Česko vyhrálo hlavní cenu v pršící loterii!
Co by za pár deštivých dní dali v sousedním Německu, Francii či Anglii
Déšť jsme přitom necítili jen na temenech hlav, ale také v nose. Vzduch totiž opanovala vůně deště
Jenže jak to? Voda přece zápach nemá🤔
#vesmírníček
Hrátky s dětmi a ze synovo audioknihy se ozve: "Déšť voní kvůli tomu, že dopadající kapky vyvrhují nad povrch drobné kousíčky půdy. Ty se pak dostávají do našeho nosu."
Mozek mi blikne.
Tohle je skvělý námět na další vlákno pro Twitter. Je to jednoduchý a zajímavý!
Jenže...
... když v neděli sedám k počítači, že si k tomu dogooglím pár zajímavostí, padá mi brada...
Minuty běží a běží a nikde informaci o tom, že za líbeznou vůní deště stojí kousíčky vyvržených hornin nenacházím.
Přitom mi to přišlo tak jasné a elegantní.
Dešťové kapičky (co dostaly nožičky...) totiž na povrch dopadají vlastně docela rychle a tím pádem pěknou silou.
Když zasáhnou půdu bez vegetace, dokáží skutečně vyvrhnout kousíčky hornin do výšky až 60 centimetrů a do vzdálenosti až 1,5 metru (a tím rozjet proces eroze...).
Jenže ne, ty internety mi tvrdí, že proto déšť nevoní.
A bohužel pro mě, vysvětlení vyžaduje, abych se vydal ve vláknu bruslit po mnohem tenčím ledě, než obvykle.
Vysvětlení je totiž zcela mimo můj obor. Připravte se tak, že vás šutrolog vezme na výpravu do říše biologie (brrr)
Než se vydáme dále, je potřeba zjistit, jestli jste si toho taky všimli. Takže ANKETA TIME!
Všimli jste si, že déšť voní mnohem více po období dlouhé sucha a že déšť přestane komplet vonět, když prší pár dní v kuse?
Ti z vás, co si toho všimli, okamžitě máte vystartovat z otázkou jak to?!
A vězte, že nebudete první, kdo si toho všiml a kdo si s tím lámal hlavu.
Pokud by vůně deště byla přímou vlastností samotného deště, měla by být přeci cítit vždycky a to nezávisle na tom, jak dlouho prší
Jenže jelikož to tak není, je nasnadě, že vůně deště vlastností deště není :)
Musíme tak jít pátrat jinam.
Naštěstí nebudeme muset pro odpověď jít do deště moknout.
Zmokla za nás dvojice australských vědců, kteří v 60. letech minulého století tohle chtěli rozlousknout.
Přišli na to, že za vůni deště může trojice věcí: biologie, chemie a načasování.
Začněme u té biologie.
Když neprší, rostliny vylučují skrze své zelené části specifické organické sloučeniny (terpeny), které jim pomáhají sucho přečkat.
Jelikož široko daleko není ani kapka vody, terpeny nemá co odnést pryč a ty se proto hromadí v okolí rostlin.
Navíc dopadající kapky dokáží narušit rostliny a terpeny z nich dále uvolnit
(a u tweetu výše jsem se fakt zapotil a dávám tomu 50:50, že tam budu mít věcnou chybu... biologové a bioložky, nechť mě, prosím, případně opraví)
bbc.com/news/science-e…
Jenže to není vše. V půdě také žije nespočet bakterií
Jednou z nich jsou i bakterie ze skupiny Streptomyces
Tyhle bakterie jsou schopné produkovat látku, která se jmenuje geosmin a ta má, světe div se, zemitou vůni a chuť
Už tušíte, odkud vítr fouká? cs.wikipedia.org/wiki/Geosmin
Geosmin se přitom do prostředí uvolňuje tehdy, když drobounké bakterie odumírají.
Když tak začne pršet, kousky jejich schránek jsou vyvrhovány kapičkami do okolního vzduchu.
A tím se dostávají do blízkosti orgánu, který dokáže geosmin detekovat.
K našemu nosu.
Lidé přitom mají na geosmin extrémně citlivý čich.
Studie ukazují, že někteří jedinci dokáží rozpoznat tento typický zápach i tehdy, pokud se v biliónů částic (ppt) nachází jen 5 částic téhle látky.
Evoluční biologové se přou o to, proč jsme na geosmin tak citlivý...
Pomáhala nám schopnost rozpoznat tuhle vůni k vyhledávání zdrojů vody v afrických savanách, odkud lidstvo přišlo?
Pokud tady mám ve sledujících někoho, kdo se tomuhle tématu věnuje, prosím, prosím, přihoďte pár vysvětlujících tweetů :)
Nicméně zpět k našemu příběhu.
Když tak začne po dlouhé době pršet, půda je prosycená organickými látkami, které se tam mohly dlouho hromadit.
První kapky deště tak mohou do atmosféry vytlačit "obrovské" množství aromatického materiálu.
A déšť může "začít vonět"
Jakmile ale prší po delší dobu, zásoba aromatických látek se vyčerpá
Pokud tak začne pršet krátce na to znova, nic moc neucítíme
Zásoba se nestihla doplnit
A my si tak musíme počkat, až bude zas trochu sucho a příroda si pro nás přichystá další dávku
smithsonianmag.com/science-nature…
Kdykoliv tak začne příště pršet a vy ucítíte tu líbeznou vůni, pro kterou se používá termín petrichor (a o níž nám složil @ondra_hanus básničku!), pamatujte, že za ní může nespočet mrtvých bakterií :)
Takže nádech a pěkně do plných plic!
The END
A tady máte ještě verzi z TikToku, pokud se Vám nechce číst to dlouhé vlákno o tom, proč déšť voní.
A sakra, zapomněl jsem na product placement!!!
Takže pokud chcete více vědy ve svém životě a chcete ji dostat i do života vašich dětí, pořiďte si knižní #vesmírníček!
Objednáš dnes a na Vánoce jak když najdeš...
Share this Scrolly Tale with your friends.
A Scrolly Tale is a new way to read Twitter threads with a more visually immersive experience.
Discover more beautiful Scrolly Tales like this.