Thread by @Jakubprazskej

V seriálu #febrewery jsme měli už pivní suroviny, historii i současnost výroby piva, různé regionální zajímavosti, ale čemu jsme se ještě příliš nevěnovali?

Přesně tak - pivní sklo.

Víte, proč je český půllitr tlustý a s uchem? A které pivo se točí do skla od džemu?

Vlákno.

1/17 Musíme začít historií, nejde jinak.

Jak tedy vypadalo první pivní sklo v českých zemích a ze kdy pochází?

První nálezy jsou z gotiky ve studních pražských právovárečných domů. Sklo bylo tzv. lesní - tedy nazelenalé, tenké a s nálepy (ty tečky), aby sklenice neklouzala.

2/17 Následně v renesanci převládly tzv. holby - nejčastěji keramické džbány často s víčkem, níže dvě takové holby. Během pozdního baroka vznikaly už i skleněné džbány s uchem. Stále se jednalo o sklo v objemu 1 nebo 2 mázů (moravský m. 1,07 l, vídeňský m. 1,415 l).

3/17 Až po zavedení soustavy SI v Rakousku-Uhersku v 60. až 70. letech 18. stol. se začaly vyrábět půllitrové pivní sklenice, do té doby jen v jednom nebo dvou mázech, tuplák tedy mohl být téměř třílitrový (dva vídeňské mázy po 1,415 l -> 2,83 l).

4/17 Z toho tedy logicky vychází, pokud historické prameny nemají nepřesnost, že první Plzeň se netočila do půllitru, ale do mázu. Ale mohlo to být samozřejmě jinak, tohle je jen má doměnka.

5/17 A touto historickou exkurzí bychom byli u současného pivní skla, nyní se tedy pojďme podívat na správnou péči o pivní sklo a jaké sklo volit na jaké pivo. Taky se dozvíte, že čistá sklenice na pohled nemusí být skutečně čistá.

6/17 Jak poznáte čistou nebo špinavou sklenici? Čistá sklenice na sobě v pivu nedělá bublinky, pěna je jednotná krémová. Větší bubliny v pěně jsou závadou stejně jako bublinky na skle. Pro domácí pijany - sklenice z myčky není pivně čistá.

7/17 Říkáte si, proč z domácí myčky není dostatečně čistá, přitom v hospodě určitě myjí v myčce? Protože v hospodě na to mají separátní myčku, zatímco domácí myčka obsahuje usazeniny mastnoty, byť nádobí se zdá a je čisté. Tady můžete vidět, jak mastnota požrala pěnu.

8/17 A ještě jedno, ale to určitě víte - sklenice musí být mokrá a studená. Studená, aby nám pivo hned neteplalo a mokrá, aby se udržela pěna a pivo zbytečně neoxidovalo (= chutná zvětrale)

Proto můžete u výčepu vidět sklo v dřezu plném vody.

9/17 Teď již k vlastnímu sklu. Proč se ležák (a český obzvlášť) točí do tlustého skla a s uchem? Ležáku totiž svědčí nižší teploty, proto tlusté sklo, které tepelnou kapacitou udrží chladné pivo a ucho, abyste nedrželi přímo sklenici a pivo tak neohřívali.

10/17 Druhé nejčastější sklo je asi americký Shaker, tlustší a s jednoduchým tvarem. Do něj s klidem natočíte ležák i různé svrchňáky (IPA, APA, stouty, portery...), snad jediné nevhodné je německá pšenice.

11/17 Na tu je totiž speciální sklenice, která se očividně jmenuje Weizen (německy pšenice). A vztah je vzájemný, jediná sklenice na pšenici je weizen a jediné pivo do weizenu je pšenice.

12/17 Další četnou sklenicí je anglický Nonic. Opět se hodí na všechny svrchňáky, zajímavostí je rozšíření v horní části, od něj pochází i název. "No nick" se tomu říkalo a má to za účel ochránit okraj před rozbitím při skladování vedle sebe nebo na sobě.

13/17 A co ta sklenice od džemu?:)

Odpovědí je sklo s názvem French Jelly, ty skutečně pochází od zavařenin, za svou ji přijal belgický pšeničný styl wit - tedy například Hoegaarden.

14/17 Mohli bychom pokračovat dlouho a dlouho, zmíním ještě několik.

Podobné jsou Snifter (vlevo) a Tulip (vpravo), obojí pro silnější/voňavější piva, aby se aroma udrželo uvnitř. Název Tulip pro podobnost s tulipánem - nahoře se otevírá jako květ.

15/17 Nemůžu nezmínit Pilsner, ten je podobný Weizenu, ale nahoře není tak uzavřený.

A zde na foto vidíte jednu zvláštnost - stoupající bublinky ode dna. To není nečistotou, ale gravírovaným dnem, které tvoří nukleační jádra, tedy na něm se tvoří bublinky.

16/17 Snad posledními by byly Štuc (vlevo) a Willi Becher (vpravo).

Štuc je na kölsch a altbier, má malý objem, aby pivo nezteplalo, pro pivo se chodí často. Willi Becher je asi nejobyčejnější sklenicí, je hlavně na lehčí česká a německá piva.

17/17 Jsou i různé atypické, snad až bizarní sklenice.

Například německá bota (Bierstiefel) nebo belgická sklenice se stojánkem na pivo pivovaru Kwak. Pití z obou není nic snadného, ale jejich příběh/povídání si nechám na jindy, teď už máme docela dlouhé vlákno.

A to je vše, co bych vám chtěl k pivním sklenicím sdělit. Chtějte čisté a mokré sklo, jen tak můžete dostat kvalitní pivo.

Samozřejmě dál jede kód FEBREWERY na pivnilednice.cz na dopravu zásilkovnou gratis. Na zdraví!

Pozn. pod čarou - dnes jsem se nevyhnul velkému užití fotek různě z webu, na rovinu přiznávám, že copyright ani k jedné nemám a nepochybně jsem mnohokrát porušil autorská práva. Omlouvám se.