Včera r. 1953
schválilo Národní shromáždění měnovou reformu
s platností od 1. června.

Komunistická loupež!

Měnová reforma měla být “úderem buržoazii a vítězstvím pracujícího lidu”.
Ve skutečnosti však milionům lidí ukradla úspory a tisícům celoživotní existenci

1/5
2/5

Komunisti vždycky lhali:
“Dělnický“ prezident “Tonda” Zápotocký se dušoval, že „měna nebude“:
„Naše měna je pevná a měnová reforma nebude,
jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé,“
tvrdil v pátek 29. května 1953 v rádiu.
To už byla loupež století neodvolatelně schválena.

Josefu Čapkovi bylo 52,
když si pro něj 1. září 1939,
v první den vyhlášení války Německa proti Polsku,
přišlo gestapo.

Když jeho bratr Karel
25.  prosince 1938,
ve věku 48 let zemřel na zápal plic,
řekl Josef:
“Ten Karel věděl kdy odejít. Zas to za něj všechno
schytám já.”

1/6 2/6

Josef Čapek se umyl
a pomalu a pečlivě oblékl.

Měl před sebou pět let nesmírného utrpení,
nacistické koncentráky Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen.

Do tábora Bergen-Belsen byl v třeskutém mrazu převezen s dalšími vězni na otevřených uhelných vagonech
25. února 1945.

Kamala Haris, horká kandidátka na post amerického presidenta,
podporuje např. povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích s převahou bílých dětí,
aby byla podpořena rasová diverzita, tzv. desegregation busing.

1/4 2/4

Kamala Haris podporuje pozitivní diskriminaci na amerických univerzitách, podle které se při přijímání studentů rozhoduje podle rasového klíče a zvýhodňují se černoši a Hispánci.

Dnes r. 1953
vyhlášena v Československu
měnová reforma

A. Zápotocký v rádiu 29. 5. prohlásil:
„Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, fámy šíří třídní nepřítel“

Reforma se víc než rok chystala za dohledu poradců ze SSSR.
Mince razil Leningrad, bankovky tiskla Moskva.

1/4

2/4

Po projevu vypukla panika.
Lidé kupovali vše. Odpoledne už nebylo co.

V sobotu 30. 6. byl zákon o reformě oznámen.

Od pondělí 1. 6. se hotovost do 300 K měnila 5:1,
nad 300 K v kurzu 50:1.

Vklady se měnily 5:1 do 5000 K, nad 5000 K šel kurz po krocích ještě níž, viz foto

> Kde se vzala Palestina <

Za mrzení kolem názvu Palestina může římský císař Hadrianus (76-138 o.l.).
Římskou provincii "Judea" nechal r. 135 o.l. přejmenovat dle dávných, tou dobou dávno vymřelých nepřátel Židů, na "Provincia Syria Palaestina" - Pelištejská Sýrie.

1/4 2/4

Hadrián tak učinil po židovském povstání Bar Kochby (132–135), který mu způsobil nejeden šedivý vlas, 4 roky trápení a rozvrat několika legií.

Nový název převzal celý svět a oblast je takto známa dodnes.

Jen Palestinci tam žádní nežili.
Arabové přišli až za 500 let.

Dnes r. 1974, během natáčení "Jak utopit doktora Mráčka", tři vodníci, Karel = Menšík, Bertik = Filipovský a Alois = Jan Libíček, čekali na břehu, až se na pramičce přiblíží Hanzlík, by ho mohli utopit.
"Už jede, jdem na to!"
V tu chvíli Libíček zkolaboval a spadl do vody.

1/4 2/4

Záchranáři Libíčka z vody vytáhli a oživili, jak ale uviděl bílé pláště, pokusil se utéct. Padl a na místě jej, v pouhých 42 letech, skolil infarkt.
Trpěl iatrofobií, chorobným strachem z lékařů.

Libíček hrál vodníka Aloise. Nahradil jej Z. Řehoř. Polovina scén se přetáčela

Dnes r. 337 odešel velký a svatý
Konstantin Veliký

Od r. 306 římský císař, od r. 324 nezpochybnitelný vládce římské říše, Imperium Romanum.

Jeho náboženská politika zásadně ovlivnila vývoj křesťanství, pozdní antiku a průběh i historii východní a západní civilizace.

1/4 2/4

Když r. 312 zvítězili jeho vojáci s Kristovým monogramem na štítech v bitvě u Milvijského mostu, vydal r. 313  Edikt milánský.
Zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům Římské říše.

Křesťanství se stalo preferovaným náboženstvím, stát získat novou jednotící ideologií.

Dnes r. 1905 se narodil 
Witold Pilecki,
jediný, kdo se záměrně nechal zavřít do koncentračního lágru Auschwitz.

V té době se nevědělo o účelu tábora. Předpokládalo se, že je to internační tábor, ne vyhlazovací.
W. Pilecki, člen "Armia Krajowa", se přihlásil fakta zjistit.

1/4 2/4

Pilecki tam přežil těžkou práci, bití i tyfus.
V 4/1943 utekl a sepsal o tamních hrůzách podrobnou zprávu. Představitelé západních zemí však popsaným faktů nevěřili.

Po útěku z Osvětimi se Pilecki znovu přidal k polskému odboji a r. 1944 se zúčastnil varšavského povstání.

Jaroslav "Jári" Marvan, nejen prvorepubliková herecká hvězda,
odešel dnes r. 1974.

Pocházel z chudého Žižkova, jako V. Burian či J. Seifert.

Vychodil reálku a po otci se stal pošťákem.

Další z více významných herců - samouků z První republiky.
Čím to, že byli tak dobří?

1/4 2/4

Ve svých čtyřiadvaceti hostuje v divadle Vlasty Buriana, gáže 30 K za představení. Od r. 1926 celých 17 let osobním nahrávačem Vlasty Buriana.

Pak Divadlo na Vinohradech, poté Městská divadla pražská a od r. 1954 člen činohry Národního divadla, kde zůstal až do své smrti.