Tak to jsou oni.
Na první pohled naprosto fádní a ničím nezajímavá zrnka přírodního skla.
Jenže když mi dáte chvilku, vysvětlíme si, že tyhle TŘI zrnka změnila právě teď náš pohled na Měsíc více než zásadně.
🧵#vesmírníček
(obrázek z Wang et al., 2024)
Vysvětlovat vám, že okolo Země obíhá obrovská kamenitá koule, které říkáme Měsíc, je krapet nošení dříví do lesa.
Co ale možná na první dobrou nevíte, je to, že tahle koule má jen 3 474,8 km.
Není tak nijak dramaticky velká.
Kdybyste dokázali přitáhnout Měsíc blíž k Zemi (než těch ca 384 000 km, co je vzdálen teď), vypadalo by to nějak takto.
Je jasné, že Měsíc je drobeček.
A to znamená, že takto malé těleso by mělo poměrně rychle vychladnout.
Stejně jako vám mnohem rychleji vychladne čaj/káva, pokud ji nalejete z konvičky do malého šálku.
Myslíme si tak, že Měsíc měl před více jak 2 miliardami let přijít o schopnost živit sopečnou činnost!
Jenže... zatracený tři zrníčka!
Že tady něco nehraje a je možné, že naše představy o vývoji Měsíce nebudou úplně správné, přitom začalo být zřejmé už chvíli před tím, než ty tři zpropadený zrnka sebrala a později dopravila na povrch Země čínská sonda Chang'e-5.
Už dlouho jsme na základě počítání množství kráterů vzniklých srážkou povrchu Měsíce s okolo letícími šutry tušili, že tam sopky úřadovaly mnohem později.
Jen před 800 milióny let.
(netušíte, o jaké metodě mluvím? Koukněte do prvního dílu #Vesmírníček, kde to je vysvětleno...)
Jenže je snadné zpochybnit stáří povrchu "odhadnutého" na základě počítání množství impaktních kráterů.
Nikdy totiž nevíte přesně, jestli se nestalo "něco", co "pár" kráterů smazalo a tím povrch omladilo.
Pro zemětřesení stran našich představ o vývoji Měsíce je potřeba víc!
A už jsme zase u těch třech zatracených zrn!
Čínská sonda Chang'e-5 dopravila na zpět na Zemi 1,731 gramů hornin z povrchu Měsíce.
A byly mezi nimi i tyhle malinkaté skleněné zrnka!
Celkem se jich našlo okolo 3 000 kusů.
A čínský vědecký tým se rozhodl, že si na ně pořádně posvítí.
Už z dob Apolla, kterým se tyhle sklíčka podařilo taky najít, víme, že v sobě totiž ukrývají neuvěřitelné příběhy.
Mohou totiž vzniknout dvěma způsoby.
Buď srážkou Měsíce s jiným tělesem, nebo sopečnou činností!
Jestli vznikly tak či onak se dá poznat. Jen musíte vědět, po čem koukat.
Skleněná zrnka vzniklá srážkou (a následným přetavením kousku povrchu... jo, tyhle sklíčka vznikají stejným způsobem jako naše slavné #vltavíny, o kterých tady máte vlákno)...
... totiž v sobě často mají totiž zbytky po krystalech. Srážka totiž často nevede ke 100 % roztavení původní horniny.
Čínský tým tak prohlédl 3000 drobounkých skleněných kuliček za pomoci difrakce zpětného rozptylu elektronů (uff... pekelnej název!)
en.wikipedia.org/wiki/Electron_…
Vybral 764 kuliček, které v sobě zbytky po starších krystalech neukazovaly a rozhodl se, že si na tyhle posvítí dál!
Tentokrát je prohnali mikroanalyzátorem s elektronovou sondou (další pecka název!)
Proč? Protože tak mohli určit chemické složení!
en.wikipedia.org/wiki/Electron_…
Díky měsíčním vzorkům, které přivezli astronauti v rámci misí Apollo, totiž víme, že skleněné kuličky vzniklé sopečnou činností, musí mít specifické chemické složení.
Nechci vám ubíjet nudou... ale v základu musí mít určité množství hořčíku, vápníku a hliníku...
A Číňani našli, že 13 drobných kuliček má přesně ten správné zastoupení těchto prvků, aby mohly být sopečného původu.
Jenže... 7 nich mělo příliš vysoký poměr niklu... prvku, který je hojný na meteoritech.
Bylo proto zřejmé, že těchto sedm kousků vzniklo srážkami, ne sopkami.
Zbylo jim tak šest skleněných kuliček na hraní.
Jenže ani u těchto šesti si nebyli jisti, že skutečně vznikly sopečnou činností a nikoliv srážkou Měsíce s okolo letícím tělesem.
A tak se rozhodli vytáhnout z (geologického) rukávu další eso.
Změřit zastoupení jednotlivých izotopů síry!
To čučíte, co!
Je totiž známo, že srážkami a přetavováním hornin se poměr izotopů síry mění.
Dá se z něho tak určit, jestli ta skleněná kulička je přímým potomkem běsnící sopky, nebo jestli je to jen přežvejknutej a trošku přetavenej šutříček.
(teda, já to nedokážu, já té metodě nerozumím...)
Nicméně když to udělali, hádejte, kolik skleněných kuliček jim zbylo....
Jo, přesně tak. Tři.
Ze třech tisíc kuliček dokázali určit tři kuličky, o kterých nemohlo být pochyb, že vznikly sopečnou činností.
Jenže tím naše nekonečný vlákno nekončí.
Samotný objev skleněných kuliček vzniklý sopečnou činností by na prdel nikoho neposadil.
To, co ve vědeckém světě momentálně působí výrazný otřes, je jejich stáří.
Když totiž Číňani tyhle tři kousky našli, rozhodli se, že se za pomoci radioizotopického datování využívající rozpadovou řadu Uran-olovo pokusí určit jejich věk. en.wikipedia.org/wiki/Uranium%E…
A teď se podržte.
Jedno zrnko je staré 135 (+- 14) miliónu let.
Druhé 122 (+-13) miliónu let.
A třetí 116 (+-12) miliónů let.
Já vím, že teď tady všichni žijeme digitalizací stavebního řízení.
Ale ty vago, víte, co to znamená?!
Tyhle tři zatracený zrna v podobě drobounkých skleněných kuliček právě postavili na hlavu dost toho, co jsme si mysleli, že víme o tom, jak se po tepelné stránce Měsíc vnitru vyvíjel!
tYHle TŘI ZATacenÝ ZRNA NÁM TOTIŽ UKAZUJOU, ŽE MěSÍc MUSEL míT JEŠTĚ RELativnĚ NEDÁVNO DOST TEPLA, ABY NA NĚM SOPTILY SOPKy!!!
(ZDÍÍLEJTE NEŠ TO #ŠMAŽÁK!)
A někdo se teď bude muset pořádně zapotit, aby vymyslel, proč to tak je.
Pěkně nám to ukazuje, proč je tak důležité, abychom z jiných vesmírných těles vozili zpět na Zemi vzorky.
Bez jejich detailního studia v našich laborkách nám totiž může snadno uniknout dost podstatná část příběhu ze života těch jiných těles!
Jinak odkaz na tu studii, která před 2 týdny obkroužila svět (sorry, klasicky zas nestíhám a mám tady plný záložky fascinujících věcí ze světa geověd...), je tady.
science.org/doi/10.1126/sc…
A pokud vás podobné polopatické vysvětlování ze světa geověd baví (a chcete, aby to bavilo i vaše děti), pořiďte si tuhle naší knížku!
Dozvíte se z ní základ toho, jak dneska pátráme po mimozemském životě!
knihydobrovsky.cz/kniha/vesmirni…
PS: Tady v tom tweetu mi uteklo slovo průměr. Omlouvám se.
@threadreaderapp unroll
Share this Scrolly Tale with your friends.
A Scrolly Tale is a new way to read Twitter threads with a more visually immersive experience.
Discover more beautiful Scrolly Tales like this.