Dr. Petr Brož Profile picture
Aug 23, 2022 20 tweets 8 min read Read on X
Česko vyhrálo hlavní cenu v pršící loterii!

Co by za pár deštivých dní dali v sousedním Německu, Francii či Anglii

Déšť jsme přitom necítili jen na temenech hlav, ale také v nose. Vzduch totiž opanovala vůně deště

Jenže jak to? Voda přece zápach nemá🤔

#vesmírníček Image
Hrátky s dětmi a ze synovo audioknihy se ozve: "Déšť voní kvůli tomu, že dopadající kapky vyvrhují nad povrch drobné kousíčky půdy. Ty se pak dostávají do našeho nosu."

Mozek mi blikne.

Tohle je skvělý námět na další vlákno pro Twitter. Je to jednoduchý a zajímavý!

Jenže... Image
... když v neděli sedám k počítači, že si k tomu dogooglím pár zajímavostí, padá mi brada...

Minuty běží a běží a nikde informaci o tom, že za líbeznou vůní deště stojí kousíčky vyvržených hornin nenacházím.

Přitom mi to přišlo tak jasné a elegantní. Image
Dešťové kapičky (co dostaly nožičky...) totiž na povrch dopadají vlastně docela rychle a tím pádem pěknou silou.

Když zasáhnou půdu bez vegetace, dokáží skutečně vyvrhnout kousíčky hornin do výšky až 60 centimetrů a do vzdálenosti až 1,5 metru (a tím rozjet proces eroze...). Image
Jenže ne, ty internety mi tvrdí, že proto déšť nevoní.

A bohužel pro mě, vysvětlení vyžaduje, abych se vydal ve vláknu bruslit po mnohem tenčím ledě, než obvykle.

Vysvětlení je totiž zcela mimo můj obor. Připravte se tak, že vás šutrolog vezme na výpravu do říše biologie (brrr)
Než se vydáme dále, je potřeba zjistit, jestli jste si toho taky všimli. Takže ANKETA TIME!

Všimli jste si, že déšť voní mnohem více po období dlouhé sucha a že déšť přestane komplet vonět, když prší pár dní v kuse?
Ti z vás, co si toho všimli, okamžitě máte vystartovat z otázkou jak to?!

A vězte, že nebudete první, kdo si toho všiml a kdo si s tím lámal hlavu.

Pokud by vůně deště byla přímou vlastností samotného deště, měla by být přeci cítit vždycky a to nezávisle na tom, jak dlouho prší Image
Jenže jelikož to tak není, je nasnadě, že vůně deště vlastností deště není :)

Musíme tak jít pátrat jinam.
Naštěstí nebudeme muset pro odpověď jít do deště moknout.

Zmokla za nás dvojice australských vědců, kteří v 60. letech minulého století tohle chtěli rozlousknout.

Přišli na to, že za vůni deště může trojice věcí: biologie, chemie a načasování.
Začněme u té biologie.

Když neprší, rostliny vylučují skrze své zelené části specifické organické sloučeniny (terpeny), které jim pomáhají sucho přečkat.

Jelikož široko daleko není ani kapka vody, terpeny nemá co odnést pryč a ty se proto hromadí v okolí rostlin. Image
Navíc dopadající kapky dokáží narušit rostliny a terpeny z nich dále uvolnit

(a u tweetu výše jsem se fakt zapotil a dávám tomu 50:50, že tam budu mít věcnou chybu... biologové a bioložky, nechť mě, prosím, případně opraví)

bbc.com/news/science-e…
Jenže to není vše. V půdě také žije nespočet bakterií

Jednou z nich jsou i bakterie ze skupiny Streptomyces

Tyhle bakterie jsou schopné produkovat látku, která se jmenuje geosmin a ta má, světe div se, zemitou vůni a chuť

Už tušíte, odkud vítr fouká? cs.wikipedia.org/wiki/Geosmin
Geosmin se přitom do prostředí uvolňuje tehdy, když drobounké bakterie odumírají.

Když tak začne pršet, kousky jejich schránek jsou vyvrhovány kapičkami do okolního vzduchu.

A tím se dostávají do blízkosti orgánu, který dokáže geosmin detekovat.

K našemu nosu. Image
Lidé přitom mají na geosmin extrémně citlivý čich.

Studie ukazují, že někteří jedinci dokáží rozpoznat tento typický zápach i tehdy, pokud se v biliónů částic (ppt) nachází jen 5 částic téhle látky.

Evoluční biologové se přou o to, proč jsme na geosmin tak citlivý...
Pomáhala nám schopnost rozpoznat tuhle vůni k vyhledávání zdrojů vody v afrických savanách, odkud lidstvo přišlo?

Pokud tady mám ve sledujících někoho, kdo se tomuhle tématu věnuje, prosím, prosím, přihoďte pár vysvětlujících tweetů :)
Nicméně zpět k našemu příběhu.

Když tak začne po dlouhé době pršet, půda je prosycená organickými látkami, které se tam mohly dlouho hromadit.

První kapky deště tak mohou do atmosféry vytlačit "obrovské" množství aromatického materiálu.

A déšť může "začít vonět" Image
Jakmile ale prší po delší dobu, zásoba aromatických látek se vyčerpá

Pokud tak začne pršet krátce na to znova, nic moc neucítíme

Zásoba se nestihla doplnit

A my si tak musíme počkat, až bude zas trochu sucho a příroda si pro nás přichystá další dávku

smithsonianmag.com/science-nature…
Kdykoliv tak začne příště pršet a vy ucítíte tu líbeznou vůni, pro kterou se používá termín petrichor (a o níž nám složil @ondra_hanus básničku!), pamatujte, že za ní může nespočet mrtvých bakterií :)

Takže nádech a pěkně do plných plic!

The END

A tady máte ještě verzi z TikToku, pokud se Vám nechce číst to dlouhé vlákno o tom, proč déšť voní.
A sakra, zapomněl jsem na product placement!!!

Takže pokud chcete více vědy ve svém životě a chcete ji dostat i do života vašich dětí, pořiďte si knižní #vesmírníček!

Objednáš dnes a na Vánoce jak když najdeš...

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jul 22
Sice mám psát komentář pro @hospodarky, ale kvůli tomuhle si dám pauzu

Tohle je objev, o který vás nechci ochudit, takže ať to víte jako první ode mne

Vědci na dně oceánu objevili oblast, ve které se ve velkém produkuje kyslík

A teď to hlavní. Bez fotosyntézy! #vesmírníček 🧵 Image
@hospodarky Vyskakuje to tady na mě ze všech stran.

Je to jeden z těch objevů, které významně mění náš pohled na to, co příroda dokáže.

Kde začít.

Asi tam, kde to objevili.

Tým zkoumal v Tichém oceánu oblast, která se jmenuje Clarion-Clipperton zone (nebudu se snažit to přeložit...) Image
@hospodarky Oblast, která je větší než Indie a která je vlhkým snem řady těžařských společností specializujících se na těžbu oceánského dna.

Je to totiž právě tahle oblast, ve které se nachází obrovská zásoba polymetalických konkrecí.

Ošklivých tmavých "oblázků" tvořených vzácnými prvky Image
Read 26 tweets
Jun 24
Vypadá to, e se včera povedlo Ukrajincům na Rusy okupovaném Krymu zasáhnout jeden z velice cenných cílů.

Rakety ATACMS měly zasáhnout radarovou stanici NIP-16.

Jenže tohle není jen tak ledajaká radarová stanice... tahle kouká do vesmíru a Rusy její ztráta bude dost bolet. 🧵
Radarová stanice NIP-16 je tvořena přijímací a vysílací částí, ty jsou od sebe ca 10 km.

Pokud si chcete ujíždět na technických detailech, koukněte se třeba na tenhle odkaz.

Já sem jen nadhodím, co ztráta pro Rusy bude znamenat.
russianspaceweb.com/kik_nip16.html
Zničení stanice ztíží Rusku komunikace se svými satelity. Což znamená, že se jim budou nejenom hůře kontrolovat a ovládat, ale i to, že mohou začít zažívat úzké hrdlo na straně příjmu dat.

Což není optimální v době míru, natož v době války...
Read 5 tweets
Jun 7
Nedávno jsem se na ní ptal v pětiminutovce i jsem vám ji slíbil v předvolební agitce😎

Jo, mluvím o Dysonovo sféře

Megastruktuře tak megastrukturované, že se těžko představuje něco většího, že by někdo někde někdy zvládl postavit

Pojďme si tak tuhle šílenost přestavit 🧵 Image
Tak tohle byl on.

Freeman Dyson (†2020)

Americko-britský teoretický fyzik, po kterém se tahle hypotetická megastruktura jmenuje. A to přes to, že ji vlastně nevymyslel...

... a současně člověk, který na sklonku života litoval, že se jmenuje po něm😕

ioerror, CC BY-SA 2.0 Image
Proč se jmenuje koncept hvězdné sféry zrovna po něm?

Protože v roce 1960 napsal vědecký článek do Science, ve kterém se zamýšlel nad tím, jestli náhodou technicky vyspělé mimozemské rasy nebudou potřebovat strašně moc hodně nejvíc energie k životu
science.org/doi/10.1126/sc…
Read 28 tweets
Jun 4
"Nikdo vám nedá tolik, jako já vám teď slíbím!"

Jako fakt!

Uvidíte 👇🧵

Aneb tohle je mé jediné (a tak trochu tradiční) předvolební agitační vlákno, které pro vás budu mít nadcházejícím #Eurovolby!

Jak řada z vás ví, leštím spodek kandidátní listiny u @zeleni_cz

Můžeme? Image
Když mě zvolíte, počítejte s tím, že hravě pořeším všechny bezpečnostní otázky, co nás trápí.

Mám totiž jasný plán.

Ruská agrese na Ukrajině? ✅

Tohle bude easy. Řešení jsem okoukal v mládí při hraní C&C Red Alert. Vyvineme stroj času a hotovo
Obavy, že nezvládneme nástup AI a ta nás zotročí? Nebojte, můžeme taky odškrtnout ✅

Osobně se postarám o to, aby Evropa měla tu nejúčinnější zbraň proti téhle hrozbě.

Přesvědčím Keanu Reeves, aby se přestěhoval do EU.

Šach mat despotická budoucnosti!
Read 18 tweets
Apr 5
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.

Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.

Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.

Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.

Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.

Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:

Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Read 14 tweets
Mar 5
Pokud patříte mezi velké producenty metanu, možný byste se měli začít (konečně!) bát.

Už brzy totiž bude na vaše emise tohohle neskutečně potentního skleníkového plynu pořádně vidět.

Už jen tak neutajíte, že ho do atmosféry vypouštíte.

Proč? Protože 👉🧵#vesmírníček Image
Metan je jeden z těch plynů, u kterých platí, že byste byli vlastně docela rádi, kdybychom ho do atmosféry svou činností nevypouštěli.

Jenže bohužel vypouštíme.

Do atmosféry tak pumpujeme plyn, který dokáže výrazně přispívat k nárůstu teploty spodních vrstev atmosféry. Image
Když se kouknete na graf níže, můžete si všimnout, jak nám krásně koncentrace metanu v atmosféře roste.

V roce 1988 byla někde okolo 1700 částic na miliardu (ppb), dneska je někde kolem 1900.

Což nemusí vypadat zas tak strašně.

Jenže koukněte se víc do minulosti... Image
Read 26 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(