Thread by @FundPerun

DNESKA K DEZERTŮM
1) ZAHRANIČNÍ VÝCVIK
Důvodem proč lidé z nově trénovaných jednotek na Západě dezertují není ani tak jejich výcvik, vybavení, špatné velení, ale prostý fakt kdo se na výcvik v zahraničí hlásil a dostal se tam.
Velmi často to byli lidé, kteří tvrdili že na Ukrajině nedostanou řádný výcvik. Jinak řečeno lidé, kteří nechtěli jít hned na frontu a hledali způsob jak to oddálit.

Hrdinů je v každé zemi asi 5 %, takže se nelze divit, že zájemců o výcvik v zahraničí bylo tolik. Nelze se ani divit, že část těch lidí ani krátký výcvik na Západě nepřesvědčil, že Teď už je vhodná doba.

2) MÝTUS - DOBROVOLNÍCI BOJUJÍ LÉPE
Ukrajina vojáky, kteří neposlechnou rozkaz nebo opustí pozici nestřílí (narozdíl od rusů).
Srovnejme míru dezerce s dobrovolníky.
Pokud vezmete čísla lidí, kteří se přihlásili dobrovolně a mohli odejít (zahraniční, nebo ua s jiným občanstvím), tak nejsou čísla rozvázání kontraktů příliš odlišná.
Přibližně polovina se nedostane vůbec na bojiště - buď se nedoplouží ke kontraktu (armádní marast), nebo zůstane sedět v týlu.
Z poloviny, která se na bojiště dostane první střet ustojí další polovina.
Takže máte přibližně 25 % lidí schopných boje.
To by nebyl problém, protože správně potřebujete zhruba 2/3 lidí jako backup a týlové zajištění, ochranu klíčové infrastruktury, pvo atd...
Jenže problém prostě je, že byste na tak velkou frontu a tři roky trvající konflikt potřebovali mnohem víc lidí. Ne milion, ale dva nebo tři - to ani neuplatíte finančně.

Hlavní rozdíl mezi dobrovolníky a mobilizovanými tak není až tak procento % kolik lidí bude bojovat, ale v tom, že dobrovolníci měli často zkušenosti z armády (někteří i z války) a to se pozitivně promítne do bojeschopnosti jednotky. Bojeschopná jednotka pak jako celek funguje lépe a je odolnější.
Rozhodně však mobilizované nelze shazovat obecně. Výrazně vyšší míra dezerce tam není.

Blbé je, když uděláte novou brigádu a tuhle statistiku úplně ignorujete a myslíte, že to bude jinak.

3) MÝTUS - kdo nechce bojovat, bojovat nebude.
A protože potřebujete hodně lidí - tak mobilizace, a proto tlačíte do boje lidi, kteří bojovat "nebudou". Pokud ale takový člověk zvládne alespoň držet díru do prvního kontaktu, pořád je to pro armádu použitelný člověk.
Většina fronty je "klidnější" a bojuje se na takovou vzdálenost, že Rusa na blízko nepotkáte. Drží je od vás minová pole, terén, kulomety, drony, těžká technika, dělostřelectvo.
Vaší prací je tam hlavně být, dělat uši a oči, ukazovat, že tudy projít nelze. A dělat ze sebe terč pro drony a dělostřelectvo (bohužel to je úloha pěchoty).

Když přijde na blízký kontakt tak se ty lidi stáhnou - velení to označí za opuštění pozice bez povolení. Většinou jsou tito lidé Rusy také výrazně přečísleni. Dezerce to je, ale nelze říct, že by ten člověk neplnil velkou část času svou roli.

To je realita války ve stylu první světové. Držíte jámu.
Přesně tuhle válku Evropa opět dopustila. Nemusela.

4) MÝTUS - HRDINOVÉ NEDEZERTUJÍ
Známe řadu lidí, kteří tu bojují celé roky. Pak se něco stane, nebo už jsou na tom psychicky hodně špatně a nevidí jinou cestu než utéct. Domu, za ženskýma, za svou dívkou, to je jedno.
Po půl roce se vrátí. Znovu bojují.
Jsou to lidé, kteří mají medaile, velké množství blízkých kontaktů, koule tak velké že je tahají po poli a přesto... přijde okamžik, kdy už nemůžete. Světlo na konci tunelu zhasne.

O sebevraždách se tu moc nemluví, ale jsou. Když vidíte ošlehané válečníky brečet, křičet ze spaní, v psychózách rozbíjet věci...dezerce je často jediná volba pro život. Je tu dost lidí co mají za sebou 3-4 dezerce. Za 10 let bojů se to nastřádá.

Je to válka a do pekla je to opravdu jenom kousek.

VSADILI BYSTE SI NA SEBE 1:50?
Každý den začínáte na pozici se šancí 1:50 že zemřete.
Tohle číslo se každý den resetuje. Někdo má štěstí, někdo ne.
Pokud jdete na pozici, tak máte šanci 1:5 že budete raněni. Tedy velmi vysokou šanci.
Pokud jste raněni máte šanci 1:10 že zemřete.
Hodně záleží kde jste a také s kým. Rizika jdou hodně minimalizovat, ale ne pokaždé.

Takže když víte, že máte prakticky jistotu že budete raněni, a že 10 % raněných umře, jeli byste na brutální frontu u Pokrovsku s nadšením, nebo byste při pauze na cigáro nastoupili do autobusu opačným směrem?

Na závěr lze dodat, že Ukrajina by skutečně spoustu věcí mohla dělat lépe v rámci přípravy a mobilizace. No - jejich velení to dělá jak nejlépe umí. Spousta rozhodnutí, které stojí mnoho životů.

Na druhou stranu "velká" čísla říkají že to zas tak kritické není.
3.denní speciální operace trvá již tři roky.
Máme za sebou tři a půl úspěšných ukrajinských ofenzív.
Ruské ztráty se blíží k milionu a jsou největší za celou dobu války.
Jedna z největších armád světa postupuje s obrovským přečíslením otevřeným terénem 150 metrů za den na několika málo místech.

Dokud Ukrajina nebude dezertéry střílet, tak míra dezerce zůstane taková jaká je. A věříme, že střílet je nezačne, přišla by o spoustu skvělých lidí. Jen je třeba s tímhle faktorem počítat.

Situace je těžká, vážná, je na ho*no, ale je zvládnutelná. Dělají se chyby? Jo!

Ale kvůli tomu bojovat nepřestaneme.
Pomáhejte dál 🫡✊