Když se řekne státní rozpočet za rok 2025, většina lidí automaticky vytáhne jedno číslo. Schodek 290,7 mld Kč 📊

Jenže v tom samém podkladu @MinFinCZ je ještě druhý údaj o pár řádků níž: schodek po očištění o toky s EU vychází 249,9 mld Kč.

Tohle je to správné číslo, které by mělo být prezentováno. Ne proto, že v tomto konkrétním případě vychází „očištěný schodek“ meziročně o 38,9 mld Kč lepší, ale kvůli tomu, že přesněji odríží „domácí“ rozpočtovou politiku.

Státní rozpočet je vždy se stavován s nulovým saldem finančních toků s EU, což je správně. Protože evropské peníze umí hotovostně přetéct přes hranici roku a udělat z jednoho roku horší a z dalšího lepší.

Na tomhle grafu od @daniel_barta_ z @rozpoctova_rada je to hodně vidět ⤵️ Proto se @daniel_barta_ v poslední epizodě @PodcastOdemceno pořád vrací k jedné základní otázce. Na které číslo se díváme a proč?

To očištěné číslo je v podkladu „upozaděné“, ale pro seriózní srovnání mezi roky je často důležitější než to, co se nejlíp vyjímá v titulku.

V tomhle vlákně na tom ukážeme, jak se z jednoho zdroje udělají dva různé příběhy, a jak se tomu dá předejít prostou disciplínou v metodě 🧵

📷 Daniel Bárta

Český startupový ekosystém nevypadá na první pohled špatně. Máme talent, hodně technických oborů, silnou průmyslovou tradici a stovky schopných zakladatelů 🇨🇿

Jenže když do toho pustíme data, příběh se rychle mění. Zjednodušeně řečeno, potenciál máme, ale prostředí kolem něj nefunguje.

Počty nových startupů jsou hluboko pod srovnatelnými zeměmi, rané financování je násobně nižší a skoro každý druhý český startup s valuací 50+ milionů dolarů sídlí mimo Česko.

To není otázka schopností, ale nastavení systému.
Více v tradičním vláknu @PodcastOdemceno 🧵 Začněme nejtvrdšími čísly. V roce 2023 vzniklo ve Švédsku, zemi se zhruba stejným počtem obyvatel, 50 startupů s investicí nad 100 tisíc eur. U nás 14.

V roce 2021 to bylo 77 vs. 30. Ve všech sledovaných letech je rozdíl stabilní. Tedy Švédsko má zhruba pětkrát vyšší „tvorbu“ ověřených startupů.

Ne proto, že by Švédové měli víc nápadů, ale protože tam mají prostředí, které nápady nezadře hned v první zatáčce.

Podle údajů State of European Tech 2024 činily investice do rizikového kapitálu v Česku přibližně 0,07 % HDP.

Ano, čtete dobře, sedm setin procenta českého HDP. Kapitálová potřeba evropského technologického ekosystému je podle analýz Dealroom zhruba 0,2 % HDP.

Jsme tak zhruba na třicetině toho, kde je uváděna „evropská kapitálová mezera v techu“. Je to o penězích.

Jak zlepšit budoucnost českých start-upů? To si řekneme v aktuálním vlákně @PodcastOdemceno 🗝️

Tady máte krátký tahák co zlepšit, který postupně rozepíšu níže ⤵️ Pro porovnání, hrubá tvorba fixního kapitálu, tedy investice do fixních aktiv počítána včetně reinvestovaných odpisů dosahovala v Česku ve stejném roce 26,24 %.

V posledních 10 letech na tom v tomto ukazateli nebylo Česko nikdy hůř než třetí v Evropské unii. Vidíte tu nesrovnalost? Má, bohužel, své důsledky.

Kde města žijí z vlastních příjmů, starostové soutěží o firmy a talent jasnými pravidly a rychlým povolováním 🏘️

🇺🇸 V USA tvoří majetkové daně zhruba 72 % daňových příjmů místních samospráv, a jsou uvalovány všude, spotřební daně se podílejí 18 %, daň z příjmů 6 %.

📊 Dohromady tyto daňové výnosy představují asi dvě třetiny příjmů místních vlád (municipality a okresy, tedy counties).

🤝 A tato závislost na daních uvalovaných v místě (buď zcela autonomně, anebo jako přirážka k federální a státní dani, například u dani z příjmů obyvatelstva nebo daně z prodeje, sales tax) znamená, že místní samosprávy musejí pečovat o to, jak se byznysu a obyvatelům v jejich okrese daří. Takže každá nová provozovna, byt i kancelář přispívají do místního rozpočtu. Co v tomhle případě funguje je předvídatelný územní plán, pevné lhůty schvalování povolení, investice do silnic, sítí a škol a nástroje typu „value capture“ (odvod z části nárůstu hodnoty nemovitostí v důsledku realizovaných investic do infrastruktury nebo občanské vybavenosti).

Soukromé peníze jdou tam, kde je kvalitní plánování, příprava i řízení projektů a vstřícnost radnice, nejen přísliby dotace.

🇨🇿 Ale jak to je v Česku?

Refinancování hypoték se stane jedním z největších makroekonomických témat příštích dvou let 🏘️

Jen v roce 2026 čeká refixace hypoték v objemu přes 460 miliard korun. V roce 2027 podobně 📊

Celkově se bude přepisovat více než 900 miliard korun, téměř 13 % HDP 🇨🇿

Co to udělá s rozpočty domácností, trhem s nemovitostmi a českou ekonomikou? 🤔

Dozvíte se v dnešním vláknu @PodcastOdemceno 🧵 Na první pohled to vypadá dramaticky, vyšší sazby, větší úvěry, vyšší splátky.

Ale ne každého zasáhne šok. Většina hypoték z boomu 2020 měla nízký úrok a relativně malý objem (průměrně 2,76 mil. Kč).

Dnes, po 5 letech, už dlužníci splatili část jistiny, zbývá kolem 2,3 mil. Kč.

Takže vyšší sazba se bude vztahovat na nižší zůstatek. To není fatální.

Český sen o vlastním bydlení naráží na realitu, kterou určují strukturální nedostatek bytů způsobující vysoké ceny nemovitostí, jež se promítají do snížené dostupnosti hypoték.

Především mladé domácnosti a rodiny s běžnými příjmy zjišťují, že v Praze nebo krajských městech si byt nepořídí často ani s pomocí rodičů.

Stát i trh dlouho spoléhali na model, který přestal fungovat.

Tento rébus by svým dílem mohla řešit renesance družstevního bydlení.

Přečtěte si dnešní vlákno @PodcastOdemceno 🧵 Družstva nejsou relikt socialismu, jak se často traduje. Ve skutečnosti jde o formu bydlení, která je v různých podobách úspěšně rozvíjena ve Vídni, Curychu, Mnichově a v New Yorku, kde družstevní mrakodrapy reprezentují jedny z nejprestižnějšího adres.

Když obdivujete panorama Central Parku, tak vězte, že je lemován družstevními domy😊

Malé modulární reaktory, takzvané SMR, jsou fenoménem současné energetiky ⚡️

Přitahují pozornost investorů, politiků i expertů, protože slibují vyřešit chronické slabiny klasické jaderné energetiky: obrovské náklady, zpoždění projektů a technologickou složitost. SMR mají být menší, levnější, flexibilnější a vyráběné sériově, jako stavebnice ⚛️

Je to víc než technologická novinka. Je to naděje na renesanci jádra ve světě, který touží po nízkoemisním, stabilním a dostupném zdroji energie.

Tradiční páteční vlákno v rámci @PodcastOdemceno 🧵 Zatímco tradiční jaderné bloky jsou investicí za stovky miliard a staví se 10 i více let, SMR cílí na výstavbu v řádu jednotek let a s rozpočtem, který je přístupnější nejen státům, ale i korporacím.

Výkon jednoho modulu se obvykle pohybuje mezi 50 a 470 MW. SMR lze instalovat postupně, v klastrech, podle potřeby. A co víc, mohou být umístěny blíže spotřebě, například u průmyslových areálů nebo v místech starých uhelných elektráren.

Tím se eliminuje potřeba rozsáhlé přenosové soustavy.

🧵JÁDRO V PASTI

⚛️ Česko uzavřelo největší zakázku v historii – na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech. Ale místo strategického klidu čelíme mezinárodní žalobě, nejistotě a právní přestřelce s Francií. Co všechno je špatně? A co s tím?

👇 Vlákno s fakty a čísly z nového @PodcastOdemceno 🎙️ Vítězem tendru se stala korejská KHNP, ale druhý účastník, francouzská EDF, napadl zakázku u českých soudů.

Zásah přichází v klíčové fázi projektu. Každý měsíc zpoždění navíc přináší Česku vyšší náklady – v řádu miliard.

ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/…

🧵 Česko má tři velké daňové paradoxy, které škodí ekonomice a komplikují život nám všem. Rozepíšu vám je v dnešním vláknu.

Největší zátěž jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění – máme je druhé nejvyšší z celé OECD (16 % HDP).

To zbytečně zatěžuje práci a vede k deformacím na trhu. K tomu vybíráme skoro nejméně z majetkových daní, jen 0,2 % HDP. 📈 Nízké jsou také výnosy z daně z příjmů fyzických osob. Češi to neradi slyší, ale pravdou je, že máme systém plný výjimek a slev, z nichž těží spíše vyšší příjmové skupiny.

Ve výsledku se do státního rozpočtu nedostává dost peněz na nutné investice.

🧵 Proč je v Česku tak draho – a proč to není jen pocit

Česká republika zažívá cenový šok. Spotřebitelské ceny od roku 2015 vzrostly o 51,9 %, což nás řadí na třetí místo v EU za Maďarskem a Estonskem.

Takto silná inflace nemá v naší novodobé historii obdoby – a lidé ji právem vnímají jako zásadní životní problém. 📉 Zatímco ceny rostly, nominální mzdy s nimi nedržely krok.

🇪🇺 Výsledkem je, že cenová hladina se přiblížila západní Evropě, ale kupní síla zůstala nízko.

🇨🇿 Česko je dnes dražší než Španělsko, Portugalsko nebo Řecko, pokud ceny přepočteme na paritu kupní síly.

Moderní války se nevyhrávají jen tanky a stíhačkami. Klíčem jsou data, AI a schopnost inovovat rychleji než soupeř 🪖

Významnou část světového HDP dnes tvoří digitální ekonomika. Kdo nezvládá analyzovat data, bude slepý jak v byznysu, tak na bojišti 🧵 F-35 je symbol technologické špičky 🛩️

Ale co když hejno levných autonomních dronů za pár milionů dokáže zničit letadlo za miliardy, ještě než vzlétne?

Ukrajina ukázala, že low-cost technologie mění pravidla hry. NATO už mluví o nové éře válčení 🇺🇦

defensenews.com/air/2022/11/18…

🧵České zdravotnictví hrazené z veřejných rozpočtů je s 7,3 % sice pod evropským průměrem, avšak financování bude pod tlakem vzhledem k demografii, kdy bude ubývat těch, co přispívají, a přibývat těch, kteří čerpají.

👨‍⚕️ Co s tím? V čem se líší případ Česka od jiných zemí?

A jak jsou na tom jiné země z pohledu výdajů? ⤵️ 🏥 Paradoxně platí, že máme v Česku personálu dostatek, dokonce více než evropský průměr. Lékařů a sester tedy není obecně málo.

problém je však v jejich nerovnoměrném rozmístění – Praha je po Aténách nejlépe pokrytá metropole doktory v Evropě, zatímco periferní oblasti trpí jejich nedostatkem.

Koukněte na graf níže ⤵️

Německo na rozcestí 🇩🇪

Hospodářská lokomotiva Evropy zpomaluje. Průmyslový model, který Německo dostal na vrchol, se vyčerpává 📉

Ekonomika stagnuje, investice klesají, a deindustrializace už není jen teorie. Friedrich Merz chce být kancléřem, který zemi vrátí dynamiku. Ale má vůbec šanci? 🧵 Je Německo nemocný muž Evropy? 🤔

📉 Ekonomika klesla dva roky po sobě, z posledních pěti let byly tři v záporu.

🏭 Průmyslová dominance slábne – investiční strojírenství, automobilky i chemický sektor čelí poklesu.
🎓 Duální vzdělávací systém ztrácí efektivitu, Německo začíná zaostávat v inovacích.

Německo nutně potřebuje restart.

Energeticky náročný průmysl totiž v Německu už dlouho stagnoval, od roku 2022 padá ⤵️

Česko je země, která miluje investice. Podle dat Eurostatu jsme druhou nejvíce investující zemí v EU za posledních 20 let. Firmy, stát i domácnosti pumpují do investic obrovské množství peněz. Ale když se podíváme na náš ekonomický růst, něco tu nehraje.

Proč se to neprojevuje na HDP? Proč Polsko, které investuje méně, roste rychleji? A kam všechny ty peníze mizí? 🧵

Díky za skvělá data @daniel_barta_ z @rozpoctova_rada, které jsme probrali v nejnovější epizodě @PodcastOdemceno 🎧 V ekonomických učebnicích se dočtete, že více investic znamená rychlejší růst. Jenže v Česku tahle rovnice nefunguje.Od roku 2004 jsme investovali jako premianti Evropy, ale náš růst HDP tomu zdaleka neodpovídá.

Polsko, které investovalo méně než my, nás v dynamice HDP dávno předehnalo. Německo, které investovalo jen o trochu více, je úplně jinde. Když se podíváme na strukturu investic, začínáme vidět problém.