❗️🇺🇸🇺🇦Američané zabránili Ukrajincům během chersonské operace v roce 2022 ve zničení velké části ruských invazních sil - píše o tom ve své knize Válka novinář Bob Woodward.
Dnes je to přesně 120 týdnů od tohoto ukrajinského vítězství. Jak to podle Woodwarda bylo? 👇
1/10
Koncem září 2022 Ukrajinci zaútočili na pozice asi 30 tisíc ruských okupantů na pravém břehu řeky Dněpr. Mezi nimi byla elitní část ruského vojska. Ukrajinci Začali za pomocí HIMARS mocně ostřelovat nepřátelské zásobovací trasy a sklady. Ze severu podnikli první výpad.
(tehdy jsme na místě natáčeli 👇)
2/10
Záměrem bylo vyhnout se nejtvrdším bojům a obléhání města. Prvním úderem chtěli přinutit okupanty stáhnout se na obranné pozice, které měly být ostřelovány. Očekával se úder, který zažene Rusy přes řeku Dněpr - právě v ten moment měli být zničeni raketomety a dělostřelectvem.
(Na čerstvě osvobozených místech na pravém břehu Dněpru to mezitím vypadalo takto 👇)
3/10
Ve chvíli, kdy Ukrajina začala podle svého plánu postupovat, se ale podle Woodwarda do věci intenzivně vložily Spojené státy, konkrétně americká rozvědka.
Úředníci, které Woodward v knize parafrázuje, vypověděli, že rozvědka v té době varovala prezidenta Joe Bidena, že těžké ztráty Ruska v této operaci mohou zvýšit pravděpodobnost použití jaderných zbraní Moskvou až na 50 %.
(tehdy vývoj bojů vypadal takto 👇)
4/10
Mezi Washingtonem a Moskvou měl podle Woodwarda proběhl navazující kontakt, během nějž ruský generální štáb údajně potvrdil, že ztráty konvenčních sil mohou vyústit v jaderný úder. Psal se konec října a Ukrajinci shromažďovali síly na další úder.
(koncentrovali veškerou palebnou sílu, kterou měli k dispozici - a to doslova. Viz další z tehdejších reportáží níže 👇)
5/10
Scénář, v něž Ruskou použije atomovku, se Američané úporně chtěli vyhnout. Proto podle Woodwarda zatlačili na Ukrajince, aby nechali bez větších obtíží ruské jednotky z pravého břehu řeky odejít.
(To odpovídá zhruba době přelomu října a listopadu, kdy se Ukrajinci šikovali k dalšímu pozemnímu úderu. Účastnit se měly i Českem dodané tanky T-72 👇)
6/10
Ještě 9. listopadu vypadala situace takto 👇
Oproti konci října žádné zásadní změny.
7/10
V následujících 48 hodinách ale přišel naprostý přelom. Rusové během té doby stáhli desítky tisíc svých mužů, včetně například výsadkových sil a téměř veškeré obrněné techniky.
Jen málo kdo byl v tu chvíli schopen vysvětlit, proč ruské stažení proti očekávání proběhlo takto klidně a proč Ukrajinci nezničili klíčové logistické trasy (včetně Antonivského mostu 👇, který za sebou Rusové 11. listopadu vyhodili do povětří)
8/10
Woodward v knize píše, že bez sil, které Rusové přes řeku stáhli, by později nemohli provést některé ofenzivní akce na jiných místech Ukrajiny.
Tolik tedy k tomu, jak Bob Woodward cheronskou operaci popisuje v knize.
9/10
Závěrem:
Postavení Rusů bylo vlivem ukrajinských bojových úspěchů neudržitelné. Osvobození Chersonu, které nastalo 11. listopadu, je nezpochybnitelný úspěch ukrajinské armády.
Bohužel ale také ukazuje její velký limit - tedy to, že je nejen závislá na pomoci západních partnerů ale že se musí ohlížet na jejich zájmy.
🇫🇷 Francouzský prezident Macron sezval na zítra do Paříže lídry vybraných evropských zemí. Tady jsou dva z možných klíčů, proč si vybral zrovna 🇩🇰🇳🇱🇬🇧🇮🇹🇵🇱🇪🇸🇩🇪 + představitele NATO a EU:
1) Klíč dle vojenského potenciálu. Vesměs vidím ty země kontinentu, které jsou dlouholetými členy NATO, mají evropsky významný armádní potenciál a zároveň v minulosti neváhaly vyslat na mírové mise do zahraničí relativně početné vojenské kontingenty.
2) Klíč regionálních spoluprací. Státy, jejichž lídři jsou mezi médii potvrzenými účastníky setkání, jsou vždy zároveň i členy regionálních uskupení a tedy mohly být považovány za "reprezentanty zainteresovaných regionů". Jinými slovy: Polsko - (V4, Trojmoří, CEI a východní křídlo NATO). Dánsko - (North Dimension, NB8, obecně Balt a Skandinávie). Nizozemsko - (Benelux). Španělsko - (Pyrenejský poloostrov). Itálie - formát A7, obecněji Jadran). Francie, Německo a Británie jako tři nejmocnější evropské země.
A ještě dodatek - český prezident Petr Pavel Česko na takovýchto vrcholných setkáních nezastupuje, to dělá premiér. Proto je velmi neinformované psát do titulků, že "Pražský hrad pozvánku nedostal". Korektní je "Strakova akademie pozvánku nedostala".
Důležité taky dodat, že:
a) Jde o neformální setkání, takže Macron si může pozvat koho uzná za vhodné, samozřejmě se do toho promítá celá řada proměnných.
b) Česko hraje se slabými kartami. Ať už těmi, které jsou určeny geografií (nejsme velká země a z hlediska ruské války na Ukrajině ani důležitě položená), nebo těmi, které nám vytáhli z banku politici a voliči napříč dekádami, když celou řadou různých rozhodnutí odmítali zvýšit naši významnost pro bezpečnostní architekturu Evropy (žádný radar, žádné americké ani spojenecké základny, žádný významný vojenský potenciál, atd...).
c) Objevují se zprávy, že se opravdu bude oprašovat Macronův plán na vojenskou mírovou misi, pak by seznam účastníků kopíroval dřívější prosincová jednání koalice zemí, které jsou o takové misi ochotny uvažovat a mají dostupnou kapacitu.
d) Pokud půjde o iniciativu v rámci EU či NATO, pak Česko u stolu přítomno na unijním či aliančním formálním summitu bude a bude moci politiku spoluutvářet. Můžeme si jen představit, jak by to v analogické geopolitické situaci vypadalo mimo tyto dvě mezinárodní organizace.
🇨🇿Čechy překvapil Index prosperity, který zařadil ČR na 10. místo mezi "nejzdravějšími ekonomikami EU".
🇵🇱Polsko je v indexu předposlední, tedy 26. 📉📉
Proč? 👇
1/6
Možná to překvapí, ale v Polsku chybí investice. To je první problém. Proto včera premiér Tusk vystoupil s jeho plánem na zvýšení investic do modernizace ekonomiky. Podle ekonomů ale ani v přepočtu 4 biliony korun letos není dost. Níže je graf přímých zahraničních investic - Polsko třetí od konce v celé EU27.
Druhý problém, který má svůj původ ještě u vlády konzervativců z PiS je vysoký veřejný dluh. PiS byla sociálně snad nejštědřejší stranou uplynulých dvou dekád a nastavila mandatorní výdaje a sociální dávky, s nimiž současná vláda - i přes řadu slibů - téměř nic neudělala. Naopak, některé dávky vláda D. Tuska navýšila. S úsporami nepřišla. V příštím roce veřejný dluh Polska vzroste nad 60 % HDP. Zní to sice přijatelně, ale ten nárůst za poslední roky je opravdu velmi rychlý.
🇵🇱 bylo vždy multikulturní zemí, během 20. stol. být přestalo.
Katolická církev upevnila výsadní postavení.
Pomáhala Polákům uchovat si svobodu v dobách, kdy stát neexistoval a nebo mu vládli komunisti. Církev (a JP II.) měla vliv na utváření současné třetí republiky.
🇱🇻🇪🇪🇱🇹 RUSKÁ MENŠINA V POBALTÍ 🧵🧵🧵
Tikající bomba? Problém, který za generaci zmizí? Jaké je její postavení? Jak ovlivňuje bezpečnost v regionu? Jaké panují v Pobaltí obavy rok a čtvrt po začátku ruské invaze na Ukrajinu? Další vlákno nejen televizních reportáží... 👇
1/33
🇱🇻 LOTYŠSKO
V zemi se vždy mísily vlivy Švédska, Polska, Německa a Ruska. Po paktu Ribbentrop-Molotov ji ovládl Sovětský svaz. Stalin nařídil zabít elity, instalovat vládu a rusifikovat obyvatele. To způsobilo změnu národností struktury celé společnosti. Ta teď vypadá takto
2/33
Zde ještě rozložení obyvatel podle regionů. Etničtí Rusové obývají hlavně příhraničí a okolí velkých měst. Zvláště metropoli Rigu a druhé největší město Daugavpils. Tam kde historicky byla práce. Z velké části jde o potomky sovětských dělníků ze 40. let, které vyslal Stalin
3/33
Včerejší zasedání Komise pro standardizaci zahraničních názvů (níže patřičný dokument) rozhodlo, že nově se teď oblast bude v polštině nazývat Królewiec. V českém překladu tedy Královec. Zazněly dva důvody: 1) Królewiec více… twitter.com/i/web/status/1…
Pardon, zasedání bylo 12. dubna, od včerejška začalo rozhodnutí komise platit. To ale nic nemění na celé věci.
Vytáhněte traktory, sudlice a cepy, jedem si tam pro to! 🇨🇿
Samozřejmě mi z minula zbylo i dost dobrých memů, takže využívám příležitost se podělit:
Některým Ukrajincům vadí, že Česko bude v soutěži Eurovize 2023 reprezentovat píseň My Sister´s Crown od skupiny Vesna. Proč? Má to racionální a částečně iracionální důvody. 👇 1/17
Píseň má text v angličtině, češtině, bulharštině a ukrajinštině. Mě osobně se i líbí. Chápu ale i výtky ze strany některých Ukrajinců. Zejména ukrajinsky zpívaná pasáž se sice dá vnímat jako podpora invazí zasažené zemi. Je tu ale velké ale... 2/17
Skladba hojně používá motiv "sesterství". To je termín nadužívaný hlavně kremelskou propagandou během éry Sovětského svazu. Kreml se tak od roku 1919, kdy bolševici dobyli Kyjev, snažil navodit dojem odvěkého sesterství ukrajinského a ruského lidu. 3/17 lemonde.fr/en/internation…