Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.
Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!
Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.
Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.
Jenže to jsme našli pozdě...
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.
Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
O dva roky později přišla další příležitost.
V roce 2019 byla objevena kometa 2I/Borisov. I její dráha ukazovala na původ mimo naši soustavu.
Tentokrát se ale chovala jako klasická kometa – z povrchu vyvrhovala plyn a prach, takže měla výraznou komu i dlouhý ohon.
Ukázalo se, že kometa Borisov je „našim“ kometám podobná – ale ne identická.
Obsahovala větší množství oxidu uhelnatého, což naznačuje, že vznikla v chladnějším prostředí, než jaké panovalo ve sluneční soustavě.
Ale i ona za krátko ze Sluneční soustavy zmizela pryč.
Tony873004, CC BY SA 4.0
A teď tu máme třetího mezihvězdného poutníka, jehož objev si připsal teleskop ATLAS v Chile (odtud i jeho jméno).
Tentokrát máme ale štěstí – těleso jsme objevili ještě před jeho přiblížením ke Slunci.
Máme tak dost času na to na něj zaměřit Hubble i Webba!
3I/ATLAS se zatím chová jinak než typická kometa z „naší“ Sluneční soustavy – nemá výrazný ohon ani komu. To se ale může brzy změnit s tím, jak se bude přibližovat ke Slunci.
Větší množství tepla totiž způsobit, že se led na jeho povrchu začne sublimovat.
Dráha tělesa a jeho vysoká rychlost, kterou se řítí Sluneční soustavou, přitom naznačují, že máme co dočinění s velice vzácným hostem.
Těleso 3I/ATLAS by totiž mohl být staré přes osm miliard let, tedy skoro dvakrát víc než naše Slunce!
Možná tak pochází z velmi staré části Galaxie, která je od nás daleko.
A jestli se 3I/ATLAS nikdy během své dlouhé cesty nepřiblížil k žádné hvězdě, mohl by být tou neprimitivnější kometou, jakou jsme kdy pozorovali.
Nejblíže Slunci se dostane koncem října, ale tehdy bude z našeho pohledu za ním ukrytý. Klíčová proto budou pozorování v příštích týdnech a pak znovu koncem roku.
Není ale jisté, jestli průlet okolo Slunce přežije – může se rozpadnout na několik kusů.
I to by ale přineslo cenné informace o jeho vnitřní stavbě.
Za posledních 8 let jsme našli už tři mezihvězdné cestovatele. Odhady ale uvádí, že po Galaxii jich mohou poletovat biliony – a některá mohou být právě teď i v naší soustavě. Jen je musíme najít.
Pomáhat s tím bude observatoř Vera Rubin, která má detailně zmapovat noční oblohu.
Rubin Observatory/NSF/AURA/B. Quint, CC BY SA 4.0
Máme poměrně velkou šanci, že se podaří v následující dekádě objevit 6 až 51 dalších mezihvězdných cestovatelů!
A když budeme mít echt štěstí, možná prozkoumáme jednoho z nich i pěkně zblízka!
Evropská vesmírná agentura totiž připravuje misi Comet Interceptor.
Ta by měla čekat na oběžné dráze Země na to, až pro ni najdeme vhodný cíl.
Buď kometu z naší Sluneční soustavy, která se ještě nikdy nepřiblížila ke Slunci... a nebo mezihvězdného cestovatele!
Držme si tak palce, ať štěstí máme.
Tohle by totiž byla neuvěřitelná pecka.
Mít poprvé možnost napřímo spatřit, jak vypadají tělesa vzniklé v jiné části vesmíru.
Dost by nám to pomohlo pochopit, jak to jinde může vypadat.
A kdo ví, co tam můžeme najít 🦠... :)
No a tím jsme na konci. Ale než se rozpustíme, dám vám sem doporučení na knihu, co jsem vytvořil s @skodova_lucie.
Pořiďte, přečtěte... zvlášť kapitolu o myšlence #panspermie!
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou