřesům nějakého tělesa, můžete se dozvědět dost o tom, jak to v něm vypadá.
Pokud nevěříte, zaskočte si na vyšetření ultrazvukem...
Pokud tak dokážete na povrch Marsu dostat zařízení, které umí seismické vlny "slyšet", tak můžete pod povrch Marsu juknout.
A víte, co se lidstvu v roce 2018 povedlo?
Jo, umístit seismometr na povrch Marsu a po 4 roky pozorně naslouchat tomu, jak se rudá planeta třese.
Ta sonda se jmenovala @NASAInSight a bohužel už RIPla.
Osudným se jí stal marsovský prach, který komplet zasypal její fotovoltaické panely, díky čemuž sonda pak (nejspíš) zmrzla.
Nicméně než odešla do křemíkového nebe, poslala nám zpět spoustu dat.
@NASAInSight Dat, ve kterých se teď můžeme hrabat.
A to přesně udělala trojice amerických vědců podepsaných pod touhle studií (open access, klidně si tak můžete počíst... ale bacha, je to krapet matfyzáckej masakr...).
Tým vedl Vashan Wright a díky němu teď čtete tohle vlákno.
Nic menšího, než že vzaly data získané misí InSight a pokusili se je napasovat do numerického modelu, který se na Zemi používá pro hledání pdozemních ložisek ropy a (vodních) aquiferů.
Jak konkrétně? Jo, tak tohle bude naše hlavy trochu bolet...
InSight dokázal určit, jak +- rychle se pohybují seismické vlny v marsovské kůře.
Platí tady, že rychlost šíření seismických vln není všude stejná, ale záleží na vlastnostech hornin, kterými probíhají.
Navíc existuje několik typů vln... a platí, že jeden typ je rychlejší než jiný.
Ten nejrychlejší, co jako první doběhne z místa vzniku otřesu na měřící stanici, nazýváme jako vlnu p (jakože primary).
Tu o trochu pomalejší označujeme jako vlnu s (=secondary)
Co je podstatný je, že zatímco p vlna proběhne "čímkoliv", když potká vlna s kapalinu, udělá sbohem a šáteček.
Zanikne.
Z podstaty svého vlnění totiž nemůže kapalinou projít. Aby se mohla šířit, potřebuje médium, co má tuhost.
A to voda, ale třeba ani magma, moc nemá.
No dobrý, tak to máte teoretickou průpravu a pojďme zpátky k té studii.
Co totiž trojice udělala je, že vzala rychlost šíření vlny p a vlny s, k tomu přihodila kvalifikovaný odhad (ale furt odhad...) hustoty hornin tvořících kůru Marsu... zatím easy, ne?
No a na základě těchto tří "známých" parametrů si řekla, že zkusí z toho modelu "vymlátit" hodnoty šesti neznámých parametrů, které dohromady dělají ty tři známé parametry ;)
Je to jasný?
V podstatě tak řešili úlohu, ve které hledali nejlepší kombinaci šesti parametrů, které by společně vysvětlily ty tři "známé" hodnoty.
No a když tohle udělali pro nějaké rozumné rozsahy hodnot (jakože třeba nemá smysl předpokládat porozitu horniny 254 %, že...)
Tak jim vyšlo, že jako nejlepší scénář je...
Virbl, prosím...
Ano, že se v hloubce 11,5 až 20 km musí nacházet vrstva hornin, která má v sobě malé množství prasklinek (hodně nižší procento...) a ty prasklinky musí být vyplněné kapalnou vodou.
Napsat článek, udělat tiskovku, hodit nohy na stůl a užít si globální bouři mediálního zájmu.
Jo, takto snadný to je :)
Znamená to bez pochyb, že je pod povrchem kapalná voda?
Nooo, spíš ne...
Znamená to jen, že jeden fakt sofistikovaný model pro hledání kapalin v podzemí hlásí, že by tam něco být mohlo.
Ale bohužel to nevíme (a dlouho ani vědět nebudeme) jistě.
Proč ten zájem mediálního světa?
Tohle je easy... jakákoliv zmínka o existenci kapalné vody na Marsu zvyšuje šance, že by tam někde mohl být schovaný život (pokud tam vůbec někdy byl).
Vypadá to nadějně, ale možnost kapalné vody je jen výsledek jednoho sofistikovaného modelu s celou řadou jiných řešení... (které se nezdají tak pravděpodobné...).
Modelu, který má na vstupu čísla, ve kterých mohou být stále dost chyby
Zvlášť stran hustoty marsovských hornin v závislosti na hloubce... tam to easy vůbec není.
Nemáme vrty, nemáme kvalitní pokrytí vzorky... a autoři to ve studii sami přiznávají, viz text níže.
Takže plavky ještě nevytahujete a ani se moc netěšte na marťany.
Furt máme moc nejistot...
Nicméně jo, tahle studie dokládá, že pro existenci kapalné vody pod povrchem Marsu to vypadá dost nadějně!
Podobně jako u dinosaurů, i tady máte ode mě k dispozici video na Youtube, ze kterého se můžete dozvědět více.
A zase to tak pěkně vyšlo, že tady dopisuji vlákno, které končí otázkou okolo mimozemského života, o kterém... jo, jasně, všichni to tušíte... budeme 18. září s @skodova_lucie vydávat knížku :D
Takže pokud chcete vědět o hledání mimozemského života...
@skodova_lucie ... vědět víc, klikněte, investujte 399 Kč a těšte se na 19. září+, až vám přijde a vy se budete moci s vašimi dětmi (ale klidně i bez nich) začíst...
Jo a pokud nechcete nikdy zmeškat žádný obsah z mých účtů, přihlaste se mi na Whatsapp!
Světlo světa spatřila vědecká studia, která vnáší světlo do toho, co smazalo z povrchu zemského dinosaury.
Jo, jasně, byl to šutr z vesmíru... ale teď už i víme, co byl zač a odkud se vzal.
Takže 🧵
Historicky se vedla debata, jestli za zmizením dinosaurů z povrchu Země může dopad mimozemského tělesa, nebo masivní sopečná činnost, ke které došlo v oblasti dnešní Indie a to přibližně v době, kdy se tito živočichové ze zemského povrchu odporoučeli.
Základ myšlenky, že za zmizení 🦕může šutr z vesmíru, stojí přitom tahle dvojice pánů.
Mr. Luis a Mr. Walter Alvarezovi.
Otec se synem.
Byli to totiž právě oni, kdo si začal všímat, že se po celém světě nachází zvláštní tmavá vrstvička.
Pamatujete si, jak v roce 2022 po výbuchu tichomořské sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai se tu vyrojila spousta účtů, které začaly tvrdit, že je nesmysl se snažit o snižování množství lidmi vypouštěných skleníkových plynů?
Pojďme se tak ohlédnout, jak tenhle "fakt" zestárnul... 🧵
Pro připomenutí.
Když 15. ledna 2022 došlo k hlavní explozi sopky, zakrátko se nad ní vzneslo skoro 60 kilometrů vysoké mračno tvořené sopečných prachem, plyny a vodní párou.
Odhaduje se, že bylo do atmosféry vyvrženo až 10 km^3 (!) nadrcených šutrů.
Ale není se co divit. Exploze to byla skutečně enormní. Pěkně je to vidět na proměně vzhledu pod mořem potopené části sopky.