Ukrajina oficiálně představila jeden ze svých dosud nejpokročilejších útočných dronů – UAC FP-1, potulující se munici dlouhého doletu schopnou zasáhnout cíle vzdálené až 1 600 kilometrů, přičemž nese ničivou hlavici o hmotnosti 113 kg.
UAC FP-1 je produktem UAC, ukrajinsko-českého společného podniku, který dron v uplynulém roce v tichosti vylepšil.
I když si FP-1 odbyl svůj veřejný debut na nedávné obranné výstavě v Kyjevě, již se dočkal bojového nasazení, což podtrhuje jeho připravenost a operační hodnotu na bojišti.
Jedním z nejvíce charakteristických rysů FP-1 je absence tradičního podvozku. Na rozdíl od dřívějších bezpilotních letounů, jako je PD-1, které se spoléhají na kolové starty, je FP-1 vypouštěn z rampy pomocí raketového pohonu. Odstranění podvozku (tvoří až 5 % celkové hmotnosti letadla) – uvolní prostor a kapacitu užitečného zatížení pro strategičtější hodnotu: dolet a palebnou sílu.
Odhadovaná cena něco málo přes 100 000 USD za jednotku nabízí FP-1 nákladově efektivní alternativu k tradičním pilotovaným letadlům nebo dokonce některým špičkovým dronům. I když je tato cenovka o něco vyšší než základní cena upraveného A-22 (~80 000 USD), FP-1 je efektivnější, lehčí a smrtelnější.
Nový dron měl svůj oficiální veřejný debut na nedávné výstavě v Kyjevě. Výroba však ve skutečnosti začala v loňském roce – a tento typ se již zúčastnil boje.
Je známo, že drony FP-1 se používají k úderům na cíle na území Ruské federace minimálně od roku 2024. V dubnu byly ukázány trosky sestřeleného letadla z dočasně okupované Luhanské oblasti.
Trosky těchto dronů byly podle ruských médií nalezeny v několika ruských regionech jen během března – zejména v regionech Saratov, Moskva, Voroněž, Kaluga a Tula.
Na vývoji a výrobě FP-1 se významně podílí Česká republika prostřednictvím společného podniku UAC, který má výrobní závod v Kolíně.
Tento podnik vznikl jako pobočka ukrajinské firmy DeViRo a v Česku zaměstnává zhruba 80 pracovníků (většinu tvoří Ukrajinci, asi pětina jsou Češi).
Vyrábí se zde průzkumné drony Leleka-LR a útočné drony Bulava.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
🇷🇺 Ruská ekonomika v éře klesajících cen ropy - Fond národního bohatství (NWF)
Od začátku totální invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se objem likvidních prostředků fondu snížil o 63%, z 8,9 bilionu rublů na 3,3 bilionu (duben 2025). Většina finančních prostředků byla vynaložena na vojenské potřeby.
Navzdory rostoucím příjmům z vývozu ropy a plynu, které překonaly vládní prognózy, bylo ministerstvo financí nuceno utratit 1,3 bilionu rublů z NWF na pokrytí rozpočtového schodku.
Ruský rozpočet je založen na prodeji ropy za 70 dolarů za barel, ale tržní cena je výrazně pod touto hodnotou. V důsledku toho klesly tržby z ropy a zemního plynu v prvním čtvrtletí o 10 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Moskevské ministerstvo financí nyní očekává, že průměrná cena ropy Urals za rok se bude pohybovat kolem 60 dolarů – což znamená, že NWF nebude doplněn a rozpočtový deficit pravděpodobně poroste.
Hlavním problémem NWF je, že jeho hlavní část je nelikvidní a v případě náhlé krize bude bezvýznamná. Nelikvidní část (to je 60 % celého fondu), byla zainvestována, respektive vynaložena na podporu různých projektů.
Téměř čtvrtina všech peněz fondu, 3 biliony rublů, je investována do akcií Sberbank, dalších 722 miliard rublů do prioritních akcií Ruských železnic, 690 miliard je na vkladech ve VEB.RF, 492 miliard v dluhopisech Russian Highways, několik set miliard v akciích bank VTB a GPB, Aeroflot, DOM.RF, v dluhopisech Rostec, STLC JSC a zcela neveřejných strukturách: NLK-Finance LLC, Aviacapital-Service LLC, Fond pro rozvoj území.
🇺🇦 11 let nezdolného odporu - 5. května 2014, se svět dozvěděl o Azovu
Od partyzánského oddílu k elitní brigádě. Od dobrovolníků a pouličních rváčů až po disciplinovanou bojovou strukturu. Azov se vydal cestou, kterou obdivují přátelé a nepřátelé se jí bojí. Jeho historie je historií celé země, která přežila, dospěla a stále bojuje.
Dnes není Azov jen bojovou jednotkou. Je to fenomén, komunita, bratrství, která pokračuje v boji o každý kousek ukrajinské země.
Původ legendy
Dne 5. května 2014, po bouřlivých událostech v Charkově a bojích na Rymarské ulici, se malá skupina ukrajinských partyzánů, operující v podmínkách chaosu a ruské agrese, stala oficiální bojovou jednotkou – praporem Azovské speciální policejní hlídkové služby.
Je založena na nacionalistech, fotbalových ultras, dobrovolnících, kteří včera konfrontovali policii v ulicích.
Okolnosti ho však donutily k proměně.
Poté, co vojska opustila základnu v Berďansku, naskytla se šance získat zbraně legálně – oficiální registrací oddílu jako policejní jednotky. Tak začala historie Azovu.
Jednotka absolvovala první bitvy v prvních dnech své existence, zajala dokonce i samozvaného "ministra obrany DLR".
🇷🇺 Ruská ekonomika v éře klesajících cen ropy - ropa
Ceny ropy klesají kvůli obavám ze zpomalení globální ekonomiky vyvolaného celní válkou mezi USA a Čínou spolu s rostoucí produkcí zemí OPEC+. Goldman Sachs varuje, že v nejhorším scénáři by se ropa mohla do roku 2026 propadnout na 40 dolarů za barel. Dokonce ani umírněnější prognóza banky není o moc lepší: 55 dolarů za barel.
Pro Rusko by to mohlo znamenat: v nejlepším případě; další kolo inflace a devalvace rublu; a v nejhorším případě bankovní krizi a průmyslový šok.
Olej do ohně přililo dubnové zasedání OPEC+, kde bylo rozhodnuto o zvýšení produkce. "Nejenže OPEC+ začíná zvyšovat své kvóty – navzdory dřívějším nadějím, že aliance bude pevně držet svůj slib – ale první vlna tohoto snižování je agresivnější, než se očekávalo: nejde o nárůst o 138 000 barelů denně, ale o 411 000.
I když to stále není mnoho ve srovnání se 105 miliony barelů denně spotřebovávaných po celém světě, není to nic – je to nárůst o 0,5 % místo 0,15 %. Údajně toto rozhodnutí prosadil saúdský ministr energetiky princ Abdulaziz bin Salman – ten samý muž, který před pěti lety srazil ceny ropy," říká Vakulenko z Carnegie Center Berlin.
Ruský analytik Anatolij Nesmijan shrnul neoficiální výsledky tří let totální války mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Rusko utratilo za invazi stovky miliard dolarů, o další stovky přišlo kvůli sankcím a výměnou za to získalo pouze čtyři pochybné "trofeje", z nichž každá je přítěží, nikoli aktivem.
Doněcká uhelná pánev - částečně obsazená, ale během bojů vážně zničená. Mnoho dolů je zaplaveno a zničeno. Je ironií, že i bez Donbasu je ruský uhelný průmysl již ve vývrtce a zde se přidává další dotovaný region s rozbitou infrastrukturou.
Část Chersonské oblasti je bývalým zemědělským centrem, ale po výbuchu vodní elektrárny Kachovka zůstala oblast bez vody, zemědělství bylo prakticky zastaveno.
Záporožská jaderná elektrárna je největší v Evropě, ale zcela nefunkční a pod neustálým rizikem nehod. Bez uznání MAAE je provoz elektrárny nemožný. MAAE považuje elektrárnu za ukrajinskou.
Okupovaný Krym - po deset let okupace neměl zajištěn stabilní zásobování vodou a po zničení Severokrymského kanálu zůstal opět bez strategického zdroje - vody. Bez vody hrozí, že se Krym během několika let promění v poušť.
🇺🇦 Fedorov - "Začali zabíjet tak rychle, že Ukrajina nemá čas dodat nové drony"
Body za zabití
Ukrajina vytvořila makabrózní bodové schéma založené na videohrách, aby zvýšila efektivitu svých vojáků.
Ukrajinská armáda se obrací k motivačním programům používaným ve videohrách, aby přiměla své vojáky zabíjet více ruských vojáků a ničit jejich vybavení.
Program – nazvaný Army of Drones bonus – odměňuje vojáky body, pokud nahrají videa dokazující, že jejich drony zasáhly ruské cíle. Brzy bude integrován s novým online tržištěm nazvaným Brave 1 Market, které umožní vojákům přeměnit tyto body na nové vybavení pro své jednotky.
"Brave 1 Market bude pro armádu jako Amazon, umožní vojenským jednotkám přímo nakupovat technologie, které potřebují na válečné frontě," řekl Mychajlo Fedorov, ukrajinský vicepremiér a ministr pro digitální transformaci, když hovořil na víkendové vojenské technologické konferenci v Kyjevě.
🖕🇷🇺 Pro Rusko to není jen špatná zpráva, ale začátek finančního kolapsu: Saúdská Arábie přešla do ofenzívy
Ropa Brent prolomila psychologickou hranici 60 dolarů za barel směrem dolů. Pro Rusko, jehož ekonomika je závislá na příjmech z uhlovodíků, to není jen negativní zpráva – je to předzvěst katastrofy.
Ceny dál padají a obchodníci varují: Saúdská Arábie se rozhodla pro dlouhodobou cenovou válku a Moskva bude mezi prvními oběťmi.
Uvádí to portál Investing s odkazem na Bloomberg.
Brent pod 60 dolarů – pád pokračuje
Podle londýnské burzy ICE klesla 1. května 2025 cena červencového futures na ropu Brent na 59,44 dolaru za barel. Jde o první výrazný propad za poslední tři týdny. Naposledy se Brent obchodoval pod 60 dolary 9. dubna a nyní je zřejmé, že se tento trend upevňuje.
Příčinou propadu je postoj Rijádu, který jasně dal najevo: žádné snižování těžby, ani když ceny dál klesají. Saúdská Arábie je připravena žít s levnou ropou, aby potrestala konkurenty v rámci OPEC+, především Irák a Kazachstán, kteří porušili kvóty. Království trvá na radikálním zvýšení těžby. V květnu může být těžba zvýšena o 411 tisíc barelů denně – třikrát více, než bylo plánováno.