Thread by @MichalSmetana3

1/ Nejčastější (a naprosto férová) otázka: proč Írán obohacuje uran na koncentraci 60% U-235 (velmi blízko 90% „weapon-grade“), pokud se (zatím) nerozhodnul vyrobit jaderné zbraně?

2/ Po Trumpově rozhodnutí odstoupit v r. 2018 od smlouvy JCPOA a opět zavést tvrdé ekonomické sankce na Írán (v rozporu s pozicí EU, MAAE a téměř všech států světa) zbývalo Teheránu pár možností, jak odpovědět:

3/ ––Dodržovat i tak plně smlouvu JCPOA a prostě akceptovat americké sankce; z čistě bezpečnostního pohledu malé riziko, nicméně s velkými ekonomickými a politickými náklady pro režim v Teheránu;

4/ ––Dodržovat i tak smlouvu JCPOA a snažit se společně s EU, Ruskem a Čínou diplomaticky tlačit na USA, aby se do smlouvy vrátily; snaha tam byla, nicméně USA se do smluvního rámce vrátit odmítly; Írán smlouvu prokazatelně do začátku r. 2019 dodržoval (...)

5/ Začít postupně rozšiřovat své jaderné kapacity v rozporu se smlouvou JCPOA, aby se tím na USA vytvářel tlak na návrat do původní smlouvy nebo vyjednání nové smlouvy (jinou páku na USA Írán reálně nemá); o to se Írán snažil od r. 2019;

6/––Dále eskalovat situaci a stát se postupně tzv. "hraničním" či "latentním" jaderným státem, tj. vytvořit dostatečné zásoby vysoce obohaceného uranu, které mu umožňují v případě politického rozhodnutí se v krátké době (zde v řádu měsíců až roku) stát skutečným jaderným státem

7/––Být hraničním/latentním jaderným státem jako Írán s sebou nese (oproti opravdové zbraňové kapacitě nebo naopak úplné absenci této kapacity) výhody i rizika;

8/ Írán může tímto způsobem vytvářet a stupňovat tlak na USA a mezinárodní společenství, aby došlo k nové diplomatické dohodě ve stylu JCPOA, která mu ponechá civilní jaderný program a zároveň dojde ke zrušení sankcí; v tomto ohledu se situace pro Írán letos stala urgentní (...)

9/ Nejen kvůli pokračujícím ekonomickým problémům země, ale i hrozbě tzv. "snapback" sankcí, které by mohly být uvaleny na Írán v říjnu letošního roku. Proto měl Írán na jednáních eminentní zájem a souhlasil v nich s výrazným omezením svého programu ve stylu JCPOA;

10/ Snažit se v tomto kontextu aktivně získat jadernou zbraň absolutně nedává strategický smysl; vedlo by to okamžitě k zavedení dalších ekonomických sankcí, které by ohrozily stabilitu režimu; narušilo by to diplomatické vztahy s řadou států v regionu i mimo něj; a hlavně není

11/ vůbec jasné, zda by se mu podařilo dostatečně rychle vybudovat dostatečně "survivable" arzenál, který by přežil případné preventivní útoky Izraele a USA; celkově by to byl nesmyslný gamble ve chvíli, kdy byl Írán schopný dosáhnout svých cílů v jednáních s USA;

12/ A ano, mít hraniční/latentní jaderný Írán je sám o sobě *velký problém*, protože se v závislosti na změně bezpečnostní situace může Írán k získání jaderné zbraně rozhodnout a provést to rychle––zvlášť pokud by vývoj v regionu vedl k ohrožení režimu. Proto jsme já a prakticky

13/ celá expertní komunita zabývající se kontrolou zbrojení chtěli, aby jednání s Trumpem o nové dohodě uspěla. Smlouva JCPOA fungovala a byla na tom nejen mezi odborníky velmi široká shoda:

14/ Izraelský útok naopak v Íránu posílil jestřáby, kteří tvrdí, že jednání nemají smysl a Írán by měl vystoupit z NPT a jadernou zbraň získat––jako KLDR po roce 2003 foreignpolicy.com/2025/06/16/ira…

15/ Izraelský útok přišel jen dva dny před dalším kolem diplomatických jednání. Opět si připomeňme, že tvrzení o tom, že byl v té chvíli Írán pár týdnů nebo dokonce dní o vyrobení funkční jaderné zbraně jsou naprostý nesmysl.

16/ A spíš taková perlička na závěr: pokud by existence HEU byla samo o sobě legitimním důvodem pro izraelský útok, nejspíš by podle těchto lidí bylo legitimní, aby Čína nebo KLDR okamžitě zaútočily na Japonsko,

17/ které má obrovské zásoby štěpného materiálu vhodného pro výrobu jaderných zbraní a k tomu kapacitu v relativně krátké době svůj civilní jaderný program proměnit na vojenský. Je tedy rovněž považováno za latentní jaderný stát.

18/ (Dodatečně ještě označuji autory těch screenů z prvního postu, omlouvám se, zapomněl jsem: @Mijk81 @Myslivec3006 @Norris4568 )

19/ Dovysvětlení: Japonsko na rozdíl od Íránu samozřejmě jako bezpečnostní hrozbu nevnímáme. Ale je to dobrý protipříklad k tvrzením, že vytvářet zásoby vysoce obohaceného uranu automaticky znamená, že se stát rozhodl získat jaderné zbraně (a že to nemůže mít jiný účel)