NIC VÍC NENÍ POTŘEBA VĚDĚT.
1/11) Tohle je poslední analýza, na které se letos podílíme. Máme dost. Většinou vám ji zkracujeme, ale dnes to dělat nebudem. Musí zaznít celá. A víme, že se Vám nebude chtít číst, že se nebude líbit.
Jsme unavení.

Unavení ze čtyř let, po která jsme zamrzli ve válečném jantaru. Jsme unavení z toho, že v mediálním prostoru vyhrála ruská informační válka. A bolí nás, když vidíme, jak jí padla za oběť i naše strana, aniž o tom tuší.

Válku na Ukrajině prohráváme. Ne začínáme prohrávat. Prohráváme.
medium.seznam.cz/clanek/cesinau… 2/11) Za jak dlouho k tomu dojde je obstojně sepsáno v analýze, ale bohužel tomu stejně neuvěříte. Přesto jsme měli potřebu Vám to sdělit, protože až ten čas přijde, většina z nás tu nebude, aby mohla říct: "My jsme vás varovali." A co by to bylo za radost.

Jsme unavení. Protože z podporovatelů Ukrajiny jsou dnes fanoušci. Ne podporovatelé, ale fanoušci – přesně dle strategie ruské psychologické války. Ocitli jsme se v situaci, kdy Ukrajinští vojáci musí přesvědčovat OSINT kanály, aby přiznali ruské územní zisky. Jsme v bodě, kdy vojáky bránící Ukrajinu jejich fanoušci označují za kremloboty, protože kritizují jejich oblíbený tým.

Pravda je buď nudná, děsivá, nebo se nám nelíbí. Tak ji přeskočíme.

Jenže tohle není hra, kdy když se nedaří, můžete to zkusit znovu. Trestem za "gól" je smrt. Tahle porážka je konečná, je definitivní. A proto odvracíme zrak a raději fandíme. A to se Rusům hodí.

PŘÍBĚHY ŠÍLENSTVÍ - POTRUBÍ V ZEMI NIKOHO
TORECK, BRIGÁDA AZOV.
1/6) Sedíme v oprýskaném panelovém bytě jednoho z posledních obyvatelných měst Donbasu. Na stole je hostina. Dobroty od místních dobrovolníků, kteří se odmítají vzdát a dál se snaží udržet v chodu obranu Ukrajiny.

U stolu s námi sedí Olexij. Z nás všech je nejmladší. Jeho oči však nevypráví příběh mládí, ale války. Tělo až k obličeji mu zdobí tetování, kronika jeho života. Je to veterán z Azovu. Vypráví o jedné ze svých posledních misí. O té, po které se rozhodl skončit své bojové mise.⬇️⬇️ ROZKAZ ZNĚL JASNĚ
2/6) Obsadit a bránit pozici u Torecku. Mají jít pouze ve dvou. Když dorazí na štáb, velitel jim na tabletu ukazuje mapu. Tečka uprostřed červeného moře. Olexij se nakloní blíž, mžourá na displej, ale ať se dívá, jak se dívá, všude vidí jen nepřátelské území. „Komandire,“ řekne klidně, „ale ty pozice jsou přece ruské.“

Velitel se usměje tím zkušeným, unaveným úsměvem. Prsty odzoomuje mapu a s ledovým klidem vysvětluje: „Jo, jsou ruské. Ale tahle, tahle jedna tečka, ta je naše. Dostat se tam dá úplně v pohodě. Nemusíte se ničeho bát. Ruské drony a FPVčka létají hlavně dva kilometry před jejich liniemi, na naší straně. Jakmile se dostanete za ně, je tam klid. Nikdo si vás nevšímá.“ Říká to s takovou jistotou, že tomu skoro chcete věřit. ⬇️

TEROR Z LEPENKY: morduje nás Putinova garážová armáda🆘
1/4) Na frontě nás drtí kusy bakelitu držící pohromadě silou lepící pásky. Zapomeňte na tanky a hi-tech hračky. Ruský styl asymetrického boje dosahuje nového, absurdního vrcholu a upřímně musíme říct, že vyhrává.

Děsí nás, jak málo se tomu věnuje pozornosti. Zatímco taktiku „totální infiltrace“ už západní média alespoň trochu zaznamenala, to co se děje ve vzduchu absolutně nechápe a zoufale to podceňuje.

Karta převahy Ukrajiny v FPV se obrátila. Na frontě nás drtí kusy bakelitu, překližky a "skoče" obyčejné izolepy. Vítejte v pekle asymetrické války, kde největší hrozbu nepředstavuje špičková technologie, ale brutální efektivita létajícího šrotu, který drží pohromadě silou vůle a lepící pásky. A bude jenom hůř ⬇️ MATRJOŠKA SMRTI Z HOBBY MARKETU
2/4) Jasně, Rusko má hodně kvalitních systémů, ale tam se nemůže drahému hardware @NATO rovnat. Nikdo nemůže. Rusko díky nim nevyhraje. Drtí nás především systémy "dostatečně dobré na zabíjení".

Po bojišti se prohánějí stroje, které vypadají jako výtvor kutilského kroužku „Mladý terorista“, ale páchají škody srovnatelné s drahou a sofistikovanou municí. A co je nejhorší? Jejich počet roste a dostávají průmyslový rozměr. Kvalita se rovná práci a materiálu, který se dostane k lidem zavřených v gulagu daleko za Uralem, nebo ještě dál - v Severní Koreji.

Západní generálové s jejich tabulkami na to jen bezradně zírají. Nereagují. A nám každý den mizí více skladů munice a umírá více kluků v hloubce až 50 km za frontou. Na strategické úrovni je to zlé.

O co vlastně jde?⬇️

STŘÍPKY ŠÍLENSTVÍ - část 2. Kopači Čuk a Gek
1/6) Absurdní pakt na ukrajinské frontě, kde nepřítel kope vaše zákopy zákopy.

📑SEREBRJANSKÝ LES, VÝCHODNÍ UKRAJINA – Našli je jako polodivoká zvířata, schoulené v noře uprostřed zjizveného Serebrjanského lesa. Pili vodu z kaluží a v očích měli prázdnotu tisíců mužů, které sem ruský válečný stroj vyplivl, aby zemřeli. Čuk a Gek, jak jim začali říkat, byli jen další dva dílky v nekonečné skládačce ruského „masového útoku“. Do zajetí šli s úlevou, odříkávajíc naučenou mantru: „Nikdy jsem nestřílel.“

Pravdy se u nich, stejně jako u ostatních, nedoberete. Ale tihle dva, aniž by to tušili, se měli stát součástí vyjímečné skupiny rusů, kteří se rozhodnou zcela zmizet mimo systém.

V bizarním paktu s ukrajinskými obránci dnes budují pozice proti vlastním lidem. Jejich příběh je groteskní fraškou o přežití, nedůvěře a ekonomice války, která drtí obě strany na prach. ⤵️ EKONOMIKA DĚR V ZEMI a krize ústupových bojů
2/6) Serebrjanský les není místo pro slabé povahy. Po měsících relativního klidu, kdy si ukrajinská brigáda mohla po odražení předchozích vln „masa“ na chvíli vydechnout, se ruský válec dal znovu do pohybu. Severní rameno kleští, které mají obklíčit klíčové body ukrajinské obrany, vede právě tudy.
x.com/FundPerun/stat…

Během jediného měsíce přišli obránci o nejlepší, pracně vybudované pozice. Budovali se měsíce a roky.

A tak se kope. Znovu a znovu. Jenže brigáda naráží na své absolutní limity. Pozice, které jsme ještě před měsícem s vypětím všech sil vyhloubili, dnes užívá okupant. A málokdo si uvědomuje, co taková „díra v zemi“ ve skutečnosti stojí.

📊„Postavit i tu nejlevnější, nevybavenou pozici pro pár chlapů vás vyjde na 30 až 50 tisíc hřiven,“ vysvětluje Paša, velitel jedné z rot. „Musíte tam dovézt lidi, dřevo na výztuhy, jídlo, zaplatit jim. Když to chcete udělat pořádně – s dřevotřískou na stěny, místem pro generátor, nataženou elektrikou, anténami pro Starlink a sítěmi proti dronům – jste hravě přes sto tisíc.“ A trvá to týdny.

Ztráta každé pozice se tak nepočítá jen v metrech, ale v desetitisících hřiven, v potu a v krvi. Je to logistická a ekonomická noční můra. A právě válečná nouze, jako vždy v historii, plodí ta nejzoufalejší a nejinovativnější řešení. ⤵️

PŘÍBĚHY VÁLEČNÉHO ŠÍLENSTVÍ:
Střípek první – Yampil
1/5) Čtyři hodiny ráno. Ticho starého domu prořízl drnčivý zvuk telefonu a vytrhl velitele, říkejme mu Žeňa, z nepokojného spánku. Na druhém konci drátu byl velitel praporu. Hlas strohý, naléhavý. Rozkaz krátký a absurdní: „Je potřeba vyčistit Yampil.“ ⤵️⤵️ 2/5) Žeňa, ještě v polospánku, ale po třech letech války s reflexy nabroušenými jako břitva, se posadil.

„Počkej, počkej… Jak jako vyčistit Yampil? Mám tu čtyři kluky, co můžou jít. Všichni ostatní drží pozice,“ odvětil s klidem, který maskoval vzedmutí adrenalinu.

V telefonu zapraskalo. Vteřiny ticha, která na frontě trvají věčnost. V pozadí je slyšet tlumené hlasy, poradu ve štábu. Pak přišla odpověď: „Mám tu ještě tři volné pohraničníky.“ ⤵️⤵️

Sedm mužů. To byla odpověď. Sedm mužů na vyčištění poloviny města, které mělo deset tisíc obyvatel. Žeňa si přetáhl kalhoty. Věděl, že tohle nebude jen další rutinní operace.

GARNIZONNÍ STÁT: UVNITŘ RUSKÉ VÁLEČNÉ MAŠINÉRIE
1/22) Toto je zkrácená verze naší nové zprávy, která analyzuje systém pohánějící ruskou agresi. Nejde jen o pohled na bojiště, ale o hloubkovou, vícedoménovou analýzu státu, který se plně transformoval do podoby garnizonního státu, jehož existence je podřízena jedinému cíli: vedení permanentní války.

Navazujeme tak na již vytvořenou zprávu o stavu Ukrajiny. Pojďme se podívat pod kapotu vražedného stroje ze sibiřských močálů. ⬇️ NEPŘÍTEL VYTRVALE POSTUPUJE фронт рапорт
2/22) Současná situace na donbaské frontě je odrazem hluboké transformace Ruska. Strategie totální infiltrace, podporovaná masivní průmyslovou výrobou a bezprecedentní palebnou silou, představuje pro ukrajinské velení zásadní výzvu. A Západ? Ten stále spí.

Ruské síly systematicky pronikají klíčovými opěrnými body naší obrany pomocí infiltračních jednotek, čímž efektivně stírají tradiční pojetí frontové linie. Tato taktika, kombinující konvenční boj s partyzánskými a asymetrickými operacemi které jsou na úrovni terorismu, se ukazuje jako vysoce účinná. Ruské jednotky postupují u Siversku, ohrožují aglomeraci Kosťantynivka-Pokrovsk a konsolidují zisky v oblasti Kupjansku. Diverzní jednotky byly zachyceny v Družkivce i u Kramatorsku. Musíme si ale připustit, že o velké části z nich vůbec nevíme.

Stávající reakce se ukazují jako nedostatečné k zastavení pomalého, ale metodického postupu.
Na bojišti nyní prohráváme, jinak to prostě nazvat nelze a kdo tvrdí něco jiného, ten si lže do kapsy. Ostatně proto nyní většinu času mlčíme. Je to tak zlé, že se vojáci rozkazům už jenom smějí. Není to smích z radosti, je to čiré šílenství.

Přesto zůstává ochota bojovat. Ne protože bychom věřili, ale protože jiná možnost teď není.

Pro komplexní posouzení šancí Ruska na dosažení jeho cílů je však nutné analyzovat nejen bojiště, ale i celý systém, který tuto válečnou mašinérii pohání. Zjistit zda máme šanci v dlouhodobém horizontu.
A to je cílem této zprávy. ⬇️

PUTINOVA DIVOKÁ SÁZKA NA "DLOUHÝ MÍČ"
1/22) Na východní frontě na Ukrajině, kde se měsíce zdálo, že se čas zastavil v blátě zákopů a ruinách zničených měst, se cosi mění. Monotónní, vyčerpávající rytmus ruských útoků, které se s železnou pravidelností rozbíjely o hradby ukrajinské obrany u Pokrovsku, utichá. Nahrazuje ho nové, zneklidňující dunění. Fronta se již nepohybuje jen vpřed; pohybuje se všemi směry. Fronta je všude, i desítky kilometrů od zákopu. a smrt číhá na všechny.

Analýza posledních týdnů ukazuje, že Rusko, frustrované a vyčerpané houževnatou obranou Pokrovsku, mění svůj operační přístup ve prospěch masivního, vysoce riskantního klešťového manévru. Novým cílem již není jediné město Pokrovsk, ale strategické obklíčení celé aglomerace Kramatorsk-Slovjansk – opevněného srdce ukrajinské obrany na Donbasu. ⤵️⤵️ ČAS SA RADIKÁLNĚ KRÁTÍ ⏰
2/22) Tento krok však není projevem drtivé převahy či bezmezné sebedůvěry. Je to sice vypočítavý ale očividně zoufalý hazard.
Kreml cítí, že se jeho okno příležitosti k dosažení rozhodujícího vítězství uzavírá, a proto hraje „divokou kartu“ ve snaze vynutit si výsledek dříve, než se jeho vlastní systémové slabiny stanou nepřekonatelnými. Čas běží a Vladimír hodiny umí. ⤵️

PROČ SELHALA DRONOVÁ ZEĎ
1/14) Zapomeňte na přehledné mapy fronty na Donbasu. Linie dotyku, jak jsme ji znali, přestala existovat. Místo ní je tu kilometry široké území nikoho, kde smrt číhá v každé díře i 6 km od linie.
Vítejte zpět v chaosu roku 2022, ale na steroidech. #Ukrajina #Válka #Frontline ⤵️⤵️ 2/14) Tento článek píšeme přestože je naše základna napěchovaná drony všech typů a velká část práce se točí kolem jejich používání, nebo naopak ničení těch nepřátelských. Přesto, že si těchto nástrojů ceníme, musíme konstatovat hořkou pravdu. Vize „Dronové zdi“ selhává tváří v tvář měnící se ruské taktice.
Není to obžalobou technologie, ale chybné doktríny jejího používání. ⤵️

Navrženo v Kalifornii, prodáno v Moskvě.
Skrytý byznys Applu v Rusku v hodnotě miliard dolarů.

1/10) Oficiální příběh zní skvěle: Apple v březnu 2022 hrdě opustil Rusko. Realita je ale složitější a odehrává se tisíce kilometrů daleko. Odhalujeme, jak funguje fantomový trh v hodnotě 2,5 mld. dolarů, který Applu umožňuje v Rusku dál tiše profitovat, zatímco Ukrajina čelí agresi. 🧵
#Apple #Sanctions #followmoney 2/10) DATA NELŽOU.
Navzdory nulovým oficiálním prodejům je dnes v Rusku aktivních odhadem 35,2 milionu iPhonů. Jak je to možné? Jde o masivní tolerovaný šedý trh, který je nepřehlédnutelný.

Každý telefon musel projít jedním klíčovým bodem: aktivací. Při ní se zařízení nevyhnutelně spojí se servery Applu a zanechá nesmazatelnou digitální stopu o své poloze. Argument o nevědomosti je lichý.
@Apple ví o všech zařízeních a může konat. A víte proč to víme?

1/5) POMÓÓC!
Ozvalo se z Kyjeva.
A z Evropy se ozvalo mohutné ticho.

Zatímco první mapka zachycuje trasy útoků na západní Ukrajinu, druhý graf zachycuje něco mnohem horšího. ⬇️⬇️⬇️ 2/5) 700 dronů za noc!
Rekordní počet "ztracených" ruských dronů neznamená, že použili více klamných cílů, nebo více zarušených dronů rušičkami. Bohužel ne!

Znamená to, že dronů je tolik, že je nezvládneme ani sledovat a vyhodnocovat. To je krutá realita.

Naše protivzdušná obrana defacto kolabuje. Narazili jsme na strop. A bohužel tohle nevyřeší pár baterií Patriotů. To bohužel ještě není to nejhorší. ⬇️⬇️

Ozvěny z Jang-c’-ťiang: Jak Amerika a izolacionismus dláždí cestu globálnímu konfliktu

1/10) Je chladný prosincový den roku 1937 a na řece Jang-c’-ťiang Japonci bez varování útočí na člun USS Panay, odvážející civilisty z Nankingu. Ke dnu jdou i tři tankery. A reakce USA? Washington prodá životy amerického lidu a přijme finanční odškodnění.

Oficiálním cílem transakce je zabránit eskalaci napětí. Tento akt zdrženlivosti však vysílá do Tokia, Berlína a Říma mrazivě jasný signál: Spojené státy nejsou ochotny rázně vojensky odpovědět na přímé útoky proti svým zájmům. Dnes se historikové shodují, že rozhodnější postoj k agresi mohl tehdy odvrátit katastrofu druhé světové války.

Právě incident "Panay" a následná politika ústupků a transakcí slouží jako kritické východisko pro pochopení, jak vnímaná slabost může povzbudit agresory. Bohužel se z některých chyb nedokážeme poučit a o století později opět buší na dveře americký izolacionismus a s ním hrozba globálního konfliktu.⬇️ Duch izolace a „America First“ poprvé
2/10) Není to poprvé co Ameriku uchvátil slogan „America First“. Ve 30. letech minulého století byly Spojené státy hluboce poznamenány traumatem z první světové války a drtivými dopady Velké hospodářské krize, což vedlo k silnému příklonu k izolacionismu.
Veřejné mínění, ovlivněné varováním George Washingtona před „zahraničními pletkami“, bylo dále utvrzeno odhaleními Nyeova výboru (1934–1936). Ten poukázal na enormní zisky bankéřů a zbrojařských koncernů, tzv. „obchodníků se smrtí“, z předchozí války. Senátor Gerald Nye tehdy pregnantně prohlásil, že válka a příprava na ni „není otázkou národní cti a národní obrany, ale otázkou zisku pro několik málo vyvolených“. Tento rozšířený sentiment vyústil v přijetí série Zákonů o neutralitě, počínaje rokem 1935, které striktně omezovaly schopnost USA poskytovat pomoc válčícím stranám, bez ohledu na to, kdo byl agresor a kdo oběť.

Nejvýraznější organizací prosazující izolacionismus se stal America First Committee, založený v roce 1940. Jeho prominentním mluvčím byl slavný letec Charles Lindbergh, který neúnavně argumentoval, že americká bezpečnost spočívá v soustředění se na obranu vlastní polokoule. ⬇️

TEMNÉ ČASY NAD EVROPOU: MAĎARSKÁ ZRADA
1/10) Píše se 1. únor roku 2022 a Viktor Orbán za zavřenými dveřmi rokuje s Vladimírem Putinem.
O pár dní později se dává do pohybu maďarská armáda, připravuje stavbu pontonových mostů.

Tohle není alternativní příběh, to je zdokumentovaná historie. Pod pokličkou je toho ale mnohem, mnohem víc. ⬇️ 2/12) Začíná ruská invaze na Ukrajinu a v kontextu narůstajícího počtu důkazů začíná být jasné, že z Maďarské strany nešlo ani tak o přípravu na davy uprchlíků.

Spíše o očekávání scénáře který následoval v Československu po Mnichovské dohodě. Tehdy si Maďarsko ukouslo nejdříve bez výstřelu část Slovenska a po jeho osamostatnění se nebálo dokonce rozpoutat „Malou válku“ aby uhryzlo ještě více.

Pojďme se ale podívat na časovou osu a události, které vedli Maďarsko na scestí až do takové míry, že je označováno za Trojského koně Ruské válečné mašinérie.

Veškerý text je pouze výtažek zprávy, kterou jsme připravili s našimi slovenskými kolegy a která má přes čtyřicet ozdrojovaných stran. ⬇️

6 DŮVODŮ PROČ RUSKO PROHRÁLO BITVU O POKROVSK

1/14) Tohle jsme nečekali ani my. Už když bitva o Pokrovsk začínala, uklidňovali jsme veřejnost, že pád tohoto strategického města nehrozí. Co jsme ale neočekávali, bylo, jak hluboké jsou ve skutečnosti problémy ruské armády a jak moc špatně na tom je.

V našem dřívějším článku „Rusko v zajetí map“ jsme jasně definovali ruské možnosti, vycházejíce z geografických a logistických realit. Přesto nás překvapilo, že ruské síly nedokázaly prorazit ani na místech, která byla jen velmi slabě chráněná. Za dva měsíce nepřekonali ani posledních pár kilometrů k hranicím Doněcké oblasti v málo chráněných polích.

Pojďme si proto rozebrat pět klíčových důvodů, proč Rusko, navzdory své proklamované síle, prohrálo bitvu o Pokrovsk a proč je pravděpodobné, že nevyhnutelně prohraje i další velké bitvy na Ukrajině. VELKÁ ČÍSLA PROTI RUSKU: Mýtus o bezedných zdrojích
2/14) Ruští propagandisté rádi vykreslují Rusko jako zemi s prakticky neomezenými lidskými zdroji, připravenou obětovat statisíce životů pro dosažení svých cílů. Realita na bojišti však ukazuje jiný obrázek – i ruské zdroje mají své limity a cena za každý metr získaného území je astronomická a dlouhodobě neudržitelná.

Při ofenzivě na Avdijivku, která předcházela útoku na Pokrovsk, nasadili okupanti sílu odhadovanou na přibližně 40 000 až 50 000 vojáků. Tato operace, trvající od října 2023 do února 2024, stála Rusko podle ukrajinských odhadů až 47 000 mužů na ztrátách (zabití a ranění), včetně přibližně 17 000 zabitých. I západní odhady, například od Forbes, hovořily o ztrátách až 13 000 mužů jen mezi říjnem a prosincem 2023. K tomu je třeba připočíst obrovské ztráty techniky – více než 360 tanků a přes 740 obrněných bojových vozidel. Je důležité říci, že Avdijivka je malé okresní město, které mělo před válkou pouze 30 tisíc obyvatel.

Pro následný útok na Pokrovsk, který začal intenzivněji v červenci 2024 po průlomu u Ocheretyne, Rusko podle odhadů Forbesu z počátku srpna 2024 vyčlenilo srovnatelnou sílu, potenciálně až 40-60 000 vojáků soustředěných ve zhruba 20 plucích a brigádách. Těmto silám čelilo na ukrajinské straně přibližně 12-20 000 obránců v šesti brigádách.

Problém pro ruské velení však nespočíval jen v poměru sil na samotné frontě, ale v měřítku cíle. Aglomerace Pokrovsk-Myrnohrad, zahrnující i města jako Selydove a Novohrodivka, představovala před válkou hustě osídlenou oblast s populací výrazně přesahující 100 000 obyvatel. Jen samotný Pokrovsk měl před invazí přibližně 60 000 obyvatel a Myrnohrad přes 46 000. Celá aglomerace mohla čítat až 150 000 lidí. Dobytí a kontrola takto rozsáhlé městské a průmyslové oblasti by vyžadovalo nasazení mnohem větších sil, než jaké Rusko bylo schopno nebo ochotno soustředit, zvláště s ohledem na drastické ztráty utrpěné u Avdijivky a pokračující vysokou míru opotřebení.

Ruské ztráty v pokrovské kampani byly opět fenomenální. Denní ztráty na celé frontě v roce 2024 a na začátku roku 2025 dosahovaly často 1 300 až 1 600 mužů. Takové tempo ztrát, odhadované na 14 000 až 15 000 měsíčně jen v pokrovském směru na začátku roku 2025, je dlouhodobě neudržitelné i pro Rusko, jehož schopnost rekrutovat nové vojáky (odhady hovoří o maximálně 1 000 rekrutech denně, ale většinou méně) dnes zaostává za měsíčními ztrátami. Mýtus o bezedných ruských lidských zdrojích se tváří v tvář realitě brutální opotřebovávací války a velikosti ukrajinských měst rozpadá.

TIK TAK na Čínský způsob
1/10) Čína zcela jistě zaútočí na Taiwan. Aktuálně již není cesty zpět. A Trump dal Číně doslova "všechny karty".
Plány na invazi už mají téměř finální podobu. 2) NÁMOŘNÍ BLOKÁDA
Aktuálně už má Čína nacvičenou úplnou blokádu. Stačí se podívat na ty mapky a pootočit a přesunout pár dílků puzzle.
Samotná dlouhodobá blokáda je něco, co Čína určitě dělat nechce, protože je to ekonomická sebevražda. Nicméně bez ohlášení "cvičení" nedokáže přisunout dostatek personálu. A zároveň musí zajistit, že případné obraně nikdo nedoveze další zásoby.

Samotný útok ale bude vypadat úplně jinak.

RUSKÝ VELKÝ ŠPATNÝ
1/7) Trump svými kroky Rusko pokládá, ačkoliv byl možná záměr úplně jiný. Důvodem je cena ropy a její přebytek na trhu. Trump má na kolísání trhů lví podíl. A bude hůř - pro Rusko. 2/7) S těžbou ropy se to má jako s dojením krávy. Jakmile jednou krávu rozdojíte, tak ze dne na den nemůžete přestat. Proste to mléko do vemene teče. Stejně je to tak s vrty do země. Jakmile to teče, nelze to levně zastavit a pak otočením kohoutku opět zázračně zapnout.

VYPNUNTÍ STARLINKU NÁS NEPOLOŽÍ
1/10) Elon Musk opakovaně vyhrožuje, že vypne Starlink a tvrdí, že celá linie fronty se zhroutí. Je na čase vysvětlit, proč se Elon Musk opět plete.

Elon Musk opakovaně lže
Již na začátku války se Elon snažil utrhnout nějakou pozitivní pozornost na válce na Ukrajině. Rychle zareagoval a se svou společností Starlink poskytl Ukrajině okolo 20 tisíc terminálů Starlink. Za to mu patří velké díky.
Ovšem tvrdil, že je dal zdarma a již po pár měsících tvrdil, že ho provoz stojí miliony dolarů. Proto žádal americkou vládu, aby náklady převzala. Jak se ovšem ukázalo vzápětí, drtivou většinu terminálů platili spojenci (Poláci, Britové, USA, Ukrajinci) a tak je tomu dodnes.
Muskovi náklady tak byly spojené čistě s poskytnutím terminálů, tak jako u jakéhokoliv zákazníka a byly proplacené.

Sami pak můžeme potvrdit, že jsme si Starlink hradili a skládali jsme se na něj vždy jako tým, stejně jako platby za nájem základny a tak dále. Jeden starlink jsme měli od armády a druhý mobilní jsme si platili a tak je tomu doposud.

Když tedy vezmeme v potaz, že Musk je prostě narcistický lhář a řekne cokoliv co mu přinese trochu té publicity, můžeme se vrátit k tomu, proč je jeho tvrzení opět naprosto mimo realitu.👇 Jak probíhá komunikace na frontě
2/10) Elon vůbec nechápe, jak probíhá komunikace na bojišti, primárně na první a nulté lini, o které tvrdí, že se bez Starlinku zhroutí. To se prostě nestane.

1⃣Komunikace v týlu
Zatímco komunikace v týlu probíhá naprosto standardně a používají se jak běžné telefony, zabezpečené linky, aplikace, tak internet. Internetové spojení zde dokáže poskytovat celá řada systémů, včetně běžných operátorů. Pokud se zde používá Starlink, tak proto, že satelitní spojení je jistější a pohodlnější, ne proto, že by neexistovala náhrada.👇

RUSKÝ NE/ÚSPĚCH U KURSKU
1/3) V kontextu tvrdých bojů v kurském výběžku je potřeba si uvědomit několik klíčových věcí.
1⃣ Akce byla připravovaná dlouhé týdny, spíše měsíce.
Postupně byly staženy ty nejlepší ruské jednotky ze všech klíčových úseků fronty. A to velmi opatrně, po malých skupinkách. To byly všechny ty nepovedené ruské rotace.
Začala nasazením dalších více než 3 000 severokorejců, pro oslabení křídel a vyčerpání protivníka.
Za zmínku stojí i využití plynovodu pro přepadení týlu obránců ze zálohy. Btw. Opravdu chceme ještě nějaké otevřené potrubí do Evropy?

Každopádně @OSyrsky Potvrzuje, že úplné odříznutí obránců zatím nehrozí. 2/3) BEZ USA BY AKCE NEUSPĚLA
2⃣ Je smutné to říct, ale jak důvod ruského protiútoku, tak jeho načasování je dáno spoluprací Ruska s USA.

Zatím je čirou spekulací mluvit o tom co vše si mezi sebou řekli, ale pravda je, že pokud Ukrajinci přijdou o Kursk tak to Rusové i Amerika využijí k navýšení tlaku na ukončení pomoci a kapitulaci Ukrajiny.
Omezení Ameriky dodávat klíčové informace a omezit některé typy zbraňových systémů nebudou mít tak zásadní dopad v dlouhodobém horizontu (určitě menší než si myslíte, protože je dokážeme v řádů měsíců nahradit) , ale mělo zásadní dopad při obraně kurského výběžku.

KDYŽ PŘILETÍ SMRT (opět)
1/3) Když pro Vás přijde smrt, postavte zpříma a řekněte "dneska ne". Tak jako Saška, který za poslední půl rok přežil už dva přímé zásahy ruským dronem.

🇷🇺 První video je od rusů, z pluku Achmat. Jejich sebevražedný dron je naváděný za pomocí druhého průzkumného dronu.
Není to pro nás vůbec příjemný pohled, sledovat jak nám vraždí kamarády.

Problém je, že na řadě míst prostě nemáte více než jednu nebo dvě přístupové cesty. Proto se tam také jezdí co nejméně a pěchota drží bez rotace pozice klidně několik týdnů. Jakmile tam jedete - půjdou po vás. Stačí aby si sedli s dronem na cestu, vypli vrtule a čekali.

Šedá zóna se kvůli dronům neustále rozšiřuje a šance, že vás trefí se stále zvyšuje. Často to dopadá jako v tomhle případě. 2/3) POŠKODIT - PAK DORAZIT
Kluci měli štěstí, jak v tom, že si dron naletěl dost nízko, tak v tom, že nesl malou nálož.

Je to součást ruské válečné doktríny, která přímo doporučuje útočit na evakuační týmy.

Auto vyřadíte z provozu, posádku maximálně zraníte, a pak čekáte až pro ně přijedou. A Ukrajinci své lidi neopouští - takže přijedou. Případně je mezitím dorazíte paketem raket z gradů. To je ruská taktika v kostce kterou používají jak na drony tak dálkové minování.

Druhý důvod je, že drtivá většina dronů bezcílně spadne, takže máte ve vzduchu levnou variantu a až když je prioritnější cíl tak vzlétá dron s lepší hlavicí.

Vy pak potřebujete štěstí a vystihnout moment, kdy vás někdo zvládne odtáhnout, případně odvézt raněné.
Štěstí, štěstí a nervy ze železa, nic víc vám nepomůže.

JAK VYHRÁT VÁLKU V ROCE 2026
1/20) Na začátku 4. roku války bychom se měli přestat Ruska bát a přejít od myšlenky „musíme se dohodnout“ k tomu, že Ukrajina může vyhrát a osvobodit všechna území.
Ukrajina může vyhrát a je to blíž než se zdá. Volba bude z velké části na nás. „Nepotřebuji odvoz, potřebuji munici.“
2/20) První dny jsme se budili a kontrolovali, jestli Kyjev ještě nepadl. Zda je ještě Zelenskyj na živu. Přišel statečný boj o Mariupol, světu se ukázala hrůza války jménem Bucha. To vše byl teprve začátek. Putin se přepočítal a s ním i celý svět.

RUSKO V ZAJETÍ MAP - Co bude dál
1/21) Když Tim Marshall publikoval v roce 2015 knihu V zajetí geografie, věnoval celou jednu kapitolu problému otevřených nížin Ukrajiny. Otevřených lánů, ve kterých se dnes odehrávají ty nejtvrdší boje. A narozdíl od minulosti proběhla v této válce zásadní změna, která bude mít vliv na všechny budoucí konflikty. 2/21) Nepřekonatelné širé lány
V knize mimo jiné Tim dobře popisuje, proč bylo pro nacistické Německo zásadní obsadit polské nížiny a proč byla pro Rusko zásadní Ukrajina a její úrodná nížina. Nejde přitom vždy o potřebu nasytit svůj lid, ale o faktor bezpečí.

Přes otevřené širé lány vždy přicházeli dobyvatelé a číhalo zde skryté nebezpečí. Nikdo nebyl v bezpečí před rychlou invazí přes tyto otevřené krajiny již od dob Čingischána a jejich držení proto bylo pro obranu zásadní. To však změnily laciné hračky pro pár nadšenců - FPV drony.

KANSAS 300
1/6) Kansas je jeden z mála lidí, kteří nám pomohli i z těch nejšílenějších průšvihů.
Je to víc než rok co jsme vezli zásoby klukům z 53. na Avdiivku a přímo na hrázi v Kurachove jsme rozstřelili džíp.

Během chvíle se vytvořila dlouhá kolona vojenských aut. Již tehdy to byla hlavní spojnice na Pokrovsk. My tam stojíme u nepojízdného auta a řešíme co dál, čekáme kdy něco přiletí.
Jediný kdo skočil do odtahovky (půjčené nutno podotknout) a jel stovky kilometrů, aby nám z touhle šlamastikou pomohl byl Kansas. Tehdy ještě nebyl v armádě. My jsme přeložili věci do "zapasné mašiny" a pokračovali v krasojízdě.

Nebylo to poprvé ani naposled kdy nás tahal z maléru. V jeho dílně nám neustále opravovali některé z aut, od humanitárních dodávek po Humvíí na které jste se složili. Nikdy za práci nic nechtěl. Vždy "bezkoštovno". Jen díly bylo třeba koupit.
x.com/FundPerun/stat… JÁ UŽ NEMŮŽU JEN POMÁHAT
2/6) Seděli jsme v kavárně a on říká "Já už nemůžu jenom pomáhat. Nemůžu jenom koukat jak kluci umírají a já jim jen opravuju auta."
Doma má děti a tak mu manželka nakonec "schválila", že může jít dělat dronaře. Věděla, že s ním nic nenadělá.
Pomohli jsme mu domluvit školu na "křídla", prošel opravdu důkladnou přípravou. Učil se dlouhé měsíce, kamikadze drony, průzkumné drony, křídlaté drony. Nic se nepodcenilo. Nakonec zakotvil u nejdostupnějšího pořádného nářadí - Baby Jagy.