A pak byla tma: 7 případů, kdy energetika ztratila nervy!
Večerní rychlovlákno 1/x
Poslední dny jsme to tady brali trochu vážně, tak dneska trochu nevážně. Pojďme si napsat něco o tom, že všechno se dá podělat…
Jak už jsme si několikrát řekli, Energetika je jako orchestr. Všechno musí ladit: síť nesmí ztratit rytmus, zásoby nesmí dojít, a někdo musí stát vzadu s trianglem a jistit frekvenci. Jenže co se stane, když housle shoří, trubka se opije a dirigent dostane embargo?
Správně. Ticho. Tma. A blackout....
V tomhle večerním vláknu se podíváme na 7 případů, kdy se energetika proměnila v tragikomedii. Někdy šlo o politickou paniku, jindy o špatný Excel, občas o loď, která se nevešla pod dráty. Každopádně to vždycky skončilo stejně – chaos, škody a následné pokorné „no… takhle asi ne“. Naposledy to bylo 28.4, ale tam si ještě na detaily počkáme...
Tady je seznam dnešní protagonistů:
- 1973: Arabové otočili kohoutek a Západ místo benzínu tankoval paniku.
- 1986: Sověti testovali bezpečnost reaktoru. Výsledkem byla exploze a nový žánr: radioaktivní drama (sledujte na HBO).
- 2000: Kalifornie věřila volnému trhu. Ten věřil v blackouty a astronomické účty. A pak přišel Terminátor…
- 2006: Jedna loď chtěla projet. Dva dispečeři se nerozuměli. Evropa zhasla. Konec hlášení.
- 2011: Němci vypli jádro, zapnuli uhlí a uvěřili Putinovi. Energiewende se tak změnila v Energieende?
- 2021: Texas šel vlastní cestou. Pak přišel mráz a pak přišly faktury na cenu ojetého Volkswagenu.
- 2022: Evropa a ruský plyn – vztah plný důvěry a závislosti… a sabotáže pod vodou.
Každý příběh má vlastní pointu. Některé jsou legrační hned, jiné až zpětně. Ale všechny mají jedno společné: jsou zatraceně poučné.
Tak si dejte deku přes nohy a jdeme na to. Za chvíli začne první případ.
Tři… dva… jedna… ODSTÁVKA.2/8 – 1973: Arabové zavřeli kohoutek a Západ místo benzínu tankoval paniku.
Představte si svět, kde auta žerou jak ojetý mercedes europoslance Turka, letadla lítají jako kdyby kerosin rostl na stromech, a benzín stojí míň než pivo v nádražce u Berouna. Teď si představte, že to všechno najednou někdo zavře. A ne že jako „zavře“ 😉 - mrk mrk - ale že fakt někdo otočí ventil a šlus, ende...
Říjen 1973. Arabské státy se naštvaly kvůli západní podpoře Izraele a rozhodly se ukázat, kdo tu doopravdy drží páky. Tedy – kohoutky. Vyhlásily embargo na vývoz ropy do USA, Nizozemska, Západního Německa a dalších „neposlušných“ zemí (dneska máme posla demokracie, kalibr 20 mm).
Ceny ropy? Ze dne na den čtyřnásobné.
Ekonomiky? V šoku.
Politici? V panice.
Západní svět se najednou díval do zrcadla – a v odrazu nebylo světlo, ale fronty u čerpacích stanic. V Německu neděle bez aut – což bylo něco mezi ekologickým happeningem Poslední generace a tichým zoufalstvím nejmenovaného bývalého prezidenta, když mu došla vodka. V USA se rodily kampaně jako „Don’t be fuelish“ (což přesně vystihovalo náladu). A britské noviny psaly o tom, že benzínky zavírají, protože nemají co nalít.
Došlo k tomu, co si do té doby nikdo nepřipouštěl:
Západní svět byl naprosto závislý na ropě z Blízkého východu.
A tahle závislost bolela..
Průmysl se zpomalil, inflace vystřelila jako špatně zavřená nádrž. HDP klesalo, nezaměstnanost rostla. V Americe se tehdy narodila myšlenka strategických zásob ropy, jaderná energetika se znovu dostala do módy a vůbec – všichni začali přemýšlet, co dělat, když někdo jiný drží černé zlato.
Poučení? 1. Nikdy nepodceňuj národ, který má víc ropy než vody. 2. Nikdy nepodceňuj krizi, která začíná větou „Nebojte, zásoby máme dost.“ 3. A hlavně: nikdy nevěř systému, který nemá plán B (joo, tohle nám furt nejde...)
May 5 • 6 tweets • 4 min read
Když elektrony tančí!
Večerní rychlovlákno 1/5
Frekvence. Slovo, které zní jako z učebnice fyziky. Ale ve skutečnosti je to něco, co každý den drží pohromadě celý náš svět. V Evropě elektrizační soustava frekvenci 50 Hz – proud kmitá 50× za sekundu. V Americe je to 60 Hz. Tam na to jdou rychleji. Frekvence není jen údaj. Je to rytmus, podle kterého tančí všechny elektrárny a spotřebiče. Elektromotory, výtahy, ledničky, turbíny i jaderné reaktory. Všechno se musí řídit tímto jednotným tempem. A když se ten rytmus poruší? Systém začne kolísat. A pokud se to nezvládne, končíme ve tmě.
Ale kde se ten rytmus vůbec bere?2/5 - Dirigenti, kteří udávají rytmus!
Frekvenci vyrábějí synchronní generátory. Obří stroje, které se otáčejí v přesně daném rytmu a posílají střídavý proud do sítě. Ten proud „kmitá“ právě podle otáček turbín. A ty musí být extrémně přesné.
Síť je jako orchestr: každá elektrárna hraje jednu notu, ale všichni musí být v dokonalé harmonii. Pokud jeden generátor zrychlí nebo zpomalí, síť to ihned pozná jako změnu odporu.
Když se začne měnit zatížení – třeba najednou zapnete tisíce spotřebičů – frekvence začne klesat. Generátory zpomalí. Aby to vyrovnaly, musejí přidat výkon.
To je tzv. primární regulace. Probíhá automaticky – turbína přidá páru, plynovka víc hoří.
Ale co když nestačí? Pak musí přepnout dispečeři. Nebo ochrany začnou odpojovat zátěž.
Frekvence není stabilní sama od sebe. Je to neustálý boj o rovnováhu.
May 4 • 5 tweets • 3 min read
1/4 – Tma 3.0: Jak zhaslo Španělsko a Portugalsko
V pondělí 28. dubna 2025 krátce po poledni došlo k jednomu z největších blackoutů v evropské historii. Bez elektřiny se ocitlo prakticky celé pevninské Španělsko a Portugalsko – většina obyvatel si ničeho nevšimla a v klidu si užívala siesty. Zasažena byla také Andorra a částečně jih Francie. Naopak Kanárské a Baleárské ostrovy (mimo synchronní síť) a Gibraltar zůstaly mimo výpadek.
Nefungovalo metro, vypadly mobilní sítě, internet, platební terminály.
Nemocnice přešly na záložní zdroje. Některé obchody zavřely, jiné čelily náporům.
Perlička: výpadek dopadl i na Grónsko – kvůli anténám na Kanárech, přes které běží jejich telekomunikace.2/4 – Co se stalo: pád výkonu a dominový efekt
Kolem 12:33 došlo k náhlému výpadku několika zdrojů (pravděpodobně solárních) na jihozápadě Španělska.
Výkon ve fotovoltaice spadl během pár minut z 18 GW na 8 GW – tedy víc než 10 GW ztráty. Pro srovnání: špička ČR je cca 11 GW.
Síť první výpadek ještě ustála, ale druhý šok už spustil automatické ochrany, které během vteřin odpojily Španělsko a Portugalsko od zbytku Evropy.
V 12:38 nastal úplný kolaps – španělé si všimli, že z obrazovek zmizel fotbal.
Síť jela s extrémně vysokým podílem OZE a velmi nízkou setrvačností. Bez dostatečného množství točivých generátorů (klasické turbíny) nemá co „držet“ frekvenci.
Soláry žádnou setrvačnost do sítě nevnášejí – a nebylo nic, co by pád výkonu vyrovnalo. Tak to holt lehlo.
