My v Česku pláže nemáme, takže si toho nutně nevšímáme
Jenže tam, kde pláže mají, ví, že s jednorázovými plastovými víčky by to nešlo dlouho.
Tyhle drobné kousky plastu patří mezi jeden z nejčastějších odpadků nacházených na plážích.
Například studie z roku 2023, která zkoumala bordel na britských plážích, zjistila, že jednorázová plastová víčka představují třetí nejčastější odpadek, který tam našli.
Autor fotky: Albatross at Midway Atoll Refuge, licence CC BY 2.0
Ptáci, ryby, paryby a bůh ví co ještě ve velkém plastová víčka požírají.
Jenže tím to končí.
Jejich žaludky neumí víčka rozložit a ani je nedokáží zvířata následně vyloučit.
Poměrně brzy tak hynou.
Já vím. Řadě z nás je chcípnutý racek někde na pláži v Portugalsku šumák.
Jenže lidstvo bojuje s něčím velkým. Říká se tomu vymírání druhů a rozpad ekosystémů a když se to rozjede, doplatíme na to i my, lidé.
Na konci je totiž rozpad potravního řetězce.
Platí přitom, že čím méně ekosystémy rozhašujeme, tím máme menší šanci, že to někdy zažijeme.
Proto se vyplatí dělat změny, které naší ekologickou stopu umenšují (ne vždycky to samozřejmě jde...).
Ale tady to bylo snadné.
Stačilo přidělat víčka k PETce.
Mimochodem to, co nyní zažíváme, není nic nového.
Do 80. let 20. století bylo normální, že nápojové plechovky měly odnímatelný uzávěr.
Otevřeli jste plechovku, kus kovu vám zůstal v ruce a tak co s tím? Jasné, pohodit ho kamkoliv.
Jenže jak se plechovky stávaly stále...
... dostupnějšími, množství kovového bordelu rostlo.
A tak víte, co někoho napadlo?
Jo, ten kus kovu k plechovce přidělat.
A proto si už dneska nekoupíte nápojovou plechovku, kde vám kus toho kovu zůstane v ruce.
Jasné, můžete ho urvat (aneb oblíbený argument i teď u PETek)
jenže když zaskočíte prohrabat kontejner na plechovky, zjistíte, že spousta lidí ten kus kovu neurve. Vlastně zjistíte, že většina těch plechovek ten kus kovu stále má.
A stejné to bude i tady u PETek.
Většina z vás totiž to víčko rvát z PETky nebude.
Skončí tak v kontejneru, nikoliv v oceánu a později v žaludku něčeho živého.
A tím jsme na konci.
Dřív, než mi napíšete, že jsem debil, protože jsem si dovolil přečíst, proč se to zavedl před tím, než jsem si udělal silný názor (těším se a žhavím tlačítko mute :) ), klikněte na tenhle odkaz.
A jelikož vám věřím, že budoucímu zedníkovi Petrovi na internát vyberete, tak přihodím ještě tady klučinu, co potřebuje vybrat na rovnátka! (Aneb jedna z položek, co se vybírá prý velice špatně).
Pardon. Výše jsem se upsal. Měl jsem otevřené dvě sbírky - jednu na rovnátka, druhou na plomby, a pak jsem se upsal, když jsem jednu z nich sem kopíroval. Nevybírá se tak na rovnátka, ale na správku zubů.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.
Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.
Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy
Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!