Cílem přistání totiž byla oblast Oceanus Procellarum. Největší z měsíčních moří, které je tak velké, že se jako jediné nazývá 'oceánem'.
Velikost ale není to jediné, co je na něm zajímavé.
Oproti jiným mořím má na sobě totiž jen málo impaktních kráterů.
A vy už tady všichni víte, že to znamená jediné.
Málo impaktních kráterů znamená, že ta oblast musí být relativně mladá.
Jak moc? Za použití statistické metody počítání impaktních kráterů jsme si mysleli, že okolo 1,2 miliardy let.
Za to, že nám tahle metoda dává absolutní dataci, přitom (převážně) vděčíme americkým astronautům z mise Apolla. Ti totiž ze svých cest přivezli spoustu měsíčních hornin.
A ty jsme mohli prohnat pozemskými laboratořemi a přesně určit věk sebraných měsíčních šutrů.
A pak už stačilo jediné. Vzít údaje o stáří šutrů a podívat se, kolik je v místech jejich sběru impaktních kráterů.
To nám dalo pár bodů, na jejichž základě jsme dokázali spočíst křivku dávající do souvislosti množství kráterů a věk povrchu Měsíce
Barlow, 2010.
Jenže tahle křivka měla problém.
Astronautům se podařilo posbírat jen šutry, které byly v rozmezí stáří mezi 3 až 4 miliardami let.
A to je velký špatný. Měli jsme tak body jen v jedné části křivky. Ta druhá část křivky, která pokrývá mladší věk, kotvu v realitě neměla.
Jakmile jste tak někde určili, že je málo impaktních kráterů a ta oblast tak má být mladá, nebyli jsme si úplně jisti, jestli v tom nemáme nějakou výraznější chybu.
A to je moment, do kterého vstoupili Číňané se svou misí.
Na Zem dopravili mladé horniny.
Přivezli kotvu!
Vy už víte, co bude dál... vytáhli vzorky z návratového pouzdra, prohnali je high-tech přístroji a určili jejich stáří.
A zjistili, že oblast, o které jsme si mysleli, že vznikla před 1,2 miliardami let, je o fous starší.
Láva má totiž stáří okolo 2 miliard let.
Měsíční křivka, která se mimochodem používá po složitých úpravách i pro stáří povrchu Marsu, tak bude mnohem přesnější.
Ale to není celé. Objev, že tato oblast je skutečně mladá, vyvolává palčivou otázku.
Kde vzal Měsíc teplo na tavení a vznik magmatu v nedávné minulosti?
Původně jsme si mysleli, že by to mohlo být kvůli abnormální koncentraci některých radiokativních prvků (uran, thorium, draslík) v oblasti Oceanus Procellarum. Jenže...
... přivezené vzorky to nedokládají. Koncentrace radioaktivních prvků příliš nevybočují, což je záhada.
Spekuluje se tak, jestli není možné, že by masivní tavení způsobily silnější slapové jevy. Před miliardami let byl totiž Měsíc Zemi mnohem blíže, než je tomu dnes. Možná o polovičku.
Jenže, kdyby to byly slapové jevy, proč nebyl mladý vulkanismus všude jinde?
Nevíme.
Pokud tak máte volný večer, můžete se nad tím zamyslet a tuhle záhadu rozlousknout!
Zničení stanice ztíží Rusku komunikace se svými satelity. Což znamená, že se jim budou nejenom hůře kontrolovat a ovládat, ale i to, že mohou začít zažívat úzké hrdlo na straně příjmu dat.
Což není optimální v době míru, natož v době války...
Nedávno jsem se na ní ptal v pětiminutovce i jsem vám ji slíbil v předvolební agitce😎
Jo, mluvím o Dysonovo sféře
Megastruktuře tak megastrukturované, že se těžko představuje něco většího, že by někdo někde někdy zvládl postavit
Pojďme si tak tuhle šílenost přestavit 🧵
Tak tohle byl on.
Freeman Dyson (†2020)
Americko-britský teoretický fyzik, po kterém se tahle hypotetická megastruktura jmenuje. A to přes to, že ji vlastně nevymyslel...
... a současně člověk, který na sklonku života litoval, že se jmenuje po něm😕
ioerror, CC BY-SA 2.0
Proč se jmenuje koncept hvězdné sféry zrovna po něm?
Protože v roce 1960 napsal vědecký článek do Science, ve kterém se zamýšlel nad tím, jestli náhodou technicky vyspělé mimozemské rasy nebudou potřebovat strašně moc hodně nejvíc energie k životu science.org/doi/10.1126/sc…
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Víte, co má společného Londýn, Jakarta, Dhaka, Bangkok a New Orleans?
Tam všude budou chudinky ovce potřebovat plovací vesty, chůdy, nebo být zkřížený s delfíny na ovce hopkavé
Všechna tato města totiž čelí bezprostřednímu nebezpečí zaplavení mořem
A to i bez změny klimatu🧵
Je mi jasné, že všichni víte, že hladiny světového oceánu stoupá kvůli tání ledovců a tepelné roztažnosti vody, tedy následkům globální změny klimatu (pokud ne, máte tady k tomu starší vlákno).
I kdybychom totiž dokázali mávnutím kouzelného proutku ustálit hladinu světových oceánů na konkrétní hladině, stále bude řada světových aglomerací během pár desetiletí z části vodou zaplavena.
Mnohá velkoměsta, ve kterých žijí desítky miliónů lidí, se totiž propadají.