Vlákno o hojení ran.
Jak se hojí běžná povrchová rána ví každý, kdo si někdy odřel koleno.
Nejdřív to bolí, teče krev, pak to zaschne, udělá se strup, pod tím strupem se udělá nová kůže, strup upadne a hotovo. Když se rána nevyčistí, zůstane v ní bordel a infekce, rozvine se zánět. Pak to bolí, kolem je to červený, strup je takovej měkkej a když se odloupne, je pod ním hnis.
Tohle všichni známe.
Když odřenina malá, prostě to chvíli je nepříjemný a zahojí se to samo.

Co když to ale je větší rána? Co když se sama nechce zapojit?
Pak je přístup k hojení obecně dvojí.
1. Klasický, nebo také tradiční.
2. Hojení rány tzv. vlhkou cestou, nebo tzv. vlhké hojení rány. Moderní hojení rány.

Jak se liší a co je lepší?
O tom bude vlákno...
⬇️ Tradiční hojení:
Většinou se na ránu aplikuje nějaká mast po té, co se rána vydezinfikuje. Často je dezinfekce a mast na bázi jódu. Rána se překryje gázou a další den se postup zopakuje. Gáza obvykle k ráně přischne a při převazu se zase strhne.

Menší rány se překryjí takovou zelenou vodičkou, která hodně pálí a na povrchu rány udělá jakoby strup.

Jak vypadá kůže kolem rány se moc neřeší, nebo se kůže potře zinkovou pastou.

Pokud rána hnisá, použije se mast s antibiotikem. Pokud hnisá víc a pacient dostane teplotu, dostane antibiotika v tabletkách.

Pokud je rána na noze a dlouhodobě se nehojí a zvětšuje, doporučí se amputace.

Výživa, pohyb ani psychický stav pacienta nejsou považovány za podstatné.