Dr. Petr Brož Profile picture
scientist at @GFU_AVCR - #Mars - in love with all types of #volcanoes - father of two - a member of @zeleni_cz - a bit crazy science communicator :)

Oct 11, 2021, 13 tweets

Když 1. prosince 2020 dosedla na povrch Měsíce čínská sonda Čchang-e 5, každý milovník měsíční vulkanologie zpozorněl

Sonda totiž měla jasný úkol - odebrat měsíční horniny a po skoro 50 letech tak opět dopravit na Zemi kousek souseda

A co našla, to přepíše učebnice #vesmírníček

Cílem přistání totiž byla oblast Oceanus Procellarum. Největší z měsíčních moří, které je tak velké, že se jako jediné nazývá 'oceánem'.

Velikost ale není to jediné, co je na něm zajímavé.

Oproti jiným mořím má na sobě totiž jen málo impaktních kráterů.

A vy už tady všichni víte, že to znamená jediné.

Málo impaktních kráterů znamená, že ta oblast musí být relativně mladá.

Jak moc? Za použití statistické metody počítání impaktních kráterů jsme si mysleli, že okolo 1,2 miliardy let.

Za to, že nám tahle metoda dává absolutní dataci, přitom (převážně) vděčíme americkým astronautům z mise Apolla. Ti totiž ze svých cest přivezli spoustu měsíčních hornin.

A ty jsme mohli prohnat pozemskými laboratořemi a přesně určit věk sebraných měsíčních šutrů.

A pak už stačilo jediné. Vzít údaje o stáří šutrů a podívat se, kolik je v místech jejich sběru impaktních kráterů.

To nám dalo pár bodů, na jejichž základě jsme dokázali spočíst křivku dávající do souvislosti množství kráterů a věk povrchu Měsíce

Barlow, 2010.

Jenže tahle křivka měla problém.

Astronautům se podařilo posbírat jen šutry, které byly v rozmezí stáří mezi 3 až 4 miliardami let.

A to je velký špatný. Měli jsme tak body jen v jedné části křivky. Ta druhá část křivky, která pokrývá mladší věk, kotvu v realitě neměla.

Jakmile jste tak někde určili, že je málo impaktních kráterů a ta oblast tak má být mladá, nebyli jsme si úplně jisti, jestli v tom nemáme nějakou výraznější chybu.

A to je moment, do kterého vstoupili Číňané se svou misí.

Na Zem dopravili mladé horniny.

Přivezli kotvu!

Vy už víte, co bude dál... vytáhli vzorky z návratového pouzdra, prohnali je high-tech přístroji a určili jejich stáří.

A zjistili, že oblast, o které jsme si mysleli, že vznikla před 1,2 miliardami let, je o fous starší.

Láva má totiž stáří okolo 2 miliard let.

Měsíční křivka, která se mimochodem používá po složitých úpravách i pro stáří povrchu Marsu, tak bude mnohem přesnější.

Ale to není celé. Objev, že tato oblast je skutečně mladá, vyvolává palčivou otázku.

Kde vzal Měsíc teplo na tavení a vznik magmatu v nedávné minulosti?

Původně jsme si mysleli, že by to mohlo být kvůli abnormální koncentraci některých radiokativních prvků (uran, thorium, draslík) v oblasti Oceanus Procellarum. Jenže...

... přivezené vzorky to nedokládají. Koncentrace radioaktivních prvků příliš nevybočují, což je záhada.

Spekuluje se tak, jestli není možné, že by masivní tavení způsobily silnější slapové jevy. Před miliardami let byl totiž Měsíc Zemi mnohem blíže, než je tomu dnes. Možná o polovičku.

Jenže, kdyby to byly slapové jevy, proč nebyl mladý vulkanismus všude jinde?

Nevíme.

Pokud tak máte volný večer, můžete se nad tím zamyslet a tuhle záhadu rozlousknout!

Inspirace pro sepsání vlákna je tenhle článek. nature.com/articles/d4158…

A do českého mediálního prostředí ten příběh přinesl nikdo jiný než Filip Šára z @novinkycz.

Aneb říkejte si co chcete, ale tenhle portál má díky němu nejlepší pokrytí planetologie z mainstreamových "tištěných" médií :) 💕

The End

novinky.cz/veda-skoly/cla…

Share this Scrolly Tale with your friends.

A Scrolly Tale is a new way to read Twitter threads with a more visually immersive experience.
Discover more beautiful Scrolly Tales like this.

Keep scrolling