Dr. Petr Brož Profile picture
Aug 23, 2022 20 tweets 8 min read Read on X
Česko vyhrálo hlavní cenu v pršící loterii!

Co by za pár deštivých dní dali v sousedním Německu, Francii či Anglii

Déšť jsme přitom necítili jen na temenech hlav, ale také v nose. Vzduch totiž opanovala vůně deště

Jenže jak to? Voda přece zápach nemá🤔

#vesmírníček Image
Hrátky s dětmi a ze synovo audioknihy se ozve: "Déšť voní kvůli tomu, že dopadající kapky vyvrhují nad povrch drobné kousíčky půdy. Ty se pak dostávají do našeho nosu."

Mozek mi blikne.

Tohle je skvělý námět na další vlákno pro Twitter. Je to jednoduchý a zajímavý!

Jenže... Image
... když v neděli sedám k počítači, že si k tomu dogooglím pár zajímavostí, padá mi brada...

Minuty běží a běží a nikde informaci o tom, že za líbeznou vůní deště stojí kousíčky vyvržených hornin nenacházím.

Přitom mi to přišlo tak jasné a elegantní. Image
Dešťové kapičky (co dostaly nožičky...) totiž na povrch dopadají vlastně docela rychle a tím pádem pěknou silou.

Když zasáhnou půdu bez vegetace, dokáží skutečně vyvrhnout kousíčky hornin do výšky až 60 centimetrů a do vzdálenosti až 1,5 metru (a tím rozjet proces eroze...). Image
Jenže ne, ty internety mi tvrdí, že proto déšť nevoní.

A bohužel pro mě, vysvětlení vyžaduje, abych se vydal ve vláknu bruslit po mnohem tenčím ledě, než obvykle.

Vysvětlení je totiž zcela mimo můj obor. Připravte se tak, že vás šutrolog vezme na výpravu do říše biologie (brrr)
Než se vydáme dále, je potřeba zjistit, jestli jste si toho taky všimli. Takže ANKETA TIME!

Všimli jste si, že déšť voní mnohem více po období dlouhé sucha a že déšť přestane komplet vonět, když prší pár dní v kuse?
Ti z vás, co si toho všimli, okamžitě máte vystartovat z otázkou jak to?!

A vězte, že nebudete první, kdo si toho všiml a kdo si s tím lámal hlavu.

Pokud by vůně deště byla přímou vlastností samotného deště, měla by být přeci cítit vždycky a to nezávisle na tom, jak dlouho prší Image
Jenže jelikož to tak není, je nasnadě, že vůně deště vlastností deště není :)

Musíme tak jít pátrat jinam.
Naštěstí nebudeme muset pro odpověď jít do deště moknout.

Zmokla za nás dvojice australských vědců, kteří v 60. letech minulého století tohle chtěli rozlousknout.

Přišli na to, že za vůni deště může trojice věcí: biologie, chemie a načasování.
Začněme u té biologie.

Když neprší, rostliny vylučují skrze své zelené části specifické organické sloučeniny (terpeny), které jim pomáhají sucho přečkat.

Jelikož široko daleko není ani kapka vody, terpeny nemá co odnést pryč a ty se proto hromadí v okolí rostlin. Image
Navíc dopadající kapky dokáží narušit rostliny a terpeny z nich dále uvolnit

(a u tweetu výše jsem se fakt zapotil a dávám tomu 50:50, že tam budu mít věcnou chybu... biologové a bioložky, nechť mě, prosím, případně opraví)

bbc.com/news/science-e…
Jenže to není vše. V půdě také žije nespočet bakterií

Jednou z nich jsou i bakterie ze skupiny Streptomyces

Tyhle bakterie jsou schopné produkovat látku, která se jmenuje geosmin a ta má, světe div se, zemitou vůni a chuť

Už tušíte, odkud vítr fouká? cs.wikipedia.org/wiki/Geosmin
Geosmin se přitom do prostředí uvolňuje tehdy, když drobounké bakterie odumírají.

Když tak začne pršet, kousky jejich schránek jsou vyvrhovány kapičkami do okolního vzduchu.

A tím se dostávají do blízkosti orgánu, který dokáže geosmin detekovat.

K našemu nosu. Image
Lidé přitom mají na geosmin extrémně citlivý čich.

Studie ukazují, že někteří jedinci dokáží rozpoznat tento typický zápach i tehdy, pokud se v biliónů částic (ppt) nachází jen 5 částic téhle látky.

Evoluční biologové se přou o to, proč jsme na geosmin tak citlivý...
Pomáhala nám schopnost rozpoznat tuhle vůni k vyhledávání zdrojů vody v afrických savanách, odkud lidstvo přišlo?

Pokud tady mám ve sledujících někoho, kdo se tomuhle tématu věnuje, prosím, prosím, přihoďte pár vysvětlujících tweetů :)
Nicméně zpět k našemu příběhu.

Když tak začne po dlouhé době pršet, půda je prosycená organickými látkami, které se tam mohly dlouho hromadit.

První kapky deště tak mohou do atmosféry vytlačit "obrovské" množství aromatického materiálu.

A déšť může "začít vonět" Image
Jakmile ale prší po delší dobu, zásoba aromatických látek se vyčerpá

Pokud tak začne pršet krátce na to znova, nic moc neucítíme

Zásoba se nestihla doplnit

A my si tak musíme počkat, až bude zas trochu sucho a příroda si pro nás přichystá další dávku

smithsonianmag.com/science-nature…
Kdykoliv tak začne příště pršet a vy ucítíte tu líbeznou vůni, pro kterou se používá termín petrichor (a o níž nám složil @ondra_hanus básničku!), pamatujte, že za ní může nespočet mrtvých bakterií :)

Takže nádech a pěkně do plných plic!

The END

A tady máte ještě verzi z TikToku, pokud se Vám nechce číst to dlouhé vlákno o tom, proč déšť voní.
A sakra, zapomněl jsem na product placement!!!

Takže pokud chcete více vědy ve svém životě a chcete ji dostat i do života vašich dětí, pořiďte si knižní #vesmírníček!

Objednáš dnes a na Vánoce jak když najdeš...

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Oct 21
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.

Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.

Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵 Image
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.

Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.

Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken. Image
Image
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.

Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
Read 10 tweets
Aug 14
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!

Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...

Obrázek níže je od AI... 🧵 Image
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.

Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.

Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.

Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Read 12 tweets
Aug 10
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.

Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!

Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵 Image
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.

Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.

Jenže to jsme našli pozdě... Image
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.

Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Read 18 tweets
Jul 24
Ukážu vám něco, co jste ještě nikdy ...

(pokud vám teda není pár miliard let a necestovali jste za mlada na ledový měsíce, když tam probíhal výlevný kryovulkanismus)

... neviděli

Aneb zpráva o našem nejnovějším objevu začíná (doslova) probublávat do světa, tak ať víte první
Pojďme ale začít pěkně od začátku.

Jak už řada z vás ví, občas mívám blbý nápady.

Třeba jako strčit mixér do nízkotlakový komory a vystavit ho "vakuu".

Proč? Protože mi přijde zajímavé přemýšlet nad tím, co se děje s vodou, když ji vystavíte vakuu. Image
Proč mi to nedá spát?

Protože znám tyhle dva obrázky.

Ten nalevo ukazuje povrch měsíce Europy, na kterém to vypadá, že tam něco teklo. A to něco by měla být voda.

Jenže ten napravo nám říká, že na povrchu Europy voda téct nemůže.

Není tam totiž kvůli nízkému tlaku stabilní. Image
Image
Read 23 tweets
Jun 8
Hlavní postavou dnešního příběhu je ledvina - párový orgán, který v našem těle plní celou řadu nesmírně důležitých funkcí.

Počátkem 90. let 20. století se stalo, že ledvina začala záhadně selhávat dělníkům pracujícím na cukrových plantážích v Bajo Lempa v Salvadoru 🧵 Image
Zatímco problémy s ledvinami má v globálním průměru každý desátý muž, v komunitě Bajo Lempa je poměr jiný.

Potíže s ledvinami tam má každý čtvrtý muž.

A je jedno, kolik mu je.

Záhadné onemocnění ledvin postihuje dvacátníky, stejně jako padesátníky.
A je jedno, jestli žijí zdravě nebo ne.

Onemocnění ledvin si nevybírá a kosí všechny.

17 % tamějších můžu přežívá bez funkčních ledvin.

Čísla jsou tak vysoká, až se v lékařských kruzích začalo mluvit o epidemii a hledat důvod, proč tolik místních mužů má ledviny zničené.
Read 25 tweets
Jun 7
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit

S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵 Image
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.

Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.

Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat. Image
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému

Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu

Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou Image
Read 18 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(