1/8 Ve snaze zjistit, jak to vypadá s Krtkem na Marsu, udělala v posledních dnech americká sonda @NASAInSight celou řadu kroků, které měly ozřejmit, proč se Krtek nezahlubuje pod povrch rudé planety tak, jak bylo plánováno.
2/8 Asi se k vám už doneslo, že se Krtek z neznámých důvodů zasekl, namísto plánovaných 3 až 5 metrů se byl schopen dostat do hloubky přibližně 35 cm. Stále nevíme, proč po dosažení této hloubky přestal pokračovat v postupu pod povrch. mars.nasa.gov/insight/multim…
3/8 Ve hře byla trojice hlavních teorií - že se zasekl v držáku HP3, že narazil na kámen bránící jeho povrchu či že okolní materiál, do kterého se zahlubuje, má příliš malou soudružnost, takže neklade Krtkovi dostatečný odpor. dlr.de/blogs/en/deskt…
4/8 Dnes víme, že variantu zaseknutí v držáku, můžeme vyloučit. Za pomoci robotického ramene totiž došlo k nadzvednutí držáku nad povrch Marsu. Krtek přitom zůstal zapíchnutý v zemi. To značí jediné, v držáku se nezapříčil.
5/8 Když se na snímky podíváte v detailu, spatříte, jak se pod vznášejícím držákem nachází Krtek. Okolo něho je překvapivě velký důlek. To by byl skvělý výsledek, kdybychom chtěli na Marsu hrát kuličky... Jelikož ale máme jiný cíl; prozkoumat tepelný tok Marsu, skvělé to není.
6/8 Přítomnost důlku naznačuje, že materiál, do kterého se snaží krtek zatlouct, má překvapivě vysokou soudružnost. Proč to tak je? Zatím nevíme. Jak chtějí odborníci postupovat nyní dále? Též není zatím veřejně známo :)
7/8 Nechme se tak překvapit, co bude další krok ve snaze dostat Krtka pod povrch. Dočkáme se toho, že robotická ruka bude na Krtka ze shora tlačit, aby mu pomohla se hlouběji dostat? Nebo se dočkáme nahrnutí zeminy do důlku a pak její zmáčknutí?
8/8 To vše se teď zajisté honí hlavou lidem v @NASA a @DLR_en, kteří za tímto fascinujícím přístrojem stojí. Sledujte tak dále osud této fascinující mise :)
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Víte, co má společného Londýn, Jakarta, Dhaka, Bangkok a New Orleans?
Tam všude budou chudinky ovce potřebovat plovací vesty, chůdy, nebo být zkřížený s delfíny na ovce hopkavé
Všechna tato města totiž čelí bezprostřednímu nebezpečí zaplavení mořem
A to i bez změny klimatu🧵
Je mi jasné, že všichni víte, že hladiny světového oceánu stoupá kvůli tání ledovců a tepelné roztažnosti vody, tedy následkům globální změny klimatu (pokud ne, máte tady k tomu starší vlákno).
I kdybychom totiž dokázali mávnutím kouzelného proutku ustálit hladinu světových oceánů na konkrétní hladině, stále bude řada světových aglomerací během pár desetiletí z části vodou zaplavena.
Mnohá velkoměsta, ve kterých žijí desítky miliónů lidí, se totiž propadají.
Země se rozestoupila na východ od vyhaslé sopky #Sundhnúksgígar, přibližně 4 kilometry na sever od města #Grindavík a ca 1,5 na východ od geotermální elektrárny #Svartsengi.
Postupně se otevírala dál směrem na sever a teď má délku ca 4,5 km!
"Thierry, okamžitě volej majora. Tohle se mu nebude líbit!" vykřikl Hervé, když uviděl výsledky rutinního měření izotopů uranové rudy dopravené do francouzského závodu ke zpracování.
Na vytištěném papíru před sebou viděl něco naprosto neuvěřitelného.
U-235: 0,717% #vesmírníček
"Majore, tady Thierry Badeaux z izotopové laboratoře. Testovali jsme nově dovezenou dávku uranové rudy, co nám sem dopravili na zpracování příští týden a máme problém. Někdo s tou rudou už pracoval!"
"Jak pracoval?" zapraskalo ze sluchátka.
"Někdo z ní dostal uran 235! Chybí!"
Netrvalo dlouho a na nohou nebyli jen technici izotopové laboratoře. Brzy totiž začaly telefony řinčet i na stolech důležitých lidí.
Nebylo se čemu divit.
Tohle zavánělo obrovským mezinárodním průšvihem.
Nechybělo jen tak něco. Chyběl materiál na výrobu atomové bomby!