Dr. Petr Brož Profile picture
May 15 21 tweets 9 min read Read on X
Na otázku, jestli je možné na Marsu najít kapalnou vodu, se snaží najít odpověď spousta lidí.

Voda je totiž základním předpokladem života.

Když se přitom 👇 kouknete na povrch Marsu, je patrné, že se nedíváte na vodní svět.

Mars je totiž chladnou pouštní planetou 🧵 Image
Aby taky ne. Na povrchu panuje průměrná teplota okolo nepříjemných –63 °C, ale hravě může spadnout až k -150 °C!

Jo, občas může být i tepleji. A to tak moc, že by vás to svádělo vytáhnout kraťasy.

Teplota může totiž být v létě v blízkosti rovníku až okolo +20 °C. Image
Přesto byste tam ale kapalnou vodu hledali marně.

Mars nemá totiž hustou atmosféru.

Průměrný atmosférický tlak je jen okolo 6,5 mbar, což je asi 150x méně než je tlak při hladině moře na Zemi.

Moc nízko na to, aby se kapalná voda mohla na povrchu Marsu dlouhodobě vyskytovat. Image
Jenže když se kouknete na povrch, je jasné, že tomu tak nebylo vždycky.

Vyschlá říční koryta i jezerní delty jsou jasnými svědky toho, že na Marsu kdysi teklo obrovské množství vody.

Někdy dávno tak musel být Mars teplejší a vlhčí než dnes. Image
Image
V 70. letech 20. století nám sonda Mariner 9 ale ukázala vyjma koryt řek ještě něco jiného.

Skutečně obrovská koryta táhnoucí se stovky a stovky kilometrů daleko, kterými musely protékat NÁSOBKY toho, co proteče Amazonkou. Image
Voda se přitom do těchto obrovských koryt, které se v angličtině označují jako outflow channels, přitom nedostala z povrchu táním sněhu nebo spojováním potůčků. Ne.

Když se podíváte na jejich začátek, zpravidla tam najdete velikánskou propadlinu svědčící o jediném. Image
Image
Image
Voda se musela vyvalit z podzemí!

A to znamená jediné.

Pod povrchem Marsu se musely nacházet vodou bohaté vrstvy hornin, ve kterých se dokázala kapalná voda udržet ještě dlouho poté, co už na povrchu rudé planety nebyly podmínky vhodné pro existenci kapalné vody! Image
Představa, že by se pod povrchem Marsu mohla nacházet kapalná voda do dnešních dní dostala pořádnou vzpruhu v roce 2018.

Tehdy evropská sonda Mars Express s pomocí penetračního radaru naznačila, že se v blízkosti jižního pólu Marsu nachází podzemní jezero! Image
Dodneška se ve vědeckém světě přeme, jestli kilometry pod povrchem jezero je či není - časem se vyrojily alternativní hypotézy, jak měření radaru vysvětlit.

Víc k tomu v mém starším videu na Youtube!
Radarová data navíc neumožňují rozsoudit, kdo je v tomhle vědeckém sporu v právu.

Naštěstí ale máme víc možností, jak se pod povrch Marsu podívat.

Seznamte se s nebožkou sondou InSight. Image
Tahle sonda, která fungovala na povrchu Marsu mezi lety 2018 až 2022, měla za úkol jediné.

Tiše sedět na povrchu Marsu a naslouchat, jak mu škroupá v nitru.

Proč? Protože ze záznamu šíření seismických vln máme možnost spatřit, jak to uvnitř tělesa vypadá! Image
Když se totiž někde Mars zatřese, do okolí se rozeběhnou seismické vlny.

Platí přitom, že vlny neběží všude stejně rychle - jejich rychlost je ovlivňována (mimo jiné) tím, jaký materiál potká a v jakém stavu bude.

Vlny se v různých prostředích lámou, zpomalují, ale i zanikají Image
A tak se stalo, že v roce 2024 vyšla studie, která na základě studia pohybu seismických vln říkala, že se pod povrchem nachází zvláštní vrstva hornin, ve kterých se seismické vlny chovají divně.

Stejně divně, jako se chovají na Zemi, když procházejí horninami bohatými na vodu! Image
Image
Super, pecka, radost.

Kapalná voda v podzemí Marsu!

Jenže vadou na kráse bylo, že pokud by se tam kapalná voda vyskytovala, byla by v hloubce 11,5 až 20 km.

Příliš hluboko na to, abychom se tam někdy dokázali provrtat a podívat se, jestli v té vrstvě s vodou něco nežije... Image
Jenže teď se zdá, že tomu tak možná není.

Čínsko-italsko-australský vědecký tým totiž analyzoval data o šíření seismických vln znovu a podrobněji a přišel s překvapivým zjištěním.

V hloubce 5,5 až 8 km našli další anomálii v rychlostech šíření seismických vln! Image
Image
Image
Image
A jelikož je celé vlákno o kapalné vodě na Marsu, tušíte správně, že i oni se přiklonili k vysvětlení, že za existenci téhle anomálie může vrstva hornin nabohacená o kapalnou vodu!

Je tak možné, že se kapalná voda pod povrchem Marsu nachází výrazně mělčeji, než jsme si mysleli
Stále je to neskutečně hluboko a mimo naše současné možnosti se k té vodě provrtat... ale je mnohem snazší (=furt pekelně těžké...) se provrtat do 5,5 km než 2x až 4x hlouběji.

Šance, že se tak někdy v daleké budoucnosti dozvíme, jestli v té vodě něco nežije, narůstá.
A tím jsme na konci.

Pokud by vás po dočtení tohohle vlákna zajímalo, jak hledáme mimozemský život, pořiďte si (a pak předstírejte, že jste to koupili dětem...) tuhle moji knížku.

O hledání mimozemského života se tam dozvíte všechno podstatné.

knihydobrovsky.cz/kniha/vesmirni…
Tady máte odkaz na tu novou studii, která o vodě v marsovském podzemí pojednává a o které je tohle vlákno.

academic.oup.com/nsr/advance-ar…
Ale pokud jste v náladě, že nechcete knížku, ale chcete utrácet, tak tady Míša má dvě hodiny na to, aby sehnala 78 188 Kč na chodítko!

A s tím se pro dnešek rozloučíme. The END

patrondeti.cz/pribeh/choditk…
@threadreaderapp unroll please

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jun 8
Hlavní postavou dnešního příběhu je ledvina - párový orgán, který v našem těle plní celou řadu nesmírně důležitých funkcí.

Počátkem 90. let 20. století se stalo, že ledvina začala záhadně selhávat dělníkům pracujícím na cukrových plantážích v Bajo Lempa v Salvadoru 🧵 Image
Zatímco problémy s ledvinami má v globálním průměru každý desátý muž, v komunitě Bajo Lempa je poměr jiný.

Potíže s ledvinami tam má každý čtvrtý muž.

A je jedno, kolik mu je.

Záhadné onemocnění ledvin postihuje dvacátníky, stejně jako padesátníky.
A je jedno, jestli žijí zdravě nebo ne.

Onemocnění ledvin si nevybírá a kosí všechny.

17 % tamějších můžu přežívá bez funkčních ledvin.

Čísla jsou tak vysoká, až se v lékařských kruzích začalo mluvit o epidemii a hledat důvod, proč tolik místních mužů má ledviny zničené.
Read 25 tweets
Jun 7
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit

S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵 Image
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.

Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.

Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat. Image
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému

Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu

Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou Image
Read 18 tweets
Jun 1
O tom, že mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán o stovky kilometrů jinde, jste už někdy slyšeli...

... ale slyšeli jste, že potřeba tučňáku si čas od času odskočit na velkou pomáhá ochlazovat Antarktidu?

Ne, tak tohle 🧵je přesně pro vás! Image
Pro nedočkavce, kteří nezvládnou počkat hoďku, než to vlákno dopíšu, mám video, kde to vysvětluji!

Vy ostatní pokračujte ve čtení :)

Antarktida je krajinou ledu.

Jenže přestože je kolem vás všude vody (ve formě ledu...) habakuk, platí, že Antarktida je vlastně aridní oblastí.

V atmosféře okolo vás je tak vodní páry pramálo. Image
Image
Image
Read 23 tweets
Mar 24
Já na kole, přede mnou se auto snaží zaparkovat do mezery. Zastavím, čekám a najednou skřípot a mačkaní plechů... nevešlo se...

Koukám, co se bude dít dál.

Auto vycouvá a jako by se nechumelilo odjíždí zaparkovat jinam.

Jedu na kole za ním.

Zastavujeo 100 m dál... takže i já
Vystupuje paní, ca 55 let

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste naborila o 100 metrů vedle auto?

Ignorace.

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste před chvilkou nabořila cizí auto?

Ignorace...

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste nabořila cizí auto?

Ona: Ne, nevšimla...
Já: mu nechte za sklem papírek, ať se Vám ozve, vyřeší to pak Vaše pojišťovna.

Ona: hm

A odchází dát do auta parkovací lístek a sedá si do něj.

Já odchazim si před fakulti zamknout koli a koukám po ní, čekám, že ujede.

Po dvou minutách vylézá z auta a jde směrem k nabořený
Read 6 tweets
Jan 4
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?

Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.

Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵 Image
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.

Jenže ani jedno z toho není pravda Image
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...

A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.

Do království věčného ledu! Image
Read 30 tweets
Dec 30, 2024
Pevně přichycená víčka.

Drobná konstrukční změna, hodně emocí a jedna pozitivní ekologická změna.

To jsou kulisy příběhu, který se kolem nás už nějakou dobu odehrává. A my se dnes koukneme na to, proč někoho napadlo tuhle změnu udělat a prosadit. 🧵 Image
Od 1. července 2024 díky nařízení EU nekoupíte na společném trhu PETku, která by měla odnímatelný uzávěr.

To, co mnozí prodávají jako další "bruselskou buzeraci", má ale jasné ekologické opodstatnění.

Plastová víčka jsou totiž problém.

legislation.gov.uk/eudr/2019/904/…
My v Česku pláže nemáme, takže si toho nutně nevšímáme

Jenže tam, kde pláže mají, ví, že s jednorázovými plastovými víčky by to nešlo dlouho.

Tyhle drobné kousky plastu patří mezi jeden z nejčastějších odpadků nacházených na plážích.
Read 19 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(