Mirek Hasek Profile picture
Jun 17 13 tweets 4 min read Read on X
Když trh říká ano, ale síť si to rozmyslí. Vítejte ve světě, o kterém jste nikdy nesly neslyšeli… nejspíš :)

Večerní #rychlovlákno

Evropský trh s elektřinou je propracovaný. Funguje na aukcích, matematice, rovnováze nabídky a poptávky.

A pak přijde fyzika. A řekne: „Promiňte, ale tudy to nepůjde. Tudy to prostě nepoteče”

Vítejte ve světě bidding zones – zón, kde elektřina teoreticky proudí volně… dokud jí v tom nepřekáží realita.

Tohle vlákno je o tom, proč občas vypneme větrník, abychom mohli spustit uhelnou elektrárnu. A ještě to zaplatíme.Image
2/10 – Co jsou bidding zones?

Bidding zóna je obchodní oblast, kde se všichni tváříme, že přenosová síť neexistuje, resp. zóna, kde neexistuje žádné fyzikální omezení. Jedna zóna = jedna cena. Proud teče? Jasně, to se nějak zvládne.

Zóny usnadňují obchod. Ale síť žádné zóny nezná – zná jen vodiče, transformátory a fyzikální zákony.

A když se síť po tržní aukci podívá na výsledky a zvedne obočí, nastupuje redispečink. Nebo horší – curtailment.
3/10 – Jak trh ignoruje realitu (a kdo to pak hasí)

Představte si: trh rozhodne, že levná elektřina ze severu Německa má téct na jih. Jenže vedení je přetížené.

Co udělá operátor? Vypne tu levnou výrobu na severu, zapne dražší zdroje na jihu – a oběma to zaplatí.

To je redispečink. Cena je pořád jedna, ale reálná elektřina proudí jinudy. Efektivita? No…

A někdy ani redispečink nestačí. Pak se prostě vypne větrník. I když fouká.
4/10 – Curtailment: když „zelená“ znamená „zbytečná“

Curtailment je takové slušné slovo pro to, když vypnete obnovitelný zdroj, protože se vám prostě nevejde do sítě.

V roce 2023 Německo takto zahodilo 19 TWh větrné elektřiny. To je víc než celá roční spotřeba Litvy.

A ne, není to zadarmo. Výrobce dostane zaplaceno, jako by vyráběl. A tu energii pak nahradíme… třeba uhlím někde na jihu u Mnichova, v místě skutečné spotřeby…

Protože zóna řekla: „Ano.“ Ale síť řekla: „Ne.“
5/10 – A jak jsme k tomu došli?

Bidding zóny většinou kopírují hranice států. Německo = jedna zóna. Česko taky. Itálie? Šest zón. Švédsko čtyři.

Proč? Větší zóna = víc obchodů, víc likvidity. Menší zóny = víc pravdy o přetížení. A v tomhle napětí mezi trhem a fyzikou se odehrává evropské drama.

A Německo? To má zatím jednu velkou zónu. Ale už i tam začínají tušit, že to nemusí být nejlepší nápad.
6/10 – Když obchod mezi Berlínem a Vídní přetíží Česko

Do roku 2018 měli Němci a Rakušané společnou zónu. Obchod šlapal. Ale proud se tlačil přes Česko a Polsko, kde se nikdo na nic neptal.

Výsledek? Přetížené vedení, redispečink v cizí zemi. A tak přišel rozvod: od října 2018 se DE a AT obchodují odděleně. A zabralo to opravdu hodně času, než tohle skončilo…

Obchodníci si posteskli. Síť si oddychla. A Češi si konečně mohli pustit elektřinu vlastními dráty.
7/10 – A co Německo samo o sobě?

Německo má vítr na severu a spotřebu na jihu. Ale kabely mezi tím? No, ty se ještě staví. Zatímco se staví větrníky dál.

Takže když fouká, turbíny stojí. Když je spotřeba, zapíná se uhlí.

A redispečink jede na plné obrátky. Jen za rok 2023 stál miliardy..

Zóna je pořád jedna. Ale náklady se šíří jako blackout.
8/10 – Návrh: rozdělit Německo. Aha, politicky to nejde.

Evropa dělá pravidelně tzv. Bidding Zone Review. Zkoumá, jak by nové hranice zón ovlivnily přetížení a ceny.

Simulace říkají: rozdělení Německa na 2–5 zón by ušetřilo stovky milionů eur ročně. Ale…

Německo je proti. Prý by to poškodilo trh, investory, průmysl. Zelená elektřina se zatím dál vypíná. Ale stabilita trhu je přece důležitější.
9/10 – Alternativa? Nodální model. Ale kdo by se s tím dělal.

Místo zón bychom mohli mít ceny pro každý uzel v síti. Tak to dělají v USA – Kalifornie ví, kolik stojí elektřina na každém rohu.

Výhoda: žádný redispečink. Nevýhoda: chaos v obchodování, právníci, nové IT systémy, slzy.

Takže zůstáváme u zón. A doufáme, že to nějak vyřešíme. Třeba dalším plánem. Nebo dotačním balíčkem.
10/10 – Shrnutí: proud teče, kam chce. A účet přijde vám.

Evropské zóny jsou kompromis. Mezi teorií a realitou. Mezi excelem a dráty. Mezi tím, co bychom chtěli, a tím, co síť zvládne.

A tak se stává, že čistá a levná elektřina se nevyrábí, protože trh zapomněl na realitu.

Na papíře všechno sedí. Jen ta elektřina nějak neteče. Ale nebojte, redispečink to vyřeší. Jako vždycky. Za vaše.
Díky za lajk, komentář nebo kafe :)

buymeacoffee.com/kvbahnhof
Ještě vám něco doplním! Víte jak vidíte jiné ceny po Evropě? Tak to má taky vyvětlení!!!

Market Coupling: Evropo, spoj se!

Jak spolu obchodují jednotlivé zóny? Přes Market Coupling – mechanismus, který propojí národní aukce a přidělí přenosové kapacity automaticky.

Řekněme, že ve Francii je levněji než v Německu. Tak Market Coupling pošle elektřinu z Francie do Německa, dokud je tam kapacita vedení.

Je to jako Amazon pro proud: naklikáš, co chceš, a logistika se řeší v pozadí.

Ale když je „dálnice“ plná, dojde na Market Splitting – a ceny se rozdělí. Doslova.
Market Splitting: když to dráty neutáhnou

Představte si dvě zóny. Jedna má spoustu levné elektřiny. Druhá má hlad. Pokud je mezi nimi dost kapacity, cena se srovná. Pokud ne?

Nastane Market Splitting – oddělení cen. Levnější zóna zůstává levná, dražší zóna… no, prostě dražší.

Market Splitting není chyba systému. Je to jeho vlastnost. Znamená, že síť fyzicky nedovolí dorovnat ceny.

A to je signál pro investory: postav sem kabel. Nebo baterku. Nebo politickou krizi.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Mirek Hasek

Mirek Hasek Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @kv_hasek

Jun 14
Rakousko bez uhlí i jádra – zázrak obnovitelné energetiky, nebo elegantní iluze?

Večerní #rychlovlákno

1/15

Dneska jsem slíbil, že vám tu něco napíšu k Rakousku. Rakousko je zajímavá země. Mám ji rád, mám rád Alpy, mám rád Vídeň, je to něco jako Česko, jen tam mluví divným jazykem…země hor, kravek, Mozartových koulí… a zelené elektřiny.

S 87 % elektřiny z OZE a zákazem uhlí i jádra bývá velebeno jako evropský vzor. Ale jak vypadá tenhle „zázrak“ při bližším pohledu? Co se skrývá za zeleným pozlátkem? A hlavně: Zvládlo by to Rakousko samo, bez dovozu od sousedů? Vezmeme si rakouskou energetiku pod lupu. A nebudeme se bát ani na jádro ukázat prstem.Image
Rakouská elektroenergetika stojí na vodě. Tedy obrazně i doslova. Více než 55 % elektřiny vyrábí vodní elektrárny, zbytek si dělí vítr, slunce, biomasa a plyn. Ale voda vysychá, vítr fouká nepravidelně a slunce nesvítí v noci. Co pak? Pak přichází exportéři – Německo, Česko, Slovinsko. Rakousko sice píše „100 % z OZE“, ale jen když to počasí dovolí. Jinak si „vypůjčí“ od jaderných sousedů.

en.m.wikipedia.org/wiki/Energy_in…
V prosinci 2023 dovezlo Rakousko 728 GWh elektřiny – většinu z Německa a Česka. Pro srovnání: to je více než celá měsíční spotřeba města Vídeň. A právě zimní měsíce ukazují pravdu: Rakousko je sezonní ostrov zelené elektřiny, který potřebuje kabely jako šnorchl. V létě přebytky vyváží, v zimě bez pomoci neudrží síť v chodu. Soběstačnost? Papírová.
Read 13 tweets
Jun 14
Energetická supervelmoc v absolutní krizi

Denní #rychlovlákno od vody

Írán má 2. největší zásoby zemního plynu a 3. největší zásoby ropy na světě. Přesto v roce 2024 zažil nejhorší sérii blackoutů za poslední dekádu. Síť se hroutí, průmysl stojí, školy se zavírají. I tak země vyváží proud do Iráku. Zvenku to může působit jako surovinové impérium, ale uvnitř jde o přetopený kotel bez ventilu. Energetická infrastruktura je zastaralá, digitalizace neexistuje, výpadky jsou každodenní. Místo decentralizace, inovace a diverzifikace sítě se jede dál v kruhu dotací, státního chaosu a nedůvěry investorů. Studium téhle energetiky je fascinující. A zároveň smutné a strašidelnéImage
Mix výroby: 21. století? Spíš historie bez budoucnosti…

Írán vyrábí většinu své elektřiny z plynu (cca 80 %) a z ropných produktů (7–14 %). Hydro dává kolem 6 %, jádro z Bušehru přispívá 1–2 %. Obnovitelné zdroje? Pod 1 %. A to i přesto, že má Írán 300 slunečných dní ročně a bohatý vítr v horských pásmech.

Írán by mohl být velmoc, ale většinu toho, co vytěží, tak sám spotřebuje…

Problémem není jen mix, ale i technologie – většina elektráren je stará, neefektivní, s nízkou účinností a velkými provozními náklady. Spalování mazutu ve špičkách je ekologická katastrofa.

Změna? Brzdí ji sankce, korupce i politický autismus. Místo přechodu na OZE Írán drtí vlastní možnosti.

en.m.wikipedia.org/wiki/Iranian_e…
Síť nebo chaos? Přetížení, ztráty a Bitcoin

Íránská síť je vše, jen ne stabilní. Instalovaný výkon přesahuje 90 GW, ale přenosová soustava ztrácí více než 13 % elektřiny cestou k uživateli. Distribuce není chytrá, ale děravá. Výpadky nejsou výjimečné, ale systémové. A do toho kryptotěžba – oficiálně zakázaná, neoficiálně tolerovaná. Bitcoinové farmy v průmyslových halách sají stovky megawattů (až 600 MW!!!).

Stát občas přepne do režimu „zátah“, ale jinak se nic neděje. Infrastruktura není modernizována, energetický audit nikdo nedělá. V některých oblastech proud nejede i 10 hodin denně. Černý humor každodennosti.

ncr-iran.org/en/publication…
Read 8 tweets
Jun 8
Když AI mění energetiku rychleji než Miloš Zeman názory..

V Piešťanech mi byla položena rejpavá otázka.

„Jak jsou datacentra v Irsku relevantní pro ceny na CZ–SK trhu?“

Znělo to skoro jako výčitka. Mluvil jsem před tím o tom, že v tech zemích spotřebují datacentra víc elektřiny než domácnosti. A že jejich žravost roste 3× rychleji než celý trh.

Rejpavá otázka… ale jen pokud se díváme na svět tady a teď.
A co z toho vyleze, když se podíváme o pár let dopředu?
Že cena asi klesat nebude.
A že datová centra nejsou jen problém cizích lidí v cizích zemích.

Večerní #rychlovlákno 1/x
2/9: V Irsku spotřebují datacentra víc elektřiny než domácnosti

V roce 2015 to bylo 5 % spotřeby.
V roce 2023 už 21 %.
A za pár let to může být třetina.

Datacentra jedou 24/7. Nikdy nespí. A AI? Ta z nich dělá digitální hutě. Počítače počítají. A počítání bolí – hlavně síť a emise.

V lednu 2025 padl v Irsku nový rekord spotřeby – 6 024 MW. Z toho hezký kousek křičel: „Trénuju jazykový model!“

Až někdy zas uslyšíte, že energetická náročnost cloudu je přehnané téma – ukažte na Dublin. Tamní síť už ten vtip zná.
3/9: Virginie – když Google jí víc než cementárny

Největší koncentrace datacenter na světě? Severní Virginie.

Spotřeba? Přes 30 TWh ročně – víc než některé americké státy.
25 % státní elektřiny padne na servery. Ne na klimatizace nebo domácí pece. Na mraky dat.

Ale proč? Protože Virginie byla už v 90s hlavním internetovým uzlem. Pak přibyly daně „nula“, rychlá povolení, levná síť a volné pozemky.

Datacentra se tam staví s kadencí, za kterou by se nemusel stydět ani čínský developer.

A spotřeba roste. Trh s elektřinou se mění. A ceny jdou tam, kde proud teče. A proud teče do serverů.
Read 11 tweets
May 25
Když slunce svítí příliš …. a elektřiny je tolik, že už ji nikdo nechce

Večerní rychlovlákno 1/X

Představte si krásnou a slunečnou neděli kdesi v Evropě. Slunce pálí, lidi sedí u vody nebo v parku, lehký vánek si pohrává s vlasy pohledné surfařky někde na Baltu, továrny odpočívají a kanceláře zejí prázdnotou. Mezitím, miliony solárních panelů a větrných turbín sypou na síť tuny elektřiny. Jenže poptávka je nízká – brzy budeme aktivovat krizový postup N.U.L.A (Nadbytečná Úroda Levné Alternativy).

Trh na to samozřejmě reaguje. Ceny na burze klesají, až dosáhnou… dna, ale tam se nezastaví, padají dál, propadají se kamsi do záporných hodnot a výrobci (někteří) si začínají rvát vlasy. Ano, čtete správně: místo aby odběratelé platili za proud, platí výrobci, aby jim ho někdo odebral. Vítejte ve světě záporných cen – zvláštního ekonomického paradoxu, který se díky obnovitelným zdrojům stává na evropských trzích běžnou realitou.Image
Image
2/X Proč to padá pod nulu? Protože proud není brambora

Základní fyzikální realita: elektřinu neumíme jednoduše skladovat. Berte to jako dogma a nezapomeňte mi tu napsat, že to není pravda (zdravím zeleného aktivistu @vitekmilan – jsme kamarádi, pozn. KvB). Co se vyrobí, to se musí okamžitě spotřebovat. Když se na burze potká vysoká nabídka (soláry, vítr) s nízkou poptávkou (lidi u vody), systém nemá kam s přebytky a ani @JindrichSidlo2 který sleduje rozhovor s Milošem Zemanem na XTV to nezachrání. Den předem se obchoduje na tzv. day-ahead trhu, kde algoritmus spojí nejlevnější nabídky a poptávky, a když je přebytek, cena padá. A protože OZE mají téměř nulové provozní náklady, pořád tlačí dál. Trochu škodolibě by se dalo říct: i když to nikdo nechce, oni vám to stejně nacpou – a ještě za to zaplatí.Image
3/X Dotace, přednost a neflexibilita: proč OZE nikdo nezastaví …. zatím

Slunce a vítr mají tu výhodu, že slunce nespotřebuje uhlí a vítr nepotřebuje plyn. Jakmile jsou panely a turbíny postavené, jejich provozní náklad je prakticky nula. Navíc mají v EU přednostní přístup do sítě – a mnohdy i garantovanou výkupní cenu (Tak jsme sami nastavili investiční prostředí). Takže když trh padne do mínusu, OZE často vyrábějí dál. Ne proto, že by to ekonomicky dávalo smysl, ale protože jim pravidla hrají do karet. Mezitím konvenční elektrárny, které nedokážou rychle ubrat výkon, dál funí a přilévají přebytek. A tak se v neděli odpoledne dostáváme k cenové spirále dolů.

cleanenergywire.org/factsheets/why…
Read 10 tweets
May 16
Kalifornie, země blackoutů, hollywoodských hvězd a slunečních nadějí

Večerní rychlovlákno 1/8

Na počátku bylo světlo, nebo slovo? Asi světlo, ale světlo bylo jen občas…. Vlastně celkem často byla tma…

V roce 2001 se Kalifornie ponořila do tmy – výpadky proudu, bankroty a slavný Enron, co prodával elektřinu, kterou neměl. Nešlo o chybu v síti. Šlo o chybu v lidech.
A teď přeskočme o 20 let. Na jaře 2024 Kalifornie kryla celou svou spotřebu elektřiny sluncem, větrem a vodou. Bez výpadků. Bez Enronu i bez Terminátora. Jen s technologiemi, rozumem a odvahou.
219 dní v roce 2024 zaznamenalo alespoň chvíli s 100% „čistou elektřinou“. A v 98 dnech ze 116 (únor–květen) to trvalo v průměru 5 hodin denně. Připomínám: ne ve Švédsku. Ne v Německu. V Kalifornii. Tam, kde ještě nedávno platilo „Better call PG&E“.
Co se stalo mezi blackouty a stabilitou? Kalifornie nevymyslela nový zdroj energie. Vymyslela nový způsob, jak ji vyrábět, ukládat a rozdělovat. A hlavně – vzala to vážně.Image
2/8 – „Schwarzenegger a milion solárních střech: začátek cesty“

Když vám světlo zhasne, nejspíš si koupíte baterku. Kalifornie si místo toho koupila nový zákon.

Po krizi 2001 přišly první cíle pro OZE – 20 % do roku 2017. Pak ale přišel guvernér s bicepsem a rakouským přízvukem a řekl: „Hasta la vista, fosile!“
Arnold Schwarzenegger spustil v roce 2006 program „Milion solárních střech“. 3 miliardy dolarů na podporu střešní fotovoltaiky. A zákon, že Kalifornie musí do roku 2020 vyrábět 33 % elektřiny z OZE.
Ačkoli mu to málokdo věřil, o pár let později měl stát víc panelů než hollywoodských agentů. Jenže když se v roce 2011 zavřela jaderka San Onofre, záložní plány musely šlápnout na plyn – doslova.

Tím začala transformace: soláry, větrníky, nové plynovky a plán. Ale hlavně: víra, že energetiku může vést nejen trh, ale i zákon.Image
3/8 – „Kalifornie jako laboratoř: kde zákon potkal watt“

V EU chceme Kirchhoffovi zákony novelizovat, Kalifornie se rozhodla je respektovat a měnit zákony svoje.

Rok 2018. Většina států USA řeší, jak udržet uhlí při životě. Kalifornie naopak vyhlásí, že do roku 2045 bude mít 100 % elektřiny z bezemisních zdrojů. A do roku 2030 chce 60 % z OZE. Nikdo jí nevěří. Ale kalifornská CPUC to bere vážně.
Stát zavádí povinnost mít baterie. Soláry musí být na každém novém domě. Ceny elektřiny se řídí aktuálním přebytkem či nedostatkem – poledne levné, večer drahé. A kdo se připojí do sítě s baterií nebo úsporou, vydělá.
Po vlně požárů vznikají strategické rezervy. A když hrozí blackout, lidé dostanou SMS – a spotřeba během 20 minut klesne o 2 000 MW. Tohle není utopie. Tohle je chytrá regulace.Image
Read 10 tweets
May 14
A najednou nic. Příběh o tom, jak se restartuje svět.

Večerní rychlovlákno 1/x

1/5 ✨ A najednou nic. Zhasnou světla, mlčí lednice, rádio i poslanec zrovna diskutující o správném způsobu smrkání (ano, opravdu se to řešilo).

Vítejte v blackoutu.
Nejde o běžný výpadek v ulici. Tohle je rozpad celé elektrické sítě. Když se rozbije rovnováha mezi výrobou a spotřebou, začne se bortit vše – frekvence klesá, ochrany spínají, generátory zrychlují nebo se dusí. Někdy stačí jedna chyba, zkrat, překročený výkon – a lavina je spuštěna.

Blackout je pád systému v přímém přenosu. A jeho obnova? Není to jako nahodit pojistky v bytě. Je to orchestr přesně naplánovaných kroků, kdy musíte vědět, kdo, co, kdy a kam. V tomto vlákně si rozebereme, proč blackouty vznikají, jak se šíří a jak se dá svět znovu nastartovat – doslova startem ze tmy.

psp.cz/eknih/2017ps/s…Image
2/5 ⚖️ Proč k blackoutům vůbec dochází?

Jak jsme si tady psali dříve, tak Evropská elektrizační soustava jede na 50 Hz (to je ta frekvenceú. Jde o číslo, které znamená „všechno v pořádku“. Když ale frekvence klesá, je to signál, že výroba nestačí spotřebě. A když stoupá, máme elektřiny moc – paradoxně i to je problém.

Systém se snaží držet stabilitu. Jako klidná hladina rybníka, nebo moje váha. Výrobny mají automatickou regulaci – když frekvence klesá, přidávají výkon. Když stoupá, uberou. Ale pokud rozdíl mezi výrobou a spotřebou překročí hranice, ani regulace nestačí.

Příčin může být mnoho: výpadek velké elektrárny, náhlý pokles výroby z OZE, chyba dispečera, přetížení vedení, nebo kombinace všeho dohromady. Příkladem je incident z 8. ledna 2021, kdy se evropská soustava rozpadla na dvě části s rozdílem výkonu 6,3 GW. Severozápadní část Evropy šla do deficitu, jihovýchod měl přebytek. Síť balancovala na hraně kolapsu – jen díky automatickým systémům a rychlému zásahu nedošlo k plnohodnotnému blackoutu.

Uff..Image
3/5 ⚡ Jak se blackout šíří?

Kaskádově. (Jak jinak, že jo? Metrem nejezdí a pošta by ho dovezla pozdě). Porucha v jednom místě se přesune jinam. Linky se přetíží, ochrany je vypnou, výkon se přelije do dalších částí sítě – a ty taky nevydrží. Jde to pěkně postupně, jako když užíráte čokoládové bonbóny a najednou nikde nic... prázdnota.

Síť se rozpadne na tzv. ostrovy – části, které nejsou navzájem synchronizované. V některých je výroba, v jiných spotřeba. Frekvence v každém ostrově začne ujíždět – někde klesá, jinde stoupá. A když překročí limit, odpojí se další zařízení a tak dál...

Příklad z Itálie 2003: jeden strom spadl do vedení ve Švýcarsku. Za necelou půl hodinu byla celá Itálie ve tmě. Ne kvůli tomu stromu, ale kvůli sérii reakcí, které následovaly. A přesně to je podstata blackoutů – málokdy za to může jedna věc. Vždy je to kombinace selhání. Jako ty bonbóny... začíná to jednim...Image
Read 7 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(