1/8 Ve snaze zjistit, jak to vypadá s Krtkem na Marsu, udělala v posledních dnech americká sonda @NASAInSight celou řadu kroků, které měly ozřejmit, proč se Krtek nezahlubuje pod povrch rudé planety tak, jak bylo plánováno.
2/8 Asi se k vám už doneslo, že se Krtek z neznámých důvodů zasekl, namísto plánovaných 3 až 5 metrů se byl schopen dostat do hloubky přibližně 35 cm. Stále nevíme, proč po dosažení této hloubky přestal pokračovat v postupu pod povrch. mars.nasa.gov/insight/multim…
3/8 Ve hře byla trojice hlavních teorií - že se zasekl v držáku HP3, že narazil na kámen bránící jeho povrchu či že okolní materiál, do kterého se zahlubuje, má příliš malou soudružnost, takže neklade Krtkovi dostatečný odpor. dlr.de/blogs/en/deskt…
4/8 Dnes víme, že variantu zaseknutí v držáku, můžeme vyloučit. Za pomoci robotického ramene totiž došlo k nadzvednutí držáku nad povrch Marsu. Krtek přitom zůstal zapíchnutý v zemi. To značí jediné, v držáku se nezapříčil.
5/8 Když se na snímky podíváte v detailu, spatříte, jak se pod vznášejícím držákem nachází Krtek. Okolo něho je překvapivě velký důlek. To by byl skvělý výsledek, kdybychom chtěli na Marsu hrát kuličky... Jelikož ale máme jiný cíl; prozkoumat tepelný tok Marsu, skvělé to není.
6/8 Přítomnost důlku naznačuje, že materiál, do kterého se snaží krtek zatlouct, má překvapivě vysokou soudružnost. Proč to tak je? Zatím nevíme. Jak chtějí odborníci postupovat nyní dále? Též není zatím veřejně známo :)
7/8 Nechme se tak překvapit, co bude další krok ve snaze dostat Krtka pod povrch. Dočkáme se toho, že robotická ruka bude na Krtka ze shora tlačit, aby mu pomohla se hlouběji dostat? Nebo se dočkáme nahrnutí zeminy do důlku a pak její zmáčknutí?
8/8 To vše se teď zajisté honí hlavou lidem v @NASA a @DLR_en, kteří za tímto fascinujícím přístrojem stojí. Sledujte tak dále osud této fascinující mise :)
Zničení stanice ztíží Rusku komunikace se svými satelity. Což znamená, že se jim budou nejenom hůře kontrolovat a ovládat, ale i to, že mohou začít zažívat úzké hrdlo na straně příjmu dat.
Což není optimální v době míru, natož v době války...
Nedávno jsem se na ní ptal v pětiminutovce i jsem vám ji slíbil v předvolební agitce😎
Jo, mluvím o Dysonovo sféře
Megastruktuře tak megastrukturované, že se těžko představuje něco většího, že by někdo někde někdy zvládl postavit
Pojďme si tak tuhle šílenost přestavit 🧵
Tak tohle byl on.
Freeman Dyson (†2020)
Americko-britský teoretický fyzik, po kterém se tahle hypotetická megastruktura jmenuje. A to přes to, že ji vlastně nevymyslel...
... a současně člověk, který na sklonku života litoval, že se jmenuje po něm😕
ioerror, CC BY-SA 2.0
Proč se jmenuje koncept hvězdné sféry zrovna po něm?
Protože v roce 1960 napsal vědecký článek do Science, ve kterém se zamýšlel nad tím, jestli náhodou technicky vyspělé mimozemské rasy nebudou potřebovat strašně moc hodně nejvíc energie k životu science.org/doi/10.1126/sc…
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat