Když AI mění energetiku rychleji než Miloš Zeman názory..

V Piešťanech mi byla položena rejpavá otázka.

„Jak jsou datacentra v Irsku relevantní pro ceny na CZ–SK trhu?“

Znělo to skoro jako výčitka. Mluvil jsem před tím o tom, že v tech zemích spotřebují datacentra víc elektřiny než domácnosti. A že jejich žravost roste 3× rychleji než celý trh.

Rejpavá otázka… ale jen pokud se díváme na svět tady a teď.
A co z toho vyleze, když se podíváme o pár let dopředu?
Že cena asi klesat nebude.
A že datová centra nejsou jen problém cizích lidí v cizích zemích.

Večerní #rychlovlákno 1/x 2/9: V Irsku spotřebují datacentra víc elektřiny než domácnosti

V roce 2015 to bylo 5 % spotřeby.
V roce 2023 už 21 %.
A za pár let to může být třetina.

Datacentra jedou 24/7. Nikdy nespí. A AI? Ta z nich dělá digitální hutě. Počítače počítají. A počítání bolí – hlavně síť a emise.

V lednu 2025 padl v Irsku nový rekord spotřeby – 6 024 MW. Z toho hezký kousek křičel: „Trénuju jazykový model!“

Až někdy zas uslyšíte, že energetická náročnost cloudu je přehnané téma – ukažte na Dublin. Tamní síť už ten vtip zná.

Když slunce svítí příliš …. a elektřiny je tolik, že už ji nikdo nechce

Večerní rychlovlákno 1/X

Představte si krásnou a slunečnou neděli kdesi v Evropě. Slunce pálí, lidi sedí u vody nebo v parku, lehký vánek si pohrává s vlasy pohledné surfařky někde na Baltu, továrny odpočívají a kanceláře zejí prázdnotou. Mezitím, miliony solárních panelů a větrných turbín sypou na síť tuny elektřiny. Jenže poptávka je nízká – brzy budeme aktivovat krizový postup N.U.L.A (Nadbytečná Úroda Levné Alternativy).

Trh na to samozřejmě reaguje. Ceny na burze klesají, až dosáhnou… dna, ale tam se nezastaví, padají dál, propadají se kamsi do záporných hodnot a výrobci (někteří) si začínají rvát vlasy. Ano, čtete správně: místo aby odběratelé platili za proud, platí výrobci, aby jim ho někdo odebral. Vítejte ve světě záporných cen – zvláštního ekonomického paradoxu, který se díky obnovitelným zdrojům stává na evropských trzích běžnou realitou.
2/X Proč to padá pod nulu? Protože proud není brambora

Základní fyzikální realita: elektřinu neumíme jednoduše skladovat. Berte to jako dogma a nezapomeňte mi tu napsat, že to není pravda (zdravím zeleného aktivistu @vitekmilan – jsme kamarádi, pozn. KvB). Co se vyrobí, to se musí okamžitě spotřebovat. Když se na burze potká vysoká nabídka (soláry, vítr) s nízkou poptávkou (lidi u vody), systém nemá kam s přebytky a ani @JindrichSidlo2 který sleduje rozhovor s Milošem Zemanem na XTV to nezachrání. Den předem se obchoduje na tzv. day-ahead trhu, kde algoritmus spojí nejlevnější nabídky a poptávky, a když je přebytek, cena padá. A protože OZE mají téměř nulové provozní náklady, pořád tlačí dál. Trochu škodolibě by se dalo říct: i když to nikdo nechce, oni vám to stejně nacpou – a ještě za to zaplatí.

Kalifornie, země blackoutů, hollywoodských hvězd a slunečních nadějí

Večerní rychlovlákno 1/8

Na počátku bylo světlo, nebo slovo? Asi světlo, ale světlo bylo jen občas…. Vlastně celkem často byla tma…

V roce 2001 se Kalifornie ponořila do tmy – výpadky proudu, bankroty a slavný Enron, co prodával elektřinu, kterou neměl. Nešlo o chybu v síti. Šlo o chybu v lidech.
A teď přeskočme o 20 let. Na jaře 2024 Kalifornie kryla celou svou spotřebu elektřiny sluncem, větrem a vodou. Bez výpadků. Bez Enronu i bez Terminátora. Jen s technologiemi, rozumem a odvahou.
219 dní v roce 2024 zaznamenalo alespoň chvíli s 100% „čistou elektřinou“. A v 98 dnech ze 116 (únor–květen) to trvalo v průměru 5 hodin denně. Připomínám: ne ve Švédsku. Ne v Německu. V Kalifornii. Tam, kde ještě nedávno platilo „Better call PG&E“.
Co se stalo mezi blackouty a stabilitou? Kalifornie nevymyslela nový zdroj energie. Vymyslela nový způsob, jak ji vyrábět, ukládat a rozdělovat. A hlavně – vzala to vážně. 2/8 – „Schwarzenegger a milion solárních střech: začátek cesty“

Když vám světlo zhasne, nejspíš si koupíte baterku. Kalifornie si místo toho koupila nový zákon.

Po krizi 2001 přišly první cíle pro OZE – 20 % do roku 2017. Pak ale přišel guvernér s bicepsem a rakouským přízvukem a řekl: „Hasta la vista, fosile!“
Arnold Schwarzenegger spustil v roce 2006 program „Milion solárních střech“. 3 miliardy dolarů na podporu střešní fotovoltaiky. A zákon, že Kalifornie musí do roku 2020 vyrábět 33 % elektřiny z OZE.
Ačkoli mu to málokdo věřil, o pár let později měl stát víc panelů než hollywoodských agentů. Jenže když se v roce 2011 zavřela jaderka San Onofre, záložní plány musely šlápnout na plyn – doslova.

Tím začala transformace: soláry, větrníky, nové plynovky a plán. Ale hlavně: víra, že energetiku může vést nejen trh, ale i zákon.

A najednou nic. Příběh o tom, jak se restartuje svět.

Večerní rychlovlákno 1/x

1/5 ✨ A najednou nic. Zhasnou světla, mlčí lednice, rádio i poslanec zrovna diskutující o správném způsobu smrkání (ano, opravdu se to řešilo).

Vítejte v blackoutu.
Nejde o běžný výpadek v ulici. Tohle je rozpad celé elektrické sítě. Když se rozbije rovnováha mezi výrobou a spotřebou, začne se bortit vše – frekvence klesá, ochrany spínají, generátory zrychlují nebo se dusí. Někdy stačí jedna chyba, zkrat, překročený výkon – a lavina je spuštěna.

Blackout je pád systému v přímém přenosu. A jeho obnova? Není to jako nahodit pojistky v bytě. Je to orchestr přesně naplánovaných kroků, kdy musíte vědět, kdo, co, kdy a kam. V tomto vlákně si rozebereme, proč blackouty vznikají, jak se šíří a jak se dá svět znovu nastartovat – doslova startem ze tmy.

psp.cz/eknih/2017ps/s… 2/5 ⚖️ Proč k blackoutům vůbec dochází?

Jak jsme si tady psali dříve, tak Evropská elektrizační soustava jede na 50 Hz (to je ta frekvenceú. Jde o číslo, které znamená „všechno v pořádku“. Když ale frekvence klesá, je to signál, že výroba nestačí spotřebě. A když stoupá, máme elektřiny moc – paradoxně i to je problém.

Systém se snaží držet stabilitu. Jako klidná hladina rybníka, nebo moje váha. Výrobny mají automatickou regulaci – když frekvence klesá, přidávají výkon. Když stoupá, uberou. Ale pokud rozdíl mezi výrobou a spotřebou překročí hranice, ani regulace nestačí.

Příčin může být mnoho: výpadek velké elektrárny, náhlý pokles výroby z OZE, chyba dispečera, přetížení vedení, nebo kombinace všeho dohromady. Příkladem je incident z 8. ledna 2021, kdy se evropská soustava rozpadla na dvě části s rozdílem výkonu 6,3 GW. Severozápadní část Evropy šla do deficitu, jihovýchod měl přebytek. Síť balancovala na hraně kolapsu – jen díky automatickým systémům a rychlému zásahu nedošlo k plnohodnotnému blackoutu.

Uff..

A pak byla tma: 7 případů, kdy energetika ztratila nervy!

Večerní rychlovlákno 1/x

Poslední dny jsme to tady brali trochu vážně, tak dneska trochu nevážně. Pojďme si napsat něco o tom, že všechno se dá podělat…

Jak už jsme si několikrát řekli, Energetika je jako orchestr. Všechno musí ladit: síť nesmí ztratit rytmus, zásoby nesmí dojít, a někdo musí stát vzadu s trianglem a jistit frekvenci. Jenže co se stane, když housle shoří, trubka se opije a dirigent dostane embargo?
Správně. Ticho. Tma. A blackout....

V tomhle večerním vláknu se podíváme na 7 případů, kdy se energetika proměnila v tragikomedii. Někdy šlo o politickou paniku, jindy o špatný Excel, občas o loď, která se nevešla pod dráty. Každopádně to vždycky skončilo stejně – chaos, škody a následné pokorné „no… takhle asi ne“. Naposledy to bylo 28.4, ale tam si ještě na detaily počkáme...

Tady je seznam dnešní protagonistů:
- 1973: Arabové otočili kohoutek a Západ místo benzínu tankoval paniku.
- 1986: Sověti testovali bezpečnost reaktoru. Výsledkem byla exploze a nový žánr: radioaktivní drama (sledujte na HBO).
- 2000: Kalifornie věřila volnému trhu. Ten věřil v blackouty a astronomické účty. A pak přišel Terminátor…
- 2006: Jedna loď chtěla projet. Dva dispečeři se nerozuměli. Evropa zhasla. Konec hlášení.
- 2011: Němci vypli jádro, zapnuli uhlí a uvěřili Putinovi. Energiewende se tak změnila v Energieende?
- 2021: Texas šel vlastní cestou. Pak přišel mráz a pak přišly faktury na cenu ojetého Volkswagenu.
- 2022: Evropa a ruský plyn – vztah plný důvěry a závislosti… a sabotáže pod vodou.

Každý příběh má vlastní pointu. Některé jsou legrační hned, jiné až zpětně. Ale všechny mají jedno společné: jsou zatraceně poučné.

Tak si dejte deku přes nohy a jdeme na to. Za chvíli začne první případ.

Tři… dva… jedna… ODSTÁVKA. 2/8 – 1973: Arabové zavřeli kohoutek a Západ místo benzínu tankoval paniku.

Představte si svět, kde auta žerou jak ojetý mercedes europoslance Turka, letadla lítají jako kdyby kerosin rostl na stromech, a benzín stojí míň než pivo v nádražce u Berouna. Teď si představte, že to všechno najednou někdo zavře. A ne že jako „zavře“ 😉 - mrk mrk - ale že fakt někdo otočí ventil a šlus, ende...

Říjen 1973. Arabské státy se naštvaly kvůli západní podpoře Izraele a rozhodly se ukázat, kdo tu doopravdy drží páky. Tedy – kohoutky. Vyhlásily embargo na vývoz ropy do USA, Nizozemska, Západního Německa a dalších „neposlušných“ zemí (dneska máme posla demokracie, kalibr 20 mm).

Ceny ropy? Ze dne na den čtyřnásobné.
Ekonomiky? V šoku.
Politici? V panice.

Západní svět se najednou díval do zrcadla – a v odrazu nebylo světlo, ale fronty u čerpacích stanic. V Německu neděle bez aut – což bylo něco mezi ekologickým happeningem Poslední generace a tichým zoufalstvím nejmenovaného bývalého prezidenta, když mu došla vodka. V USA se rodily kampaně jako „Don’t be fuelish“ (což přesně vystihovalo náladu). A britské noviny psaly o tom, že benzínky zavírají, protože nemají co nalít.

Došlo k tomu, co si do té doby nikdo nepřipouštěl:
Západní svět byl naprosto závislý na ropě z Blízkého východu.

A tahle závislost bolela..
Průmysl se zpomalil, inflace vystřelila jako špatně zavřená nádrž. HDP klesalo, nezaměstnanost rostla. V Americe se tehdy narodila myšlenka strategických zásob ropy, jaderná energetika se znovu dostala do módy a vůbec – všichni začali přemýšlet, co dělat, když někdo jiný drží černé zlato.

Poučení?
1. Nikdy nepodceňuj národ, který má víc ropy než vody.
2. Nikdy nepodceňuj krizi, která začíná větou „Nebojte, zásoby máme dost.“
3. A hlavně: nikdy nevěř systému, který nemá plán B (joo, tohle nám furt nejde...)

Když elektrony tančí!

Večerní rychlovlákno 1/5

Frekvence. Slovo, které zní jako z učebnice fyziky. Ale ve skutečnosti je to něco, co každý den drží pohromadě celý náš svět. V Evropě elektrizační soustava frekvenci 50 Hz – proud kmitá 50× za sekundu. V Americe je to 60 Hz. Tam na to jdou rychleji. Frekvence není jen údaj. Je to rytmus, podle kterého tančí všechny elektrárny a spotřebiče. Elektromotory, výtahy, ledničky, turbíny i jaderné reaktory. Všechno se musí řídit tímto jednotným tempem. A když se ten rytmus poruší? Systém začne kolísat. A pokud se to nezvládne, končíme ve tmě.

Ale kde se ten rytmus vůbec bere? 2/5 - Dirigenti, kteří udávají rytmus!

Frekvenci vyrábějí synchronní generátory. Obří stroje, které se otáčejí v přesně daném rytmu a posílají střídavý proud do sítě. Ten proud „kmitá“ právě podle otáček turbín. A ty musí být extrémně přesné.

Síť je jako orchestr: každá elektrárna hraje jednu notu, ale všichni musí být v dokonalé harmonii. Pokud jeden generátor zrychlí nebo zpomalí, síť to ihned pozná jako změnu odporu.

Když se začne měnit zatížení – třeba najednou zapnete tisíce spotřebičů – frekvence začne klesat. Generátory zpomalí. Aby to vyrovnaly, musejí přidat výkon.
To je tzv. primární regulace. Probíhá automaticky – turbína přidá páru, plynovka víc hoří.
Ale co když nestačí? Pak musí přepnout dispečeři. Nebo ochrany začnou odpojovat zátěž.

Frekvence není stabilní sama od sebe. Je to neustálý boj o rovnováhu.

1/4 – Tma 3.0: Jak zhaslo Španělsko a Portugalsko

V pondělí 28. dubna 2025 krátce po poledni došlo k jednomu z největších blackoutů v evropské historii. Bez elektřiny se ocitlo prakticky celé pevninské Španělsko a Portugalsko – většina obyvatel si ničeho nevšimla a v klidu si užívala siesty. Zasažena byla také Andorra a částečně jih Francie. Naopak Kanárské a Baleárské ostrovy (mimo synchronní síť) a Gibraltar zůstaly mimo výpadek.

📎 Zdroj: gbc.gi/news/developin…

Nefungovalo metro, vypadly mobilní sítě, internet, platební terminály.
Nemocnice přešly na záložní zdroje. Některé obchody zavřely, jiné čelily náporům.
Perlička: výpadek dopadl i na Grónsko – kvůli anténám na Kanárech, přes které běží jejich telekomunikace. 2/4 – Co se stalo: pád výkonu a dominový efekt

Kolem 12:33 došlo k náhlému výpadku několika zdrojů (pravděpodobně solárních) na jihozápadě Španělska.
Výkon ve fotovoltaice spadl během pár minut z 18 GW na 8 GW – tedy víc než 10 GW ztráty. Pro srovnání: špička ČR je cca 11 GW.

Síť první výpadek ještě ustála, ale druhý šok už spustil automatické ochrany, které během vteřin odpojily Španělsko a Portugalsko od zbytku Evropy.
V 12:38 nastal úplný kolaps – španělé si všimli, že z obrazovek zmizel fotbal.

Síť jela s extrémně vysokým podílem OZE a velmi nízkou setrvačností. Bez dostatečného množství točivých generátorů (klasické turbíny) nemá co „držet“ frekvenci.
Soláry žádnou setrvačnost do sítě nevnášejí – a nebylo nic, co by pád výkonu vyrovnalo. Tak to holt lehlo.

Proč je důležitá setrvačnost v energetice?: neso.energy/energy-101/ele…