1/8 Ve snaze zjistit, jak to vypadá s Krtkem na Marsu, udělala v posledních dnech americká sonda @NASAInSight celou řadu kroků, které měly ozřejmit, proč se Krtek nezahlubuje pod povrch rudé planety tak, jak bylo plánováno. Image
2/8 Asi se k vám už doneslo, že se Krtek z neznámých důvodů zasekl, namísto plánovaných 3 až 5 metrů se byl schopen dostat do hloubky přibližně 35 cm. Stále nevíme, proč po dosažení této hloubky přestal pokračovat v postupu pod povrch. mars.nasa.gov/insight/multim…
3/8 Ve hře byla trojice hlavních teorií - že se zasekl v držáku HP3, že narazil na kámen bránící jeho povrchu či že okolní materiál, do kterého se zahlubuje, má příliš malou soudružnost, takže neklade Krtkovi dostatečný odpor. dlr.de/blogs/en/deskt…
4/8 Dnes víme, že variantu zaseknutí v držáku, můžeme vyloučit. Za pomoci robotického ramene totiž došlo k nadzvednutí držáku nad povrch Marsu. Krtek přitom zůstal zapíchnutý v zemi. To značí jediné, v držáku se nezapříčil. Image
5/8 Když se na snímky podíváte v detailu, spatříte, jak se pod vznášejícím držákem nachází Krtek. Okolo něho je překvapivě velký důlek. To by byl skvělý výsledek, kdybychom chtěli na Marsu hrát kuličky... Jelikož ale máme jiný cíl; prozkoumat tepelný tok Marsu, skvělé to není. Image
6/8 Přítomnost důlku naznačuje, že materiál, do kterého se snaží krtek zatlouct, má překvapivě vysokou soudružnost. Proč to tak je? Zatím nevíme. Jak chtějí odborníci postupovat nyní dále? Též není zatím veřejně známo :)
7/8 Nechme se tak překvapit, co bude další krok ve snaze dostat Krtka pod povrch. Dočkáme se toho, že robotická ruka bude na Krtka ze shora tlačit, aby mu pomohla se hlouběji dostat? Nebo se dočkáme nahrnutí zeminy do důlku a pak její zmáčknutí? Image
8/8 To vše se teď zajisté honí hlavou lidem v @NASA a @DLR_en, kteří za tímto fascinujícím přístrojem stojí. Sledujte tak dále osud této fascinující mise :)

#avcr #cesinamars #akademieved @Akademie_ved_CR, @GFU_AVCR #Mars #InSIGHT #Krtek #hrabemehrabemealenejdenamto

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jan 15
Je tomu přesně rok, co došlo k erupci tichomořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai.

Rok od doby, kdy došlo k nejsilnější sopečné erupci zaznamenané moderními přístroji.

Sopečné mračno se tehdy dostalo do výšky 58 kilometrů a tlaková vlna obletěla párkrát svět.

🧵#vesmírníček
Pokud máte krátkou paměť, a nebo jsme se tehdy ještě virtuálně neznali a váš feed tak nezaplavovaly tweety o aktuálním děním, podstatné věci se můžete dozvědět v tehdejším dobovém vlákně.
My ale dneska poposkočíme a krátce si popíšeme, k čemu tehdy došlo.

Vycházet přitom budeme ze skvělého textu @scronin70, který sepsal pro @ConversationUK

Takže jdeme na to?

theconversation.com/a-year-on-we-k…
Read 18 tweets
Jan 13
Země je jediným známým tělesem v celém vesmíru, o kterém bezpečně víme, že její povrch je přetvářen deskovou tektonikou.

Respektive to si prozatím myslíme. Ale je tomu skutečně tak?

Někteří z vás totiž ví, že okolo Jupiteru obíhá záhadný měsíc Europa...🧵#vesmírníček
Než se ale k Europě vydáme, pojďme si říct, co to ta desková tektonika vlastně je.

Pro geologii je to nesmírně důležitý koncept, který vám je schopen vysvětlit, proč povrch Země vypadá, tak jak vypadá.

Proč někde vznikají zemětřesení, proč někde soptí sopky a proč máme hory...
Říká totiž, že povrch Země je rozpraskán do velkých litosférických desek, které jsou schopny se vůči sobě pohybovat.

Představte si to jako uvařené vajíčko, které hodíte na zem a seberete. A pak by se jednotlivé kousky skořápky dokázaly na bílku pohybovat...

Tak vypadá Země
Read 15 tweets
Jan 12
Budeme (zase) přepisovat učebnice?

Ti z vás, co dávali ve škole fakt dobrý pozor, mohli v jedné větě slyšet (snad) poznámku, že se na okraji Sluneční soustavy nachází obrovská zásobárna různě velkých těles, pro které platí, že jsou tvořené (hlavně) ledem

Jenže...🧵#vesmírníček
... nedávno se podařilo zachytit na kameru průlet tělesa skrze zemskou atmosféru, které ve všech možných pozorováních vypadá, že nebylo tvořené ledem, ale pevným šutrem.

Říkáte si a co jako... šutry sem dopadají furt a máte pravdu

Jenže...

Foto: @UAlberta Image
... když chytré hlavy začali na základě kamerového záběru počítat jeho dráhu, zjistili něco překvapivého.

Ten šutr sem nepřiletěl z prostoru mezi Marsem a Jupiterem, kde je Hlavní pás planetek a odkud většina šutrů, co sem dopadne, pochází. Image
Read 9 tweets
Dec 4, 2022
Na indonéském ostrova Jáva došlo k erupci sopky Semeru a výsledkem tentokrát nebyly lávové proudy, ale pyroklastické proudy.

Nesmírně nebezpečný jev, který dokáže okolí během pár desítek sekund pokrýt žhavou směsí sopečného popela, šutrů a plynů.

Jak a proč to vzniká? 🧵
Sopečná činnost vzniká kvůli výstupu roztavených hornin alias magmatu na povrch.

Magma si většinou představujeme jako kapalinu, jenže magma je směsí fází.

Najdete tam taveninu, ale také krystalky minerálů a spousty sopečných plynů.

A ty tady hrají prim

Pokud by totiž sopečné plyny v magmatu nebyly, došlo by jen k výlevu lávy, jako teď můžete pozorovat na Havaji nebo nedávno na Islandu.

Jenže indonéské sopky jsou jiné.

denikn.cz/1023626/mauna-…
Read 15 tweets
Dec 3, 2022
To je toho, tak bude trochu tepleji...

Aneb tentokrát se pojďme vrátit v čase.

Vím, že místní expertízu stran požárů subarktických oblastí nám překryl prach ruské invaze, ale pojďme si vysvětlit, proč v poslední době Sibiř tak strašně moc hoří

ESA,CC BY-SA 3.0 IGO #vesmírníček
V posledních letech neproběhne léto, aby mediální prostor neplnily zprávy o skutečně monstrózních požárech, které zachvacují tajgu - jehličnaté lesy severu.

A je jedno, jestli se bavíme o tajze světlé nebo tmavé.

Hoří obě.

Hodně.

A často.

Mark Baldwin-Smith, CC BY-SA 3.0
Někde ale hoří víc než jinde.

Satelitní data dokládají, že mezi lety 2019 až 2021 se na 90 % požárů tajgy odehrálo v oblasti centrální a východní Sibiře.

Tedy v oblasti, kde k požárům tajgy sice dříve pravidelně docházelo, ale ne tak, jako můžeme vidět dnes.

Co je jinak?
Read 22 tweets
Dec 2, 2022
Možná jsme na prahu vysvětlení záhady, která svírala marsovskou komunitu po 45 let

Když v roce 1977 přistála americká sonda Viking 1 na Marsu, stalo se to v místech, kudy se kdysi prohnala nepředstavitelná povodeň

Čekali jsme tak, že najdeme naplaveniny. Jenže jsme našli tohle Image
Namísto vrstviček naplavených úlomků hornin jsme našli chaos.

Obrovské množství poházených kamenů různých velikostí.

A co víc, téměř žádný z nich nebyl opracován do tvaru, který byste čekali, že bude mít, pokud ho unášela voda.

Jen si vzpomeňte na šumavské koryto Vydry. ImageImage
Tenhle rozpor v očekávání s realitou všechny zaskočil a dlouho jsme si nevěděli moc rady, jak ho vyřešit.

Jenže to se, zdá se, mění. Image
Read 13 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(