1/n #NASA dnes rozhodla, že další misí, která se dočká realizace, bude #DragonFly. Bude se jednat o quadrokoptéru, která zamíří.... a teď se podržte.... k Saturnovo měsíci Titan. Ano, k tomu samému měsíci, na kterém úspěšně přistála evropská sonda #Huygens v roce 2005!
2/n Titan je přitom vyjma Země jediným dalším tělesem ve sluneční soustavě na jehož povrchu se nachází kapalina! V případě Titanu se ale nejedná o vodu, ale o kapalné uhlovodíky. Cílem sondy bude tenhle fascinující svět obklopený hustou atmosférou detailně prozkoumat.
3/n Jelikož by sonda měla být quadrokopitéra napájena radioaktivním pohonem, to jí umožní operovat na povrchu Titanu dlouho. Je tak šance, že oproti Huygensu, který byl statickou sondou, DragonFly procestuje nad povrchem Titanu stovky (!) kilometrů. A to bude pecka :)
4/n Naskytne se nám tak tenhle fascinující svět s říčními koryty, obrovskými jezery i možnými kryovulkány detailně prozkoumat a pochopit, jak vznikl a jak se vyvíjel. Startovat by měla sonda v roce 2026 a na Titanu přistát 2035. Udělejte si tak volno ve svém kalendáři :)
5/n A kdybyste se chtěli o Titanu dozvědět více, před lety jsem s @Julianne_SF sepsal pro Technet článek, který popisuje nejenom jezera na tomhle světě, ale i jeho podpovrchový oceán. Stojí tak za přečtení :) idnes.cz/technet/veda/v…
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.
Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.
Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.
Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.
Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken.
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.
Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!
Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...
Obrázek níže je od AI... 🧵
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.
Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.
Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.
Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.
Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!
Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.
Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.
Jenže to jsme našli pozdě...
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.
Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou