🧵Česká televize (@CzechTV) dezinformuje o významu IQ testů!
V novém videu tvrdí, že IQ testy neměří "přirozenou inteligenci" a vlastni ani nic prakticky významného, což je opakovaně vyvrácený blud!
Vždycky jsem byl pro zachování veřejnoprávních médií, ale takhle ne přátelé.
Hlavní vědeckou teorií struktury inteligence je Cattell–Horn–Carroll (CHC) model (pro představu viz obrázek). Inteligence je zde místo IQ označována písmenem (g - general - obecná) a skládá se z několika podoblastí, např. Gf - fluidní inteligence, Gs - rychlost zpracování informací atd.
Zdaleka se tedy nejedná pouze o nějaké umělé dovednosti relevantní jen pro samotné vyplňování IQ testů! Z dobrého testu inteligence také nedostanete jedno číslo, ale zvlášť výsledek pro každou z hlavních oblastí.
Video vůbec nezmiňuje dominantní podíl dědičnosti na IQ/g a místo toho říká, že IQ testy neměří "přirozenou inteligenci"! Heritabilita (dědivost) IQ v dospělosti je kolem 80%! Zdroj obrázků: kniha Behavioral Genetics od týmu R. Plonima (2016)
Další nahoráznost je, že IQ testy prý neměří nic významného a měly by se používat max ve školství. IQ/g predikuje např. úspěšnost v zaměstnání a výdělek v dospělosti a to i po zohlednění socioekonomických faktorů.
Víte, co je jedna z prvních věcí, které musíte udělat, když chcete vstoupit do USA armády? Musíte absolvovat ASVAB, což je IQ test, který predikuje efektivitu vojáků v různých rolích na úrovni kolem r=0.65. Viz text z Oxford Handbook of Military Psychology (2012).
Dále IQ/g predikuje např. kriminalitu a to i po odečtení efektů rodiny. Užitečné je také pro hodnocení rizika a průběhu neurodegenerativních onemocnění nebo třeba hodnocení dopadů úrazů mozku. Mohl bych uvést další příklady, ale pro ukázku praktické užitečnosti to myslím stačí.
V závěru ještě video vyzdvihuje teoreticky a empiricky slabé teorie Sternberga a Gardnera, které jsou mnohem méně uznávané než dominantní teorie založená na CHC modelu podpořeném, odhaduji, alespoň stonásobným množstvím dat a studií.
Co s tím? To video by ideálně mělo být staženo a předěláno nebo alespoň doplněno o errata přímo ve videu. Pokud zůstane v této podobě, považuji to za vědomou rezignaci na spolehlivost poskytovaných informací ČT.
Díky moc za přečtení vlákna! Budu rád za sdílení! Zároveň budu rád, když vyvrátíte i další zavádějící tvrzení z videa, zdaleka jsem všechno nepokryl. Pokud jste ode mě tyhle argumenty (či třeba od @BlkoJa ) už četli, budu rád, když se zapojíte do případné diskuze s "odpůrci", protože mě to už moc nebaví pořád opakovat :D
@BlkoJa @threadreaderapp pls unroll
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
🧵Dnes nám vyšel článek představující první verzi Krátkého adaptivního testu neverbální kognice (BANT) pro předškolní děti! V průměru stačí necelé 3 minuty "hraní si" na tabletu pro relativně spolehlivé změření výkonu dětí ve věku 4-7 let.
Tím "nám" myslím R&D tým Pedagogicko-psychologické poradny STEP (Simona Pekárková, Martina Švandová, já) a externí spolupracovníky. Ze spoluautorů jsou na Twitteru @HynekCigler a @fisfisfis. Zmíním i @tomasykora, který vede IT stránku projektu. Díky za zdárnou spolupráci! :D
Takto test vypadá v samotné aplikaci, je tvořen úkoly typu "vyber, který se nehodí" (odd-one-out). Celým testováním děti provází namluvená animovaná myška, zejména na začátku ověřuje, že dítě rozumí ovládacím prvkům a chápe princip tohoto typu úkolu.
🧵Páteční zajímavost: Jak se liší výkony českých patnáctiletých žáků podle zaměstnání jejich rodičů? Díky datům z mezinárodního šetření PISA se na to můžeme podívat!
Zde matematická gramotnost podle zaměstnání otce, očekávaně jsou vysoko zejména práce s matematikou provázané.
Zaměstnání matky má ale naprosto jiný vztah s matematickou gramotností. Vysoko vidíme i učitelky na SŠ, což zřejmě bude i díky efektu doučování/dohledu či "profesní cti" (jako učitelka musím dohlédnout na dobré školní výsledky vlastních dětí).
Zajímavé jsou i výsledky v nízké části spektra, u čtenářské gramotnosti je zřejmé, že nejnižší je u žáků jejichž otcové mají zaměstnání, která obtížnější čtení oproti ostatním téměř nevyžadují.
Zásadní slepá skvrna debaty o "vzdělávacích nerovnostech": děti z bohatších rodin mají V PRŮMĚRU vyšší inteligenci.
Pokud tedy má být na víceletých gymnáziích top 5-10 % žáků, tak jejich složení nikdy nebude SES rovnoměrné i kdyby žádná nespravedlnost skze SES neexistovala.
Na tomto grafu lépe vidíme, jak se se ty rozdíly zvyšují čím dále jsme ve spektru schopností od průměru.
Hypotetická třída 30 studentů gymnázia pro top 5 % dle inteligence by tak měla cca: 18 dětí z nejbohatší třetiny rodin, 8 z prostřední třetiny a 4 ze spodní třetiny.
Individuální data máme k dispozici díky @vanekarel, který si je od ČŠI vyžádal přes 106ku (či spíše několik), @paq_research zase nabízí v rámci DataPAQ prostorové zobrazení agregovaných výsledků tohoto testu. Mimo jiné by se podle toho dala rozuměji plánovat kapacita GY8/GY6.
🔥První propojená data z přijímaček na začátku studia a maturit na konci studia pro stejné třídy SŠ!
Čím vyšší měla třída průměrný percentil v přijímačkách v roce 2020 → tím vyšší měla percentil na konci studia v maturitě 2024, korelace: 0.894!
(1/10) Interpretace: JPZ jsou přijímací testy na MATURITNÍ SŠ obory, maturita se povinně skládá z češtiny a pak je volba mezi angličtinou a matematikou. Dává proto smysl dělat JPZ z Č+M, protože predikujeme potenciál složit maturitu! A angličtina by byla myslím méně spravedlivá.
(2/10) Zajímavost: Přidaná hodnota pražských gymnázií.
Modrá čára = očekávaný výsledek Maturity podle JPZ.
🟢 => žáci v maturitě předčili očekávání z JPZ.
🔴 => žáci se mezi JPZ a maturitou v průměru zhoršili.
CERMAT by tohle mohl spočítat mnohem přesněji, kdyby chtěl...
🧵Jak dobře měří CERMAT testy na SŠ? A jak spolu souvisí body v CERMAT testech z češtiny a matiky?
Krátká odpověď: Testy měří celkem dobře a čeština s matikou souvisí hodně!
Na korelace češtiny a matematiky se můžeme podívat i na úrovni jednotlivých položek. Průměrná hodnota těchto korelací je 0.279.
Např. tato tato položka C_13 má jednu z nejvyšších korelací s výkonem v matematice: 0.39. Což ale dává smysl, protože vyžaduje aplikaci abstraktních formálních pravidel při analýze těch vět, co je kognitivně příbuzné matematice.
🧵Konečně rozumný článek o SŠ přijímačkách a nebude náhoda, že jde zrovna o rozhovor s @HynekCigler :D Akorát mi tam chybí grafická ilustrace současného vs "moderního" skórování výsledků, pokud vás zajímá JPZ (CERMAT testy), ve vlákně k tomu nabízím pár grafů a nástin IRT metod.
Osa X vyjadřuje aktuální způsob výpočtu percentilů na základě obyčejného součtu bodů, osa Y vyjadřuje moderní, přesnější, způsob skórování. Je patrné, že pokud získáte v současné JPZ nějaký percentil, bude různě vzdálený od "skutečného" percentilu dle modernějších metod.
Proč tomu tak je? Protože:
1.) Žádné dva body nemají stejnou hodnotu.
Např. dva uchazeči se shodným počtem 50 bodů ze 100 mohou mít celkem rozdílnou úroveň podle toho, za které úlohy ty body získali.
2.) Žádní dva uchazeči nemají ve skutečnosti přesně stejnou úroveň.