1/7 Proč nemá Česko úrokové sazby jako v eurozóně? Odpovědí je r*. Je to odhad takové reálné úrokové sazby, která ekonomiku ani nebrzdí, ani nepřehřívá. Když jsou sazby centrální banky nad r*, měnová politika ekonomiku zpomaluje a naopak. 2/7 Jak se odhaduje r*? Model Holston-Laubach-Williams (HLW) se snaží r* dopočítat z dat o růstu ekonomiky, inflaci a úrokových sazbách. Problém je, že r* není možné přímo pozorovat – je to „skrytá“ veličina, podobně jako potenciální výkon ekonomiky.

1/8 O kolik je možné zvýšit výběr daní? Podívejme se na případ DPH, která je z pohledu velikosti nejdůležitější daní našeho systému. V roce 2023 se vybrala DPH v hodnotě 573 mld. Kč. 2/8 První možností je snížení VAT compliance gap, tj. rozdíl mezi tím, kolik by se na DPH mělo skutečně vybrat podle platné legislativy, a kolik se reálně vybere. Ten podle odhadu EK činil v roce 50 mld. Kč (8,0 %).

1/8 Jak hodnotit udržitelnost veřejných financí? Vyznat se ve fiskální politice je někdy složité. Používají se různé jednotky, miliardy, procenta HDP, i různé ukazatele, státní rozpočet, saldo sektoru vládních institucí, dluh … Jak to tedy vyhodnotit? 2/8 Jednou z obvykle používaných definic udržitelnosti veřejných financí je směřování dluhu v relaci k HDP ke stabilní a přiměřeně nízké úrovni. Klíčem je tento vzorec: dluh = primární schodek *(1 + růst HDP + inflace) / (růst HDP + inflace – úroková sazba).

1/7 Česká ekonomika již sice roste, ale stále ji brzdí řada překážek. Jednou z nich jsou špatně nastavené procesy na straně státní správy. Důsledky si můžeme ukázat na příkladu výstavby bytů. Doba získání stavebního povolení je v Česku jedna z nejdelších v Evropě. 2/7 Výsledkem je kumulující se nedostatek bytů. Vzhledem k vývoji ekonomiky, demografii, urbanizaci a změnách v domácnostech by bylo potřeba ročně stavět 50-60 tis. bytů. Loni jich bylo dokončeno 30 tis.

1/10 Důchodový systém. O dopadech stárnutí populace, které nás čekají zhruba v polovině století, víme řadu let. S důchodovou reformou se to má jako s klasikou Samuela Becketta Čekání na Godota. A dopadne to nejspíše stejně jako ve zmíněné knize. 2/10 Poslední roky jsme si to ale ještě výrazněji ztížili, nejdříve populistickými mimořádnými valorizacemi, následně vlivem inflace na valorizace. Náhradový poměr vystoupal na nejvyšší hodnotu od roku 1993 a důchodový systém se propadl do nemalého schodku.

1/5 Předpověď počasí na několik dnů dopředu se v posledních desetiletích rapidně zvýšila. Proč by se nemohla inspirovat ekonomie? 2/5 Toky v rámci globální ekonomiky jsme schopní sledovat docela dobře a podobný prostorový model, který se používá v meteorologii, by umožnil přesnější krátkodobé prognózy (v řádu týdnů a měsíců) i v ekonomii.